Rudolf Jan Slabý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rudolf Jan Slabý
Narození 25. ledna 1885
Černošice
Úmrtí 2. července 1957 (ve věku 72 let)
Praha
Místo odpočinku Olšanské hřbitovy
Povolání romanista, lexikograf a překladatel
Alma mater Univerzita Karlova
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

PhDr.[1] Rudolf Jan Slabý (25. ledna 18852. července 1957)[2] byl česko-německý překladatel, romanista, zajímající se především o španělštinu, katalánštinu, baskičtinu, či italštinu.[3]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Jeho otcem byl továrník, František Slabý, a matkou Konstancie Slabá, roz. Stenglová. Vystudoval jazyky na Univerzitě Karlově a na univerzitě v Berlíně.[4] Byl pochován na pražských Olšanech po boku svých rodičů a sestry Olgy Slabé.

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Lexikografie[editovat | editovat zdroj]

  • Slabý, Rudolf Jan; Grossmann, Rudolf. Wörterbuch der deutschen und spanischen Sprache in zwei Bänden (2 sv.). Leipzig, 1932, později Wiesbaden, 1967/1968.
  • Slabý, Rudolf Jan. Kapesní slovník španělsko-český a česko-španělský s výběrem výrazů amerických a technických. V Praze: Kvasnička a Hampl, 1940. 532 S.
  • Slabý, Rudolf Jan. Španělsky rychle a všude. Praha: Jos. R. Vilímek, 1940. 64 S.
  • Slaby, Rodolfo J. Pequeño diccionario español-alemán : conprende unas 30.000 voces que constituyen una depurada selección de los términos más usuales del idioma. Barcelona: 1931. 526 S.

Překlad[editovat | editovat zdroj]

Jeho překladatelský význam spočívá v tom, že převedl ve 20. letech 20. století do španělštiny a katalánštiny např. Julia Zeyera, dále Babičku, dílo české spisovatelky Boženy Němcové, nebo Rusalku, dílo Antonína Dvořáka, či Prodanou nevěstu, dílo Bedřicha Smetany. Do češtiny převedl klasiky španělské literatury jako např. Ramóna Gómeze de la Sernu, Jacinta Benaventeho, do španělštiny pak Antona Pavloviče Čechova, či Selmu Lagerlöf.

  • La abuela: cuadros de costumbres campesinas de Bohemia. Překlad: Rudolf Jan Slabý, kolem roku 1924 (NK ČR)
  • L'àvia. Překlad: Rodolf Slaby (Barcelona, 1924)
  • Kvapil, Jaroslav. Rusalca: leyenda dramatica en tres actos. Překlad: R. J. Slabý ve spolupráci s J. Pérez-Hervás, kolem roku 1924 (NK ČR)
  • La núvia venuda. Òpera còmica en tres actes. Překlad: Rodolf J. Slaby, 1924

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • Slabý, Rudolf Jan. Čech ve Španělsku a španělské Americe (španělsky). Praha: Orbis, 1937. Edice: Rychlé kursy jazyků. 199 S.
  • Slabý, Rudolf Jan. Checoslovaquia : su presente : su pasado : sus relaciones culturales con España y los países iberoamericanos. Madrid, 1933. 117 S.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KAŠPAROVÁ, Jaroslava. Babička Boženy Němcové v překladu do španělštiny a katalánštiny. In Problematika historických a vzácných knižních fondů. Sborník z 19. odborné konference Olomouc, 20.–21. října 2010. Ed. Rostislav Krušinský. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci - Sdružení knihoven České republiky, 2011, s. 169–180.
  2. Heslo 'Rudolf Jan Slabý' na stránkách Obce překladatelů
  3. TESÁRKOVÁ, Lenka (roz. Melicharová). Rétorické figury v překladech současné venezuelské publicistiky se zaměřením na Jana Rudolfa Slabého. Rigorózní práce. Praha: Univerzita Karlova, 2012. 100 S.
  4. Heslo 'Rudolf Jan Slabý' na stránkách Databáze českého uměleckého překladu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KAŠPAROVÁ, Jaroslava. Knižní odkaz hispanisty Rudolfa Jana Slabého (1885–1957). In Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků 21, 2011. Intelektuálové zamilovaní do knih. Praha: Národní knihovna ČR, 2011, s. 61–110.
  • PALKA, Ewa. Los caminos de los premios nobel de literatura polacos hacia el lector hispanohablante. Towarzystwo Naukowe KUL & Katolicki Uniwersytet Lubelski Jana Pawła II, Wydział Nauk Humanistycznych: Roczniki Humanistyczne (5: Neofilologia), 2014. 229-243 S. ISSN 0035-7707.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]