Nikolaj Nikolajevič Ipaťjev
| Nikolaj Nikolajevič Ipaťjev | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. února 1869 Moskva |
| Úmrtí | 20. dubna 1938 (ve věku 68 let) Bubeneč |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Znám jako | majitel Ipaťjevova domu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nikolaj Nikolajevič Ipaťjev (rusky Никола́й Никола́евич Ипа́тьев; ? 1869, Moskevská gubernie[1] – 20. dubna 1938, Praha[2]) byl ruský důstojník, inženýr a veřejný činitel, majitel Ipaťjevova domu, ve kterém byl s celou rodinou zavražděn car Mikuláš II.
Život[editovat | editovat zdroj]
Nikolaj Nikolajevič se narodil v rodině architekta Nikolaje Alexejeviče Ipaťjeva a Anny Dmitrijevny. Kromě Nikolaje v rodině vyrůstala sestra Věra a starší bratr Vladimir, který se stal známým chemikem. V roce 1906 se usadil v Jekatěrinburgu. Pracoval na stavbě Transsibiřské magistrály. Byl inženýrem železničního vojska.
Na konci roku 1917 z rozhodnutí místního sovětu Ipaťjeva z domu vystěhovali. V domě usídlili rodinu Mikuláše II.; celá rodina byla v noci 17. července 1918 zavražděna. 22. července 1918 dostal Ipaťjev zpět klíče od domu, ale v domě nežil, ani se do něj nevrátil.[3]
Po uchopení moci bílými se stal členem městské dumy, kde mj. předsedal zdravotně-epidemické komisi, pokračoval ve veřejné činnosti, pracoval ve stavebnictví a přednášel na univerzitě.[4]
Emigrace[editovat | editovat zdroj]
Emigroval do Československa, žil v Praze, kde přednášel, v Praze také zemřel. Je pohřben na Olšanských hřbitovech, v pravoslavné části u chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ипатьев, Николай Николаевич na ruské Wikipedii.
- ↑ Ипатьев Николай Николаевич. www.m-i-e.ru [online]. [cit. 2016-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-22.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých magistrátní úřadovny v Dejvicích, sign. MGDEJ Z12, s. 11
- ↑ Ипатьев Н. Н. — Выпускники — Училищe — Каталог статей — Школа военных инженеров в 1701—1960 гг
- ↑ И ПАТЬЕВЫ ИЗ РОДА ИПАТЬЕВЫХ[nedostupný zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Olšany, nekropole ruské emigrace : [průvodce. Příprava vydání Dobuševa, Marina a Krymova, Viktorija; překlad Taťjana Podhájecká. Vyd. 1. vyd. Praha: Ruská tradice, 2013. 276 s. ISBN 978-80-905145-3-9. Kapitola Nikolaj Ipaťjev, inženýr, s. 95 a násl.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolaj Nikolajevič Ipaťjev na Wikimedia Commons - (rusky) Беседа с владельцем дома, в котором был убит Николай II и его семья (от пражского корреспондента «Сегодня»)[nedostupný zdroj]
- (rusky) Ипатьев Николай Николаевич Екатеринбург. Энциклопедия. — Екатеринбург: «Академкнига», 2002.
