Včela medonosná kraňská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxVčela medonosná kraňská[1]
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Podřádštíhlopasí (Apocrita)
Čeleďvčelovití (Apidae)
Rodvčela (Apis)
Druhvčela medonosná (Apis mellifera)
Trinomické jméno
Apis mellifera carnica
Pollmann; 1879
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Včela medonosná kraňská

Včela medonosná kraňská (angl. Carniolan honey bee; lat. Apis mellifera carnica) je poddruh včely medonosné. V České republice se jedná o nejrozšířenější poddruh včely.[2][3][4]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Včela kraňská jako poddruh včely medonosné se přizpůsobila podmínkám panujícím v oblasti Kočevje (Gottschee) v Kraňsku (nyní Slovinsko), jižní části rakouských Alp, oblasti Dinárských hor, jižní Panonii a severního Balkánu. Jedná se o druhý nejoblíbenější poddruh včely chovaný včelaři na světě. V České republice je na prvním místě.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Mezi včelaři je oblíbená z mnoha důvodů. Především kvůli její skvělým obranným schopnostem proti jinému hmyzu, přičemž zůstává vůči včelaři neagresivní. Tyto včely začínají brzy na jaře rychle přizpůsobovat populaci dělnic podle dostupnosti potravy v krajině a stejně rychle přizpůsobují (omezují) populaci dělnic v případě úbytku nebo nedostatku. Dobře odolává některým nemocem a parazitům, lépe než jiné plemena.

Anatomie[editovat | editovat zdroj]

Včela kraňská je velikostí podobná včele italské (Apis mellifera ligustica), má však výrazně tmavou šedou barvu s hnědými pruhy. Tělo je tmavé, ale existuje i ve světlejší barvě nebo i hnědé a s tečkami. Jsou také známé jako šedé včely. Včela kraňská je navíc velikostí srovnatelná s včelou středoevropskou (Apis mellifera mellifera), ale s užším břichem. Jazyk o délce 6,5 až 6,7 mm, dlouhé paže a krátké ochlupení jí umožňují sbírat nektar, například z jetele a podobných rostlin.

Ohrožení a situace v Česku[editovat | editovat zdroj]

Ohrožení plemene včely kraňské vyplývá mj. též ze současného trendu rozšířit na území ČR chov dalších plemen a populací včel, zejména včely medonosné tmavé (Apis mellifera mellifera) a hybridní včely buckfastské. Chov více než jednoho plemene na tak malém území, jako je ČR je problematický. Vzhledem k nemožnosti prostorové izolace by došlo ke spontánní hybridizaci a riziku šíření nežádoucích vlastností.

Populace včely kraňské[5] je ohrožena nedovolenými převozy včelích matek, případně včelstev na území chovu kraňské včely z oblastí se zcela odlišným genotypem včel, následným křížením s místní včelou a šířením této populace cestou přirozeného páření nepromyšlenou snahou nahradit za každou cenu ztráty včelstev způsobené nezvládnutím chorob.[6]

Charakter a chování[editovat | editovat zdroj]

Výhody

  • Ceněná pro svojí mírnost.
  • Může být chovaná v městském prostředí s vysokou hustotou industrializace.
  • Lepší orientace v terénu než italská včela.
  • Nízký sklon k loupežím.
  • Může hibernovat (přezimovat) v malém počtu.
  • Schopnost šetřit zásoby medu.
  • Schopnost rychle se přizpůsobit prostředí.
  • Dobrá schopnost přežít dlouhé zimy.
  • Schopnost rychle obnovit populaci včelstva po přezimování.
  • Nízká spotřeba propolisu.
  • Odolná vůči chorobám plodu.
  • Vhodná pro oblasti s brzkou jarní snůškou.
  • Včely dělnice žijí až o 12 % déle než včely jiných plemen.

Nevýhody

  • Náchylnější k rojení.
  • Nízká schopnost prospívat v horkých letních dnech.
  • Plodování závisí na dostupnosti pylu.
  • Neoznačená matka se na plástvi obtížně hledá.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krainka (pszczoła) na polské Wikipedii.

  1. ITIS - Report: Apis mellifera. www.itis.gov [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  2. VCELY-STIKOV.CZ. Včela medonosná kraňská. vcely-stikov.cz [online]. [cit. 2024-03-30]. Dostupné online. 
  3. MODERNIVCELAR.EU. Genom kraňky odhalen. www.modernivcelar.eu [online]. [cit. 2024-03-30]. Dostupné online. 
  4. VČELAŘSKÁ ŠLECHTITELSKÁ STANICE PETRUŠOV. Články. vigorbee.cz [online]. [cit. 2024-04-02]. Dostupné online. 
  5. BUKOVSKÁ, Daniela. Živý poklad z Čech Včela kraňská [online]. [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. 
  6. ING. DALIBOR TITĚRA, CSC. Metodika uchování genetického zdroje zvířat, Včela medonosná kraňská (Apis mellifera carnica) [online]. [cit. 2024-04-01]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]