Plástový pyl
| Plástový pyl | |
|---|---|
 Fermentovaný včelí pyl | |
| Základní informace | |
| Kategorie | včelí produkt |
| Tvar | hrudky ve tvaru včelí buňky |
| Tvůrce | včela medonosná |
| Nutriční hodnoty (100 g) | |
| Bílkoviny | 20-50 g |
| Tuky | 3-14 g |
| Sacharidy | 25-48 g |
| Složení | |
| Rouskový pyl | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plástový pyl je včelí produkt, který vzniká zpracováním rousek květového pylu včelami. Spolu s medem tvoří plástový pyl dvě nepostradatelné složky potravy včel. Pyl je zdrojem bílkovin a tuků, med zdrojem cukrů.
Plástový pyl je někdy označovaný, zejména v obchodních produktech, jako perga (z ruštiny) nebo včelí chléb (podle angličtiny a němčiny).
Proces vzniku
[editovat | editovat zdroj]Dělnice včely medonosné za letu sčesávají květový pyl z obrveného povrchu svého těla, zvlhčují obsahem medného váčku a formují do dvou symetrických hrudek, tzv. rousků, na třetím páru hoh. Po návratu do úlu včela přinesené rousky shodí do buňky plástu a natlačí je hlavou ke dnu buňky. Do buňky se vejde 5 - 7 párů rousek. Povrch pylu do 3/4 zaplněné buňky tvoří vrstvička medu a slin. [1]
Pástový pyl je produkt složený převážně z rouskového pylu a malého množství přidaného medu a výměšků slinných žláz. Spolupůsobením činnosti bakterií a kvasinek, buněčného metabolismu pylových zrn a enzymů přidaných včelami dojde k procesu podobnému fermentaci. Plástový pyl má vyšší kyselost, dobrou skladovatelnost ve vlhkém a teplém mikroklimatu ve včelstvu a dobrou stravitelnost.
Význam pro včelstvo
[editovat | editovat zdroj]Pyl je pro včelstvo kriticky důležitá surovina, protože je jediným zdrojem bílkovin. Ve formě mateří kašičky ji včely používají ke krmení svých larev, a celoživotně i včelí matky. Proto mladé včelí dělnice (mladušky) konzumují mnoho pylu, aby mohly zmíněnou mateří kašičku produkovat. [2] Akutní nedostatek pylu v přírodě způsobený třeba nadměrným počtem včelstev na jednom místě, nebo neodbornými zásahy včelaře, může vést ke zhoršení vitality včelstva až i k jeho úkynu. Délka života včely v létě je 6 týdnů a musí být nahražena mladší sestrou. Nastane-li situace, že včelstvo nemá dostatek pylových zásob, pak omezí výchovu larev, načež postupně zeslábne až uhyne.
Pyl je pro včely nenahraditelný.
Získávání plástového pylu (pergy)
[editovat | editovat zdroj]Pro lidskou výživu se dá plástový pyl ze včelích pláství získat. Nejjednodušší způsob je použití tzv. vypichovače, kdy se získává každý jednotlivý váleček ručně, tento způsob je ale pracný a zdlouhavý. Nejefektivnější metoda je zmrazení (-18°C) části plástve a následné rozdrcení, ručně anebo strojově. Zmrazením se dosáhne toho, že vosková plástev zkřehne a dobře se drolí, naopak válečky pylu zmrazením ztuhnou a drží svůj tvar. Finálně se může produkt mírně vysušit (teplota max. 45°C) a vyčistit od zbytků včelího vosku.
Včelstvu se může odebrat jen menší část jeho pylových zásob, jinak je ohrožena jeho reprodukce a imunita.
Význam pro člověka
[editovat | editovat zdroj]Plástový pyl má tisíciletou tradicí v čínské medicíně a v egyptské mytologii je označován jako "mana bohů". V moderní medicíně ale většinou včelí produkty (med, pyl, propolis, mateří kašička) nelze označit jako léčiva. Většímu uplatnění v oficiální farmakologii brání obtížná standardizace (klinické testy) způsobená velkou proměnlivostí jejích složení. Obecně zdravotní účinky jsou definovány následovně: "Perga podporuje organizmus k rychlé obnově duševní a fyzické síly, zvláště v rekonvalescenci po vyčerpávajících chorobách a po operacích. Oceňují ji také sportovci. Preventivně ji lze užívat jako doplněk stravy v době zvýšené psychické nebo fyzické zátěže, působí příznivě na vývoj dětského organismu, přispívá k regeneraci vlasů a nehtů. Perga je bohatým zdrojem vitaminů a enzymů, antioxidantů, posiluje organismus a imunitu. Má blahodárné účinky na hormonální aktivitu, je využívána také při menopauze, podporuje životní vitalitu a energii, je příznivá pro činnost zažívací soustavy, pomáhá proti únavě, má pozitivní vliv na duševní stav. Pyl perga je možné užívat přímo. Doporučuje se 1-2 kávové lžičky denně". [3][4]
Složení
[editovat | editovat zdroj]Plástový pyl obsahuje 20–49 % bílkovin (včetně všech esenciálních aminokyselin), 25–48 % jednoduchých i složených cukrů, 3–14 % tuků, dále hormony, enzymy a minerální látky. Z nejdůležitějších se uvádí vitamíny skupiny B, vitamín C, D, E a karoteny. Významný je obsah vitamínu B12. Zastoupené jsou i důležité stopové prvky – železo, zinek, měď i další. Z minerálů je zajímavý ideální poměr fosforu s vápníkem, ale i ostatní minerály – hořčík, draslík nebo síra.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ TITĚRA, Dalibor. Včelí produkty mýtů zbavené. 3. vyd. Praha: Brázda, 2017. 176 s. ISBN 978-80-209-0424-9.
- ↑ Pyl. www.vcelky.cz [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online.
- ↑ ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ. Perga – včelí zlato - Český svaz včelařů. www.vcelarstvi.cz [online]. [cit. 2024-02-28]. Dostupné online.
- ↑ SAMLEKOVÁ, Zuzana. Přírodní síla včelích produktů - I. časopis Včelařství. 2019, roč. 2019.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SCHROEDER, Annette. Síla včelích produktů - Med, pyl a propolis. 1. vyd. [s.l.]: Brázda, 2023. 144 s. ISBN 978-80-209-0475-1.
- TAUTZ, Jürgen. Fenomenální včely. 1. vyd. Praha: Brázda, 2009. 270 s. ISBN 978-80-209-0415-7.
- DEMIANOVICZ, A. Hodowla pszczół. 1. vyd: Pańswowe wydawnictwo rolnicze i leśne, Warszawa, 1957. (polsky)
- BERÁNEK, Vladimír. Včelářská encyklopedie. 2. vyd: Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1953.
