Tomáš Cimrhanzl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tomáš Cimrhanzl
Tomáš Cimrhanzl.jpg
Narození 6. března 1840
Žíchovec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1. července 1899 (ve věku 59 let)
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Cimrhanzl (6. března 1840 Žíchovec[1]1. července 1899 Plzeň[2]) byl český středoškolský učitel a spisovatel, autor učebnic a naučné literatury.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Tomáš Cimrhanzl se narodil 6. března 1840. Byl synem Ignáce Cimrhanzla (1804 – 1868), rolníka v Žichovci u Prachatic. Bylo mu umožněno jít na studia. Absolvoval filozofickou fakultu pražské univerzity a stal se středoškolským pedagogem s aprobací pro výuku češtiny a zeměpisu. Po počátečním působení v Praze a v Olomouci vyučoval od roku 1867 na reálce a poté na vyšším gymnáziu v Plzni.

Tomáš Cimrhanzl s ženou Amalií rozenou z Madlů (1844 – 1920) pocházející z Jawiszowic v Haliči měli pět dětí. Dcera Růžena provdaná Černá byla spisovatelkou zejména odborných knih, Amalie provdaná Kožmínová byla etnografkou a spisovatelkou.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějším jeho literárním dílem je obsáhlá „Mythologie čili bájesloví Řekův a Římanův“, které se dočkalo čtyř vydání. První vydání vyšlo v Plzni v roce 1879, druhé, „valně rozmnožené a opravené“ vydání, o rok později. Mělo 323 stran a 140 ilustrací. Spis byl s mírnými úpravami a novými ilustracemi znovu vydán s názvem „Antická mythologie“ v nakladatelství Aventinum v roce 1999. Autor jako své křestní jméno tehdy uváděl „Tůma“, snad z vlasteneckých důvodů, a spíše mezinárodně znějící jméno Tomáš začal užívat až později.

Jeho zájem se však zdaleka nesoustřeďoval pouze na antiku, jak vyplývá z nekrologu v časopisu „Český včelař“ z roku 1899:

"Dne 1. července t. r. zemřel v Plzni prof. tamního českého gymnasia Tomáš Cimrhanzl v 59. roce věku svého. Byl vynikajícím pedagogem, který nejen slovem, ale i pérem zdárně po velikou řadu let na různých místech, nejdéle pak v Plzni, působil. Kromě četných drobnějších prací sepsal Zeměpis pro střední školy, Mythologii Řeků a Římanů, Průvodce po Šumavě a Českou gramatiku pro Němce. Jsa nadšeným přítelem přírody zabýval se horlivě včelařstvím a těšil se mezi odborníky zvučnému jménu; jeho přičiněním konal se r. 1880 III. sjezd včelařů českoslovanských v Plzni. Pohřben byl dne 3. t. m. za hojného účastenství veškerých kruhů společenských na hřbitově Všech Svatých v Plzni“.

A v katalogu Celostátní včelařské výstavy pořádané v Plzni roku 1926 stojí:

Včelařská jednota v Plzni–. vykonala mnoho pro rozvoj včelařství v kraji plzeňském. Zásluhu o to měl jednatel včelařské jednoty, profesor Tůma Cimrhanzl, muž neúnavné píle, vzácné agilnosti životní a obětavý do krajnosti – to byl organisátor veškerého včelařského ruchu v tehdejších letech… Není bez zajímavosti, že žáci profesora Tůmy Cimrhanzla vedou v posledních letech včelařský spolek pro Plzeň a okolí“.

Údajně napsal i jednoaktovou divadelní fraškuKrvavá pomsta“ (1869).

Do rodného Žichovce jezdil každé prázdniny s celou rodinou ke svému bratru Vojtěchovi. Pamětník pan František Veselý o tom píše:

Velkým štěstím pro Zíchovec bylo, že se tam v roce 1840 narodil osvícený buditel a dobrodinec lidu, profesor reálky v Plzni, spisovatel-historik Tomáš Cimrhanzl. Za jeho veliké zásluhy o obec a celý kraj měla být již dávno zasazena pietní pamětní deska na rodný dům… Je těžké klást na přední místa některé z jeho zásluh – pomohl ochotně a s vlídnou tváří všude tam, kde bylo třeba, ať rolníku či poslednímu čeledínovi“.

Veřejná činnost[editovat | editovat zdroj]

Profesor Cimrhanzl finančně i jinak podporoval potřebné a postižené, mnohým nadaným pomohl ke studiu, organizoval v rodném Žichovci o prázdninách společenský život, dával vypravit vyzdobený žebřiňák s čtyřspřežím na Husův den v Husinci, kde si v rodném Husově domku natrvalo pronajal jeho světničku a tak ji zachránil před zkázou, která jí hrozila pronajímáním jako hostinského pokoje. K zvelebení Žichovce přispěl i fyzickou prací při úpravě návsi.

Byl nadšeným vlastencem a nemalou měrou se zasloužil o počešťování Plzně. Byl členem obecního zastupitelstva, působil v literárním spolku a v Sokole, zasloužil se o založení městské knihovny a byl jejím prvním knihovníkem a až do své smrti správcem. Dožil se pouhých 59 let a když se jeho pohřební průvod ubíral na hřbitov Všech Svatých, ve městě bylo na jeho počest rozsvíceno pouliční osvětlení a svítila i okna všech škol. Pohřeb mu vypravilo a pomník na hrobě zbudovalo město Plzeň.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Plzeňské listy z 2. 7. 1899
  • Plzeňské listy z 4. 7. 1899
  • katalog Celostátní včelařské výstavy pořádané v Plzni roku 1926
  • časopis Český včelař, ročník XXIII, Praha 1899

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Žíchovec
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Plzeň

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]