Roztočík včelí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxRoztočík včelí
alternativní popis obrázku chybí
Roztočíci ve vzdušnici včely
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen klepítkatci (Chelicerata)
Třída pavoukovci (Arachnida)
Řád roztoči (Acari)
Podřád sametkovci (Prostigmata)
Čeleď roztočíkovití (Tarsonemidae)
Rod roztočík (Acarapis)
Binomické jméno
Acarapis woodi
Rennie, 1921
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roztočík včelí (Acarapis woodi, Rennie, 1921) je endoparazitem, jehož hostitelem je včela medonosná. Roztočík parazituje v prvním páru hrudních vzdušnic včely a tím způsobuje onemocnění zvané akarinóza (též akarapidóza), obecně ale není moc patogenní.[1] Tento parazit je velký maximálně 175 µm (obvykle asi 150µm) a lze ho pozorovat jen mikroskopem.[2] Poprvé byl popsán na ostrově Wight blízko jižního pobřeží Anglie.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Tělo roztočíka včelího je vejcovité nebo hruškovité, se čtyřmi páry končetin. První pár je robustní, s jedním zahnutým drápem. Druhý a třetí pár je zakončen párovým drápem. Čtvrtý pár je krátký a široký, stehno a holeň s chodidlem fungují jako jeden segment.

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Samice naklade 5 až 7 vajíček do vzdušnice včely, kde sama parazituje. Ve vzdušnicích se z nich vylíhnou larvy, které dosahují dospělosti po 11 až 15 dnech.[2] Dospělé samice napadají další včely, které mohou být staré až dva týdny (ale většinou jsou napadeny během prvních osmi dnů života) – tehdy jsou chloupky chránící vzdušnice včely ještě měkké. Poté vzdušnici včely propíchnou svým ústním ústrojím a živí se její hemolymfou a tím ji oslabují. Vzdušnice včely může naplnit více než sto roztočů – při takovém množství parazitů je včela velmi oslabena a není schopna letu, protože její létací svalstvo je špatně zásobeno kyslíkem. Ale takovýto stav je spíše výjimečný, většinou je včela napadena menším počtem jedinců a je pouze oslabena, její život je zkrácen maximálně o několik dní. [3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Přítomnost roztočíka včelího byla zjištěna všude tam, kde se vyskytují včely, kromě Austrálie, Nového Zélandu, Skandinávie a Kanady.[4] Parazit má značný vliv na vymírání včelstev hlavně během krutých zim a napadá i včelí matky.[5] Ovšem ty mohou i po napadení žít ještě několik let.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acarapis woodi na anglické Wikipedii.

  1. http://www.zocsvsvetla.cz/NEMOCI.htm
  2. a b H. A. Denmark, H. L. Cromroy & Malcolm T. Sanford (2000). "Honey bee tracheal mite, Acarapis woodi". Featured Creatures. University of Florida. Retrieved March 10, 2011.
  3. http://entnemdept.ufl.edu/creatures/misc/bees/tracheal_mite.htm
  4. Definado MD. 1963. Mites of the honey bee in Southeast Asia. Journal of Apicultural Research 2: 113-114.
  5. Schmid-Hempel Paul: Parasites in Social Insects - Monographs in behavior and ecology, Princeton Paperbacks, 1998

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]