Lelkové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxLelkové
alternativní popis obrázku chybí
Caprimulgus macrurus
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád lelkové (Caprimulgiformes)
Ridgway, 1881
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Čeledi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lelkové (Caprimulgiformes) je řád ptáků, kteří žijí skrytě v jehličnatých lesích. Mimo Antarktidy jsou zástupci rodu rozšíření po celé zeměkouli. Na světě žije celkem 103 druhů lelků. V Evropě žijí dva druhy: lelek lesní (Caprimulgus europaeus) a lelek rudokrký (Caprimulgus ruficollis). V České republice hnízdí pouze lelek lesní, který žije v borových lesích.

Lelci mají širokou a plochou hlavu a velké oči (vedou noční život). Nohy jsou slabé a krátké, se třemi prsty dopředu a jedním dozadu. Nejsou schopny objemout větev, proto zřejmě lelci sedají na větvích podél. Kůže je mimořádně tenká, peří měkké, nenápadně zbarvené.[1] Tito ptáci se živí hmyzem, který chytají do výrazně širokého zobáku. Loví v noci, kdy je také možno je slyšet. V dobách, kdy se ještě chytalo na lep, vzniklo úsloví chytat lelky,[2] které vyjadřuje nesmyslnost, popř. pošetilost takového konání (lelek se totiž přes den nehýbe a v noci jej návnada nezajímá, nevidí ji) a znamená zahálet, lenošit.

Lelkové hnízdí na zemi a snášejí dvě vejce, která zahřívají oba členové páru. Mláďata se líhnou značně vyvinutá, v prachovém peří, vidí a slyší a záhy se pohybují v okolí hnízda. Rodiče je však krmí.

Systém řádu[editovat | editovat zdroj]

Řád lelků se dělí do pěti čeledí:[3]

  • Steatornithidae, gvačarovití (1 rod)
  • Podargidae, lelkounovití (2 rody)
  • Nyctibiidae, potuovití (1 rod)
      • Nyctibius, potu (5 druhů)
  • Aegothelidae, lelčíkovití (1 rod)
  • Caprimulgidae, lelkovití (2 podčeledi, 19 rodů)
    • Chordeilinae (4 rody)
      • Lurocalis (1 druh)
      • Chordeiles (4 druhy)
      • Nyctiprogne (1 druh)
      • Podager (1 druh)
    • Caprimulginae (15 rodů)
      • Eurostopodus (7 druhů)
      • Veles (1 druh)
      • Nyctidromus (1 druh)
      • Phalaenoptilus (1 druh)
      • Siphonorhis (1 druh)
      • Otophanes (2 druhy)
      • Nyctiphrynus (1 druh)
      • Caprimulgus (46 druhů)
      • Scotornix (1 druh)
      • Macrodipteryx (1 druh)
      • Semiophorus (1 druh)
      • Hydropsalis (2 druhy)
      • Uropsalis (2 druhy)
      • Macropsalis (1 druh)
      • Eleothreptus (1 druh)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BEJČEK, VLADIMÍR, 1953-. Ptáci : encyklopedie. 3. vyd. vyd. Čestlice: Rebo 288 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7234-602-4, ISBN 978-80-7234-602-8. OCLC 85718884 
  2. Informace na Ontola.com
  3. ILJIČEV, V. D. Fauna mira. Pticy. Moskva: Agropromizdat, 1991. ISBN 5-10-001229-3. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]