Raymond Aron

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Raymond Aron
Raymond Aron (1966).jpg
Rodné jménoRaymond Claude Ferdinand Aron
Narození14. března 1905
Paříž
Úmrtí17. října 1983 (ve věku 78 let)
Paříž
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníMontparnasse
Povolánínovinář, filosof, spisovatel, politolog, sociolog, profesor a ekonom
NárodnostFrancouzi
Alma materÉcole normale supérieure
Pařížská univerzita
Institut d'études politiques de Paris
Lycée Condorcet
Tématamezinárodní vztahy
OceněníGoethova cena (1979)
Erasmus Prize (1983)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
společník Americké akademie umění a věd
Politická příslušnostRassemblement du Peuple Français (od 1947)
SFIO (od 1925)
Manžel(ka)Suzanne Aronová
DětiDominique Schnapper
RodičeGustave Aron
PříbuzníAdrien Aron (sourozenec)
VlivyCharles Louis Montesquieu
Alexis de Tocqueville
Karl Marx
Max Weber
Wilhelm Dilthey
… více na Wikidatech
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raymond Aron [rémon aron], celým jménem Raymond-Claude-Ferdinand Aron (14. března 1905, Paříž17. října 1983, tamtéž) byl francouzský filosof, sociolog a politolog, obhájce liberalismu. Věnoval se hlavně dějinám sociologie, filosofii dějin, kritice totalitarismu a analýze moderní společnosti.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v pařížské židovské rodině, v letech 1924-1928 studoval na École normale supérieure a v letech 19301933 v Německu, v Kolíně nad Rýnem a v Berlíně. Roku 1938 promoval pracemi o filosofii dějin a o současné teorii dějin v Německu. Po pádu Francie odešel za de Gaullem do Velké Británie, kde redigoval časopis „Svobodná Francie“. Po válce se vrátil do Paříže a psal politické komentáře pro Combat, Le Figaro a L'Express a přednášel na École nationale de l'administration a Institut d'études politiques. Pro svůj kritický postoj k marxismu byl teprve roku 1955 jmenován profesorem na Sorbonně. Roku 1968 přešel na École des hautes études en sciences sociales (EHESS), kde byl jeho asistentem Pierre Bourdieu. Roku 1970 byl povolán na College de France. Roku 1978 byl vyznamenán Goethovou cenou ve Frankfurtu nad Mohanem.

Raymond Aron

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Aron napsal přes 40 knih a množství esejů a článků. Mezi nejdůležitější patří:

  • Úvod do filosofie dějin (1938)
  • Člověk proti tyranům (1944)
  • Opium intelektuálů (1955)
  • Mír a válka mezi národy (1962)
  • Třídní boj (1964)
  • Esej o svobodách (1965)
  • Demokracie a totalitarismus (1965)
  • Etapy sociologického myšlení (1967)
  • Dějiny a dialektika násilí (1973)
  • Obrana dekadentní Evropy (1977)
  • Poslední léta století (1984)
  • Marxův marxismus (2002)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • R. Aron, Angažovaný pozorovatel, Praha: Mladá fronta 2003
  • R. Aron, Demokracie a totalitarismus, Brno: Atlantis 1993
  • R. Aron, Esej o svobodách: zkoumání moderní civilizace, Bratislava: Archa 1992
  • R. Aron, Historie XX. století, Praha: Academia 1999
  • R. Aron, Opium intelektuálů, Praha: Mladá fronta 1999
  • R. Aron, Opium intelektuálů, Praha: Academia 2019

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]