Erving Goffman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Erving Goffman

Erving Goffman v lidové tvořivosti
Narození 11. června 1922
Mannville
Úmrtí 19. listopadu 1982 (ve věku 60 let)
Filadelfie
Příčina úmrtí rakovina
Alma mater University of Toronto
Chicagská univerzita
Zaměstnavatel Kalifornská univerzita v Berkeley
Ocenění Orwellova cena (1979)
Guggenheimovo stipendium
Manžel(ka) Gillian Sankoff
Děti Alice Goffman
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erving Goffman (11. června 1922, Mannville, Alberta, Kanada19. listopadu 1982, Filadelfie, Pensylvánie, USA) byl americký sociolog, antropolog, sociální psycholog kanadského původu. Představitel chicagské školy, myšlenkového proudu, který vznikl ve 20. letech 20. století. Předmětem jejího zkoumání byla sociologie města a kriminologie. Od 60. let 20. století patřil mezi nejvlivnější badatele v oblasti mikrosociologie. Uvedl do sociologické analýzy každodenního lidského jednání tzv. dramaturgickou perspektivu, pojmy jako role, scéna, zákulisí atd.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 11. června 1922 v odlehlé zemědělské vesnici Mannville v jihozápadní Kanadě, asi 180 km východně od Edmontonu. Jeho rodiče - Max a Anne - byli původem ukrajinští židé. Jeho starší sestra Frances Bay se stala herečkou. Poté co se rodina přestěhovala do města Dauphin v jižní Kanadě, poblíž Winnipegu, si Ervingův otec založil krejčovství. Od roku 1937 Goffman navštěvoval St. John's Technical High School ve Winnipegu. V roce 1939 se zapsal na obor chemie na University of Manitoba, toto studium ale přerušil a přestěhoval se do Ottawy, kde pracoval ve filmovém průmyslu pro National Film Board of Canada (Národní filmová rada), zřízený Johnem Griersonem. Zde se setkal s Dennisem Wrongem, známým a vlivným americkým sociologem, který jej v následujících letech významně ovlivnil a vzbudil u něj zájem o sociologii. 

Zájem o sociologii se u něj projevil až v pozdějších letech, především pod vlivem známého amerického sociologa Dennise Wronga. Jejich setkání motivovalo Goffmana, aby opustil University of Manitoba a zapsal si na University of Toronto (zde získal v roce 1945 bakalářský titul v oboru sociologie) obor sociologie a antropologie.

Goffman se stal jedním z nejvlivnějších sociologů 20. století, jako G. H. Mead, v jehož stopách pokračoval s rozvojem sociologické sociální psychologie. "Goffman (1922–1982) studoval na University of Toronto a na University of Chicago. Studium zakončil v roce 1949; poté následovaly dva roky výzkumné stáže na University of Edinburgh, kde začal pracovat na své disertaci (dokončené v roce 1953). Disertační práci psal na Shetlandských ostrovech, kde sledoval každodenní život. V květnu 1951 se přestěhoval do Chicaga, kde se oženil s Angelicou Choate. V roce 1952 se mu narodil syn Tom. Po několika letech vyplněných nejrůznějšími aktivitami (1954–1957 působil jako visiting scientist v National Institute of Mental Health ve státe Maryland), byl v roce 1958 povolán na University of California, Berkeley, kde byl o 4 roky později jmenován řádným profesorem. V roce 1964 spáchala jeho manželka sebevraždu, čímž se prolíná Goffmanovo studium mentálních poruch s jeho vlastní zkušeností z domova. V roce 1969 odešel na University of Pennsylvania ve Filadelfii a zde působil až do konce svého života." [1] Byl průkopníkem osobních interakcí, nebo mikrosociologie, vytvořil "dramaturgický přístup" k lidskému jednání, a vyvinul množství vlivných konceptů. Zabýval se pojmem veřejný prostor, který se nejvíce odráží v jeho díle Všichni hrajeme divadlo. Na rozdíl od mnoha jiných vědců Goffmanův vliv vzrostl především po smrti.

Sociologické názory[editovat | editovat zdroj]

Goffmanův největší příspěvek sociální teorii je formulace symbolické interakce dramaturgické perspektivy v knize z roku 1956.[p 1] Přestože je Goffman často charakterizován jako symbolický interakcionista, zkusil pouze opravit trhliny této teorie. Pro Goffmana není společnost jednolitým celkem. Musíme jednat různě za různých podmínek, kontext v němž jednáme není společnost jako celek, ale pouze malý výsek, v němž se nalézáme. Goffman předpokládal svět jako divadlo, ale též potřebujeme parkoviště a toalety: za osobním symbolickým interakcionalismem se nachází širší kontext. Dalším pojmem, s kterým Goffman pracoval byly základní rámce. Jde o pohledy na určitou událost a její výklad, který není ovlivněn předem danými výklady. [3]Dělí je na přírodní a sociální rámce. Přírodní rámce jsou ovlivněny jen fyzikálními faktory. Sociální rámce jsou ovlivněny společenskými normami, které se člověk snaží řídit. Jejich použití v praxi je individuální a záleží jak ho daný jedinec chápe. 

Jako jeden z prvních autorů v  textu "Asylums" (1961) popisuje „institucionalizaci“ jako odpověď pacientů na byrokratické struktury a umrtvující procesy totální instituce, jako jsou nemocnice, blázince, věznice, koncentrační tábory. Inspiraci pro sepsání tohoto díla sháněl Goffman v nemocnici ve Washingtonu, kde pracoval 18 měsíců jako asistent. Vždy se považoval za sociálního vědce, nepoužil postmodernismus nebo fenomenologii jako svůj hlavní epistemologický přístup. Byl sociologem, který kladl důraz na poznatek, že "společnost je vždy první".

V roce 1981 byl zvolen 73. prezidentem americké sociologické asociace.

Všichni hrajeme divadlo (1959)[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Všichni hrajeme divadlo.

Goffmanovo přední a nejznámější dílo je bezpochyby Všichni hrajeme divadlo (The Presentation of Self in Everyday Life) z roku 1959. Do češtiny přeloženo v roce 1999. Hlavní myšlenky knihy byly pokračováním jeho disertační práce.

Goffman zde popisuje přizpůsobování jedinců v komunikaci s lidmi. Uvedena je škála situačních rolí, která začíná na upřímnosti a končí na cynismu. Goffman tak přirovnává chování člověka v každodenních situacích k divadelnímu představení. Podobně jako Peter Ludwig Berger zde také uvádí myšlenku fasády – tedy záměrně odhalovanou scénu a pravý význam chování. Role lidí není vázána na jejich status, ale na konkrétní situaci, ve které se nachází. Zároveň ale tvrdí, že pro zachování společnosti je nutné se řídit společenskými normami a pravidly, k nimž je použití přetvářky nutné. Goffman při tvorbě tohoto díla čerpal z vlastních zkušeností, ze studií chicagské školy a velkého množství literárních zdrojů, například i z děl Franze Kafky.

Za toto dílo získal Goffman roku 1961 ocenění od American Sociological Association.

Citace[editovat | editovat zdroj]

  • „Člověk není jako ostatní zvířata v ohledech, které jsou skutečně důležité: Zvířata mají smysly, my máme daně.“
  • „Společnost je blázinec vedený svými svěřenci.“
  • „Po pravdě je svět jako svatba.“
  • „Stigmatizace je proces, kdy reakce okolí ničí normální identitu.“

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Erving Goffman
  • The Presentation of Self in Everyday Life, 1956/1959 (česky Všichni hrajeme divadlo, 1999)[2]
  • Asylums: Essays on the Social Situation of Mental Patients and Other Inmates, 1961
  • Encounters: Two Studies in the Sociology of Interaction, 1961
  • Behavior in Public Places: Notes on the Social Organization of Gatherings, 1963
  • Stigma, 1963 (česky Stigma, 2003)
  • Interaction Ritual: Essay on Face-to-Face Behavior, 1967
  • Strategic Interaction, 1969
  • Relations in Public: Micro-Studies of the Public Order, 1971
  • Frame analysis: An essay on the organization of experience, 1974
  • Gender Advertisements, 1979
  • Forms of Talk, 1981

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Roku 1956 publikovala spis Katedra antropologie Edinburské univerzity. O tři roky později vyšel v nakladatelství Doubleday v New Yorku.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Šubrt: Dramaturgický přístup Ervinga Goffmana, Sociologický časopis, 2001, Vol. 37 (No. 2: 241–249)
  2. a b PROCHÁZKA, Marek. Estetické čtení Goffmanovy knihy "Všichni hrajeme divadlo". Brno : FF MU, 2007. Dostupné online. Kapitola 2.1 Běh života, s. 14. Bakalářská práce. 
  3. Goffman, Erving: Všichni hrajeme divadlo: sebeprezentace v každodenním životě.. Sociologický časopis [online]. Nakladatelství studia Ypsilon, Praha [cit. 26.11.2017]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Erving Goffman
  • Erving Goffman: Stigma : poznámky k problému zvládání narušené identity; přeložil Tomáš Prášek, Praha : Sociologické nakladatelství, 2003, 167 s.
  • Goffman, Erving: Všichni hrajeme divadlo: sebeprezentace v každodenním životě. Praha, Nakladatelství studia Ypsilon 1999, 247 s.  [citováno 26. 11. 2017] Dostupný z: http://socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/080407121244.pdf
  • ŠUBRT, Jiří. Soudobá sociologie II. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1413-7.
  • Goffman, Erving: Všichni hrajeme divadlo: sebeprezentace v každodenním životě. Praha, Nakladatelství studia Ypsilon 1999, 247 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]