Yverdon-les-Bains

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Yverdon-les-Bains
Yverdon-les-Bains

Yverdon-les-Bains
Yverdon-les-Bains – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 435 m n. m.
Stát ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Kanton Vaud
District Jura-Nord Vaudois
Yverdon-les-Bains na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 11,28 km²
Počet obyvatel 28 486 (2012)
Hustota zalidnění 2 525,4 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.yverdon-les-bains.ch
PSČ 1400
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Yverdon-les-Bains (v římské éře zvané Eburodunum nebo Ebredunum) je město v západní (frankofonní) části Švýcarska při jižním břehu Neuchâtelského jezera. Je centrem okresu Jura-Nord Vaudois a druhým nejvýznamnějším městem kantonu Vaud po Lausanne. Nachází se v centru mezi pohořím Jura, pláněmi Orbe, kopci Broye a Neuchâtelským jezerem. Je známé termálními prameny a je významným centrem obchodu a cestovního ruchu.

Asi 83% obyvatel hovoří francouzsky, 4% srbsky a chorvatsky a 3% portugalsky.

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

Městský parlament má 100 členů, volených poměrným systémem. Výkonnou moc a správu obstarává sedmičlenná rada.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější památkou je místní hrad, který býval sídlem savojské dynastie. V letech 1804-1825 byl sídlem Pestalozziho ústavu. Později sloužil jako škola, poslední třídy byly opuštěny v roce 1974 a původní středověká dispozice byla obnovena.

Další památky

  • menhiry u Clendy
  • Castrum z římské doby
  • termální prameny
  • Temple, evangelický kostel z 18. století
  • Grande Caricaie, přírodní rezervace podél jižní břehu jezera
  • Benno Besson Theatre, nejstarší divadlo Yverdonu z roku 1898
  • radnice

Muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Musée du Château - vystavuje místní prehistorické artefakty, zbraně, oblečení a egyptskou mumii z období vlády Ptolemaiovců.
  • Maison d'Ailleurs - vědecko-technické muzeum, vystavuje model kosmické lodi, sál věnovaný tvůrci Vetřelce H. R. Gigerovi a exponáty týkající se fantasy světů vymýšlených autory od Homéra přes Verna až po současnost.

Lázně[editovat | editovat zdroj]

Léčebné účinky horkých pramenů objevili jako první Římané. Voda z minerálních pramenů starých 14 000 let pramení v hloubce 500 metrů pod povrchem. Je zvláště dobrá pro postižené revmatismem a respiračními chorobami.

Osobnosti spjaté s městem[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Švýcarsko, Lonely Planet, 2007

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]