Arnsberg
| Arnsberg | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°23′48″ s. š., 8°3′52″ v. d. |
| Nadmořská výška | 200 m n. m. |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Severní Porýní-Vestfálsko |
| Vládní obvod | Arnsberg |
| Zemský okres | Vysoký Sauerland |
  Arnsberg | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 193,72 km² |
| Počet obyvatel | 73 436 (31. 12. 2014) |
| Hustota zalidnění | 379,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Ralf Paul Bittner |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 02932, 02931, 02935 a 02937 |
| PSČ | 59755, 59757, 59759, 59821 a 59823 |
| Označení vozidel | HSK |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arnsberg je bývalé okresní město ležící v Německu, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Nachází se v severní části Rýnského masivu v údolí řeky Ruhr. V roce 2009 zde žilo necelých 75 000 obyvatel.
Město Arnsberg si i po zrušení vlastního okresu podrželo důležitou administrativní funkci, neboť je sídlem vládního obvodu Arnsberg, jednoho z pěti vládních obvodů (Regierungsbezirk) v Severním Porýní-Vestfálsku.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Arnsbergu pochází z Karolínského urbáře z roku 789, kde je uváděn jako léno Werdenského kláštera. V 11. století zde hrabě Bernhard II. z Werlu založil hrad, kolem něhož pak vyrostlo město.[1] Hrad byl zničen roku 1762 za sedmileté války a je z něj ruina.[2][3]
Ve 12. století se Arnsberg stal sídlem vestfálského soudního úřadu, jehož erb dodnes používá Vysoký Sauerland. Později město ztratilo svoji nezávislost a stalo se majetkem kolínské arcidiecéze.
Roku 1794 napadli Frcouzi Kolín nad Rýnem, proto byla část chrámového pokladu Kolínské katedrály včetně ostatků svatých Tří králů převezena do bezpečí do Arnsbergu. V roce 1804 byl poklad vrácen zpět do katedrály. Toto období připomíná plaketa na arnsberském Proboštském kostele (Propsteikirche).
V roce 1816 připadl Arnsberg Prusku a stal se oblastním administrativním centrem.
Za 2. světové války utrpěl Arnsberg při náletu bombardérů britské RAF na umělé jezero Möhnesee v noci ze 16. na 17. května 1943 značné ztráty na lidských životech a ohromné materiální škody. Nedaleký klášter Himmelpforten ničivá vlna, jež vznikla po protržení hráze, úplně smetla. Později zemřeli další obyvatelé města při strategickém bombardování, jehož cílem bylo zničit zdejší železniční viadukt. K jeho zničení došlo teprve 19. března 1945, kdy Britové použili 10tunovou seizmickou bombu Grand Slam.
Dnešní Arnsberg vznikl roku 1975 sloučením 14 obcí do jednoho celku. Starý Arnsberg a Neheim-Hüsten, které se spolu sloučily již roku 1941, tvořily městskou část, ostatní obce měly spíš vesnický charakter.
Městské části[editovat | editovat zdroj]
Město Arnsberg tvoří následující městské části (počet obyvatel – stav k 31. 12. 2019)[4]
|
|
|
Náboženství[editovat | editovat zdroj]
V Ansbergu jsou převážně římští katolíci, taktéž hřbitovy jsou převážně katolické a jeden je židovský.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Alba Iulia, Rumunsko
Bexley, Anglie, Velká Británie
Deventer, Nizozemsko
Fos-sur-Mer, Francie
Olesno, Polsko
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Arnsberg na anglické Wikipedii a Arnsberg na německé Wikipedii.
- ↑ Heinrich Gottfried Gengler: Regesten und Urkunden zur Verfassungs- und Rechtsgeschichte der deutschen Städte im Mittelalter. Erlangen 1863, S. 55–57.
- ↑ Karl Féaux de Lacroix: Geschichte Arnsbergs. Stein, Arnsberg 1895. (Reprint: Stein, Werl 1983) S. 451 f.
- ↑ s:de:Zerstörung des Schlosses Arnsberg
- ↑ https://www.arnsberg.de/informationen/EWO_Entwicklung_2000_bis_2019_HWI_NWI_nach_Stadtteilen.pdf Archivováno 22. 9. 2020 na Wayback Machine. (PDF; 36 kB)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnsberg na Wikimedia Commons - Galerie Arnsberg na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky města
- Fotografie starého Arnsbergu
