Arnsberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Arnsberg
Arnsberg Pano.jpg
Arnsberg – znak
znak
Arnsberg – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška200 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
spolková zeměSeverní Porýní-Vestfálsko
Arnsberg
Arnsberg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha193,72 km²
Počet obyvatel73 436 (31. 12. 2014)
Hustota zalidnění379,1 obyv./km²
Správa
StarostaRalf Paul Bittner
Oficiální webwww.arnsberg.de
Telefonní předvolba02932, 02931, 02935 a 02937
PSČ59755, 59757, 59759, 59821 a 59823
Označení vozidelHSK
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnsberg je bývalé okresní město ležící v Německu, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Nachází se v severní části Rýnského masivu v údolí řeky Ruhr. V roce 2009 zde žilo necelých 75 000 obyvatel.

Město Arnsberg si i po zrušení vlastního okresu podrželo důležitou administrativní funkci, neboť je sídlem vládního obvodu Arnsberg, jednoho z pěti vládních obvodů (Regierungsbezirk) v Severním Porýní-Vestfálsku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Arnsbergu pochází z Karolínského urbáře z roku 789, kde je uváděn jako léno Werdenského kláštera. V 11. století zde hrabě Bernhard II. z Werlu založil hrad, kolem něhož pak vyrostlo město.[1] Hrad byl zničen roku 1762 za sedmileté války a je z něj ruina.[2][3]

Ve 12. století se Arnsberg stal sídlem vestfálského soudního úřadu, jehož erb dodnes používá zemský okres Hochsauerland. Později město ztratilo svoji nezávislost a stalo se majetkem kolínské arcidiecéze.

Roku 1794 napadli Frcouzi Kolín nad Rýnem, proto byla část chrámového pokladu Kolínské katedrály včetně ostatků svatých Tří králů převezena do bezpečí do Arnsbergu. V roce 1804 byl poklad vrácen zpět do katedrály. Toto období připomíná plaketa na arnsberském Proboštském kostele (Propsteikirche).

V roce 1816 připadl Arnsberg Prusku a stal se oblastním administrativním centrem.

Za 2. světové války utrpěl Arnsberg při náletu bombardérů britské RAF na umělé jezero Möhnesee v noci ze 16. na 17. května 1943 značné ztráty na lidských životech a ohromné materiální škody. Nedaleký klášter Himmelpforten ničivá vlna, jež vznikla po protržení hráze, úplně smetla. Později zemřeli další obyvatelé města při strategickém bombardování, jehož cílem bylo zničit zdejší železniční viadukt. K jeho zničení došlo teprve 19. března 1945, kdy Britové použili 10tunovou seizmickou bombu Grand Slam.

Dnešní Arnsberg vznikl roku 1975 sloučením 14 obcí do jednoho celku. Starý Arnsberg a Neheim-Hüsten, které se spolu sloučily již roku 1941, tvořily městskou část, ostatní obce měly spíš vesnický charakter.

Městské části[editovat | editovat zdroj]

Části města Arnsbergu

Město Arnsberg tvoří následující městské části (počet obyvatel – stav k 31. 12. 2019)[4]

  • Neheim (22 955 obyvatel)
  • Arnsberg (18 650)
  • Hüsten (10 708)
  • Oeventrop (6198)
  • Herdringen (3861)
  • Bruchhausen (3188)
  • Müschede (2797)
  • Voßwinkel (2385)
  • Holzen (2001)
  • Niedereimer (1897)
  • Rumbeck (1145)
  • Wennigloh (967)
  • Bachum (886)
  • Uentrop (319)
  • Breitenbruch (227)

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

V Ansbergu jsou převážně římští katolíci, taktéž hřbitovy jsou převážně katolické a jeden je židovský.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Arnsberg na anglické Wikipedii a Arnsberg na německé Wikipedii.

  1. Heinrich Gottfried Gengler: Regesten und Urkunden zur Verfassungs- und Rechtsgeschichte der deutschen Städte im Mittelalter. Erlangen 1863, S. 55–57.
  2. Karl Féaux de Lacroix: Geschichte Arnsbergs. Stein, Arnsberg 1895. (Reprint: Stein, Werl 1983) S. 451 f.
  3. s:de:Zerstörung des Schlosses Arnsberg
  4. https://www.arnsberg.de/informationen/EWO_Entwicklung_2000_bis_2019_HWI_NWI_nach_Stadtteilen.pdf Archivováno 22. 9. 2020 na Wayback Machine (PDF; 36 kB)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]