Jan Šeba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Šeba
Jan Šeba (1886-1953).png
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1932
Stranická příslušnost
Členstvínár. soc.

Narození26. prosince 1886
Ledeč nad Sázavou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. července 1953 (ve věku 66 let)
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
CommonsJan Šeba
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Šeba (26. prosince 1886 Ledeč nad Sázavou[1]25. července 1953 Plzeň[1]) byl československý legionář, diplomat a politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1909 úspěšně ukončil studium pojistné matematiky na Českém vysokém učení technickém v Praze. Potom pracoval u banky Slávie v Praze.[2] Po vypuknutí 1. světové války sloužil krátký čas v rakousko-uherské armádě, dne 28. 11. 1914 byl v Haliči zajat. Od roku 1916 se podílel na organizování československých legií v Rusku. Od 29. 12. 1917 se stal příslušníkem československých legií v Itálii, kde v hodnosti kapitána působil jako vojenský zmocněnec náčelníka československé mise v Itálii. Později (do konce roku 1919) působil v hodnosti podplukovníka jako vojenský zmocněnec při vyslanectví ČSR v Římě.[3][2]

Ve 20. letech 20. století působil jako vyslanec Československa v Itálii a v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Post musel opustit po nástupu diktatury krále Alexandra I. Karađorđeviće a vyhlášení Jugoslávie, protože mimo jiné neměl dobré vztahy s důstojnickou frakcí, která ve státě převzala moc. Pak se angažoval v domácí politice a stal se generálním tajemníkem národních socialistů. K této funkci mu dopomohla přímluva Edvarda Beneše, mezi jehož stoupence patřil. Působil pak jako Benešův důvěrník v této straně. Na postu generálního tajemníka byl potvrzen v dubnu 1931, ale krátce nato byl z vedení strany vytlačen na nátlak křídla okolo Emila Frankeho.[4] Během 30. let zastával další diplomatické posty. Od září 1932 do března 1937 byl vyslancem v Rumunsku a od září 1937 do března 1939 byl velvyslancem v Číně.[2]

V parlamentních volbách v roce 1929 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[5] Na mandát rezignoval roku 1932 a jeho poslanecký post zaujal Jaroslav Hynek.[6]

Povoláním byl podle údajů z roku 1930 vyslancem a zplnomocněným ministrem ČSR v Bělehradě.[7]

Umřel v Plzni, pochován je v Ledči nad Sázavou.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://biblio.hiu.cas.cz/authorities/51000
  2. a b c ŠEBA Jan. www.mzv.cz [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. (cz) 
  3. Záznam vojáka | VOJENSKÝ ÚSTŘEDNÍ ARCHIV. www.vuapraha.cz [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. 
  4. Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIV. 1929-1938. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-425-5. S. 46, 133. (česky) 
  5. Jan Šeba [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online. (česky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online. (česky) 
  7. 45. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online. (česky) 
  8. Hrob Jan Šeba | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠEBA, Jan. Paměti legionáře a diplomata / k vydání připravil a poznámkami opatřil Jindřich Dejmek. Praha: Historický ústav, 2016. Řada B, edice Memoáry, sv. 11, 823 s. ISBN 978-80-7286-285-6
  • ŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové / úvod napsal Kamil Krofta. Praha: Melantrich, 1936. 652 s.
  • DEJMEK Jindřich, Šebova aféra. Slovanský přehled 79, 1993, s. 253–265.
  • DEJMEK Jindřich, Spolutvůrce Malé dohody (Jan Šeba). Dějiny a současnost 16, 1994, s. 6, s. 31–34.
  • KAMIŃSKI Marek Kazimierz , Polskie aspekty tzw. Afery Šeby. Dzieje najnowsze 2001, č. 2, s. 15–24.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]