Vladimir Dal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vladimir Dal
1872. Портрет писателя Владимира Ивановича Даля.jpg
Narození 10.jul. / 22. listopadu 1801greg.
Luhansk
Úmrtí 22. záříjul. / 4. října 1872greg. (ve věku 70 let)
Moskva
Místo odpočinku Vagankovský hřbitov
Pseudonym Казак Луганский
Povolání lexikograf, jazykovědec, filosof, dialektolog, spisovatel, lékař, etnolog a autor dětské literatury
Významná díla Толковый словарь В. Даля
Пословицы русского народа, 1862
О поверьях, суевериях и предрассудках русского народа
Ocenění Konstantinova medaile
Řád sv. Vladimíra 1. třídy
Řád sv. Vladimíra I. stupně
Děti Lev Vladimirovič Dal
Příbuzní Karl Ivanovič Dal
Podpis Даль Владимир автограф ЖЗЛ.JPG
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir Ivanovič Dal, rusky Владимир Иванович Даль (10. listopadu 1801 - 22. září 1872) byl ruský (v ukrajinském Luhansku narozený) jazykovědec a lexikograf, zakladatel Ruské geografické společnosti.

Hrob V. Dala

Význam[editovat | editovat zdroj]

Byl odborníkem na turkické jazyky a zakladatelem turkologie. Jeho největším dílem byl Výkladový slovník živého ruského jazyka (Толко́вый слова́рь живо́го великору́сского языка), obsahující přes 200 000 slov, který Dal publikoval v letech 18631866. Dal pracoval na carském ministerstvu vnitra, kde neblaze proslul posilováním antisemitských legend, zejména poté, co byl carem Mikulášem I. pověřen prošetřením pověsti o údajných židovských rituálních vraždách křesťanských dětí. Dal připravil zvláštní zprávu k carovým rukám, kde uvedl, že většina židů sice o rituálních vraždách nikdy nic neslyšela, ale že rituální vraždy páchá jistá malá chasidská sekta (chasidismus byl mystickou větví judaismu). Dalova zpráva unikla na veřejnost a byla později mnohokrát přetištěna antisemitskými sdruženími, často bez určení Dalova autorství (kolovala zejména v Kyjevě roku 1914 během procesu s Menachemem Mendelem Bejlisem obviněným z rituální vraždy). Roku 2008 byl Dal zvolen do padesátky největších Rusů historie.[1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Poliakov, Léon. The History of Anti-Semitism: Suicidal Europe, 1870-1933. University of Pennsylvania Press. 2003.