Sykavka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Sykavky (sibilanty) jsou skupina třených souhlásek (frikativ), při jejichž výslovnosti vznikají výrazné turbulence vzduchu, které se při poslechu projevují intenzivním šumem. Tento šum vzniká v úžině mezi jazykem a dásňovým obloukem.

Jedná se tedy o skupiny předodásňových (prealveolárních; např. české s, z) a zadodásňových (postalveolárních; např. české š, ž) souhlásek.

Kromě toho existují polosykavky (asibilanty), které začínají přerušením proudu vzduchu a slabou explozí, která plynule přechází v třecí šum (tzv. afrikáty), v češtině se jedná o předodásňové c, dz a zadodásňové č, dž.

České s, z, c a dz se tradičně označují jako ostré a š, ž, č a jako tupé sykavky a polosykavky.

V polštině se navíc rozlišují dvě řady zadodásňových sykavek – měkké ś, ź, ć a , vyslovované se hřbetem jazyka posunutým k tvrdému patru (palatalizované), a tvrdé sz, ż, cz, a , vyslovované se špičkou jazyka obrácenou k tvrdému patru (retroflexní).