Hebrejské číslice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Číselné soustavy
číselné soustavy světa
  • Východní Asie
  • Abecední
  • bývalé

Systém hebrejských číslic je kvazidesítková abecední číselná soustava používající písmena hebrejské abecedy. Vznikl úpravou systému řeckých číslic na konci 2. století před naším letopočtem.

Současná číselná soustava se také označuje jako hebrejské abecední číslice, aby se odlišila od dřívějších systémů psaní číslic používaných v klasické antice. Tyto systémy se vyvinuly z užívání aramejského a fénického písem doloženého kolem roku 800 př. n. l. z tzv. samařských ostraka a někdy známého jako hebrejsko-aramejské číslice, které odvozuje svůj původ od egyptských hieratických číslic.

Řecký systém byl přijat v helénistické judaismu a používal se v Řecku od asi 5. století před naším letopočtem.[1]

V tomto systému není žádný znak pro nulu a numerické hodnoty pro jednotlivá písmena se sčítají. Každé jednotce (1, 2, …, 9) je přiřazen samostatný znak, každé desítce (10, 20, …, 90) samostatný znak a čtyřem prvním stovkám (100, 200, 300, 400) také samostatný znak. Vyšší stovky (500, 600, 700, 800 a 900) jsou reprezentovány součtem dvou nebo tří znaků, které představují první čtyři stovky. Pro vyjádření číslic od 1000 do 999 999 se používají opakovaně stejná písmena jako tisíce, desetitisíce a statisíce. Ve značné míře používá tyto transformace gematrie (židovská numerologie).

V dnešním Izraeli se skoro ve všech případech (peníze, věk, datum v občanském kalendáři) používá desetinný systém arabských číslic (0, 1, 2, 3, atd.). Hebrejské číslice se používají pouze ve speciálních případech, například při používání hebrejského kalendáře nebo v číslovaném seznamu (obdoba a, b, c, d, atd), podobně jako se římské číslice používají na Západě.

Číslice[editovat | editovat zdroj]

Čísla v hebrejštině od nuly do jednoho milionu. Hebrejská abeceda se už jen omezeně používá pro vyjádření číslic, je rozšířená na kalendářích. V jiných případech se používají arabské číslice. Základní a řadové číslovky se musí rodem shodovat s podstatným jménem, které popisují. Není-li takové podstatné jméno (například telefonní číslo), používá se ženský rod. Pro řadové číslice větší než deset se používají základní číslovky a čísla nad hodnotu 20 nemají žádný rod.

Spodní hodiny na židovské radnici v Praze s hebrejskými číslicemi proti směru hodinových ručiček.
kapesní hodinky ze začátku 20. století s hebrejskými číslicemi, pořadí je po směru hodinových ručiček (Židovské muzeum, Berlín).

Řadové číslice[editovat | editovat zdroj]

řadové
česky
řadové
(Hebrejština)
mužské ženské
první (rišon) רִאשׁוֹן (rišona) רִאשׁוֹנָה
druhý (šeni) שֵׁנִי (šenit) שְׁנִיָה
třetí (šliši) שְׁלִישִׁי (šlišit) שְׁלִישִׁית
čtvrtý (rvi‘i) רְבִיעִי (rvi'it) רְבִיעִית
pátý (chamiši) חֲמִישִׁי (chamišit) חֲמִישִׁית
šestý (šiši) שִׁשִּׁי (šišit) שִׁשִּׁית
sedmý (švi'i) שְׁבִיעִי (švi'it) שְׁבִיעִית
osmý (šmini) שְׁמִינִי (šminit) שְׁמִינִית
devátý (tši'i) תְּשִׁיעִי (tši'it) תְּשִׁיעִית
desátý ('asiri) עֲשִׂירִי ('asirit) עֲשִׂירִית

Poznámka: Pro řadová čísla větší než 10 se místo toho používají číslovky základní.[2]

Základní číslice[editovat | editovat zdroj]

arabské
číslice
hebrejské
číslice
základní číslice
(např. jeden, dva, tři)
mužské ženské
0 - (efes) אֶפֶס
1 א (echad) אֶחַד (achat) אַחַת
2 ב (šnajim) שְׁנַיִם (štajim) שְׁתַּיִם
3 ג (šloša) שְׁלוֹשָׁה (šaloš) שָׁלוֹשׁ
4 ד (arba'a) אַרְבָּעָה (arba') אַרְבַּע
5 ה (chamiša) חֲמִשָׁה (chameš) חָמֵשׁ
6 ו (šiša) שִׁשָּׁה (šeš) שֵׁשׁ
7 ז (šiv'a) שִׁבְעַה (ševa') שֶׁבַע
8 ח (šmona) שְׁמוֹנָה (šmone) שְׁמוֹנֶה
9 ט (tiš'a) תִּשְׁעָה (teša') תֵּשַׁע
10 י ( 'asara) עֲשָׂרָה ('eser) עֶשֶׂר
11 יא (achad 'asar) אֲחַד-עָשָׂר (achat 'esre) אֲחַת-עֶשְׂרֵה
12 יב (šnem 'asar) שְׁנֵים-עָשָׂר (štem 'esre) שְׁתֵּים-עֶשְׂרֵה
13 יג (šloša 'asar) שְׁלוֹשָה-עָשָׂר (šloš 'esre) שְׁלוֹשׁ-עֶשְׂרֵה
14 יד (arba'a 'asar) אַרְבָּעָה-עָשָׂר (arba 'esre) אַרְבַּע-עֶשְׂרֵה
15 ט״ו (chamiša-'asar) חֲמִישָׁה-עָשָׂר (chameš 'esre) חֲמֵשׁ-עֶשְׂרֵה
16 ט״ז (šiša 'asar) שִׁישָה-עָשָׂר (šeš 'esre) שֵׁש-עֶשְׂרֵה
17 יז (šiv'a 'asar) שִׁבְעָה-עָשָׂר (šva 'esre) שְׁבַע-עֶשְׂרֵה
18 יח (šmona 'asar) שְׁמוֹנָה-עָשָׂר (šmone 'esre) שְמוֹנֶה-עֶשְׂרֵה
19 יט (tiš'a 'asar) תִּשְׁעָה-עָשָׂר (tša 'esre) תְּשַׁע-עֶשְׂרֵה
20 כ ( 'esrim) עֶשְׂרִים
30 ל (šlošim) שְׁלוֹשִׁים
40 מ (arba'im) אַרְבָּעִים
50 נ (chamišim) חֲמִשִּׁים
60 ס (šišim) שִׁשִּׁים
70 ע (šiv'im) שִׁבְעִים
80 פ (šmonim) שְׁמוֹנִים
90 צ (tiš'im) תִּשְׁעִים
100 ק (mea) מֵאָה
200 ר (matajim) מָאתַיִם
300 ש (šloš meot) שְׁלוֹשׁ מֵאוֹת
400 ת (arba 'meot) אַרְבַּע מֵאוֹת
500 ך (chameš meot) חֲמֵשׁ מֵאוֹת
600 ם (šeš meot) שֵׁשׁ מֵאוֹת
700 ן (šva' meot) שְׁבַע מֵאוֹת
800 ף (šmone meot) שְׁמוֹנֶה מֵאוֹת
900 ץ (tša' meot) תְּשַׁע מֵאוֹת
1000 א׳ (elef) אֶלֶף
2000 ב׳ (alpajim) אַלְפַּיִם
5000 ה׳ (chamešet alafim) חֲמֶשֶׁת אֲלָפִים
10 000 א׳י ('aseret alafim) עֲשֶׂרֶת אֲלָפִים
100 000 א׳ק (mea elef) מֵאָה אֶלֶף
1 000 000 א׳א׳ (miliyon) מליון

Poznámka: Pro čísla větší než 20 se rod neuplatňuje.

Mluvení a psaní[editovat | editovat zdroj]

Základní a řadové číslovky se musí se shodovat v rodě (mužský nebo ženský; smíšené skupiny jsou považovány za mužské) s podstatným jménem, které popisují. Není-li takové podstatné jméno (například telefonní číslo nebo číslo domu v uliční adrese), používá se ženský rod. Řadové číslovky musí také souhlasit s počtem a jednoznačným postavením jako ostatní přídavná jména. Základní číslice předcházejí podstatné jméno (např. šloša jeladim), s výjimkou číslice jedna, která ho následuje (např. jeled echad). Číslo dvě je zvláštní - číslice šnajim (m.) a štajim (ž.) se mění na šnej (m.) a štej (ž.), když jsou následované podstatným jménem, které počítají. Pro řadové číslice (čísla určující pozici) větší než deset se používají číslice základní.

Výpočty[editovat | editovat zdroj]

Hebrejský numerický systém funguje na aditivním (sčítacím) principu, ve kterém jsou přidány číselné hodnoty písmen, aby dohromady vytvořily celek (celé číslo). Například 177 je reprezentováno jako קעז, které (zprava doleva) odpovídá 100 + 70 + 7 = 177.

Matematicky tento typ systému vyžaduje 27 znaků (1-9, 10-90, 100-900). V praxi se poslední písmeno, tav , (které má hodnotu 400) používá v kombinaci se sebou samým a/nebo jinými znaky od kof (100) kupředu směřujíc, aby se vytvořila čísla od 500 výše. Alternativně dvaceti dvou znaková hebrejská číselná sada se někdy rozšiřuje na 27 za použití pěti sofit (koncových) forem hebrejských písmen.[3]

Klíčové výjimky[editovat | editovat zdroj]

Podle konvence jsou čísla 15 a 16 reprezentována jako ט"ו ‎(9 + 6) a ט"ז ‎(9 + 7), respektive, aby se vyhnuly použití kombinací dvou písmen י-ה ‎(10 + 5) a י-ו ‎(10 + 6), které jsou alternativou psané formy pro Boží jméno v každodenní psaní. V kalendáři se toto projevuje každý úplněk, protože všechny hebrejské měsíce začínají při novém měsíci.

Kombinace, která by vyhláskovala slova s negativními konotacemi jsou někdy vyloučena přehazováním pořadí písmen. Například 744, které by mělo být napsáné jako תשמ"ד (ve smyslu "vy/to budete/bude zničeni/o"), může místo toho být psáno jak תשד"מ nebo תמש"ד (znamenající "konec démona").

Využití koncových písmen[editovat | editovat zdroj]

Hebrejský číselná soustava se někdy rozšiřuje o pět poslední písemných forem - ך ‎(500), ם ‎(600), ן ‎(700), ף ‎(800), ץ ‎(900), která jsou pak použita k označení čísel od 500 do 900.

Alternativní formy pro čísla 500 až 900 jsou ת״ק ‎(500), ת״ר ‎(600), ת״ש ‎(700), ת״ת ‎(800), תת״ק ‎(900).

Geršajim[editovat | editovat zdroj]

Náhrobní kámen z roku 1935 v Baiersdorfu, v Německu, čtení:

 נפטר ביום כׄ איירונקבר ביום כׄגׄ איירשנת תׄרׄצׄהׄ לפׄק

česky:

 zemřel v den 20. Iyar a pohřben 23. den Iyar roku 695 bez tisíců [tj. v roce 5695]

Lze si povšimnout tečky nad každým písmeno v každém čísle.

Geršajim (U + 05F4 v Unicode a připomínající dvojité uvozovky) (někdy mylně označované jako merkcha'ot, což jsou hebrejsky dvojité uvozovky) se vkládají před (vpravo) poslední (vlevo) písmeno, což znamená, že posloupnost písmen reprezentuje slovo spíše než číslo. Používají se v případě, kdy je číslo představované dvěma nebo více hebrejskými číslicemi (např. 28 → כ"ח ).

Podobně se jednoduchý Gereš (U + 05F3 v Unicode, podobající se jednoduchým uvozovkám) připojuje (vlevo) po jednom písmenu ukazujíc, že znak reprezentuje číslo spíše než (jednoznakové) slovo. Používá se v případě, kdy je číslo reprezentováno jedinou hebrejskou číslicí (např. 100 → ק' ).

Je třeba poznamenat, že Gereš a Geršajim pouze naznačují "ne (normální) slovo." Kontext obvykle určuje, zda označují číslo nebo něco jiného (například "zkratku").

Alternativní způsob se používal ve starých rukopisech a stále se používá na novodobých náhrobcích, kdy se dává tečka nad každý znak číslice.

Desítkový systém[editovat | editovat zdroj]

V tisku se pro většinu účelů v moderní hebrejštině používají arabské číslice. Hebrejské číslice se dnes používají hlavně pro zápis dnů a roků hebrejského kalendáře; s odkazem na tradiční židovské texty (zejména na biblické kapitoly a verše a na talmudská folia); jako odrážky nebo číslované seznamy (podobně jako A, B, C, atd. v češtině); a v numerologii (gematrie).

Tisíce a formáty data[editovat | editovat zdroj]

Tisíce se počítají odděleně a počet tisíců předchází zbytku čísla (vpravo , protože hebrejština se čte zprava doleva). Neexistují žádné zvláštní značky znamenající, že "počet" začíná nad tisíci, což může teoreticky vést k nejednoznačnosti, i když se někdy používá znak jednoduché uvozovky po znacích. Při zadávání roku hebrejského kalendáře v současném tisíciletí pisatelé obvykle vynechávají tisíce (kterých je v současnosti pět [ ה ]), ale pokud není, tak se bere, že to znamená 5 * 1000, bez dvojznačnosti. Současný izraelské mince zobrazují i tisíce.

Příklady data[editovat | editovat zdroj]

"Pondělí, 15. adar 5764" (kde 5764 = 5 (× 1000) + 400 + 300 + 60 + 4; a 15 = 9 + 6):

Plný zápis (s tisíci): "pondělí, 15. Adar, 5764"
יום שני ט"ו באדר ה'תשס"ד
Běžné používání (s vynecháním tisíců): "pondělí, 15. Adar, (5) 764"
יום שני ט"ו באדר תשס"ד

"Čtvrtek, 3 Nisan 5767" (kde 5767 = 5 (× 1000) + 400 + 300 + 60 + 7):

Plný zápis (s tisíci): "čtvrtek třetí Nisan, 5767"
יום חמישי ג'בניסן ה'תשס"ז
Běžné používání (s vynecháním tisíců): "čtvrtek, třetí Nisan, (5) 767"
יום חמישי ג'בניסן תשס"ז

Chcete-li vidět, jaké je dnešní datum zapsáno v hebrejském kalendáři, podívejte se například na hebrejský převodník dat.

Poslední roky[editovat | editovat zdroj]

5780 (2019 - 20) = תש"פ

5779 (2018-19) = תשע"ט

...

5772 (2011-12) = תשע"ב

5771 (2010-11) = תשע"א

5770 (2009-10) = תש"ע

5769 (2008-09) = תשס"ט

...

5761 (2000-01) = תשס"א

5760 (1999-1900) = תש"ס

Podobné systémy[editovat | editovat zdroj]

Abdžadské číslice jsou až do čísla 400 stejné s hebrejskými číslicemi. Řecké čísla se liší od těch hebrejských od čísla 90 a vyšších, protože v řecké abecedě neexistuje ekvivalent pro tsadi (צ).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hebrew numerals na anglické Wikipedii.

  1. Solomon Gandz, Hebrew Numerals, Proceedings of the American Academy for Jewish Research Vol. 4, (1932-1933), pp. 53-112.
  2. http://www.faithofgod.net/davar/files/other/ivrit_bkalut-cz.pdf
  3. Podle Gandze (str. 96) citového výše nebylo toto využití písmen sofit široce přijímáno a brzy bylo opuštěno.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]