Fénické písmo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fénické písmo
Phoenician alphabet.svg
Typ Abdžad
Mluvené jazyky Féničtina
Časové období Od 1050 př.n.l, postupně vycházelo z užívání během Helénismu, nahrazováno potomky
Předchůdce
Potomci Paleohebrejské písmo
Aramejské písmo
Řecká abeceda
Tifinagh
?Paleohispánské písmo
Sestry Jihoarabské písmo
Rozsah unicode U+10900–U+1091F
ISO 15924 Phnx
Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode.


Fénické písmo bylo ve starověku písmo používané pro zaznamenání textů ve féničtině a později i v dalších příbuzných kanaánských jazycích.

Původ a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Fénické (resp. fénicko-kanaánské) písmo se vyvinulo z písma protosinajského patrně někdy v 14. - 11. století př. n. l. v oblasti Předního východu (Fénicie nebo Kanaán v širším smyslu). Podle místních variant se toto písmo vyvíjelo dál do mnoha zpočátku velmi podobných forem. Mezi písma, která z něj vznikla, se řadí starořecké písmo, starohebrejské písmo, staroaramejské písmo a starojihoarabské písmo. Z těchto písem dále vznikla řecká alfabeta, etrusko-latinské písmo (a z něj latinka), moabské písmo; staroaramejské písmo je zase předkem kvadrátního aramejského písma (užívaného klasickou i moderní hebrejštinou), palmýrského a nabatejského písma a z nich vzešlých písem syrského a arabského. Starojihoarabské písmo dalo vznik etiopskému písmu, starohebrejské písmo písmu samaritánskému. Fénické písmo tedy stojí u zrodu mnoha dnešních písem.

Fénické písmo, vycházející z akrofonického protosinajského písma, je písmem hláskovým, fonetickým. Má celkem 22 znaků označujících souhlásky. Oproti moderním písmům původem z řecké alfabety včetně latinky, nezná znaky pro samohlásky, podobně jako většina písem vytvořených pro semitské jazyky. Psalo se jím zprava doleva.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Phoenician alphabet na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]