Přeskočit na obsah

Čerokézština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čerokézština (ᏣᎳᎩ)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníOklahoma a Severní Karolína (USA)
Počet mluvčích16 400[1] – 22 500 [2]
Klasifikace
PísmoČerokézské písmo
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2chr (B)
chr (T)
ISO 639-3chr
EthnologueCHR
Wikipedie
chr.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čerokézština (ᏣᎳᎩ, „tsalagi“; anglicky Cherokee) je irokézský jazyk, kterým mluví zhruba 16 400[1] Čerokíů v Oklahomě a Severní Karolíně v USA. Jedná se o polysyntetický jazyk.

Čerokézské písmo

[editovat | editovat zdroj]

Čerokézština má své vlastní písmo, které vynalezl Sequoyah v roce 1819. Mezi Čerokíi se stalo velice oblíbené, a tak se používalo dál.

a e i o u v
Ꭰ aᎡ eᎢ iᎣ oᎤ uᎥ v
Ꭶ ga, Ꭷ kaᎨ geᎩ giᎪ goᎫ guᎬ gv
Ꭽ haᎮ heᎯ hiᎰ hoᎱ huᎲ hv
Ꮃ laᎴ leᎵ liᎶ loᎷ luᎸ lv
Ꮉ maᎺ meᎻ miᎼ moᎽ mu–
Ꮎ na, Ꮐ nah, Ꮏ hnaᏁ neᏂ niᏃ noᏄ nuᏅ nv
Ꮖ quaᏇ queᏈ quiᏉ quoᏊ quuᏋ quv
Ꮝ s, Ꮜ saᏎ seᏏ siᏐ soᏑ suᏒ sv
Ꮣ da, Ꮤ taᏕ de, Ꮦ teᏗ di, Ꮨ tiᏙ doᏚ duᏛ dv
Ꮬ dla, Ꮭ tlaᏞ tleᏟ tliᏠ tloᏡ tluᏢ tlv
Ꮳ tsaᏤ tseᏥ tsiᏦ tsoᏧ tsuᏨ tsv
Ꮹ waᏪ weᏫ wiᏬ woᏭ wuᏮ wv
Ꮿ yaᏰ yeᏱ yiᏲ yoᏳ yuᏴ yv

Příklady

[editovat | editovat zdroj]

Číslovky

[editovat | editovat zdroj]
ČerokézskyTransliteraceČesky
ᏌᏊᎢsaquuijeden
ᏔᎵta'lidva
ᏦᎢtso'itři
ᏅᎩnvgičtyři
ᎯᏍᎩhisgipět
ᏑᏓᎵsudališest
ᎦᎵᏉᎩgaliquogisedm
ᏧᏁᎳtsunelaosm
ᏐᏁᎳsoneladevět
ᏍᎪᎯsgohideset

Vzorový text

[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

čerokézsky

ᏂᎦᏓ ᎠᏂᏴᏫ ᏂᎨᎫᏓᎸᎾ ᎠᎴ ᎤᏂᏠᏱ ᎤᎾᏕᎿ ᏚᏳᎧᏛ ᎨᏒᎢ. ᎨᏥᏁᎳ ᎤᎾᏓᏅᏖᏗ ᎠᎴ ᎤᏃᏟᏍᏗ ᎠᎴ ᏌᏊ ᎨᏒ ᏧᏂᎸᏫᏍᏓᏁᏗ ᎠᎾᏟᏅᏢ ᎠᏓᏅᏙ ᎬᏗ.[2]

transliterace

Nigada aniyvwi nigeguda'lvna ale unihloyi unadehna duyukdv gesv'i. Gejinela unadanvtehdi ale unohlisdi ale sagwu gesv junilvwisdanedi anahldinvdlv adanvdo gvhdi.[2]

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]