Lineární písmo B

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hliněná destička s lineárním písmem B

Lineární písmo B je písmo užívané ve 14.12. století př. n. l. pro psaní v pozdní mykénské civilizaci v rané formě řečtiny. Většina tabulek napsaných v lineárním písmu B byla nalezena v Knóssu, Kydonii, Pylu, Thébách a Mykénách. Časově předcházelo řecké alfabetě o několik století, vymizelo s pádem mykénské civilizace a bylo zcela zapomenuto. Není znám žádný důkaz, že by obyvatelé Řecka v období od pádu mykénské kultury až do vzniku alfabety užívali nějakého písma.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lineární písmo B bylo jedno z pěti písem, které v Egejské oblasti existovaly před rozšířením řecké abecedy. Nejstarší bylo Krétské hieroglyfické písmo, ze kterého vyšlo lineární písmo A, u kterého se pak vývojová linie rozdvojuje. V západní větvi dochází k přechodu k lineárnímu písmu B, které je doloženo na Krétě i v pevninském Řecku na Kypru se pak rozvíjí písmo kypersko-mínojské a později kyperské. Stranou celé této vývojové linie stojí disk z paláce ve Faistu, popsaný po obou stranách zvláštním písmem, které nemá nikde jinde obdobu[1]. Lineární písmo B vychází z lineárního písma A, ale je částečně přizpůsobené pro zápis řečtiny. Lineární písmo B se skládá z 87 znaků pro slabiky a mnoha sémantických znaků. Tyto sémantické (významové) znaky zastupují objekty nebo zboží, ale neměly fonetickou podobu a nikdy nebyly užívány jako slova ve větách. Řečtina lineárního písma B je velmi zvláštní, Ventris pro ni užil označení Mykénština, protože ač je nepochybně řeckým dialektem, je velmi podobná arkádo-kyperským dialektům, s prvky, které se objevují v pozdějších Homérových dílech.

Rozluštění písma[editovat | editovat zdroj]

Rozluštil ho Michael Ventris spolu s Johnem Chadwickem v letech 19511953. Ventris vytvořil slabičnou mřížku a zjistil, že se jedná o fonetické slabičné písmo. Když jazyk v roce 1952 rozluštil, překvapeně zjistil, že se jedná o formu starořečtiny, čímž dokázal Waceovu teorii mykénské expanze na Krétu. Ventris se v další práci na rozluštění písma spojil s filologem J. Chadwickem a poté co jejich dešifrování lineárního písma B bylo nezávisle potvrzeno Blegenem, na základě výkladu hliněné tabulky nalezené v Pylu, došlo k vytvoření kompletního čtecího klíče pro toto písmo[1]. V Česku byl významným odborníkem a znalcem lineárního písma B prof. PhDr. Antonín Bartoněk, DrSc., působící na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Lineární písmo B bylo používáno pouze pro byrokracii a inventarizaci. Zajímavé je, že na objevených tabulkách (necelých šest tisíc) pracovalo pravděpodobně jen málo písařů, a to 45 v Pylu (západní pobřeží Peloponéského poloostrova, v jižním Řecku) a 66 v Knóssu (na Krétě). Někteří historici z tohoto faktu usuzují, že písmo bylo užíváno nějakým druhem spolku profesionálních písařů, kteří sloužili centrálním palácům. Když byly paláce zničeny, písmo zaniklo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BATONĚK, Antonín. Zlatá Egeis. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1969.  

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Linear B na anglické Wikipedii.