Labrys

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mínojská labryda

Labrys (2. pád labrydy) je termín ze starověké Lýdie pro oboustrannou (dvojbřitou) sekeru. Starověcí Řekové v době klasické ji nazývali pelekus (πέλεκυς)[1] nebo sagaris. Starověkým Římanům byla známá pod názvem bipennis.

Jako symbol se objevuje ve starověku počínaje dobou bronzovouumění, mytologii a náboženství od Mínojské civilizace přes Thrákii a kultur Malé Asie až po Byzantskou říše.

Měla své rituální funkce při obětování zvířat, používala se kupř. v Mínojské kultuře na starověké Krétě – je známá z pověsti o mytologickém hrdinovi Théseovi a dávána do souvislosti s pojmem labyrint (tj. domov sekery labrys), což vzniklo spíše náhodou.

Obdobná sekera se objevuje v africké mytologii Yorùbá jako symbol boha Sango (taktéž Xango či Šango).

Moderní využití[editovat | editovat zdroj]

V novodobé historii se stala symbolem italských neofašistů, řeckých helénských novopohanů, feminismu i hnutí LGBT.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jednostranná sekera byla nazývána hēmipelekus, „poloviční pelekus“, viz Illias. 23.883.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]