Helénismus (náboženství)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Novodobý helénský chrám postavený na soukromém pozemku v řecké Soluni
Náboženský obřad prováděný skupinou s názvem Nejvyšší rada etnických Řeků

Helénismus (Ἑλληνισμός), též helénství, případně také řecké etnické náboženství (Ἑλληνικὴ ἐθνική θρησκεία), helénský polyteismus, ojediněle dodekateismus (Δωδεκαθεϊσμός) či olympianismus (Ὀλυμπιανισμός), jsou označení pro novodobý rekonstrukcionistický náboženský směr. Jedná se o různorodé náboženské hnutí, které zpravidla usiluje o oživení nebo rekonstrukci starověkých náboženských praktik z dob antického Řecka. Na veřejnosti začal helénismus působit až v devadesátých let 20. století.

Helénismus je chápán jako tradiční náboženství a způsob života etnických Řeků s důrazem na starobylé hodnoty a ctnosti. To se zakládá na polyteistické víře a uctívání starověkých řeckých bohů, zejména dvanácti olympských bohů. K těmto božstvům patří Zeus, Héra, Poseidón, Démétér, Athéna, Apollón, Artemis, Arés, Afrodité, Héfaistos, Hermés a nakonec Hestiá nebo Dionýsos. Mimo Olymp existují ještě další významní bohové a bohyně jako jsou Hádés a Persefoné (oba byli spolu s Démétér součástí Eleusínských mystériích), Hébé, Pan, Plútos, Eileithýia a Heraklés, který byl podobně jako Dionýsos přijat na Olymp dodatečně.

Symbol obvykle značící helénismus

V roce 2005 vedení hnutí oznámilo, že jenom v Řecku se nachází až 2 000 přívrženců hnutí a až na 100 000 zájemců o helénismus. Aktivity helénů a obecně i jiné náznaky zaujetí starověkým náboženstvím v řecké společnosti mnohdy narážejí na odpor místní řecké pravoslavné církve, která je tradičním majoritním vyznáním v Řecku. Své přívržence si helénismus získává i mimo Řecko.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]