Nestorův palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nestorův palác
Nestor's Palace panorama.jpg
Základní informace
Pojmenováno po Nestór
Poloha
Adresa ŘeckoŘecko Řecko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zastřešený odkryv Nestorova paláce

Tzv. Nestórův palác v Pylu (řecky Ἀνάκτορον Νέστορος) se nachází na jihozápadním pobřeží Messénie asi 65 km západně od Sparty. Podle pověsti byl založen Néleem, synem Poseidóna a Tyró.

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Archeologická lokalita Epano Englianos se nachází asi 9 kilometrů severovýchodně od zálivu Navarino, u nějž se nachází zbytky klasického města Koryfasion. Lokalita se nachází na kopci v nadmořské výšce 150 metrů, na ploše 170 na 90 metrů.

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

První odkryv na sídlišti z doby bronzové v lokalitě Epano Englianos (Επάνω Εγκλιανός) byl zahájen 4. dubna 1939, během první sezony bylo objeveno kolem 1000 hliněných tabulek s lineárním písmem B, kamenné zdi, fragmenty fresek a mykénské keramiky. Další práce ale zastavila druhá světová válka. Další výzkumy na sídlišti započal v roce 1952 Carl Blegen z univerzity v Cincinnati.

Blegen na této lokalitě vykopal zbytky velkého královského paláce mykénské kultury, který nazval „Nestórův“, podle postavy Néleova syna Nestóra, jenž v Homérově Illiadě vládl Písečnému Pylu.

Podle nálezů keramiky lze soudit, že akropole byla osídlena již ve středně helladském období. V její blízkosti bylo nalezeno mnoho mykénských hrobek, a to jak tholoi, tak i komorových, většinou z 15. století př. n. l. Palác samotný je pak datován do 13. století př. n. l., a byl zničen kolem roku 1200 př. n. l., pravděpodobně při vpádu mořských národů. Lokalita byla definitivně opuštěna během 8. století př. n. l. a během klasického období zřejmě upadla v zapomnění.

Stěny paláce jsou tvořeny z opracovaných kamenů spojených hlínou. Oproti jiným mykénským palácům, např. v Mykénách nebo v Tíryntu, při jeho stavbě nebylo použito kyklopské zdivo. Palác také zřejmě neměl žádné opevnění. Navíc se nejedná pouze o jednu stavbu, nýbrž o komplex čtyř od sebe oddělených budov: dvou obytného a ceremoniálního charakteru, jedné dílny a jednoho skladiště na víno.

Nestórův palác v Pylu je dnes vedle Mykén a Tíryntu nejlépe dochovaným centrem mykénské kultury. Jeho základy se zachovaly v poměrně málo porušeném stavu a poskytují nám názorný obraz královského paláce z pozdní doby bronzové. Vzhledem ke své poloze na západním okraji mykénského světa a relativně krátké historii se spíše jeví jako silné obchodní středisko. Jeho velká skladiště nám ukazují, že palác hrál ve svém regionu aktivní ekonomickou roli především v distribuci zemědělských produktů.

V květnu 2013 byla lokalita uzavřena návštěvníkům, bylo odstraněno zastřešení z 60. let 20. století, které bylo následně nahrazeno moderním konstrukcí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARTONĚK, Antonín; BARTOŇKOVÁ, Dagmar. Přímořským světem Helady. Brno : Blok, 1987.
  • BARTONĚK, Antonín. Zlaté Mykény. Brno : Panorama, 1983.
  • BENDALL, L. M. „A Reconsideration of the Northeastern Building at Pylos: Evidence for a Mycenean Redistributive Center.“ in AJA 107 vol.2., 2003.
  • HRŮZA, Jiří. Svět měst. 1. vyd. Praha: Academia, 2014. 712 s. ISBN 978-80-200-1808-3. S. 116, 137. 
  • CHADWICK, John. The Mycenaean World. 8. vyd. Cambridge : Cambridge University Press, 1994. ISBN 0-521-29037-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]