Kašmírština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kašmírština (کٲشُر, kạ̄šur, कॉशुर, kŏśur, कश्मीरी, kaśmīrī)
Rozšíření Indie, Pákistán, Kašmír
Počet mluvčích 4,611 milionů
Klasifikace
Písmo Arabské písmo, Devanágarí
Postavení
Regulátor příležitostné komise
Úřední jazyk Indie
Kódy
ISO 639-1 ks
ISO 639-2 kas (B)
kas (T)
ISO 639-3 kas
Ethnologue KSH
Wikipedie
ks.wikipedia.org

Kašmírština je indoevropský jazyk, kterým hovoří část obyvatel Kašmírského údolíindickém státě Džammú a Kašmír. Obvykle se řadí do skupiny dardských jazyků, které leží mezi jazyky indickými a íránskými. Vědci však nejsou zcela zajedno – kašmírština byla v historii hodně ovlivněna indickými jazyky a vykazuje s nimi mnoho společných rysů.

Kašmírština je jedním z 18 jazyků oficiálně uznaných indickou ústavou, avšak v domovském státě Džammú a Kašmír nemá postavení státního jazyka – tím je zde urdštinaangličtinou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší literární památky jsou ze 14. století.

Minulá vláda na sklonku roku 2000 chystala zavedení výuky kašmírštiny na první stupně základních škol, spolu s dogri a paňdžábštinou. Vyhlásil to 18. listopadu 2000 tehdejší premiér Džammú a Kašmíru, Farooq Abdullah, a ministr školství Mohammad Shafi.

Abeceda a výslovnost[editovat | editovat zdroj]

Starší kašmírské památky jsou psány písmem šáradá, které se podobá dalším indickým písmům vyvinutým z bráhmí. Dnes toto písmo používají již jen někteří kněží pro náboženské účely, sestavování horoskopů apod.

Muslimští Kašmířané preferují upravenou persko-arabskou abecedu, psanou stylem nastalík (نستلىق). Kašmířané vyznávající hinduismus se spíše přiklánějí k písmu devanágarí. Přestože je muslimů většina, na internetu získáme opačný dojem. Projevují se tu totiž hlavně hinduističtí vyhnanci (Kashmiri Pandits), používající devanágarí, případně různé způsoby přepisu do latinky.

Vláda Džammú a Kašmíru uznává jako jediné písmo pro kašmírštinu nastalík a vysluhuje si tím kritiku zejména z řad hinduistické diaspory. Vláda argumentuje tím, že nastalík je již po staletí (rozuměj od doby vpádu muslimů z Persie) svázán s kašmírskou kulturou, zatímco devanágarí je cizorodý prvek, zavlečený s hindštinou až v dobách britské Indie.

Kašmírštině chybí cerebrální afrikáty, které najdeme u ostatních dardských jazyků. Od indoárijských jazyků ji zase odlišuje bohatě rozvinutý systém sykavek (s, z, š, ž).

Přehled kašmírských písmen následuje (jsou uvedena zleva doprava v pořadí podle nastalíku, přestože toto písmo se píše zprava doleva; paralelně jsou uvedeny ekvivalenty v devanágarí):

nastalík: ب پ پھ ت تھ ٹ ٹھ ث ج چ چھ ح خ د ڈ ذ ر ز ژ ژھ س ش ص ض ط ظ ع غ ف ق ک کھ گ ل م ن و ہ ے ى۪
devanágarí: ज़ च़ छ़ न/ं य/-
přepis: b p ph t th ţ ţh ś j č čh hh kh d ź r z c ch s š ss dd tt zz ʿ gh f q k kh g l m n v h y ý
nastalík: َ ا ٔ ٲ ِ ې/ى ێ ے ُ ٷ ٕ ٳ ۆ ؤ ۄ ۄا ْ
devanágarí: अ/- आ/ा अ'/' आ'/ा' इ/ि ई/ी ए'/े' ए/े उ/ु ऊ/ू उ'/ु' ऊ'/ू' ओ'/ो' ओ/ो अॅ/ॅ ऑ/ॉ
přepis: a ā ạ̄ i ī e ē u ū ụ̄ o ō ọ̄

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  • Na rozdíl od arabštiny, která v písmu obvykle nezachycuje krátké samohlásky, kašmírština se bez rozlišení bohatého systému svých samohlásek neobejde.
  • Písmena پ, ٹ, چ, ڈ, ژ, گ, ہ, ے jsou rozšířením, které v původní arabské abecedě chybí. Arabské písmo se do Kašmíru dostalo přes Persii a písmena پ, چ a گ jsou z perského repertoáru.
  • Písmeno ک/k je i v arabštině, ale tam se pro něj obvykle používá základní tvar ك (kód 1603, ARABIC LETTER KAF), nikoli ک (kód 1705, ARABIC LETTER KEHEH).

Výslovnost[editovat | editovat zdroj]

  • Rozdíl mezi ت/थ/t a ٹ/ट/ţ je ten, že ţ se vyslovuje s hrotem jazyka opřeným ne o zuby, ale o horní patro. Pro Čecha je rozdíl málo slyšitelný.
  • Obdobný rozdíl je mezi د/द/d a ڈ/ड/ḑ.
  • Písmeno ژھ/छ़/ch se vyslovuje jako c s přídechem (nikoli tedy jako české ch nebo č).
  • Písmeno ھ označuje přídechové h v některých přídechových hláskách.
  • Písmeno ہ/ह/h se čte [h].
  • Písmeno ج/ज/j se vyslovuje [dž].
  • Písmeno ے/य/y se vyslovuje [j].
  • Písmeno ى۪/ý se vyslovuje jako [j]. (Ve dvojhláskách? Nebo signalizuje změkčení předcházející souhlásky?)
  • Samohláska ạ odpovídá v IPA ə, tedy zvuku, který známe i v češtině, ačkoli ho neumíme zapsat. Vznikne, když vyslovíme názvy písmen b, t, k krátce (ne dlouze jako [bé], [té], [ká]).
  • Samohláska ọ odpovídá v IPA ɔ (nastavíme rty, jako bychom chtěli vyslovit a, ale vyslovíme o). Je to polootevřená zadní samohláska.
  • Samohláska ụ odpovídá v IPA ɨ, tedy zvuku mezi i a u. Je to zavřená střední samohláska, podobná např. výslovnosti ruského ы.
  • Vodorovná čárka nad přepisem samohlásky odlišuje dlouhou samohlásku od krátké.
  • Písmeno n za samohláskou se nevyslovuje plnohodnotně, ale nazalizuje předcházející samohlásku (tj. způsobuje její nosovou výslovnost).
  • Všechny samohlásky mohou být nazalizované (s nosovou výslovností). V písmu se nazalizace projeví připojením ن/n za samohlásku.
  • Při ohýbání slov dochází ke změkčování (palatalizaci) některých souhlásek. V latinském přepisu vyznačují někteří autoři palatalizaci apostrofem za změkčenou souhláskou. V kašmírském pravopisu zřejmě stejnému účelu slouží písmeno ے/y (ى۪?)
  • Písmena ص/ss, ض/dd, ط/tt, ظ/zz, خ/kh, ح/hh, غ/gh, ع/ʿ, ف/f, ق/q, ث/ś, ذ/ź pocházejí z arabštiny a používají se zřejmě jen v etymologickém pravopisu přejatých slov. Hlásky, kterým odpovídají v arabštině, kašmírština nezná a přizpůsobila si tedy výslovnost svému fonetickému systému. Uvedená písmena se vyslovují po řadě [s], [z], [t], [z], [kh], [h], [g], [ʔ], [f/ph], [k], [s], [z].

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Rod a číslo[editovat | editovat zdroj]

Kašmírština má dva rody, mužský a ženský; přísudek se shoduje s podmětem v rodu, rodem se liší i přídavná jména. Podobně se rozlišuje jednotné a množné číslo.

Příklady:

  • سُ گَو گَرێ = Su gav gare. = Šel domů.
  • سۄ گٔےِ گَرێ = Sọ gạyi gare. = Šla domů.
  • مۆل چھُ تھۆد = Mol čhu thod. = Otec je vysoký.
  • ماج چھٕ تھٔز = Māj čhụ thạz. = Matka je vysoká.

Pád[editovat | editovat zdroj]

Pádů má kašmírština 8, resp. 6 (tvary dativu se shodují s lokálem a tvary ablativu s instrumentálem; tyto pády se nicméně rozlišují záložkami, které se s nimi pojí).

Následující tabulka demonstruje pádové koncovky na podstatných jménech لٔڈکٕ (chlapec) a کٷر (děvče).

Pád Podstatné jméno Záložky
mužský rod ženský rod
jednotné množné jednotné množné
nominativ لٔڈکٕ = lạḑkụ = chlapec لٔڈکٕ = lạḑkụ = chlapci کٷر = kūr = děvče کؤرِ = kōri = děvčata
dativ لٔڈکَس = lạḑkas = chlapci لٔڈکَن = lạḑkan = chlapcům کؤرِ = kōri = děvčeti کؤرێن = kōren = děvčatům (کٷُتھ = k'uth)
ergativ لٔڈکَن = lạḑkan = chlapec لٔڈکَو = lạḑkav = chlapci کؤرِ = kōri = děvče کؤرێو = kōrev = děvčata
lokál لٔڈکَس = lạḑkas = chlapci لٔڈکَن = lạḑkan = chlapcích کؤرِ = kōri = děvčeti کؤرێن = kōren = děvčatech پێٹھ = peţh, نِش = niš, تَل = tal
ablativ لٔڈکٕ = lạḑkụ = chlapce لٔڈکَو = lạḑkav = chlapců کؤرِ = kōri = děvčete کؤرێو = kōrev = děvčat پێٹھ = peţh
instrumentál لٔڈکٕ = lạḑkụ = chlapcem لٔڈکَو = lạḑkav = chlapci کؤرِ = kōri = děvčetem کؤرێو = kōrev = děvčaty سٳتھے = sụ̄th'
genitiv لٔڈکٕ = lạḑkụ = chlapce لٔڈکَن = lạḑkan = chlapců کؤرِ = kōri = děvčete کؤرێن = kōren = děvčat اُند = und, إند = ụnd, إنز = ụnz, إنزٕ = ụnzụ
vokativ لٔڈکا = lạḑkā = chlapče! لٔڈکَو = lạḑkav = chlapci! کٷرې = kūrī = děvče! کؤرێو = kōrev = děvčata!

Osobní zájmena[editovat | editovat zdroj]

U zájmen 3. osoby se rozlišuje, zda je dotyčná osoba blízko mluvčího a posluchače, zda je daleko, ale viditelná, nebo zda je mimo jejich dohled.

Osoba Vzdálenost Jednotné číslo Množné číslo
1. بٕ = bụ = já أس = ạs = my
2. ژٕ = cụ = ty تۆہے = tohy = vy
3. blízký ےِ = yi = on, ےِ = yi = ona ےِم = yim = oni, ony
viditelný ہُ = hu = on, ہۄ = họ = ona ہُم = hum = oni, ہُمٕ = humụ = ony
vzdálený سُ = su = on, سۄ = sọ = ona تِم = tim = oni, تِمٕ = timụ = ony

2. a 3. osoba množného čísla se také používá pro zdvořilostní označení jedné osoby a odpovídá českému vykání.

Slovesa[editovat | editovat zdroj]

Příklad časování

  • گَژھُن = gachun = jít
  • بٕ گَژھٕ = bụ gachụ = jdu
  • ژٕ گَژھ = cụ gach = jdeš
  • سُ گَژھِ = su = jde
  • أس گَژھَو = ạs gachav = jdeme
  • تۆہے گَژھِو = tohy gachiv = jdete
  • تِم گَژھَن = tim gachan = jdou

Záložky[editovat | editovat zdroj]

Místo předložek (prepozic) používá kašmírština tzv. záložky (postpozice). Jak název napovídá, od předložek se liší tím, že se nekladou před slovo, ale za něj. Jejich funkce je podobná jako u předložek v jiných jazycích.

Příklad:

  • کِتاب چھٕ مےزَس پێٹھ = Kitāb čhụ mēzas peţh. = (doslova) Kniha je stole na.

Slovosled[editovat | editovat zdroj]

Základní slovosled je SVO (podmětslovesopředmět). Sloveso je téměř vždy na druhé pozici ve větě, podobně jako např. v němčině.

Slovní zásoba[editovat | editovat zdroj]

Běžné fráze[editovat | editovat zdroj]

  • نَمَسکار = namaskār, سَلام = salām = dobrý den / na shledanou
  • وارَے چھِوٕسٲ؟ = vāray čhivụsạ̄? = jak se máte?
  • مێ ژھُ ناو دُلارې = me chu nāv dulārī = jak se jmenujete?
  • کۆت ێھُوٕ گَژھُن؟ = kot čhuvụ gachun? = kam chcete jet?
  • کٷت دٷر چھُ؟ = kūt dūr čhu? = jak je to daleko?
  • بِہِو ہَز = bihiv haz = prosím, posaďte se
  • شُکرِےا = šukriyā = děkuji
  • اہَنہَز = ahanhaz = ano
  • نَ = na = ne
  • کٔہے چھَ؟ = … kạh' čha? / کٳتِس چھِ؟ = … kụ̄tis čhi? = kolik stojí …?
  • ١ = akh = jeden
  • ٢ = zụ = dva
  • ٣ = tre = tři
  • ٤ = cōr = čtyři
  • ٥ = pạnch = pět
  • ٦ = še = šest
  • ٧ = sath = sedm
  • ٨ = ạ̄ţh = osm
  • ٩ = nav = devět
  • ١٠ = dạh = deset
  • ژٔندێروار = cạndervār = pondělí
  • بۆموار = bomvār = úterý
  • بۄدوار = bọdvār = středa
  • برێسوار = bresvār = čtvrtek
  • جُماھ = jumāh / شَکُروار = šakurvār = pátek
  • بَٹێروار = baţervār = sobota
  • اتھوار = āthvār = neděle

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]