Kašmírština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kašmírština (کٲشُر, kạ̄šur, कॉशुर, kŏśur)
Rozšíření Indie, Pákistán, Kašmír
Počet mluvčích 7,1 milionů
Klasifikace
Písmo Arabské písmo, Devanágarí
Postavení
Regulátor příležitostné komise
Úřední jazyk Indie
Kódy
ISO 639-1 ks
ISO 639-2 kas (B)
kas (T)
ISO 639-3 kas
Ethnologue KSH
Wikipedie
ks.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kašmírština je indoevropský jazyk, kterým hovoří část obyvatel Kašmírského údolíindickém státě Džammú a Kašmír. Obvykle se řadí do skupiny dardských jazyků, které leží mezi jazyky indickými a íránskými. Vědci však nejsou zcela zajedno – kašmírština byla v historii hodně ovlivněna indickými jazyky a vykazuje s nimi mnoho společných rysů.

Kašmírština je jedním z 18 jazyků oficiálně uznaných indickou ústavou, avšak v domovském státě Džammú a Kašmír nemá postavení státního jazyka – tím je zde urdštinaangličtinou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší literární památky jsou ze 14. století.

Minulá vláda na sklonku roku 2000 chystala zavedení výuky kašmírštiny na první stupně základních škol, spolu s dogri a paňdžábštinou. Vyhlásil to 18. listopadu 2000 tehdejší premiér Džammú a Kašmíru, Farooq Abdullah, a ministr školství Mohammad Shafi.

Abeceda a výslovnost[editovat | editovat zdroj]

Starší kašmírské památky jsou psány písmem šáradá, které se podobá dalším indickým písmům vyvinutým z bráhmí. Dnes toto písmo používají již jen někteří kněží pro náboženské účely, sestavování horoskopů apod.

Muslimští Kašmířané preferují upravenou persko-arabskou abecedu, psanou stylem nastalík (نستلىق). Kašmířané vyznávající hinduismus se spíše přiklánějí k písmu devanágarí. Přestože je muslimů většina, na internetu získáme opačný dojem. Projevují se tu totiž hlavně hinduističtí vyhnanci (Kashmiri Pandits), používající devanágarí, případně různé způsoby přepisu do latinky.

Vláda Džammú a Kašmíru uznává jako jediné písmo pro kašmírštinu nastalík a vysluhuje si tím kritiku zejména z řad hinduistické diaspory. Vláda argumentuje tím, že nastalík je již po staletí (rozuměj od doby vpádu muslimů z Persie) svázán s kašmírskou kulturou, zatímco devanágarí je cizorodý prvek, zavlečený s hindštinou až v dobách britské Indie.

Kašmírštině chybí cerebrální afrikáty, které najdeme u ostatních dardských jazyků. Od indoárijských jazyků ji zase odlišuje bohatě rozvinutý systém sykavek (s, z, š, ž).

Přehled kašmírských písmen následuje (jsou uvedena zleva doprava v pořadí podle nastalíku, přestože toto písmo se píše zprava doleva; paralelně jsou uvedeny ekvivalenty v devanágarí):

nastalík: ب پ پھ ت تھ ٹ ٹھ ث ج چ چھ ح خ د ڈ ذ ر ڑ ز ژ ژھ س ش ص ض ط ظ ع غ ف ق ک کھ گ ل م ن و ہ ے ؠ
devanágarí: ख़ ड़ ज़ च़ छ़ ग़ फ़ क़ न/ं य/-
přepis: b p ph t th ţ ţh ś j č čh h kh d z r z c ch s š s z t z ʿ gh f q k kh g l m n v h y ý
nastalík: َ ا/آ ٔ ٲ ِ یٖ ےٚ ے ُ وٗ ٕ ٳ ۆ و ۄ ۄا
devanágarí: अ/- आ/ा ॳ/ऺ ॴ/ऻ इ/ि ई/ी ऎ/ॆ ए/े उ/ु ऊ/ू ॶ/ॖ ॷ/ॗ ऒ/ॊ ओ/ो ॲ/ॅ ऑ/ॉ
přepis: a ā ạ̄ i ī e ē u ū ụ̄ o ō ọ̄

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  • Na rozdíl od arabštiny, která v písmu obvykle nezachycuje krátké samohlásky, kašmírština se bez rozlišení bohatého systému svých samohlásek neobejde.
  • Písmena پ, ٹ, چ, ڈ, ژ, گ, ہ, ے jsou rozšířením, které v původní arabské abecedě chybí. Arabské písmo se do Kašmíru dostalo přes Persii a písmena پ, چ a گ jsou z perského repertoáru.
  • Písmeno ک/k je i v arabštině, ale tam se pro něj obvykle používá základní tvar ك (kód 1603, ARABIC LETTER KAF), nikoli ک (kód 1705, ARABIC LETTER KEHEH).

Výslovnost[editovat | editovat zdroj]

  • Rozdíl mezi ت/थ/t a ٹ/ट/ţ je ten, že ţ se vyslovuje s hrotem jazyka opřeným ne o zuby, ale o horní patro. Pro Čecha je rozdíl málo slyšitelný.
  • Obdobný rozdíl je mezi د/द/d a ڈ/ड/ḑ.
  • Písmeno ژھ/छ़/ch se vyslovuje jako c s přídechem (nikoli tedy jako české ch nebo č).
  • Písmeno ھ označuje přídechové h v některých přídechových hláskách.
  • Písmeno ہ/ह/h se čte [h].
  • Písmeno ج/ज/j se vyslovuje [dž].
  • Písmeno ے/य/y se vyslovuje [j].
  • Písmeno ى۪/ý se vyslovuje jako [j]. (Ve dvojhláskách? Nebo signalizuje změkčení předcházející souhlásky?)
  • Samohláska ạ odpovídá v IPA ə, tedy zvuku, který známe i v češtině, ačkoli ho neumíme zapsat. Vznikne, když vyslovíme názvy písmen b, t, k krátce (ne dlouze jako [bé], [té], [ká]).
  • Samohláska ọ odpovídá v IPA ɔ (nastavíme rty, jako bychom chtěli vyslovit a, ale vyslovíme o). Je to polootevřená zadní samohláska.
  • Samohláska ụ odpovídá v IPA ɨ, tedy zvuku mezi i a u. Je to zavřená střední samohláska, podobná např. výslovnosti ruského ы.
  • Vodorovná čárka nad přepisem samohlásky odlišuje dlouhou samohlásku od krátké.
  • Písmeno n za samohláskou se nevyslovuje plnohodnotně, ale nazalizuje předcházející samohlásku (tj. způsobuje její nosovou výslovnost).
  • Všechny samohlásky mohou být nazalizované (s nosovou výslovností). V písmu se nazalizace projeví připojením ن/n za samohlásku.
  • Při ohýbání slov dochází ke změkčování (palatalizaci) některých souhlásek. V latinském přepisu vyznačují někteří autoři palatalizaci apostrofem za změkčenou souhláskou. V kašmírském pravopisu zřejmě stejnému účelu slouží písmeno ے/y (ى۪?)
  • Písmena ص/ss, ض/dd, ط/tt, ظ/zz, خ/kh, ح/hh, غ/gh, ع/ʿ, ف/f, ق/q, ث/ś, ذ/ź pocházejí z arabštiny a používají se zřejmě jen v etymologickém pravopisu přejatých slov. Hlásky, kterým odpovídají v arabštině, kašmírština nezná a přizpůsobila si tedy výslovnost svému fonetickému systému. Uvedená písmena se vyslovují po řadě [s], [z], [t], [z], [kh], [h], [g], [ʔ], [f/ph], [k], [s], [z].

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Rod a číslo[editovat | editovat zdroj]

Kašmírština má dva rody, mužský a ženský; přísudek se shoduje s podmětem v rodu, rodem se liší i přídavná jména. Podobně se rozlišuje jednotné a množné číslo.

Příklady:

  • سُہ گَو گَرٕ = Su gav garụ. = Šel domů.
  • سۄ گٔیہِ گَرٕ = Sọ gạyi garụ. = Šla domů.
  • مول چھُ تھۆد = Mōl čhu thod. = Otec je vysoký.
  • مٲج چھےٚ تھٔز = Mạ̄j čhe thạz. = Matka je vysoká.

Pád[editovat | editovat zdroj]

Pádů má kašmírština 8, resp. 6 (tvary dativu se shodují s lokálem a tvary ablativu s instrumentálem; tyto pády se nicméně rozlišují záložkami, které se s nimi pojí).

Následující tabulka demonstruje pádové koncovky na podstatných jménech لڑکہٕ (chlapec) a کوٗر (děvče).

Pád Podstatné jméno Záložky
mužský rod ženský rod
jednotné množné jednotné množné
nominativ لٔڑکٕہ = lạṛkụ = chlapec لٔڑکٕہ = lạṛkụ = chlapci کوٗر = kūr = děvče کورِ = kōri = děvčata
dativ لٔڑکَس = lạṛkas = chlapci لٔڑکَن = lạṛkan = chlapcům کورِ = kōri = děvčeti کورؠن = kōryan = děvčatům (کیُتھ = kyuth)
ergativ لٔڑکَن = lạṛkan = chlapec لٔڑکَو = lạṛkav = chlapci کورِ = kōri = děvče کورؠو = kōryav = děvčata
lokál لٔڑکَس = lạṛkas = chlapci لٔڑکَن = lạṛkan = chlapcích کورِ = kōri = děvčeti کورؠن = kōryan = děvčatech پؠٹھ = pyaţh, نِش = niš,

تَل = tal

ablativ لٔڑکٕہ = lạṛkụ = chlapce لٔڑکَو = lạṛkav = chlapců کورِ = kōri = děvčete کورؠو = kōryav = děvčat پؠٹھ = pyaţh
instrumentál لٔڑکٕہ = lạṛkụ = chlapcem لٔڑکَو = lạṛkav = chlapci کورِ = kōri = děvčetem کورؠو = kōryav = děvčaty سٟتؠ = sụ̄t'
genitiv لٔڑکٕہ = lạṛkụ = chlapce لٔڑکَن = lạṛkan = chlapců کورِ = kōri = děvčete کورؠن = kōryan = děvčat اُنٛد = und,

إنٛد = ụnd,

إنٛز = ụnz,

إنٛزٕ = ụnzụ

vokativ لٔڑکا = lạṛkā = chlapče! لٔڑکَو = lạṛkav = chlapci! کوٗری = kūrī = děvče! کورؠو = kōryav = děvčata!

Osobní zájmena[editovat | editovat zdroj]

U zájmen 3. osoby se rozlišuje, zda je dotyčná osoba blízko mluvčího a posluchače, zda je daleko, ale viditelná, nebo zda je mimo jejich dohled.

Osoba Vzdálenost Jednotné číslo Množné číslo
1. بہٕ = bụ = já أسؠ = ạsy = my
2. ژٕ = cụ = ty تۆہؠ = tohy = vy
3. blízký یہِ = yi = on, ona یِم = yim = oni, یِمہٕ = yimụ = ony
viditelný ہُہ = hu = on, ہۄ = họ = ona ہُم = hum = oni, ہُمٕہ = humụ = ony
vzdálený سُہ = su = on, سۄ = sọ = ona تِم = tim = oni, تِمٕہ = timụ = ony

2. a 3. osoba množného čísla se také používá pro zdvořilostní označení jedné osoby a odpovídá českému vykání.

Slovesa[editovat | editovat zdroj]

Příklad časování

  • گَژھُن = gachun = jít
  • بہٕ گَژھٕ = bụ gachụ = jdu
  • ژٕ گَژھ = cụ gach = jdeš
  • سُہ گَژھِ = su gachi = jde
  • أسؠ گَژھَو = ạsy gachav = jdeme
  • تۆہؠ گَژھِو = tohy gachiv = jdete
  • تِم گَژھَن = tim gachan = jdou

Záložky[editovat | editovat zdroj]

Místo předložek (prepozic) používá kašmírština tzv. záložky (postpozice). Jak název napovídá, od předložek se liší tím, že se nekladou před slovo, ale za něj. Jejich funkce je podobná jako u předložek v jiných jazycích.

Příklad:

  • کِتاب چھُ میزَس پؠٹھ = Kitāb čhu mēzas pyaţh. = (doslova) Kniha je stole na.

Slovosled[editovat | editovat zdroj]

Základní slovosled je SVO (podmětslovesopředmět). Sloveso je téměř vždy na druhé pozici ve větě, podobně jako např. v němčině.

Slovní zásoba[editovat | editovat zdroj]

Běžné fráze[editovat | editovat zdroj]

  • نَمَسکار = namaskār, سَلام = salām = dobrý den / na shledanou
  • تۆہؠ چھِوا وارَے؟ = tohy čhivā vāray ? = jak se máte?
  • تۆہؠ کیاہ چھِو ناو ؟ = tohy kyāh chiv nāv = jak se jmenujete?
  • کۆت چھِوٕ گَژھُن؟ = kot čhivụ gachun? = kam chcete jet?
  • کۆتا دوٗر چھُ؟ = kōta dūr čhu? = jak je to daleko?
  • بِہِوحض = bihiv haz = prosím, posaďte se
  • شُکرِیا = šukriyā = děkuji
  • آہَن حَض = āhan haz = ano
  • نَہ حَض = na haz = ne
  • کٔہؠ چھَ = … kạhy čha? / کٕتِس چھِ؟ = … kụ̄tis čhi? = kolik stojí …?
  • اکھ = ١ = akh = jeden
  • زٕ= ٢ = zụ = dva
  • ترےٚ= ٣ = tre = tři
  • ژور= ۴ = cōr = čtyři
  • پانژھ= ۵ = pānch = pět
  • شےٚ= ٦ = še = šest
  • سَتھ= ٧ = sath = sedm
  • ٲٹھ = ٨ = ạ̄ţh = osm
  • نَو = ٩ = nav = devět
  • دَہ = ١٠ = dah = deset
  • ژٔندٕروار = cạndụrvār = pondělí
  • بۆموار = bomvār = úterý
  • بۄدوار = bọdvār = středa
  • برسوار = brasvār = čtvrtek
  • جُماہ = jumāh / شَکٕروار = šakụrvār = pátek
  • بَٹہٕ وار = baţụvār = sobota
  • آتھوار = āthvār = neděle

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]