Sogdština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sogdština (Suγδīk)
Počet mluvčíchmrtvý jazyk
Klasifikace
Písmosogdské písmo, syrské písmo, manichejské písmo
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2sog (B)
ISO 639-3sog
Ethnologuesog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sogdština je mrtvý severovýchodoíránský jazyk, kterým se mluvilo v Sogdianě, tedy v dnešním Uzbekistánu a Tádžikistánu, a v obchodních koloniích v čínské střední Asii, od 4. do 8. století. Společně s středoperštinou, baktrijštinou, sačtinou a parthštinou náleží do vývojové fáze íránských jazyků zvané středoíránské a vyniká velkým množstvím zachovaných literárních textů. Jejím moderním následníkem je jaghnóbština, kterou se mluví v severozápadním Tádžikistánu. V rámci sogdijštiny se rozlišují tři varianty v závislosti na tom texty jakého náboženství v ní byly psány: manichejská, buddhistická a křesťanská.[1]

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Číslovky[editovat | editovat zdroj]

Sogdsky Česky
ēw jeden
(ə)δwa dva
əθrē, šē tři
čətfār čtyři
panǰ pět
*xušu šest
*əβda sedm
*əšta osm
*nəwa devět
δəsa deset

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MALLORY, James; ADAMS, Douglas Quentin. Encyclopedia of Indo-European Culture. Abingdon: Routledge, 1997. Dostupné online. ISBN 978-1884964985. S. 558-560. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]