Nové muzeum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nové muzeum (Neues Museum)

Muzeum na seznamu světového dědictví UNESCO
Údaje o muzeu
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Město Berlín
Adresa Bodestraße, 10178, Berlin
Založeno 1859
Vyhledávané exponáty Busta královny Nefertiti, Zlatý klobouk, Amarnská stéla, sbírka papyrů, Berlínská zelená hlava
Zeměpisné souřadnice
Neues Museum
Neues Museum
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nové muzeum (německy Neues Museum) je jedno z pěti muzeí nacházejících se v Berlíně v Německu na Muzejním ostrově. Vzniklo jako druhé v pořadí v roce 1855 a hostí sbírku egyptského umění v němž jsou výraznou měrou zastoupeny vykopávky amarnského období, dále pak starověké a etnografické sbírky. Muzeum je jako součást Muzejního ostrova od roku 1999 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Busta královny Nefertiti

Na muzejním ostrově bylo jako první založeno v roce 1830 Altes Museum. Sbírka si v krátké době získala velmi dobrou pověst, a tak je již v roce 1855 otevřena nová muzejní budova Neues Museum, která měla sloužit pro sbírky starověkého Egypta, prehistorické a etnografické sbírky. Nápis nad vchodem do muzea říká: ARTEM NON ODIT NISI IGNARUS (Pouze ignorant nenávidí umění). Architektem muzejní budovy byl August Stüler. Vstupní část muzea zahrnovala velkou schodišťovou halu, řecký a egyptský dvůr, spojení se Starým muzeem zajišťoval krytý most.[1]

Po vypuknutí 2. světové války bylo muzeum na podzim 1939 uzavřeno, většina muzejních exponátů byla evakuována a umístěna v krytech. Toto opatření se ukázalo být předvídavé, v roce 1944 totiž muzeum zasáhlo několik bomb, jižní část muzea zůstala po válce v troskách. Po skončení druhé světové války se sbírky v kytech ocitly v rukou Rudé armády, která řadu sbírkových předmětů přesunula do muzeí v Moskvě a Leningradu, dodnes nebyly všechny vráceny (součástí nevrácených sbírek je tzv. Priamův poklad a trójská sbírka).[1] Muzeum zůstalo v troskách.

V roce 1980 došlo konečně k rozhodnutí vlády NDR o rekonstrukci budovy muzea, ta však započala teprve v září 1989, o dva měsíce později padla Berlínská zeď a došlo ke sjednocení do té dobbby rozděleného města. Vítězem architektonické soutěže na rekonstrukci muzea se stal David Chipperfield, namísto kompletního znovupostavení muzea se architekt rozhodl znovu postavit poničené části, ale s použitím moderních materiálů a jednoduchých tvarů. Součástí rekonstrukce se stalo založení podzemní Archeologické promenády, která měla v budoucnu propojit všechny muzejní budovy (s výjimkou Staré národní galerie). Znovuotevření Nového muzea se odehrálo 9. 10. 2009.[2]

Sbírky[editovat | editovat zdroj]

Zlatý klobouk

Přízemí a první patro muzea zabírají egyptské sbírky. V nich vyniká tzv. Berlínská zelená hlava a hlava královny Teje. Díky účasti pruského archeologického týmu na vykopávkách v Tel-el-Amarně, starověkém Achetatonu, je v muzeu uložena značná část exponátů nalezených v troskách tohoto města, z nich je zlatým hřebem busta královny Nefertiti, manželky faraona Achnatona. Z amarnského období je též v muzeu k nalezení busta faraona Tutanchamona, samotného Achnatona, slavný je domácí oltář, znázorňující Achnatona s jeho rodinou.

Ve druhém patře se nachází sbírka egyptských papyrů, z nichž vyniká Sinuhetův příběh (okolo 1800 př. n. l.) a řecky psaný komentář k Platonově dialogu Thaetus (zhruba 2. století n. l.), dále se zde nachází sbírka artefaktů nalezených v Berlíně a okolí, které dokumentují ranou historii osídlení Germány.

Třetí patro zabírá muzeum prehistorie a rané historie, jehož zlatým hřebem je tzv. zlatý klobouk z třetího tisíciletí před naším letopočtem z Dolního Saska. Klobouk je vzácným dokladem astronomických znalostí v Evropě v době kamenné. Muzeum též obsahuje artefakty z doby bronzové a kamenné.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rererence[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c SEYFRIED, Friederike (ed.); WEMHOFF, Matthias (ed.). Neues Museum Berlin. 4. vyd. Munich : Prester Verlag, 2009. S. 18.  
  2. EISSENHAUER, Michael (ed.); BÄHR, Astrid (ed.). Museum Island Berlin. Munich : Staatliche Museen zu Berlin - Preussischer Kulturbesitz, Hirmer Verlag GmbH,, 2012. S. 170.  

Související články[editovat | editovat zdroj]