Obyvatelstvo Německa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Demografický vývoj Německa monitoruje Spolkový statistický úřad (Statistisches Bundesamt) se sídlem ve Wiesbadenu, který spolupracuje se Zemskými statistickými úřady (Statistische Landesämter). Jako výsledek prvního sčítání lidu (census) po sjednocení Německa bylo ohlášeno, že k 9. květnu 2011 měl celý stát 80 219 695 obyvatel.[1] Tímto počtem obyvatelstva je Německo šestnáctou nejlidnatější zemi na světě.

Populační situaci Německa charakterizoval až donedávna nulový nebo záporný růst počtu obyvatel[2] a nadto se demografický vývoj stárnutím populace zhoršoval. Úhrnná plodnost se v roce 2010 pohybovala kolem hodnoty 1,4 dítěte na ženu[3] (tehdy nejvyšší hodnota od roku 1990[3]) a nedávno byla odhadnuta na hodnotu 1,6 po započtení faktu, že starší ženy k tomuto číslu přispívají více než podle předchozího statistického modelu, a toho, že plodnost se zvýšila i v mladší generaci.[4] Plodnost byla úzce spjata s úrovní vzdělání (ženy s nižší úrovní vzdělání měly více dětí než ty vzdělanější).[5] Lidé, kteří neinklinují k náboženství, mají méně dětí než křesťané, a studie také zjistily, že mezi křesťany mají ti konzervativnější více dětí než ti liberálnější.[6][7] Oplodnění ve zkumavce je v Německu legální, určený věkový limit je 40 let.[8]

Německo vykazuje třetí nejvyšší počet mezinárodních migrantů na světě (2006).[9] Více než 16 milionů lidí v Německu má cizí/imigrantský původ (první a druhá generace, včetně smíšeného původu a repatriovaných Němců a jejich potomků). 96,1 % jich žije v západním Německu a Berlíně.[10] Za současného stavu je nejméně sedm milionů obyvatel občany jiných zemí, tj. nemají německé občanství nebo mají tzv. dvojité občanství. Největší etnické skupiny vyjma Němců jsou Turci, PoláciRusové. Silné zastoupení, pocházející již z dob přílivu dočasných pracovníků v 60. a 70. letech 20. století (tzv. gastarbeiterů), mají také Italové, lidé původem z bývalé Jugoslávie, Španělé, Řekové a další.

Statistika od roku 1900[editovat | editovat zdroj]

Toto je populační statistika od roku 1900.[11] Teritoriální změny v Německu proběhly v letech 1918/1919, 1921/1922 a 1945/1946.

Plodnost před rokem 1950 není vyobrazena. Zvláštností před touto dobou je extrémně nízká plodnost v posledních letech Výmarské republiky, kdy se snížila až k hodnotě 1,1 dítěte na ženu v roce 1933.

1945–1990[editovat | editovat zdroj]

Populace Německa podle věku a pohlavní k 31. prosinci 1950
Studenti medicíny a jejich trojčata v NDR v roce 1984. Východní Německo podporovolo porodnost mezi vysokoškolskými studenty.

Po teritoriálních změnách po II. světové válce a vysídlování Němců ve střední a východní Evropě se tamní Němci usadili v poválečném Německu. Po rozdělení Německa mnoho Němců z NDR uteklo na západ do Spolkové republiky Německo z politických a také ekonomických důvodů. Z ekonomických důvodů se Němci z východní části do západní přesunovali i po sjednocení Německa.

SRN a socialistická NDR zažily odlišný přístup k demografii. Politika NDR podporovala porodnost[13], na rozdíl od SRN. Plodnost v NDR byla vyšší, ale demografická politika byla jen jedním z důvodů. Ženy v NDR měly méně "biografických možností", být mladou matkou se od nich očekávalo. Péče o dítě zdarma byla dostupná všem matkám.[14]

Od roku 1990[editovat | editovat zdroj]

Po pádu Berlínské zdi opustilo nové federální státy asi 1,7 milionu lidí, tedy 12 % populace,[15] disproporčně vysoký počet z nich byly ženy mladší než 35 let.[16]

Po roce 1990 plodnost na východě klesla až k hodnotě 0,772 v roce 1994. To bylo připisováno faktu, že proběhl "demografický šok" (lidí po zánku NDR nejenom měli méně děti, ale také méně často vstupovali do sňatku nebo se rozváděli) a že biografické možnosti občanů bývalé NDR se zvýšily. Brzké mateřství už nebylo tak atraktivní a věk provorodiček se ostře zvýšil.[14]

V následujících letech začala plodnost na východě Německa znovurůst, vzrostla na hodnotu 1,0 v roce 1997 a 1,3 v roce 2004 a hodnot západního Německa (1,37) dosáhla v roce 2007. V roce 2010 plodnost na východě (1,459) překonala hodnotu plodnosti na západě (1,385), a celková hodnota pro Německo byla 1,393, tehdy nejvyšší číslo od roku 1990[3][17] - což je hluboko pod přirozenou úrovní nahrazování (zhruba 2,1 dítěte na ženu) zažívanou v letech komunismu. V roce 2012 byla plodnost na východě 1,454 dítěte na ženu, zatímco na západě jen 1,371.[12]

Od roku 1989 bylo kvůli nízkému počtu dětí uzavřeno asi 2 000 škol.[15]

V některých regionech klesl počet žen mezi dvaceti a třiceti lety klesl o více než 30 %.[15] V roce 2004 bylov nových spolkových státech (včetně Berlína) ve věkové skupině 18-29 let (statisticky významná skupina ohledně zakládání rodiny) jen 90 žen na každých 100 mužů.

Do roku 2007 byla rodinná politika v Německu kompenzační, chudé rodiny tedy získávaly více dávek než ty bohaté. Od roku 2007 začala vláda motivovat vzdělané ženy, aby měly více dětí, ale chudé rodiny byly znevýhodněny a dostávají méně peněz na děti než příslušníci střední třídy.[18] Velmi bohatí lidé (kteří vydělávají více než 250 000 Euro za rok) lidé žijící na podpoře na rodičovskou podporu nemají nárok.[19]

V roce 2013 byl zaznamenán aktuální vývoj:[20]

  • příjem rodin s malými dětmi vzrostl. Osoby s vysokoškolským titulem, osoby starší třiceti let a rodiče jedináčků těžily ze změn nejvíce. Otcové samoživitelé a matky samoživitelky a mladí rodiče na změnách nezískali.
  • otcové se více zapojují do rodičovství a 28 % z nich si nyní bere nějaký čas pracovního volna (v průměru 3,3 měsíce), když se jim narodí dítě.
  • matky se pravděpodobněji než dříve zapojí do pracovního procesu a budou tedy disponovat vyššími ekonomickými prostředky.
  • míra porodnosti mezi vysokoškolsky vzdělanými ženami se zvýšila.

Menšiny v Německu[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Národnost Populace (2014)[21]
1 Turecko Turecko 1 527 118
2 Polsko Polsko 674 152
3 Itálie Itálie 574 530
4 Rumunsko Rumunsko 355 343
5 Řecko Řecko 328 564
6 Chorvatsko Chorvatsko 263 347
7 Rusko Rusko 221 413
8 Srbsko Srbsko 202 195
9 Bulharsko Bulharsko 183 263
10 Rakousko Rakousko 179 772
11 Maďarsko Maďarsko 156 812
12 Španělsko Španělsko 146 846
13 Nizozemsko Nizozemsko 144 741
14 Portugalsko Portugalsko 130 882
15 Ukrajina Ukrajina 127 942
16 Francie Francie 123 281
17 Sýrie Sýrie 1 118 196
18 Čína Čína 110 284
19 Spojené státy americké USA 108 845
20 Spojené království Spojené království 103 756

V roce 2012 nemělo 80 % žádný migrační původ, další 4 % byli imigranti etnicky německého původu (ze zemí jako Rusko, Kazachstán a Rumunsko). Celkem 91,6 % populace má evropský původ, po vyjmutí Turecka (a včetně etnických Němců z Kazachstánu, ale po vyloučení etnických Evropanů z jiných částí světa, jako je USA). 3,7 % populace mělo turecký původ.:pp. 230–231[22]

V roce 2012 bylo imigrantské pozadí lidí v Německu takovéto:[22]

Původ  % Populace[23]
Evropané 91,6 74 955 000
Evropská unie 86,8 71 027 000
Němci 80,0 65 550 000
Poláci 1,9 1 543 000
Italové 1,0 830 000
Rumuni 0,5 489 000
Řekové 0,5 403 000
Jiný stát EU (hlavně Španělé, Chorvati, Holanďané a Rakušané) 2,9 2 362 000
ostatní Evropané 4,8 3 928 000
Rusové (mimo etnických Němců z Ruska) 1,5 1 213 000
Ostatní (hlavně lidé z bývalé Jugoslávie mimo Chorvatsko a Slovinsko) 3,3 2 715 000
Blízký východ/Severní Afrika 4,5 3 711 000
Turci 3,7 2 998 000
Arabové 0,6 500 000
Ostatní (hlavně Írán) 0,2 220 000
Subsaharská Afrika (hlavně Nigérijci a Ghaňané) 1,0 817 000
Východní a jihovýchodní Asie 0,9 778 000
Číňané 0,3 200 000
Vietnamci 0,2 150 000
Ostatní (hlavně Indové, Thajci a Pákistánci) 0,4 428 000
Severní/střední/jižní Amerika (hlavně Američané a Brazilci) 0,5 416 000
Ostatní (hlavně Austrálie a Oceánie) 0,1 46 000
Smíšený nebo nespecifikovaný původ 1,5 1 208 000
Celkem populace 100 82 031 000

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Náboženství v Německu (2008)
Bez vyznání
34,1 %
Katolíci
30,0 %
Protestanti
29,9 %
Islám
4,0 %
Pravoslaví
1,6 %
Judaismus
0,2 %
Budhismus
0,2 %
Mapa z roku 2008 popisující příslušenství ke křesťanským cíkvím[24][25][26]}: Většina obyvatel jsou:
     katolíci
     evangelíci
     katolíci nebo evangelíci, většnou evangelíci
     katolíci nebo evangelíci, většinou katolíci
     většinou bez vyznání, největší křesťanskou minoritou jsou evangelíci

Podle zpráv na základě projekce v roce 2008 bylo 34,1 % Němců bez vyznání. Podle průzkumu časopisu Der Spiegel celkem 45 % Němců věří v Boha a jen čtvrtina v Ježíše Krista.[27]

Křesťanství je nejrozšířenějším náboženstvím v zemi, v roce 2008 se k němu hlasilo 49,4 milionu lidí (62,8 %)[28], ze kterých jsou 24 milionů lidí protestanti (29,3 %) a 23,9 milionu katolíci (29,2 %) (2010),[29] Druhým nejrozšířenějším náboženstvím je islám, ke kterému se hlásí odhadem 3,8 až 4,3 milionu lidí (4,6 až 5,2 %).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Demographics of Germany na anglické Wikipedii.

  1. https://www.destatis.de/DE/PresseService/Presse/Pressekonferenzen/2013/Zensus2011/bevoelkerung_zensus2011.pdf?__blob=publicationFile
  2. Population Handbook, 5th edition [online]. Population Reference Bureau. [1]. (anglicky) 
  3. a b c http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/Sites/destatis/Internet/DE/Content/Statistiken/Bevoelkerung/GeburtenSterbefaelle/Tabellen/Content50/GeburtenZiffer, templateId=renderPrint.psml
  4. 1.6 children per woman - Joshua Goldstein and Michaela Kreyenfeld, Max Planck Institute for Demographic Research (MPIDR) September 2011 [online]. . [2]. (anglicky) 
  5. Statistisches Bundesamt. Mikrozensus 2008. Neue Daten zur Kinderlosigkeit in Deutschland. s. 27ff
  6. Michael Blume, Carsten Ramsel, Sven Graupner: Religiosität als demografischer Faktor – Ein unterschätzter Zusammenhang?. Marburg Journal of Religion: Volume 11, No. 1 (June 2006) [www.blume-religionswissenschaft.de/pdf/blume_germ2006.pdf]
  7. Michael Blume (2008) Homo religiosus, Gehirn und Geist 04/2009. S. 32–41.
  8. Baby vacuum: Germany to start paying families to take IVF to reverse dwindling birthrate
  9. International Migration 2006 [online]. UN Department of Economic and Social Affairs, [cit. 2011-03-18]. [3]. (anglicky) 
  10. Bundeszentrale für politische Bildung: "Die soziale Situation in Deutschland: Bevölkerung mit Migrationshintergrund I
  11. Statistisches Bundesamt Deutschland
  12. a b c d . [4]. (anglicky) 
  13. Holger Wunderlich. Springer VS. Familienpolitik vor Ort - Strukturen, Akteure und Interaktionen auf kommunaler Ebene. p. 52
  14. a b Steffen Kröhnert. Bevölkerungsentwicklung in Ostdeutschland. Berlin Institut für Bevölkerung und Entwicklung. http://www.berlin-institut.org/online-handbuchdemografie/bevoelkerungsdynamik/regionale-dynamik/ostdeutschland.html
  15. a b c Kulish, Nicholas."In East Germany, a Decline as Stark as a Wall", New York Times, 2009-06-19. Ověřeno k 11 October 2009. 
  16. Lack of Women in Eastern Germany Feeds Neo-Nazis [online]. Spiegel International, 2007-05-31, [cit. 2009-10-11]. [5]. (anglicky) 
  17. East Germany overtakes West Germany: recent trends in order-specific fertility dynamics [online]. . [6]. (anglicky) 
  18. Christoph Butterwegge, Michael Klundt, Matthias Zeng: Kinderarmut in Ost- und Westdeutschland. 2., erweiterte und aktualisierte Auflage. VS Verlag für Sozialwissenschaften, 2008, ISBN 978-3-531-15915-7, s. 99–100
  19. § 10 Abs. 5 BEEG, BGBl. I, S. 1885, 1896
  20. Bujard, Martin (Hrsg.) (2013): Elterngeld und Elternzeit in Deutschland: Ziele, Diskurse und Wirkungen. Schwerpunktheft der Zeitschrift für Familienforschung, 25. Jg., Band 2, Leverkusen: Verlag Barbara Budrich
  21. Pressemitteilungen - Ausländische Bevölkerung - Statistisches Bundesamt (Destatis)
  22. a b Bundesamt für Migration und Flüchtlinge (January 2014). Migrationsbericht 2012(PDF)(in German), Bundesministerium des Innern Referat Öffentlichkeitsarbeit. Ověřeno k 27 July 2014.  :pp. 230–231
  23. Bundesamt für Migration und Flüchtlinge (January 2014). Migrationsbericht 2012(PDF)(in German), Bundesministerium des Innern Referat Öffentlichkeitsarbeit. Ověřeno k 27 July 2014. 
  24. Bevölkerung und Kirchenzugehörigkeit nach Bundesländern Table 1.1 shows 63.4 % of the German population to be Christians of which 2.2% outside the Evangelische Landeskirchen (EKD) and the Roman Catholic Church. Table 1.3 shows overview by German state of membership of the Evangelische Landeskirchen (EKD)and the Roman Catholic Church
  25. 80% of population in Sachsen-Anhalt is without religion
  26. religion by Bundesland showing non religious being the majority in Eastern Germany
  27. By Location [online]. Adherents.com, [cit. 2010-09-26]. [7]. (anglicky) 
  28. EKD-Statistik: Christen in Deutschland 2007 [online]. Evangelische Kirche in Deutschland, [cit. 2010-02-13]. [8]. (německy) 
  29. Religionszugehörigkeit, Deutschland Bevölkerung, 1970-2011