Obyvatelstvo Německa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Demografický vývoj Německa monitoruje Spolkový statistický úřad (Statistisches Bundesamt) se sídlem ve Wiesbadenu, který spolupracuje se Zemskými statistickými úřady (Statistische Landesämter). Jako výsledek prvního sčítání lidu (census) po sjednocení Německa bylo ohlášeno, že k 9. květnu 2011 měl celý stát 80 219 695 obyvatel.[1] Tímto počtem obyvatelstva je Německo šestnáctou nejlidnatější zemi na světě.

Populační situaci Německa charakterizoval až donedávna nulový nebo záporný růst počtu obyvatel[2] a nadto se demografický vývoj stárnutím populace zhoršoval. Úhrnná plodnost se v roce 2010 pohybovala kolem hodnoty 1,4 dítěte na ženu[3] (tehdy nejvyšší hodnota od roku 1990[3]) a nedávno byla odhadnuta na hodnotu 1,6 po započtení faktu, že starší ženy k tomuto číslu přispívají více než podle předchozího statistického modelu, a toho, že plodnost se zvýšila i v mladší generaci.[4] Plodnost byla úzce spjata s úrovní vzdělání (ženy s nižší úrovní vzdělání měly více dětí než ty vzdělanější).[5] Lidé, kteří neinklinují k náboženství, mají méně dětí než křesťané, a studie také zjistily, že mezi křesťany mají ti konzervativnější více dětí než ti liberálnější.[6][7] Oplodnění ve zkumavce je v Německu legální, určený věkový limit je 40 let.[8]

Německo vykazuje třetí nejvyšší počet mezinárodních migrantů na světě (2006).[9] Více než 16 milionů lidí v Německu má cizí/imigrantský původ (první a druhá generace, včetně smíšeného původu a repatriovaných Němců a jejich potomků). 96,1 % jich žije v západním Německu a Berlíně.[10] Za současného stavu je nejméně sedm milionů obyvatel občany jiných zemí, tj. nemají německé občanství nebo mají tzv. dvojité občanství. Největší etnické skupiny vyjma Němců jsou Turci, PoláciRusové. Silné zastoupení, pocházející již z dob přílivu dočasných pracovníků v 60. a 70. letech 20. století (tzv. gastarbeiterů), mají také Italové, lidé původem z bývalé Jugoslávie, Španělé, Řekové a další.

Statistika od roku 1900[editovat | editovat zdroj]

Toto je populační statistika od roku 1900.[11] Teritoriální změny v Německu proběhly v letech 1918/1919, 1921/1922 a 1945/1946.

Plodnost před rokem 1950 není vyobrazena. Zvláštností před touto dobou je extrémně nízká plodnost v posledních letech Výmarské republiky, kdy se snížila až k hodnotě 1,1 dítěte na ženu v roce 1933.

Populace Živě narození Úmrtí Přirozená změna Hrubá míra porodnosti (na 1000 obyv.) Hrubá míra úmrtnosti (na 1000 obyv.) Přirozená změna (na 1000 obyv.) Plodnost[12] Plodnost (SRN)[12] Plodnost (NDR)[12]
1900 54 326 000 1 944 139 1 199 382 744 757 35,8 22,1 13,7
1901 55 144 000 1 980 313 1 140 489 839 824 35,9 20,7 15,2
1902 56 017 000 1 971 735 1 088 492 883 243 35,2 19,4 15,8
1903 56 869 000 1 931 078 1 135 905 795 173 34,0 20,0 14,0
1904 57 695 000 1 972 847 1 128 183 844 664 34,2 19,6 14,6
1905 58 514 000 1 935 153 1 158 314 776 839 33,1 19,8 13,3
1906 59 343 000 1 970 477 1 078 202 892 275 33,2 18,2 15,0
1907 60 183 000 1 948 933 1 084 309 864 624 32,4 18,0 14,4
1908 61 023 000 1 964 052 1 100 490 863 562 32,2 18,0 14,2
1909 61 857 000 1 929 278 1 062 217 867 061 31,2 17,2 14,9
1910 62 698 000 1 876 778 1 016 665 860 113 29,9 16,2 13,7
1911 63 469 000 1 824 729 1 097 784 726 945 28,7 17,3 11,5
1912 64 236 000 1 823 636 1 000 749 822 887 28,4 15,6 12,8
1913 65 058 000 1 794 750 975 950 818 800 27,6 15,0 12,6
1914 65 860 000 1 775 596 1 246 310 529 286 27,0 18,9 8,0
1915 65 953 000 1 353 546 1 410 420 -56 874 20,5 21,4 -0,9
1916 65 795 000 1 005 484 1 258 054 -252 570 15,3 19,1 -3,8
1917 65 450 000 912 109 1 345 424 -433 315 13,9 20,6 -6,6
1918 64 800 000 926 813 1 606 475 -679 662 14,3 24,8 -10,5
1919 62 897 000 1 260 500 978 380 282 120 20,0 15,6 4,5
1920 61 794 000 1 599 287 932 929 666 358 25,9 15,1 10,8
1921 62 473 000 1 581 130 869 555 711 575 25,3 13,9 11,4
1922 61 890 000 1 425 000 890 000 535 000 23,0 14,4 8,6
1923 62 250 000 1 318 000 867 000 451 000 21,2 13,9 7,2
1924 62 740 000 1 291 000 767 000 524 000 20,6 12,2 8,4
1925 63 110 000 1 311 000 753 000 558 000 20,8 11,9 8,8
1926 63 510 000 1 245 000 743 000 502 000 19,6 11,7 7,9
1927 63 940 000 1 179 000 765 000 414 000 18,4 12,0 6,5
1928 64 470 000 1 200 000 747 000 453 000 18,6 11,6 7,0
1929 64 670 000 1 164 000 815 000 349 000 18,0 12,6 5,4
1930 65 130 000 1 144 000 719 000 425 000 17,6 11,0 6,5 2,18
1931 65 510 000 1 048 000 734 000 314 000 16,0 11,2 4,8
1932 65 716 000 993 000 708 000 285 000 15,1 10,8 4,3
1933 66 027 000 971 000 738 000 233 000 14,7 11,2 3,5
1934 66 409 000 1 198 350 725 000 473 000 18,0 10,9 7,1
1935 66 871 000 1 263 976 792 018 471 958 18,9 11,8 7,1
1936 67 349 000 1 278 583 795 793 482 790 19,0 11,8 7,2
1937 67 831 000 1 277 046 794 367 482 679 18,8 11,7 7,1
1938 68 424 000 1 348 534 799 220 549 314 19,7 11,7 8,0
1939 69 314 000 1 413 230 854 348 558 882 20,4 12,3 8,1
1940 69 838 000 1 402 258 885 591 516 667 20,1 12,7 7,4
1941 70 244 000 1 308 232 844 435 463 797 18,6 12,0 6,6
1942 70 834 000 1 055 915 847 861 208 054 14,9 12,0 2,9
1943 70 411 000 1 124 718 853 246 271 472 16,0 12,1 3,9
1944 69 000 000 1 215 000 915 000 300 000 17,6 13,3 4,3
1945 66 000 000 1 060 000 1 210 000 -150 000 16,1 18,3 -2,3
1946 64 260 000 921 998 1 001 331 -79 333 14,3 15,6 -1,2 1,89 1,30
1947 65 842 000 1 028 421 932 628 95 793 15,6 14,2 1,5 2,01 1,75
1948 67 365 000 1 049 074 804 839 244 235 15,6 11,9 3,6 2,07 1,76
1949 68 080 000 1 106 803 770 852 335 951 16,3 11,3 4,9 2,14 2,03
1950 68 374 000 1 116 835 748 329 368 506 16,3 10,9 5,4 2,10 2,35
1951 68 882 000 1 106 608 752 697 353 911 16,1 10,9 5,1 2,06 2,46
1952 69 171 000 1 105 080 767 637 337 443 16,0 11,1 4,9 2,16 2,08 2,42
1953 69 564 000 1 095 096 790 654 304 442 15,7 11,4 4,4 2,15 2,07 2,40
1954 69 934 000 1 110 028 775 291 334 737 15,9 11,1 4,8 2,18 2,12 2,38
1955 70 307 000 1 113 128 795 938 317 190 15,8 11,3 4,5 2,18 2,11 2,38
1956 70 711 000 1 137 169 812 111 325 058 16,1 11,5 4,6 2,22 2,19 2,30
1957 71 166 000 1 165 555 840 195 325 360 16,4 11,8 4,6 2,28 2,28 2,24
1958 71 637 000 1 175 870 818 418 357 452 16,4 11,4 5,0 2,29 2,29 2,22
1959 72 180 000 1 243 922 835 402 408 520 17,2 11,6 5,7 2,36 2,34 2,37
1960 72 664 000 1 261 614 876 721 384 893 17,4 12,1 5,3 2,37 2,37 2,35
1961 73 352 000 1 313 505 850 300 463 205 17,9 11,6 6,3 2,45 2,47 2,42
1962 74 049 000 1 316 534 878 814 437 720 17,8 11,9 5,9 2,44 2,45 2,42
1963 75 019 000 1 355 595 895 070 460 525 18,1 11,9 6,1 2,51 2,52 2,47
1964 75 273 000 1 357 304 870 319 486 985 18,0 11,6 6,5 2,54 2,55 2,48
1965 76 061 000 1 325 386 907 882 417 504 17,4 11,9 5,5 2,50 2,51 2,48
1966 76 734 000 1 318 303 911 984 406 319 17,2 11,9 5,3 2,51 2,54 2,43
1967 76 954 000 1 272 276 914 417 357 859 16,5 11,9 4,7 2,48 2,54 2,34
1968 77 249 000 1 214 968 976 521 238 447 15,7 12,6 3,1 2,38 2,39 2,30
1969 77 918 000 1 142 368 988 092 154 276 14,7 12,7 2,0 2,21 2,20 2,24
1970 77 772 000 1 047 737 975 664 72 073 13,5 12,5 0,9 2,03 1,99 2,19
1971 78 355 000 1 013 396 965 623 47 773 12,9 12,3 0,6 1,96 1,92 2,13
1972 78 717 000 901 657 965 689 -64 032 11,5 12,3 -0,8 1,73 1,72 1,79
1973 78 951 000 815 969 963 034 -147 065 10,3 12,2 -1,9 1,56 1,54 1,58
1974 78 966 000 805 500 956 573 -151 073 10,2 12,1 -1,9 1,53 1,51 1,54
1975 78 862 000 782 310 989 649 -207 339 9,9 12,5 -2,6 1,48 1,45 1,54
1976 78 299 000 798 334 966 873 -168 539 10,2 12,3 -2,2 1,51 1,46 1,64
1977 78 161 000 805 496 931 155 -125 659 10,3 11,9 -1,6 1,51 1,40 1,85
1978 78 066 000 808 619 955 550 -146 931 10,4 12,2 -1,9 1,50 1,38 1,90
1979 78 082 000 817 217 944 474 -127 257 10,5 12,1 -1,6 1,50 1,39 1,90
1980 78 295 000 865 789 952 371 -86 582 11,1 12,2 -1,1 1,56 1,44 1,94
1981 78 399 000 862 100 954 436 -92 336 11,0 12,2 -1,2 1,53 1,43 1,85
1982 78 293 000 861 275 943 832 -82 557 11,0 12,1 -1,1 1,51 1,41 1,86
1983 78 082 000 827 933 941 032 -113 099 10,6 12,1 -1,4 1,43 1,33 1,79
1984 77 797 000 812 292 917 299 -105 007 10,4 11,8 -1,3 1,39 1,29 1,74
1985 77 619 000 813 803 929 649 -115 846 10,5 12,0 -1,5 1,37 1,28 1,73
1986 77 635 000 848 231 925 411 -77 180 10,9 11,9 -1,0 1,41 1,34 1,70
1987 77 718 000 867 969 901 291 -33 322 11,2 11,6 -0,4 1,43 1,37 1,74
1988 78 116 000 892 993 900 627 -7 634 11,4 11,5 -0,1 1,46 1,41 1,67
1989 78 677 000 880 459 903 441 -22 103 11,2 11,5 -0,3 1,42 1,39 1,56
1990 79 365 000 905 675 914 361 -8 686 11,4 11,5 -0,1 1,454 1,450 1,518
1991 79 984 000 830 019 911 245 -81 226 10,4 11,4 -1,0 1,332 1,422 0,977
1992 80 570 000 809 114 885 443 -76 329 10,0 11,0 -0,9 1,292 1,402 0,830
1993 81 187 000 798 447 897 270 -98 823 9,8 11,1 -1,2 1,278 1,393 0,775
1994 81 422 000 769 603 884 659 -115 056 9,5 10,9 -1,4 1,243 1,347 0,772
1995 81 661 000 765 221 884 588 -119 367 9,4 10,8 -1,5 1,249 1,339 0,838
1996 81 896 000 796 013 882 843 -86 830 9,7 10,8 -1,1 1,316 1,396 0,948
1997 82 061 000 812 173 860 389 -48 216 9,9 10,5 -0,6 1,369 1,441 1,039
1998 82 024 000 785 034 852 382 -67 348 9,6 10,4 -0,8 1,355 1,413 1,087
1999 82 101 000 770 744 846 330 -75 586 9,4 10,3 -0,9 1,361 1,406 1,148
2000 82 213 000 766 999 838 797 -71 798 9,3 10,2 -0,9 1,378 1,413 1,214
2001 82 350 000 734 475 828 541 -94 066 8,9 10,1 -1,1 1,349 1,382 1,231
2002 82 489 000 719 250 841 673 -122 423 8,7 10,2 -1,5 1,341 1,371 1,238
2003 82 541 000 706 721 853 946 -147 225 8,6 10,3 -1,8 1,340 1,364 1,264
2004 82 517 000 705 622 818 271 -112 649 8,6 9,9 -1,4 1,355 1,372 1,307
2005 82 470 000 685 795 830 227 -144 432 8,3 10,1 -1,8 1,340 1,355 1,295
2006 82 377 000 672 724 821 627 -148 903 8,2 10,0 -1,8 1,331 1,341 1,303
2007 82 267 000 684 862 827 155 -142 293 8,3 10,1 -1,7 1,370 1,375 1,366
2008 82 110 000 682 514 844 439 -161 925 8,3 10,3 -2,1 1,376 1,374 1,404
2009 81 901 000 665 126 854 544 -189 418 8,1 10,4 -2,3 1,358 1,353 1,404
2010 81 751 000 677 947 858 768 -180 821 8,3 10,5 -2,2 1,393 1,385 1,459
2011 80 233 100 662 685 852 328 -189 643 8,2 10,6 -2,4 1,364 1,357 1,433
2012 80 399 000 673 544 869 582 -196 038 8,4 10,8 -2,4 1,378 1,371 1,454
2013 80 585 700 682 069 893 825 -211 756 8,5 11,1 -2,6 1,4096

1945–1990[editovat | editovat zdroj]

Populace Německa podle věku a pohlavní k 31. prosinci 1950
Studenti medicíny a jejich trojčata v NDR v roce 1984. Východní Německo podporovolo porodnost mezi vysokoškolskými studenty.

Po teritoriálních změnách po II. světové válce a vysídlování Němců ve střední a východní Evropě se tamní Němci usadili v poválečném Německu. Po rozdělení Německa mnoho Němců z NDR uteklo na západ do Spolkové republiky Německo z politických a také ekonomických důvodů. Z ekonomických důvodů se Němci z východní části do západní přesunovali i po sjednocení Německa.

SRN a socialistická NDR zažily odlišný přístup k demografii. Politika NDR podporovala porodnost[13], na rozdíl od SRN. Plodnost v NDR byla vyšší, ale demografická politika byla jen jedním z důvodů. Ženy v NDR měly méně "biografických možností", být mladou matkou se od nich očekávalo. Péče o dítě zdarma byla dostupná všem matkám.[14]

Od roku 1990[editovat | editovat zdroj]

Po pádu Berlínské zdi opustilo nové federální státy asi 1,7 milionu lidí, tedy 12 % populace,[15] disproporčně vysoký počet z nich byly ženy mladší než 35 let.[16]

Po roce 1990 plodnost na východě klesla až k hodnotě 0,772 v roce 1994. To bylo připisováno faktu, že proběhl "demografický šok" (lidí po zánku NDR nejenom měli méně děti, ale také méně často vstupovali do sňatku nebo se rozváděli) a že biografické možnosti občanů bývalé NDR se zvýšily. Brzké mateřství už nebylo tak atraktivní a věk provorodiček se ostře zvýšil.[14]

V následujících letech začala plodnost na východě Německa znovurůst, vzrostla na hodnotu 1,0 v roce 1997 a 1,3 v roce 2004 a hodnot západního Německa (1,37) dosáhla v roce 2007. V roce 2010 plodnost na východě (1,459) překonala hodnotu plodnosti na západě (1,385), a celková hodnota pro Německo byla 1,393, tehdy nejvyšší číslo od roku 1990[3][17] - což je hluboko pod přirozenou úrovní nahrazování (zhruba 2,1 dítěte na ženu) zažívanou v letech komunismu. V roce 2012 byla plodnost na východě 1,454 dítěte na ženu, zatímco na západě jen 1,371.[12]

Od roku 1989 bylo kvůli nízkému počtu dětí uzavřeno asi 2 000 škol.[15]

V některých regionech klesl počet žen mezi dvaceti a třiceti lety klesl o více než 30 %.[15] V roce 2004 bylov nových spolkových státech (včetně Berlína) ve věkové skupině 18-29 let (statisticky významná skupina ohledně zakládání rodiny) jen 90 žen na každých 100 mužů.

Do roku 2007 byla rodinná politika v Německu kompenzační, chudé rodiny tedy získávaly více dávek než ty bohaté. Od roku 2007 začala vláda motivovat vzdělané ženy, aby měly více dětí, ale chudé rodiny byly znevýhodněny a dostávají méně peněz na děti než příslušníci střední třídy.[18] Velmi bohatí lidé (kteří vydělávají více než 250 000 Euro za rok) lidé žijící na podpoře na rodičovskou podporu nemají nárok.[19]

V roce 2013 byl zaznamenán aktuální vývoj:[20]

  • příjem rodin s malými dětmi vzrostl. Osoby s vysokoškolským titulem, osoby starší třiceti let a rodiče jedináčků těžily ze změn nejvíce. Otcové samoživitelé a matky samoživitelky a mladí rodiče na změnách nezískali.
  • otcové se více zapojují do rodičovství a 28 % z nich si nyní bere nějaký čas pracovního volna (v průměru 3,3 měsíce), když se jim narodí dítě.
  • matky se pravděpodobněji než dříve zapojí do pracovního procesu a budou tedy disponovat vyššími ekonomickými prostředky.
  • míra porodnosti mezi vysokoškolsky vzdělanými ženami se zvýšila.

Menšiny v Německu[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Národnost Populace (2014)[21]
1 Turecko Turecko 1 527 118
2 Polsko Polsko 674 152
3 Itálie Itálie 574 530
4 Rumunsko Rumunsko 355 343
5 Řecko Řecko 328 564
6 Chorvatsko Chorvatsko 263 347
7 Rusko Rusko 221 413
8 Srbsko Srbsko 202 195
9 Bulharsko Bulharsko 183 263
10 Rakousko Rakousko 179 772
11 Maďarsko Maďarsko 156 812
12 Španělsko Španělsko 146 846
13 Nizozemsko Nizozemsko 144 741
14 Portugalsko Portugalsko 130 882
15 Ukrajina Ukrajina 127 942
16 Francie Francie 123 281
17 Sýrie Sýrie 1 118 196
18 Čína Čína 110 284
19 Spojené státy americké USA 108 845
20 Spojené království Spojené království 103 756

V roce 2012 nemělo 80 % žádný migrační původ, další 4 % byli imigranti etnicky německého původu (ze zemí jako Rusko, Kazachstán a Rumunsko). Celkem 91,6 % populace má evropský původ, po vyjmutí Turecka (a včetně etnických Němců z Kazachstánu, ale po vyloučení etnických Evropanů z jiných částí světa, jako je USA). 3,7 % populace mělo turecký původ.:pp. 230–231[22]

V roce 2012 bylo imigrantské pozadí lidí v Německu takovéto:[22]

Původ % Populace[23]
Evropané 91,6 74 955 000
Evropská unie 86,8 71 027 000
Němci 80,0 65 550 000
Poláci 1,9 1 543 000
Italové 1,0 830 000
Rumuni 0,5 489 000
Řekové 0,5 403 000
Jiný stát EU (hlavně Španělé, Chorvati, Holanďané a Rakušané) 2,9 2 362 000
ostatní Evropané 4,8 3 928 000
Rusové (mimo etnických Němců z Ruska) 1,5 1 213 000
Ostatní (hlavně lidé z bývalé Jugoslávie mimo Chorvatsko a Slovinsko) 3,3 2 715 000
Blízký východ/Severní Afrika 4,5 3 711 000
Turci 3,7 2 998 000
Arabové 0,6 500 000
Ostatní (hlavně Írán) 0,2 220 000
Subsaharská Afrika (hlavně Nigerijci a Ghaňané) 1,0 817 000
Východní a jihovýchodní Asie 0,9 778 000
Číňané 0,3 200 000
Vietnamci 0,2 150 000
Ostatní (hlavně Indové, Thajci a Pákistánci) 0,4 428 000
Severní/střední/jižní Amerika (hlavně Američané a Brazilci) 0,5 416 000
Ostatní (hlavně Austrálie a Oceánie) 0,1 46 000
Smíšený nebo nespecifikovaný původ 1,5 1 208 000
Celkem populace 100 82 031 000

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Náboženství v Německu (2008)
Bez vyznání
34,1 %
Katolíci
30,0 %
Protestanti
29,9 %
Islám
4,0 %
Pravoslaví
1,6 %
Judaismus
0,2 %
Budhismus
0,2 %
Mapa z roku 2008 popisující příslušenství ke křesťanským cíkvím[24][25][26]}: Většina obyvatel jsou:
     katolíci
     evangelíci
     katolíci nebo evangelíci, většnou evangelíci
     katolíci nebo evangelíci, většinou katolíci
     většinou bez vyznání, největší křesťanskou minoritou jsou evangelíci

Podle zpráv na základě projekce v roce 2008 bylo 34,1 % Němců bez vyznání. Podle průzkumu časopisu Der Spiegel celkem 45 % Němců věří v Boha a jen čtvrtina v Ježíše Krista.[27]

Křesťanství je nejrozšířenějším náboženstvím v zemi, v roce 2008 se k němu hlasilo 49,4 milionu lidí (62,8 %)[28], ze kterých jsou 24 milionů lidí protestanti (29,3 %) a 23,9 milionu katolíci (29,2 %) (2010),[29] Druhým nejrozšířenějším náboženstvím je islám, ke kterému se hlásí odhadem 3,8 až 4,3 milionu lidí (4,6 až 5,2 %).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Demographics of Germany na anglické Wikipedii.

  1. https://www.destatis.de/DE/PresseService/Presse/Pressekonferenzen/2013/Zensus2011/bevoelkerung_zensus2011.pdf?__blob=publicationFile
  2. Population Handbook, 5th edition [online]. Population Reference Bureau. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/Sites/destatis/Internet/DE/Content/Statistiken/Bevoelkerung/GeburtenSterbefaelle/Tabellen/Content50/GeburtenZiffer, templateId=renderPrint.psml
  4. 1.6 children per woman - Joshua Goldstein and Michaela Kreyenfeld, Max Planck Institute for Demographic Research (MPIDR) September 2011 [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Statistisches Bundesamt. Mikrozensus 2008. Neue Daten zur Kinderlosigkeit in Deutschland. s. 27ff
  6. Michael Blume, Carsten Ramsel, Sven Graupner: Religiosität als demografischer Faktor – Ein unterschätzter Zusammenhang?. Marburg Journal of Religion: Volume 11, No. 1 (June 2006) [www.blume-religionswissenschaft.de/pdf/blume_germ2006.pdf]
  7. Michael Blume (2008) Homo religiosus, Gehirn und Geist 04/2009. S. 32–41.
  8. Baby vacuum: Germany to start paying families to take IVF to reverse dwindling birthrate
  9. International Migration 2006 [online]. UN Department of Economic and Social Affairs [cit. 2011-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Bundeszentrale für politische Bildung: "Die soziale Situation in Deutschland: Bevölkerung mit Migrationshintergrund I
  11. Statistisches Bundesamt Deutschland
  12. a b c d Dostupné online. (anglicky) 
  13. Holger Wunderlich. Springer VS. Familienpolitik vor Ort - Strukturen, Akteure und Interaktionen auf kommunaler Ebene. p. 52
  14. a b Steffen Kröhnert. Bevölkerungsentwicklung in Ostdeutschland. Berlin Institut für Bevölkerung und Entwicklung. http://www.berlin-institut.org/online-handbuchdemografie/bevoelkerungsdynamik/regionale-dynamik/ostdeutschland.html
  15. a b c Kulish, Nicholas."In East Germany, a Decline as Stark as a Wall", New York Times, 2009-06-19. Ověřeno k 11 October 2009. 
  16. Lack of Women in Eastern Germany Feeds Neo-Nazis [online]. Spiegel International, 2007-05-31 [cit. 2009-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. East Germany overtakes West Germany: recent trends in order-specific fertility dynamics [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Christoph Butterwegge, Michael Klundt, Matthias Zeng: Kinderarmut in Ost- und Westdeutschland. 2., erweiterte und aktualisierte Auflage. VS Verlag für Sozialwissenschaften, 2008, ISBN 978-3-531-15915-7, s. 99–100
  19. § 10 Abs. 5 BEEG, BGBl. I, S. 1885, 1896
  20. Bujard, Martin (Hrsg.) (2013): Elterngeld und Elternzeit in Deutschland: Ziele, Diskurse und Wirkungen. Schwerpunktheft der Zeitschrift für Familienforschung, 25. Jg., Band 2, Leverkusen: Verlag Barbara Budrich
  21. Pressemitteilungen - Ausländische Bevölkerung - Statistisches Bundesamt (Destatis)
  22. a b Bundesamt für Migration und Flüchtlinge (January 2014). Migrationsbericht 2012(PDF)(in German), Bundesministerium des Innern Referat Öffentlichkeitsarbeit. Ověřeno k 27 July 2014.  :pp. 230–231
  23. Bundesamt für Migration und Flüchtlinge (January 2014). Migrationsbericht 2012(PDF)(in German), Bundesministerium des Innern Referat Öffentlichkeitsarbeit. Ověřeno k 27 July 2014. 
  24. Bevölkerung und Kirchenzugehörigkeit nach Bundesländern Table 1.1 shows 63.4 % of the German population to be Christians of which 2.2% outside the Evangelische Landeskirchen (EKD) and the Roman Catholic Church. Table 1.3 shows overview by German state of membership of the Evangelische Landeskirchen (EKD)and the Roman Catholic Church
  25. 80% of population in Sachsen-Anhalt is without religion
  26. religion by Bundesland showing non religious being the majority in Eastern Germany
  27. By Location [online]. Adherents.com [cit. 2010-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. EKD-Statistik: Christen in Deutschland 2007 [online]. Evangelische Kirche in Deutschland [cit. 2010-02-13]. Dostupné online. (německy) 
  29. Religionszugehörigkeit, Deutschland Bevölkerung, 1970-2011