Obyvatelstvo Švédska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Populace Švédska, 1961 až 2003. Populace se během šedesátých a sedmdesátých let zvšila ze 7,5 na 8,3 milionu. Po fázi stagnaci na počátku osmdesátých let populace dále rostla z 8,3 na 8,8 milionu během let 1987 až 1997, poté následovala další fáze stagnace (následovaná dalším zvýšením z 8,8 na 9,3 milionu v letech 2004 až 2010).
Hustota zalidnění ve švédských oblastech.
obyvatelé/km²
     0-9.9
     10-24.9
     25-49.9
     50-99.9
     100-199.9
     200+

Počet obyvatel Švédska činil v k 31. srpnu 2015 odhadem 9 816 666 lidí[1]. K 30. červnu 2009 to pro srovnání bylo 9 292 359 obyvatel.[2]. K 31. prosinci 2013 dosahoval počet obyvatel čísla 9,64 milionu[3].

Švédsko je jednou z nejřidčeji zalidněných zemí Evropy - hodnota dosahuje počtu 21,5 lidí na kilometr čtvereční. Největší hustota zalidnění v rámci Švédska je v oblasti Öresundu na jihu (provincie Skåne) a v okolí jezera Mälaren ve středním Švédsku (provincie Stockholm). Zhruba 85 % obyvatel žije v městských oblastech.[4]

Přirozený pohyb[editovat | editovat zdroj]

Švédsko patří k evropským zemím s nejvyšším ukazatelem úhrnné plodnosti (1,91 k 31. prosinci 2008[5]), přesto však přirozený přírůstek i zde dosahuje velmi nízkých hodnot: 2‰ v roce 2008, -0,3‰ v roce 2000, 3,4‰ v roce 1990, 0,7‰ v roce 1980, 3,7‰ v roce 1970 a 3,7‰ v roce 1960. Jak ukazuje graf míra porodnosti zaznamenala značné oživení na konci druhé světové války (v roce 1945 135 373 živě narozených) a od té doby převážně klesala - ke krátkodobému zvýšení došlo periodicky v letech 1964–1967 a 1990–1992. Naopak historického minima dosáhla porodnost nejprve v roce 1981 (91 780 živě narozených) a poté v roce 1999 (88 173 živě narozených).[6]

Obyvatelé Švédska se dožívají průměrného věku 80,86 let, což je mezi státy světa řadí na 8. místo a v Evropě po Andoře, San Marinu a Francii na 4. místo.[7]

Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]

Pokud jde o národnostní složení v etnickém slova smyslu, oficiální statistiky se o něm vůbec nezmiňují, mateřský jazyk spoluobčanů není pro Švédy podstatnou informací. Zaznamenává se však země původu u imigrantů a lidí, jejichž oba rodiče jsou imigranti. Díky vysoké míře imigrace podpořené tolerancí Švédů vůči cizincům a především štědrou sociální a integrační politikou je současná švédská populace značně multikulturní. Významnou původní národnostní menšinou jsou Sámové (dříve označovaní Laponci) obývající nejsevernější část Švédska.

Imigrace[editovat | editovat zdroj]

Podle oficiálních statistik bylo v roce 2008 ve Švédsku evidováno 562,1 tis. cizinců (v roce 2003 492,0 tis.), z toho největšími skupinami byli přistěhovalci z Finska (175,1 tis.), Iráku (109,4 tis.), Srbska resp. bývalé Jugoslávie (83,0 tis.), Polska (63,8 tis.), Íránu (57,7 tis.), Bosny a Hercegoviny, Dánska (46,2 tis.), Norska (44,3 tis.) a Turecka (39,2 tis.).[8] Podíl obyvatel narozených v zahraničí ovšem činí 13,8% a v součtu s osobami narozenými ve Švédsku s oběma rodiči narozenými v zahraničí činí podíl osob s imigrantským původem 17,9% (k 31. prosinci 2008).[5] Protože většina skupin imigrantů si udržuje vyšší míru porodnosti než etničtí Švédové, podíl populace s imigrantskými kořeny v budoucnosti poroste.

V polovině 70. let 20. století začala vznikat politika integrace cizinců, kteří do Švédska přicházeli za prací už od konce druhé světové války. Tehdy mezi hlavní principy integrační politiky patřila svoboda volby (cizinec se může rozhodnout, zda si ponechá svoji vlastní kulturní identitu nebo přijme švédskou). Proto stát umožňuje imigrantům rozvíjet své kulturní a lingvistické tradice - jedním z prostředků je výuka mateřského jazyka na školách. Švédsko je jedinou zemí v Evropě, kde zákon zaručuje dětem imigrantů hodiny rodného jazyka na základních i středních školách. Podporu ostatních aktivit (etnická média, spolky přistěhovalců,...) stát v dalších letech v rámci snižování veřejných výdajů musel omezit. Ve švédských školách se učí zhruba šedesát jazyků imigrantů (nejčastěji arabština, bosenština, finština a albánština). Přesto však na předměstí tří největších švédských měst - Stockholmu, Göteborgu a Malmö, kde žije většina přistěhovalců, ke značné segregaci přistěhovalců. Na těchto předměstích nezaměstnanost často přesahuje 50%. Únik z těchto ghett cizincům ztěžují potíže při hledání práce nebo bytu. Štědrý systém dávek navíc z řady imigrantů první i druhé generace vytvořil dlouhodobé klienty sociálního státu. Příkladem je malmöské předměstí Rosengard, které obývají téměř výlučně jen cizinci, převážně muslimové.[9]

Podle studie Migration Integration Policy Index (MIPEX), která vznikla ve spolupráci dvaceti organizací pod vedením British Council, jsou ve Švédsku ze všech zemí EU nejpříznivější podmínky života cizinců. Cizinci tu mají nejsnazší přístup na pracovní trh - s alespoň ročním povolením k pobytu zde mohou pracovat ve všech sektorech nebo začít podnikat. Švédský stát pořádá pro nezaměstnané cizince školení a jazykové kurzy, cizincům, kteří v zemi alespoň dva roky pracují nebo se starají o děti, umožňuje studovat za finanční podpory. Při ztrátě zaměstnání neztrácí cizinci automaticky právo na pobyt, ale mají možnost hledat si zaměstnání jiné, mohou tak libovolně práci měnit. Švédsko vyniká i v dalších hodnocených oblastech - právo na sloučení rodiny (vyřízení žádosti o sloučení trvá ve Švédsku do devíti měsíců), možnost získání trvalého pobytu a státního občanství, ve Švédsku může cizinec, který v zemi pobývá tři roky, volit v místních a regionálních volbách a být volen do místního zastupitelstva. Nejlepší podmínky má Švédsko i v oblasti antidiskriminačních opatření - zákon zde cizincům dává právo bránit se proti přímé i nepřímé diskriminaci ve veřejném a privátním sektoru z důvodů rasových, náboženských a národnostních. Specializované agentury poskytují obětem diskriminace nezávislé právní služby.[10]

Podle průzkumu z roku 2012 žilo v zemi 1 473 256 lidí, kteří se narodili v jiné zemi, což bylo 15 % celkové populace.[11] [12]

Demografická statistika od roku 1900[editovat | editovat zdroj]

Data podle SCB, která vydává oficiální švédské statistiky.[13]

Graf vývoje porodnosti (modře) a úmrtnosti (červeně) ve Švédsku v letech 1735–2000
Populace (x 1000) Živě narození Úmrtí Přirozená změna Hrubá míra porodnosti (na 1000 obyv.) Hrubá míra úmrtnosti (na 1000 obyv.) Přirozená změna (na 1000 obyv.) Plodnost
1900 5 117 138 139 86 146 51 993 27,0 16,8 10,2 4,02
1901 5 156 139 370 82 772 56 598 27,0 16,1 11,0 4,04
1902 5 187 137 364 79 722 57 642 26,5 15,4 11,1 3,95
1903 5 210 133 896 78 610 55 286 25,7 15,1 10,6 3,82
1904 5 241 134 952 80 152 54 800 25,7 15,3 10,5 3,83
1905 5 278 135 409 82 443 52 966 25,7 15,6 10,0 3,83
1906 5 316 136 620 76 366 60 254 25,7 14,4 11,3 3,81
1907 5 357 136 793 78 149 58 644 25,5 14,6 10,9 3,77
1908 5 404 138 874 80 568 58 306 25,7 14,9 10,8 3,79
1909 5 453 139 505 74 538 64 967 25,6 13,7 11,9 3,71
1910 5 499 135 625 77 212 58 413 24,7 14,0 10,6 3,60
1911 5 542 132 977 76 462 56 515 24,0 13,8 10,2 3,49
1912 5 583 132 868 79 241 53 627 23,8 14,2 9,6 3,44
1913 5 621 130 200 76 724 53 476 23,2 13,6 9,5 3,32
1914 5 659 129 458 78 311 51 147 22,9 13,8 9,0 3,29
1915 5 696 122 997 83 587 39 410 21,6 14,7 6,9 3,06
1916 5 735 121 679 77 771 43 908 21,2 13,6 7,7 2,99
1917 5 779 120 855 77 385 43 470 20,9 13,4 7,5 2,93
1918 5 807 117 955 104 594 13 361 20,3 18,0 2,3 2,83
1919 5 830 115 193 84 289 30 904 19,8 14,5 5,3 2,72
1920 5 876 138 753 78 128 60 625 23,6 13,3 10,3 3,22
1921 5 929 127 723 73 536 54 187 21,5 12,4 9,1 2,93
1922 5 971 116 946 76 343 40 603 19,6 12,8 6,8 2,66
1923 5 997 113 435 68 424 45 011 18,9 11,4 7,5 2,55
1924 6 021 109 055 72 001 37 054 18,1 12,0 6,2 2,43
1925 6 045 106 292 70 918 35 374 17,6 11,7 5,9 2,34
1926 6 064 102 007 71 344 30 663 16,8 11,8 5,1 2,22
1927 6 081 97 994 77 219 20 775 16,1 12,7 3,4 2,11
1928 6 097 97 868 73 267 24 601 16,1 12,0 4,0 2,08
1929 6 113 92 861 74 538 18 323 15,2 12,2 3,0 1,95
1930 6 131 94 220 71 790 22 430 15,4 11,7 3,7 1,96
1931 6 152 91 074 77 121 13 953 14,8 12,5 2,3 1,88
1932 6 176 89 779 71 459 18 320 14,5 11,6 3,0 1,83
1933 6 201 85 020 69 607 15 413 13,7 11,2 2,5 1,72
1934 6 222 85 092 69 921 15 171 13,7 11,2 2,4 1,67
1935 6 242 85 906 72 813 13 093 13,8 11,7 2,1 1,70
1936 6 259 88 938 74 836 14 102 14,2 12,0 2,3 1,75
1937 6 276 90 373 75 392 14 981 14,4 12,0 2,4 1,77
1938 6 297 93 946 72 693 21 253 14,9 11,5 3,4 1,84
1939 6 326 97 380 72 876 24 504 15,4 11,5 3,9 1,90
1940 6 356 95 778 72 748 23 030 15,1 11,4 3,6 1,86
1941 6 389 99 727 71 910 27 817 15,6 11,3 4,4 1,92
1942 6 432 113 961 63 741 50 220 17,7 9,9 7,8 2,19
1943 6 491 125 392 66 105 59 287 19,3 10,2 9,1 2,41
1944 6 560 134 991 72 284 62 707 20,6 11,0 9,6 2,61
1945 6 636 135 373 71 901 63 472 20,4 10,8 9,6 2,63
1946 6 719 132 597 70 635 61 962 19,7 10,5 9,2 2,57
1947 6 803 128 779 73 579 55 200 18,9 10,8 8,1 2,50
1948 6 883 126 683 67 693 58 990 18,4 9,8 8,6 2,47
1949 6 956 121 272 69 537 51 735 17,4 10,0 7,4 2,39
1950 7 014 115 414 70 296 45 118 16,5 10,0 6,4 2,28
1951 7 073 110 168 69 799 40 369 15,6 9,9 5,7 2,20
1952 7 125 110 192 68 270 41 922 15,5 9,6 5,9 2,22
1953 7 171 110 144 69 553 40 591 15,4 9,7 5,7 2,25
1954 7 213 105 096 69 030 36 066 14,6 9,6 5,0 2,18
1955 7 262 107 305 68 634 38 671 14,8 9,5 5,3 2,25
1956 7 315 107 960 70 205 37 755 14,8 9,6 5,2 2,29
1957 7 364 107 168 73 132 34 036 14,6 9,9 4,6 2,29
1958 7 409 105 502 71 065 34 437 14,2 9,6 4,6 2,26
1959 7 446 104 743 70 889 33 854 14,1 9,5 4,5 2,29
1960 7 480 102 219 75 093 27 126 13,7 10,0 3,6 2,17
1961 7 520 104 501 73 555 30 946 13,9 9,8 4,1 2,21
1962 7 562 107 284 76 791 30 493 14,2 10,2 4,0 2,25
1963 7 604 112 903 76 460 36 443 14,8 10,1 4,8 2,33
1964 7 661 122 664 76 661 46 003 16,0 10,0 6,0 2,47
1965 7 734 122 806 78 194 44 612 15,9 10,1 5,8 2,39
1966 7 808 123 354 78 440 44 914 15,8 10,0 5,8 2,37
1967 7 868 121 360 79 783 41 577 15,4 10,1 5,3 2,28
1968 7 914 113 087 82 476 30 611 14,3 10,4 3,9 2,07
1969 7 968 107 622 83 352 24 270 13,5 10,5 3,0 1,94
1970 8 043 110 150 80 026 30 124 13,7 9,9 3,7 1,94
1971 8 098 114 484 82 717 31 767 14,1 10,2 3,9 1,98
1972 8 122 112 273 84 051 28 222 13,8 10,3 3,5 1,93
1973 8 137 109 663 85 640 24 023 13,5 10,5 3,0 1,88
1974 8 161 109 874 86 316 23 558 13,5 10,6 2,9 1,91
1975 8 193 103 632 88 208 15 424 12,6 10,8 1,9 1,78
1976 8 222 98 345 90 677 7 668 12,0 11,0 0,9 1,70
1977 8 252 96 057 88 202 7 855 11,6 10,7 1,0 1,64
1978 8 276 93 248 89 681 3 567 11,3 10,8 0,4 1,61
1979 8 294 96 255 91 074 5 181 11,6 11,0 0,6 1,66
1980 8 310 97 064 91 800 5 264 11,7 11,0 0,6 1,69
1981 8 320 94 065 92 034 2 031 11,3 11,1 0,2 1,63
1982 8 325 92 748 90 671 2 077 11,1 10,9 0,2 1,60
1983 8 329 91 780 90 791 989 11,0 10,9 0,1 1,61
1984 8 337 93 889 90 483 3 406 11,3 10,9 0,4 1,66
1985 8 350 98 463 94 032 4 431 11,8 11,3 0,5 1,74
1986 8 370 101 950 93 295 8 655 12,2 11,1 1,0 1,79
1987 8 398 104 699 93 307 11 392 12,5 11,1 1,4 1,84
1988 8 437 112 080 96 743 15 337 13,3 11,5 1,8 1,96
1989 8 493 116 023 92 110 23 913 13,7 10,8 2,8 2,02
1990 8 559 123 938 95 161 28 777 14,5 11,1 3,4 2,14
1991 8 617 123 737 95 202 28 535 14,4 11,0 3,3 2,12
1992 8 668 122 848 94 710 28 138 14,2 10,9 3,2 2,09
1993 8 719 117 998 97 008 20 990 13,5 11,1 2,4 2,00
1994 8 781 112 257 91 844 20 413 12,8 10,5 2,3 1,90
1995 8 831 103 326 96 910 6 416 11,7 11,0 0,7 1,74
1996 8 843 95 297 94 133 1 164 10,8 10,6 0,1 1,61
1997 8 846 89 171 92 674 -3 503 10,1 10,5 -0,4 1,52
1998 8 851 88 384 92 891 -4 507 10,0 10,5 -0,5 1,51
1999 8 858 88 173 94 726 -6 553 10,0 10,7 -0,7 1,50
2000 8 872 90 441 93 285 -2 844 10,2 10,5 -0,3 1,54
2001 8 896 91 466 93 752 -2 286 10,3 10,5 -0,3 1,57
2002 8 925 95 815 95 009 806 10,7 10,6 0,1 1,65
2003 8 958 99 157 92 961 6 196 11,1 10,4 0,7 1,71
2004 8 994 100 928 90 532 10 396 11,2 10,1 1,2 1,75
2005 9 030 101 346 91 710 9 636 11,2 10,2 1,1 1,77
2006 9 081 105 913 91 177 14 736 11,7 10,0 1,6 1,85
2007 9 148 107 421 91 729 15 692 11,7 10,0 1,7 1,88
2008 9 220 109 301 91 449 17 852 11,9 9,9 1,9 1,91
2009 9 299 111 801 90 080 21 721 12,0 9,7 2,3 1,94
2010 9 378 115 641 90 487 25 154 12,3 9,6 2,7 1,98
2011 9 449 111 770 89 938 21 832 11,8 9,5 2,3 1,90
2012 9 519 113 177 91 938 21 239 11,9 9,7 2,2 1,91
2013 9 644 113 593 90 402 23 191 11,8 9,4 2,4 1,89
2014 9 747 114 907 88 976 25 931 11,9 9,2 2,7 1,88

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku švédština.

Švédština je severogermánský jazyk, podobný norštině a dánštině, kterým hovoří většina obyvatel Švédska. Základem švédštiny je de facto dánština a všechny tři jazyky jsou si vzájemně bez potíží srozumitelné. Zajímavé je, že švédský parlament švédštinu nikdy neschválil jako úřední jazyk Švédska.[14] Označuje se pouze jako „hlavní jazyk“ (huvudspråk). Od roku 1999 je ovšem schváleno 5 jazyků menšin (finština, meänkielitornedalská finština, romština, laponština a jidiš), které je možno používat v úředním styku ve vybraných regionech.[15]

Náboženské složení[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Švédská církev a Římskokatolická církev ve Švédsku.

Většina (66 %) populace se hlásí k luteránské Švédské církvi.[16] K římskokatolické církvi se většinou hlásí přistěhovalci a Švédové s přistěhovaleckými kořeny (zejména pak Poláci a Chorvati, kteří mají ve velkých městech bohoslužby ve vlastním jazyce). Díky imigraci však narůstá především počet muslimů.

Největší města[editovat | editovat zdroj]

Stockholm, Staré Město (Gamla Stan).
Ostrov Halsö v Göteborgském souostroví, severní Götaland.
Skåne, jižní Götaland.

Tabulka uvádí počet obyvatel na území obcí (kommun). Údaje jsou z 31. 12. 2006.

Pořadí Obec (město) Počet obyvatel Rozloha [km²] Hustota zalidnění
[obyv./km²]
1 Stockholm 851 600 377,3[17] 4 124,91
2 Göteborg 516 100 450,71 1 080,58
3 Malmö 294 000 155,56 1 752,60
4 Uppsala 191 000 2 189,10 84,01
5 Linköping 138 580 1 435,80 96,08
6 Västerås 132 920 962,78 137,46
7 Örebro 128 977 1 380,11 92,87
8 Norrköping 125 463 1 503,61 82,95
9 Helsingborg 123 389 346,25 353,35
10 Jönköping 122 194 1 488,75 81,43
11 Umeå 115 240 2 331,39 47,58
12 Lund 103 286 430,27 238,11
13 Borås 100 221 915,22 108,88
14 Sundsvall 94 516 3 208,70 29,33
15 Gävle 92 416 1 615,07 57,12

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.scb.se/en_/Finding-statistics/Statistics-by-subject-area/Population/Population-composition/Population-statistics/
  2. http://www.scb.se/Pages/Product____25799.aspx
  3. Statistikdatabasen [online]. Statistics Sweden, [cit. 2014-03-06]. [1]. (anglicky) 
  4. SVANSTRÖM, Stefan. Varannan svensk bor nära havet [online]. [cit. 2014-03-06]. [2]. (anglicky) 
  5. a b http://www.scb.se/Pages/TableAndChart____26041.aspx
  6. http://www.scb.se/Pages/TableAndChart____26047.aspx
  7. https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2102rank.html?countryName=Sweden&countryCode=sw&regionCode=eu&rank=10#sw
  8. http://www.businessinfo.cz/cz/sti/svedsko-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000810/#sec5
  9. http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?parent=&sid=&id=329&idArt=46
  10. http://www.lidovky.cz/postoj-evropskych-zemi-k-cizincum-se-lisi-fii-/ln_noviny.asp?c=A071124_000071_ln_noviny_sko&klic=222604&mes=071124_0
  11. http://www.scb.se/sv_/Hitta-statistik/Artiklar/Fortsatt-okning-av-utrikes-fodda-i-Sverige/
  12. BEFOLKNINGSSTATISTIK. Största folkökningen på nästan 70 år [online]. [cit. 2014-03-06]. [3]. (anglicky) 
  13. Statistics Sweden
  14. Svenskan blir inte officiellt språk [online]. Stockholm: Sveriges Television, 2005-12-07, rev. 2005-12-07, [cit. 2007-12-12]. Dostupné online. (švédsky) 
  15. Språkpolitik och språklagar [online]. Stockholm: Språkrådet, rev. 2007-11-13, [cit. 2007-12-12]. Dostupné online. (švédsky) 
  16. Church of Sweden: Svenska kyrkans medlemsutveckling år 1972-2012
  17. Tätorternas landareal, folkmängd och invånare per km2 2000 och 2005 [online]. Statistiska centralbyrån, [cit. 2008-12-15]. Dostupné online. (švédsky)