Brandenburg an der Havel

Brandenburg an der Havel
	Brandenburg an der Havel
	; Znak ; Vlajka
Poloha
Souřadnice	52°24′ s. š., 12°33′ v. d.
Nadmořská výška	32 m n. m.
Stát	Německo
Spolková země	Braniborsko
Zemský okres	samostatné město
Administrativní dělení	6 městských částí
	Brandenburg an der Havel
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	229,72 km²
Počet obyvatel	74 113 (31.12.2024)
Hustota zalidnění	322,6 obyv./km²
Správa
Starosta	Daniel Keip (SPD)
Oficiální web	www.stadt-brandenburg.de
Adresa obecního úřadu	Altstädtischer Markt 10; 14770 Brandenburg an der Havel
Telefonní předvolba	03381
PSČ	14770–14776
Označení vozidel	BRB
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brandenburg an der Havel (česky Branibor nad Havolou^[1]) je německé město, jedno ze čtyř center Spolkové země Braniborsko. Je nejrozsáhlejším a třetím nejlidnatějším samostatným městem v Braniborsku. Zároveň je se svou více než tisíciletou historií jedno z nejstarobylejších měst této země.

Geografie

Sousední obce: Milower Land, Havelsee, Beetzsee, Beetzseeheide, Roskow, Groß Kreutz, Kloster Lehnin, Wollin, Wenzlow, Rosenau, Wusterwitz,Bensdorf, Päwesin a Nauen.

Historie

První osídlení Brandenburgu bylo vytvořeno slovanským kmenem Havolanů. Zdejší hradisko dobyl roku 929 východofranský král Jindřich I. Ptáčník. Městečko zůstalo v německých rukách jen do roku 983, kdy vypuklo úspěšné povstání slovanského obyvatelstva. V následujících 170 letech bylo město pod vládou slovanských knížat. Poslední z nich, Přibyslav, zemřel roku 1150. Poté byl Brandenburg zabrán Albrechtem Medvědem, prvním braniborským markrabětem.

Město bylo rozděleno na tři části – Staré Město, Nové Město a katedrální obvod. V letech 1314 a 1315 Staré a Nové Město vstoupila do Hanzovní ligy. Za třicetileté války bylo město vyplundrováno a poničeno, což vedlo ke ztrátě jeho postavení. Postupim se stala novým sídelním městem braniborským markrabat. V roce 1715 došlo ke spojení Starého a Nového Města, roku 1928 se k nim přidal katedrální obvod.

V pozdním 19. století se město stalo důležitým průmyslovým městem Německého císařství. Zásluhu na tom měl převážně ocelářský průmysl. Ve městě byly vyráběny i bicykly známých značek, jako např. Brennabor, Corona a Excelsior. Také výroba hraček byla celkem známá.

Historie Brandenburgu má také pohnutější části. Jeden z prvních koncentračních táborů stál právě na Nikolaiplatz v brandenburském Starém Městě a ve věznici Görden. Zde byli zabíjení lidé s mentálním postižením, včetně dětí (akce T4). Také zde byly použity pokusy s otravným plynem. Věznice byla uzavřena po stížnostech místních lidí na kouř, vycházející z mobilních kremačních pecí. V březnu 1945 zde byl také popraven Friedrich Fromm, německý důstojník zapletený do atentátu na Hitlera. Úplně posledním popraveným byl v brandenburgské věznici český katolický kněz a odbojář Josef Jílek. Byl sťat na Hitlerovy narozeniny 20. dubna 1945.

Po druhé světové válce

Po válce se Brandenburg dostal do sovětské okupační zóny a později se stal součástí Německé demokratické republiky. Po pádu Berlínské zdi (a tím i cestovního omezení mezi východem a západem), poklesla populace města z více než 100 000 lidí (1989) na necelých 75 000 obyvatel (2005).

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Brandenburg an der Havel na anglické Wikipedii a Brandenburg an der Havel na německé Wikipedii.

↑ Kozennův Zeměpisný atlas pro školy střední, str. 25
↑ Städtepartnerschaften. www.stadt-brandenburg.de [online]. [cit. 2026-03-18]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Brandenburg an der Havel na Wikimedia Commons

[1] Kozennův Zeměpisný atlas pro školy střední, str. 25

[2] Städtepartnerschaften. www.stadt-brandenburg.de [online]. [cit. 2026-03-18]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]