The Coca-Cola Company

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
The Coca-Cola Company
Logo
Logo
Coca-ColaHQ.jpg
Základní údaje
Právní forma Delaware Corporation a veřejná společnost
Datum založení 1886
Zakladatelé Asa Griggs Candler
John Stith Pemberton
Adresa sídla Atlanta, 303 13, USA
Souřadnice sídla
Klíčoví lidé James Quincey
Charakteristika firmy
Oblast činnosti nápojářský průmysl a potravinářství
Produkty Coca-Cola a limonáda
Obrat 31,9 mld. $ (2018)[1]
Provozní zisk 8,7 mld. $ (2018)[1]
Výsledek hospodaření 6,4 mld. $ (2018)[1]
Celková aktiva 83,2 mld. $ (2018)[1]
Vlastní kapitál 17 mld. $ (2018)[1]
Zaměstnanci 200 000 (2013)
Dceřiné společnosti Costa Coffee
Ocenění Ig Nobelova cena (2004)
Identifikátory
Oficiální web www.coca-colacompany.com
ISIN US1912161007
LEI UWJKFUJFZ02DKWI3RY53
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Láhev Coca-Coly

The Coca-Cola Company (NYSEKO) je obchodní společnost vyrábějící, distribuující a prodávající nealkoholické nápoje, sirupy a džusy. Je jednou z největších korporací ve Spojených státech amerických. Známá je zejména výrobou nealkoholického nápoje Coca-Cola, který vyrábí již od roku 1892. Sídlí v Atlantě v americkém státě Georgie.

Produkty[editovat | editovat zdroj]

Výběr značek z produkce The Coca-Cola Company:

Historie[editovat | editovat zdroj]

Byla založena v roce 1886 lékárníkem Johnem Stithem Pembertonem a její původní značka vznikla spojením s Asa Candlerem a přeměnou na obchodní společnost v roce 1892.

Kolem roku 1900 začala společnost prodávat šťávu nezávislým plnicím společnostem, které koupily jejich licenci. První z nich byla v roce 1894 Biedenharn Candy Company v Mississippi, jejímž vlastníkem byl Joseph A. Biedenharn. Tento princip platí dodnes. Podle původního receptu nápoj obsahoval kokain v množství asi miligram na láhev. V roce 1902 byl jeho obsah snížen a od roku 1906 jej nápoj neobsahuje, ale koková příchuť zůstala.

Po Chandlerově smrti v roce 1919 rodina prodala „Coca-Colu“ za 25 milionů dolarů skupině obchodníků vedených Ernestem Woodruffem. O čtyři roky později byl prezidentem The Coca-Cola Company zvolen Robert Winship Woodruff, 33letý syn Ernesta Woodruffa. Ten řídil společnost dalších 60 let. Byl tím, kdo jako první pochopil, jak nesmírné možnosti v sobě skrývá mezinárodní distribuce. Jeho velkolepé představy se staly skutečností: nápoj je dnes k dostání prakticky kdekoliv na světě.

Když Spojené státy vstoupily do druhé světové války, Woodruff jednoznačně zformuloval svůj cíl: „Postaráme se o to, aby si každý americký voják mohl za 5 centů koupit láhev Coca-Cola, bez ohledu na to, kde slouží nebo kolik nás to bude stát“. Ve spolupráci s armádou USA společnost zajistila 64 výroben na plnění nápoje do láhví, které sloužily k zásobování amerických vojáků bojujících na frontách v Evropě, Africe i v tichomořské oblasti. S nápojem se tak seznámil celý svět. Stal se známým prakticky všude, kde se spojenci objevili. S návratem míru pak nastoupila Coca-Cola cestu celosvětové expanze.

V současnosti společnost nabízí přes 400 řad svých produktů v 312 státech či závislých teritoriích.[2] Za rok 2007 měla výnosy 28,9 a zisk 7,2 miliardy dolarů,[3][4] z toho z 37 % na domácím trhu a zbytek celosvětově. Ve všech svých pobočkách zaměstnává přes 90 tisíc zaměstnanců (což z ní činí jednoho z největších soukromých zaměstnavatelů na světě), kteří každý den dopraví k zákazníkům 1,5 miliardy nápojů.[4] Má akcie na NYSE. Značka jejího pilotního nápoje byla v roce 2008 čtvrtá nejdražší na světě, v hodnotě 58,2 mld dolarů.[5]

Současným CEO společnosti je Muhtar Kent.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Společnost se ohledně praktik spojených se vedením svých poboček v Indii je kritizována právě v této zemi. Ta se v některých částech potýká s kritickým úbytkem spodních vod, zejména vlivem jejího nadměrného čerpání. Továrny na Coca-colu v Indii čelí kritice za environmentálně neetické chování (resp. chování neslučitelné s dlouhodobou udržitelností), kdy neudržitelným tempem odčerpávají spodní vodu z daných lokalit pro produkci svých nápojů a ty následně odvezou na odbytiště vzdálená až tisíce kilometrů od daného místa, takže voda nemá šanci se přirozeným cyklem vrátit zpět.

BBC hrazená speciální studie z roku 2003 odhalila, že odpadní produkty indické pobočky Coca-coly, propagované jako fertilizéry, byla pro tento účel naprosto neúčinná a navíc obsahovala toxické chemikálie – překročeny byly limity pro některé kovy jako např. olovo a kadmium, které může způsobovat rakovinu. Laboratorní výzkumník David Santillo uvedl, že obzvlášť rozrušující je, že odpadem byly kontaminovány okolní vodní zdroje a limity olova byly překročeny i v nich. Oslovený odborník na jedy John Henry konstatoval, že „výsledky měly devastující následky pro ty žijící v okolních oblastech, kde byl tento odpad vysypán“ a dodal, že nejvíc tížící je efekt, který to má na místní ženy v těhotenství, a předpovídá zvýšení případů předčasných porodů, potratů a rození dětí s postižením.[6]

Pro uvedení Coca-cola Zero byla nasazena virální kampaň, která rozšiřovala vědomě nepravdivé zprávy o údajné zvažované soudní žalobě ohledně napodobování příchuti tohoto produktu. Uvedení v Austrálii doprovázel skandál, ve kterém se přišlo na to, že propagace tohoto produktu byla vedena podvrženou předvojovou skupinou; zahrnovala grafitti a spamming odkazující na blog (stejně jako skupina i www stránky se falešně vydávaly za nezávislé).[7] Kampaň byla shledána jako scestná.[8] Coca-cola Zero určená pro Čínu, Venezuelu a některé další středoamerické země byla v červnu 2009 ve Venezuele zakázána pro obsah problematických umělých sladidel Acesulfamu, Aspartamu a především cyklamátu sodného, který byl v roce 1969 americkým FDA zakázán pro své „rakovinotvorné tumory a vrozené vady“.[9] V srpnu 2012, krátce po skončení letních olympijských her v Londýně, jejichž byla společnost sponzorem, se pro zákaz Coca-Coly vyslovila další středoamerická země a to Kolumbie, prostřednictvím jeho ministra zahraničních věcí, který ji chce dostat z prodejních pultů do konce roku.[10]

Podle studie Cambridgeské univerzity publikované v květnu 2019 v Journal of Public Health Policy, řada výzkumů vlivu produktů firmy Coca-Cola na zdraví často ani nebyla dokončena a publikována.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Coca-Cola Company na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Dostupné online. [cit. 2019-11-04]
  2. Annual Report Pursuant to Section 13 or 15(d) of the Securities Exchange Act or 1934. www.sec.gov [online]. United States Securities and Exchange Commission, 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Archivovaná kopie. www.thecoca-colacompany.com [online]. [cit. 2009-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-05. 
  4. a b News Release: The Coca-Cola Company announces timing of earnings release and investor conference call. The Coca-Cola Company [online]. 2008-04-02 [cit. 2009-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-20. (anglicky) 
  5. FATUROVÁ, Marie (maf); PIRNEROVÁ, Helena (pin). Nejdražší značkou je Google, bodoval i McDonald’s. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2008-04-21. Dostupné online. 
  6. Coca-Cola's 'toxic' India fertiliser. BBC News. 2003-07-25. Dostupné online. (anglicky) 
  7. The Marketing Doctor. Tantillo’s Branding Bite: Pepsi Goes Online (Exclusively). The Marketing Doctor [online]. 2008-03-20 [cit. 2010-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-11. (anglicky) 
  8. HEARN, Louisa. Coke gets a zero for effort. The Age [online]. 2006-01-25. Dostupné online. (anglicky) 
  9. PEARSON, Tamara. Venezuela Orders End to Coca-Cola Zero Production. Venezuelanalysis.com [online]. 2009-06-12. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ANTUNES, Anderson. Bolivia Set To Banish Coca-Cola To Mark Mayan End Of Capitalism. Forbes [online]. 2012-08-01. Dostupné online. (anglicky) 
  11. University of Cambridge. Contracts give Coca-Cola power to 'quash' health research, study suggests. medicalxpress.com [online]. 2019-05-08 [cit. 2019-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]