Limonáda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pravá citronová limonáda

Limonáda, (v českých zemích tradičně nazývaná také citronáda, oranžáda nebo malinovka), je nealkoholický osvěžující nápoj, vyrobený z citronové, pomerančové, malinové nebo jiné ovocné šťávy s cukrovým sirupem, nebo umělými sladidly a vodou. V průmyslové výrobě se od 20. století zpravidla nasycuje oxidem uhličitým a do obchodů se distribuuje v uzavřených značkových lahvích.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Italský prodavač citronády v Neapoli, kolem roku 1800
Reklama firmy SCHWEPPE'S z roku 1883
Červená limonáda
Prodavačka citronády v Rišikéši, Indie 2005
Společná nabídka chlazených limonád, džusů, ciderů a energy drinků

Původ pěstování citronů, pomerančů, granátových jablek a tamarindů a lisování jejich šťávy do limonád bývá spojován s arabskými zeměmi Blízkého Východu, s Indií a Himalájemi.

V Evropě se již v antickém Římě podával nápoj označený posca, do vody se přidávala lžíce octa nebo kyselého (i zkyslého) vína. Byl to běžný nápoj vojáků ve službě.[1] Octová limonáda se rozšířila do mnoha zemí středověké a novověké Evropy, na českém venkově se dětem podávala ještě kolem poloviny 20. století, zpravidla s lžičkou cukrem.

Ze zemí Maghrebu, které byly francouzskými koloniemi, se šťávy exotického ovoce a nápoje z nich dostaly do Francie.[2] Limonáda tam byla údajně poprvé připravena 20. srpna 1630 v Paříži.[3] První sodovku podle vlastního patentu nabídl v roce 1770 nebo 1772 Angličan Joseph Priestley. První průmyslově vyráběná limonáda nesla značku Schweppe's a byla nabízena návštěvníkům první průmyslové výstavy v Londýně v roce 1851.

Pojem[editovat | editovat zdroj]

Termínem limonáda se označuje takový nealkoholický nápoj, který v České republice splňuje tyto státní potravinářské normy: podle vyhlášky č. 335/1997 Sb. smí mít nejvýše 0,5 % objemových jednotek ethanolu při teplotě 20 °C. Vyrábí se z pramnité nebo minerální vody (či sodové vody), nezávadnost jejichž zdrojů musí být pravidelně kontrolována, dále z ovocných šťáv, cukru, přírodních nebo syntetických sladidel, z umělých příchutí a barviv, jejichž technické označení a koncentrace musí být vyznačeny na obalu.

Jazykové odlišnosti[editovat | editovat zdroj]

Termín „limonáda“ je odvozen z francouzského výrazu limon pro citrón, v Čechách se jím od 50. let 20. století označují sycené nealkoholické nápoje s jakoukoliv ovocnou i jinou příchutí. Ve slovenštině se podobně univerzálním způsobem používá slovo „malinovka“. Na Moravě se pro ochucené ovocné sycené nápoje častěji než v Čechách používá slovo sodovka, zatímco sodová voda se v některých moravských regionech nazývá sifon.[4]

V angličtině je oficiálním označením pro osvěžující studené nápoje sousloví „soft drink“, regionálně se používá i řada jiných názvů, jako „carbonated drink“, „cool drink“, „cold drink“, „fizzy drink“, „fizzy juice“, „lolly water“, „pop“, „seltzer“, „soda“, „coke“, „soda pop“, „tonic“, „lemonade“ nebo „mineral“.

V mnoha jazycích speciální souhrnný název pro ovocné sycené nápoje není, resp. označují se pouze jako „nealkoholické nápoje“.

Výrobci limonád[editovat | editovat zdroj]

Mezi světové výrobce limonád patří:

Na českém trhu:

Slazení[editovat | editovat zdroj]

Většinou jde o slazený nápoj, protože obsahuje i cukr či glukózo-fruktózový sirup. Používá se i náhradní sladidlo, ale jeho použití nevede ke snížení tělesné váhy konzumenta,[5] ani ke snížení dopadů na zdraví,[6] ani ke snížení zvýšené pravděpodobnosti předčasného úmrtí.[7] Většina umělých sladidel je navíc předmětem sporu ohledně zdravotní nezávadnosti.[8] Ovšem zavedení spotřební daně na slazené nápoje není tak efektivní, jako kdyby se zavedla spotřební daň na dorty či cukrovinky.[9]

Světoví výrobci limonád skrze sponzorování zdravotnických organizací ovlivňují spotřebu a tak i zdraví obyvatel.[10] Konzumace slazených nápojů zvyšuje riziko úmrtnosti již od malých dávek úměrně zkonzumovanému počtu nápojů.[11] Přispívají také ke vzniku obezity, vysokého krevního tlaku, cukrovky 2. typu a zubních kazů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Marcus Junkelmann: Panis Militaris – Die Ernährung des römischen Soldaten oder der Grundstoff der Macht. Vydal Philipp von Zabern, Mohuč 1997, ISBN 3-8053-2332-8.
  2. Andrew F. Smith:Encyclopedia of junk food and fast food, 2006
  3. The Age : On This Day 20 August 2008
  4. Moravsko-český slovník, URL: http://morce.slovniky.org Archivováno 5. 11. 2018 na Wayback Machine
  5. http://medicalxpress.com/news/2017-01-sugar-free-diet-healthy-weight-full.html - Sugar-free and 'diet' drinks no better for healthy weight than full sugar drinks, experts say
  6. https://medicalxpress.com/news/2020-10-artificially-sweetened-heart-healthier-sugary.html - Artificially sweetened drinks may not be heart healthier than sugary drinks
  7. https://www.theguardian.com/society/2019/sep/03/soft-drinks-including-sugar-free-linked-to-increased-risk-of-death - Soft drinks, including sugar-free, linked to increased risk of early death
  8. https://eurozpravy.cz/veda-a-technika/veda/225772-nahrada-za-cukr-jsou-umela-sladidla-opravdu-zdrava/
  9. https://medicalxpress.com/news/2019-09-snack-tax-effective-sugary-tackle.html - Snack tax may be more effective than a sugary drink tax to tackle obesity
  10. http://medicalxpress.com/news/2016-10-probes-soda-company-sponsorship-health.html - Study probes soda company sponsorship of health groups
  11. https://medicalxpress.com/news/2019-03-sugary-death-cardiovascular-diseases.html - Higher consumption of sugary beverages linked with increased risk of mortality

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]