Ig Nobelova cena

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Experiment s magnetickou levitací živé žáby zajistil Andremu Geimovi a Michaelovi Berrymu Ig Nobelovu cenu za fyziku za rok 2000. Geim v roce 2010 získal opravdovou Nobelovu cenu za fyziku za výzkum grafenu.

Ig Nobelova cena je americké ocenění parodizující Nobelovu cenu. Ceny každý rok v říjnu uděluje časopis Annals of Improbable Research (česky Anály nepravděpodobného výzkumu) za neobvyklé nebo triviální výsledky vědeckého výzkumu.[1] Komise, která ceny uděluje, je složena z nositelů skutečných Nobelových cen.[2] Předávání cen probíhá na Harvardově univerzitě[1] a je následováno přednáškami nově oceněných na Massachusettském technologickém institutu.

První Ig Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1991 za objevy, které „nemohou nebo by neměly být opakovány“. Časopis ale později pozměnil definici ceny na ocenění za objevy, které mají lidi „nejdříve rozesmát a poté je donutit zamyslet se“[3], s cílem poukázat na to, že i nejabsurdněji se jevící objevy mohou přinést užitečné poznatky. Ročně je udělováno 10 cen v mnoha kategoriích, mezi které patří např. nobelovská fyzika, chemie, fyziologie/medicína, literatura a mír.

Udělení některých cen vyjadřuje kritiku (např. dvě ceny za výzkum homeopatie, ceny za „vědecké vzdělávání“ Radě pro vzdělání států Kansas a Colorado kvůli jejich postoji k vyučování evoluce nebo cena pro proroky konce světa), ale častěji se snaží upozornit na vědecké výzkumy s humorným nebo nečekaným tématem. Mezi příklady patří výzkum pravidla pěti sekund,[4] objev, že lidská přítomnost sexuálně vzrušuje pštrosy,[5] nebo prohlášení, že černé díry splňují všechny technické požadavky, aby se v nich nacházelo peklo.[6]

V roce 2010 se Andre Geim stal prvním člověkem, který získal jak Nobelovu cenu, tak Ig Nobelovu cenu.[7]

Cena je věnována fiktivnímu bratru slavného Alfreda Nobela – Ignáci Nobelovi. Název „Ig Nobel prize“ je současně slovní hříčkou; stejně vyslovovaný anglický výraz ignoble znamená „potupný“, „sprostý“ či „nešlechetný“.[8] Při udílení ceny se ovšem užívá poněkud jiné výslovnosti /ˌɪɡnoʊˈbɛl/, tedy jako u názvu Nobelovy ceny (s /bɛl/bel/ v poslední slabice),[9] ne jako ignoble, které se vyslovuje /ɪɡˈnəʊ.bl̩/, v americké angličtině /ɪɡˈnoʊ.bl̩/[10].

Z českých vědců získali v roce 2014 Ig Nobelovu cenu Jaroslav Flegr, Jan Havlíček a Jitka Hanušová-Lindová (spolu s dalším zahraničním výzkumným týmem) za výzkum toxoplazmózy, respektive "výzkum, zda vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví". Ve stejném roce získali Ig Nobelovu cenu také Vlastimil Hart, Petra Nováková, Erich Pascal Malkemper, Sabine Begall, Vladimír Hanzal, Miloš Ježek, Tomáš Kušta, Veronika Němcová, Jana Adámková, Kateřina Benediktová, Jaroslav Červený a Hynek Burda za výzkum magnetorecepce živočichů, respektive "důkladné zdokumentování toho, že když psi defekují nebo urinují, upřednostňují orientaci tělní osy podle siločár magnetického pole v severo-jižním směru".[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ig Nobel Prize na anglické Wikipedii.

  1. a b Jana Olivová. Žertovné Ig Nobelovy ceny [online]. Český rozhlas, 2011-10-03, [cit. 2012-02-02]. Dostupné online. (česky) 
  2. Martin Fürbach. Coca-Cola zabíjí spermie. Objev, který získal žertovnou Nobelovu cenu [online]. iDnes.cz, 2008-10-03, [cit. 2012-02-02]. Dostupné online. (česky) 
  3. ČTK/Ondřej Vrtiška. Letošní Ig Nobelovy ceny: za blechy i brambůrky [online]. Tyden.cz, 2010-10-03, [cit. 2012-02-02]. Dostupné online. (česky) 
  4. THIBAULT, Marie Y.. Ig Nobel Winner Confirms Five-Second Rule. The Tech [online]. 2004-10-1, roč. 124, čís. 41. Dostupné online.  (anglicky) 
  5. BROWN, Carolyn. IgNobel (2): Is that ostrich ogling me?. Canadian Medical Association Journal. 2000-12-10, roč. 167, čís. 12, s. 1348. Dostupné online. ISSN 0820-3946. (anglicky) 
  6. CROMIE, William J.. The science of bad taste: 2001 Ig Nobels marked by characteristic hijinks as scientists frolic. Harvard University Gazette [online]. 2001-10-11. Dostupné online.  (anglicky) 
  7. Abrahams, M. Geim becomes first Nobel & Ig Nobel winner. Improbable Research [online]. 2010-10-05. Dostupné online.  (anglicky) 
  8. PAZDERA, Josef. Ocenění Ig Nobel. Osel.cz [online]. 2003-10-10. Dostupné online.  
  9. http://dictionary.cambridge.org/pronunciation/british/nobel-prize#
  10. http://dictionary.cambridge.org/dictionary/british/ignoble
  11. Winners of the Ig® Nobel Prize

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]