Osmák degu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Osmák degu

Osmák degu
Osmák degu
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: hlodavci (Rodentia)
Čeleď: osmákovití (Octodontidae)
Rod: osmák (Octodon)
Binomické jméno
Octodon degus
(Molina, 1782)
Octodon degus range map.png
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osmák degu (Octodon degus) je malý chilský hlodavec, lidově přezdívaný též chilská veverka. Jméno osmák má původ ve tvaru žvýkacích plošek jeho stoliček, které tvarem připomínají osmičky.

Pro svoji inteligenci, živost a sociální povahu je s oblibou chován jako domácí mazlíček, k této roli jej navíc předurčuje i skutečnost, že na rozdíl od řady dalších zvířat netrpí nemocemi přenosnými na člověka[zdroj?].

Jelikož je nenáročný na chov a zároveň trpí přirozenou cukrovkou [zdroj?], slouží vědcům jako modelový organismus pro výzkum cukrovky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osmák konzumující potravu, kterou si přidržuje v předních packách

Osmáci degu pocházejí z Chile, kde žijí ve velkých rodinných skupinách mezi západním pobřežím a pohořím Andy.[2]

Osmák se začal v Česku chovat v pozdních 50 letech, především pro práci v laboratořích k prošetření jejich diabetické tendence. Osmáci nemohou trávit cukr - je-li konzumován, pravděpodobně dostanou cukrovku [zdroj?] .

V přírodě se osmáci nedožívají vysokého věku, protože mají velké množství predátorů. Podle výzkumu se polovina osmáků nedožije ani 1 roku, pouze 1 % dosáhne věku 2 let a jen jeden z asi 5400 studovaných jedinců byl naživu ještě ve věku 4 let. V zajetí se průměrně dožívají 6 let, ale někteří mohou žít až 8 let. Osmák, který žije sám, nebude tak hravý a veselý ale spíše smutný[zdroj?]. Osmáci by proto měli být chováni raději ve skupině.

Osmáci jsou pohlavně dospělí od 9 měsíců, ale bylo známo, jak se snaží otěhotnět již ve 2 měsících. Mláďata se narodí zhruba za 90 dní a rodí se dobře vyvinutá. Po páření vydává samec hlasité zvuky. Váží asi 150-300 g.[3]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Octodon degus 2.jpg

Osmák degu je drobný hlodavec (obvykle měří okolo 15 cm bez ocásku, 20-25 cm s ocáskem) s dlouhým úzkým ocáskem, který tvoří jednu až dvě třetiny délky těla a je na konci opatřený štětičkou chlupů.[3] Ocásek je velmi křehký, podobně jako u slepýše tak může posloužit k zabavení predátora - nebo zůstat v ruce člověku, který za něj osmáka chytí. Ulomený ocásek nedorůstá ani částečně.

Zadní končetiny jsou mohutnější a delší než přední a mají pět osrstěných prstů s drápky, které si často okusují, aby jim nepřerostly (zastřihávání není nutné). Přední packy mají plně vyvinuty jen čtyři prsty (palec je zakrnělý).[3]

Octodon degus -Artis Zoo, Netherlands-8c.jpg

Srst je obvykle hnědočerná, na bříšku krémové barvy. Kolem velkých černých očí jsou světlejší kroužky. Má poměrně velké uši a dlouhé jemné vousky, které mají i hmatovou funkci (rvaví nevychovaní jedinci chovaní ve stísněném prostoru si je často navzájem oškubávají).
Zuby osmáka mají přirozeně oranžovou barvu. Získávají ji pár týdnů po narození. Oranžová barva vzniká reakcí slin a chlorofylu z rostlin, které požírají [zdroj?]. Tato barva je tedy závislá také na složení potravy. Žvýkací plošky stoliček připomínají tvarem osmičky, což dalo osmákům jméno.

Pohlavní rozdíly[editovat | editovat zdroj]

Samička: řitní otvor se nachází několik milimetrů pod hrbolkem, kde ústí močová trubice. Mezi nimi leží příčný poševní otvor. Ten je normálně téměř uzavřený a stěží rozeznatelný, rozevírá se pouze tehdy, když je samička v říji[zdroj?] .

Sameček: Penis se ukrývá v podstatně větším hrbolku. Je vzdálen od řitního otvoru asi jeden centimetr a mezi oběma otvory se podélně táhne kožní záhyb[zdroj?].

Novorozenci: Penis a konečník jsou u samečků od sebe viditelně dál než samiček. U těch se hrbolek a řitní otvor nachází těsně vedle sebe[zdroj?].

Chov[editovat | editovat zdroj]

Osmák je velmi družný a společenský. Nedoporučuje se chovat jej jednotlivě, neboť samota je pro něj stresující, vhodný je pár nebo skupinka osmáků.[4] Nejméně problematický je chov skupiny osmáků jednoho pohlaví. Na rozdíl od jiných hlodavců se dobře snáší i více samečků chovaných pohromadě, ovšem bez přítomnosti samiček. Samostatně držený osmák bude znuděný, nevyniknou u něho jeho přirozené vlastnosti, které uplatňuje ve své skupině.[4] Spíše sameček má rád drbání za ušima, pod packou nebo na čele. Osmáci nesnášejí, když je někdo hladí po zádech a další jakékoliv pohyby za jeho zády.

Pro chov je ideální vysoké, dobře větratelné terárium, popř. klec z pevného materiálu. Je schopen rozkousat bez větších problémů dřevo či plast.[4] Vybavení z těchto materiálů tedy není pro osmáka vhodné (například plastové mističky osmák rychle zničí a pozřením většího množství této hmoty by si mohl i ublížit, proto jsou vhodnější kovové nebo keramické misky a jiná výbava. Minimální velikost pro dva osmáky je 80 × 60 × 60 cm. Je schopen poměrně vysokých výskoků, po kratším tréninku může jedinec v nejlepším věku zvládnout vyskočit i do více než půlmetrové výšky.[5]

Důležité je do ubikace umístit větve, kořeny nebo špalíky na šplhání a hlodání.[5] Jako podestýlka se používají bezprašné hobliny,konopné pazdeří, ASAN, dřevěné peletky, kukuřičná podestýlka, směs písku a rašeliny nebo jiné přírodní materiály (seno, sláma, listí, větvičky). Pro zabavení osmáků postačí kovový kolotoč (o minimálním průměru 20cm), větve na šplhání či různé závěsné žebříky a úkryty (např. z kokosových skořápek). V kleci by osmákům neměl chybět ani dřevěný domek, který jim slouží mimo jiné také jako útočiště. Dalším oblíbeným odpočívadlem pro osmáky je hamaka.

Osmák potřebuje k čištění své srsti písečnou koupel. Písek označuje močí, která slouží ostatním jako pachová značka[zdroj?].

Pokud se volně pohybuje po bytě, třeba při útěku, často okouše kabely či dráty a to i pod napětím.

Chovají jej i některé české ZOO, např. ZOO Liberec[zdroj?].

Povaha[editovat | editovat zdroj]

Osmák je velmi zvědavé, aktivní a čilé zvíře. Neustále něco dělá a nevydrží chvíli na jednom místě. Je velmi společenský a rychle se ochočí jen při chovu ve skupině[zdroj?]. Aktivní je ve dne.[6] Je to velmi čistotné zvíře bez typického zápachu hlodavců.[6] S ostatními se domlouvá typickým pískáním a štěbetáním a taky ocasem[zdroj?]. Při uleknutí nebo strachu se staví na zadní a hlasitě, pronikavě píská[zdroj?].

Je též poměrně inteligentní[zdroj?], běžně bere do předních pacek potravu a dlouhodobějším výcvikem ho lze naučit používat jednoduché nástroje, např. aby si přistrčil potravu nacházející se mimo jeho dosah.[7]

Prvních několik dnů by se osmák neměl vylekat nebo se zranit, pak se z něho stane velmi agresivní zvíře, které se všeho bojí[zdroj?].

V případě že je osmáčí mládě odchováno lidmi, vyznačuje se odchované mládě neobyčejně velkou přítulností k lidem[zdroj?]. Nechá se hladit takřka na všech místech těla. Problémem je ale, že toto mládě vyžaduje neustále lidskou přítomnost a je až "žárlivé" vůči ostatním osmákům [zdroj?].

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Osmáci se dokážou bez problému celé týdny živit vodou a kvalitním senem. Osmákům chovaným v zajetí je nejvhodnější jednou denně podávat kousek zeleniny -např. plátek okurky, rajče, kousek papriky nebo list hlávkového salátu popřípadě oříšky , v malém množství skořápky: ty osmákům nevadí, můžou je využít k broušení zubů.[4][8] Seno by mělo být osmákům k dispozici každý den, protože tvoří základ jejich jídelníčku. K tomu všemu je vhodné přidat i speciální krmnou směs, nikoliv pro hlodavce, ale speciálně pro osmáky degu. Sušené ovoce těmto malým hlodavcům škodí a není vhodné jim ho podávat.

Krmivo by nemělo také obsahovat jakékoliv sladké přísady.[8] Pokud krmiva zůstalo z předešlého krmení, uberte dávkování. V nejhorším případě lze použít i krmivo pro činčily. Osmáci by neměli jíst tedy ovoce. Musí mít dále přístup k čisté vodě, nejlépe v napáječce, kde zůstane delší dobu čistá a nehrozí, že by se vylila. Pokud je osmák chován v akváriu a napáječku na něj nelze přichytit, může chovatel použít i misku. V takovém případě je vhodné, aby byla miska z pevného materiálu. V malém množství je vhodné podávat i tyčinky pro hlodavce obalené v medu a mléčných výrobcích.Tvrdé pečivo se osmákům může podávat pouze výjimečně, protože obsahuje hodně tuku.Je vhodné jako pamlsek a zároveň si jím obrušují hlodáky.

Minerální kámen je pro zdravé osmáky zbytečný a měl by pro ně být k dispozici jen pokud mají nedostatek minerálů.

U osmáků je dobré mít pro každého jeho vlastní misku na krmivo, abyste předešli možným rvačkám o potravu a následovnému strádání osmáka, který je ve skupině postavený níže.

Reprodukce[editovat | editovat zdroj]

Osmáci mohou mít v zajetí mláďata po celý rok (3-4 vrhy). Samice je březí 3 měsíce.[2] Nejčastěji rodí 2-6 mláďat. V den a až dva nebo tři dny po porodu je samice plodná, proto by neměla být v blízkosti samce. Pokud by nedošlo k jejich oddělení, hrozí riziko, že by samice po dalším zabřeznutí rychle po sobě uhynula. Proto by měla rodit maximálně třikrát za život nejlépe s ročním odstupem. Mláďata jsou plně vyvinutá - osrstěná, vidoucí, slyšící a velmi brzy vylézají z úkrytu,[9] ale v prvních dvou týdnech by na ně chovatel neměl sahat.

Sameček by se měl oddělit od samičky ihned po porodu na 5 dní, aby se předešlo opětovnému zabřeznutí, které by pro samičku bylo velmi fyzicky náročné.

Samice kojí mláďata 2 týdny.[9] V tomto věku již přijímají některé druhy krmiv, ale samice je kojí ještě další 2-4 týdny. Mladí osmáci se odstavují ve věku 6-9 týdnů.[9] Pohlavně dospívají již kolem 3 měsíce, ale tělesné vyzrálosti dosahují až kolem 8-10 měsíce.

Březí nebo kojící matce vypomáhají ostatní členové "rodiny" s výchovou a péčí o potomstvo. Vydatně pomáhá také samec.[9] Mezi sebou mají osmáci vybudované velmi pevné rodinné vztahy[zdroj?].

Zdravotní stav[editovat | editovat zdroj]

Osmák problematicky tráví cukry a tuky. Při překrmování a nedostatku pohybu velmi rychle ztuční a může mít problémy s reprodukcí, šedým zákalem, který vede k oslepnutí nebo s cukrovkou.[10] Je proto používán jako modelový organismus pro výzkum cukrovky (diabetu) [zdroj?].

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Degu na anglické Wikipedii.

  1. IUCN Red List 2015.4. 30. listopadu 2015. Dostupné online.
  2. a b http://www.rodents.websnadno.cz/Osmak-degu-.html [online]. .  
  3. a b c http://osmakdegu.wz.cz/jak-osmaci-vypadaji.html [online]. .  
  4. a b c d http://osmak-degu.unas.cz/tipy/tipy.php [online]. .  
  5. a b http://osmak-degu.unas.cz/ubytovani/ubytovani.php [online]. .  
  6. a b http://www.osmakdegudoma.estranky.cz/clanky/osmak-degu.html [online]. .  
  7. http://www.plosone.org/article/info:doi/10.1371/journal.pone.0001860
  8. a b http://osmak-degu.unas.cz/strava/strava.php [online]. .  
  9. a b c d http://osmak-degu.unas.cz/mladata/mladata.php [online]. .  
  10. http://osmak-degu.unas.cz/nemoci/nemoci.php [online]. .  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]