Osmák degu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Osmák degu

Osmák degu
Osmák degu
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: hlodavci (Rodentia)
Čeleď: osmákovití (Octodontidae)
Rod: osmák (Octodon)
Binomické jméno
Octodon degus
(Molina, 1782)
Osmák konzumující potravu, kterou si přidržuje v předních packách

Osmák degu (Octodon degus) je malý chilský hlodavec, lidově přezdívaný též chilská veverka. Jméno osmák má původ ve tvaru žvýkacích plošek jeho stoliček, které tvarem připomínají osmičky.

Pro svoji mírnost, nenáročnost chovu, inteligenci, živost a sociální povahu je s oblibou chován jako domácí mazlíček, k této roli jej navíc předurčuje i skutečnost, že na rozdíl od řady dalších zvířat netrpí nemocemi přenosnými na člověka[zdroj?].

Jelikož je nenáročný na chov a zároveň trpí přirozenou cukrovkou [zdroj?], slouží vědcům jako modelový organismus pro výzkum cukrovky.

Informace[editovat | editovat zdroj]

Osmáci pocházejí z Chile, kde žijí ve velkých rodinných skupinách mezi západním pobřežím a pohořím Andy.

Osmák se začal v Česku chovat teprve v posledních 50 letech nebo tak, jak byli použiti v laboratořích k prošetření jejich diabetické tendence. Osmáci nemohou trávit cukr - je-li konzumován, pravděpodobně dostanou cukrovku [zdroj?] .

V přírodě se osmáci nedožívají vysokého věku, protože mají hodně přirozených nepřátel. Podle výzkumu biologů se polovina osmáků nedožije ani 1 roku, pouze 1 % dosáhne věku 2 let a jen jeden z asi 5400 studovaných jedinců byl naživu ještě ve věku 4 let. V zajetí se mohou dožít i 9 let. Osmák, který žije sám, nebude tak hravý a veselý ale spíše smutný[zdroj?]. Osmáci by proto měli být chováni raději ve skupině.

Osmáci jsou pohlavně dospělí od 9 měsíců, ale bylo známo, jak se snaží otěhotnět již ve 2 měsících. Mláďata se narodí zhruba za 90 dní a rodí se dobře vyvinutá. Po páření vydává samec hlasité zvuky. Váží asi 150-300 g[zdroj?].

Pohlaví[editovat | editovat zdroj]

Samička: řitní otvor se nachází několik milimetrů pod hrbolkem, kde ústí močová trubice. Mezi nimi leží příčný poševní otvor. Ten je normálně téměř uzavřený a stěží rozeznatelný, rozevírá se pouze tehdy, když je samička v říji[zdroj?] .

Sameček: Penis se ukrývá v podstatně větším hrbolku. Je vzdálen od řitního otvoru asi jeden centimetr a mezi oběma otvory se podélně táhne kožní záhyb[zdroj?].

Novorozenci: Penis a konečník jsou u samečků od sebe viditelně dál než samiček. U těch se hrbolek a řitní otvor nachází těsně vedle sebe[zdroj?].

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Osmák degu je drobný hlodavec (obvykle měří okolo 15 cm bez ocásku, 20-25 cm s ocáskem) s dlouhým úzkým ocáskem, který tvoří jednu až dvě třetiny délky těla a je na konci opatřený štětičkou chlupů. Ocásek je velmi křehký, podobně jako u slepýše tak může posloužit k zabavení predátora - nebo zůstat v ruce člověku, který za něj osmáka chytí. Ulomený ocásek nedorůstá ani částečně.

Zadní končetiny jsou mohutnější a delší než přední a mají pět osrstěných prstů s drápky, které si často okusují, aby jim nepřerostly (zastřihávání není nutné). Přední packy mají plně vyvinuty jen čtyři prsty (palec je zakrnělý)

Srst je obvykle hnědočerná, na bříšku krémové barvy. Kolem velkých černých očí jsou světlejší kroužky. Má poměrně velké uši a dlouhé jemné vousky, které mají i hmatovou funkci (rvaví nevychovaní jedinci chovaní ve stísněném prostoru si je často navzájem oškubávají).
Zuby osmáka mají přirozeně oranžovou barvu. Získávají ji pár týdnů po narození. Oranžová barva vzniká reakcí slin a chlorofylu z rostlin, které požírají [zdroj?]. Tato barva je tedy závislá také na složení potravy. Žvýkací plošky stoliček připomínají tvarem osmičky, což dalo osmákům jméno.

Chov[editovat | editovat zdroj]

Chovná skupina by měla sestávat z 1 samce a několika samic (3-4 ks). Osmák je velmi družný a společenský. Nedoporučuje se chovat jej jednotlivě, neboť samota je pro něj stresující, vhodný je pár nebo skupinka osmáků. Samostatně držený osmák bude taky znuděný, nevyniknou u něho jeho přirozené vlastnosti, které uplatňuje ve své skupině. Spíše sameček má rád drbání za ušima[zdroj?]

Pro chov je ideální vysoké, dobře větratelné terárium, popř. klec z pevného materiálu. Je schopen rozkousat bez větších problémů dřevo či plast. Vybavení z těchto materiálů tedy není pro osmáka vhodné. Minimální velikost pro pár zvířat je 80 × 60 × 60 cm[zdroj?]. Je schopen poměrně vysokých výskoků, po kratším tréninku může jedinec v nejlepším věku zvládnout vyskočit i do více než půlmetrové výšky.

Důležité je do ubikace umístit větve, kořeny nebo špalíky na šplhání a hlodání. Jako podestýlka se používají hobliny, směs písku a rašeliny nebo jiné přírodní materiály (seno, sláma, listí, větvičky). Pro zabavení osmáků postačí kovový kolotoč, větve na šplhání či různé závěsné žebříky a úkryty (např. z kokosových skořápek).

Osmák potřebuje k čištění své srsti písečnou koupel. Písek označuje močí, která slouží ostatním jako pachová značka[zdroj?].

Pokud se volně pohybuje po bytě, třeba při útěku, často okouše kabely či dráty a to i pod napětím.

Chovají jej i některé české ZOO, např. ZOO Liberec[zdroj?].

Povaha[editovat | editovat zdroj]

Osmák je velmi zvědavé, aktivní a čilé zvíře. Neustále něco dělá a nevydrží chvíli na jednom místě. Je velmi společenský a rychle se ochočí jen při chovu ve skupině[zdroj?]. Aktivní je ve dne. Je to tiché a velmi čistotné zvíře bez typického zápachu hlodavců[zdroj?]. S ostatními se domlouvá typickým pískáním a štěbetáním a taky ocasem[zdroj?]. Při uleknutí nebo strachu se staví na zadní a hlasitě, pronikavě píská[zdroj?].

Je též poměrně inteligentní[zdroj?], běžně bere do předních pacek potravu a dlouhodobějším výcvikem ho lze naučit používat jednoduché nástroje, např. aby si přistrčil potravu nacházející se mimo jeho dosah.[1]

Prvních několik dnů by se osmák neměl vylekat nebo se zranit, pak se z něho stane velmi agresivní zvíře, které se všeho bojí[zdroj?].

V případě že je osmáčí mládě odchováno lidmi, vyznačuje se odchované mládě neobyčejně velkou přítulností k lidem[zdroj?]. Nechá se hladit takřka na všech místech těla. Problémem je ale, že toto mládě vyžaduje neustále lidskou přítomnost a je až "žárlivé" vůči ostatním osmákům [zdroj?].

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Osmáci se dokážou bez problému celé dny a týdny živit vodou a kvalitním senem bohatém na byliny. Osmákům chovaným v zajetí může být jednou až dvakrát týdně podáváno speciální krmivo. Mělo by se však podávat jenom v malém množství. Krmivo by nemělo obsahovat sušené ovoce a další sladké věci. Osmáci by neměli jíst ovoce, zeleninu i oříšky však jíst mohou, ale oříšky ve velmi malém množství [zdroj?]. Skořápky osmákům nevadí, můžou je využít k broušení zoubků [zdroj?]. Osmáci musí mít dále přístup k čisté vodě, nejlépe v napáječce, kde zůstane delší dobu čistá a nehrozí, že by se vylila. Pokud je osmák chován v akváriu a napáječku na něj nelze přichytit, může chovatel použít i misku. V takovém případě je vhodné, aby byla miska z těžšího materiálu a aby byla umístěna na vyvýšené místo.

Reprodukce[editovat | editovat zdroj]

Osmáci mohou mít v zajetí mláďata po celý rok (3-4 vrhy)[zdroj?]. Samice je březí 3 měsíce[zdroj?]. Nejčastěji rodí 2-6 mláďat. Mláďata jsou plně vyvinutá - osrstěná, vidoucí, slyšící a velmi brzy vylézají z úkrytu[zdroj?].

Samice kojí mláďata 2 týdny[zdroj?]. V tomto věku již přijímají některé druhy krmiv, ale samice je kojí ještě další 2-4 týdny. Mladí osmáci se odstavují ve věku 6-9 týdnů[zdroj?]. Pohlavně dospívají již kolem 3 měsíce, ale tělesné vyzrálosti dosahují až kolem 8-10 měsíce.

Březí nebo kojící matce vypomáhají ostatní s výchovou a péči o potomstvo[zdroj?]. Mezi sebou mají osmáci vybudované velmi pevné rodinné vztahy[zdroj?].

Zdravotní stav[editovat | editovat zdroj]

Osmák problematicky tráví cukry a tuky. Při překrmování a nedostatku pohybu velmi rychle ztuční a může mít problémy s reprodukcí, šedým zákalem, který vede k oslepnutí nebo s cukrovkou. Je proto používán jako modelový organismus pro výzkum cukrovky (diabetu) [zdroj?].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.plosone.org/article/info:doi/10.1371/journal.pone.0001860

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu