Melancholik
Melancholik je jeden ze čtyř druhů temperamentu, labilní introvert. Tělní tekutina, která ho podle starých názorů (Hippokratés) ovlivňuje, je černá žluč (řecky melané cholé, odtud název).[1] Je tichý, přecitlivělý, nespolečenský, vážný, pesimistický, rigidní (nesnadně se přizpůsobuje).[2] Prožívá hluboce a pomalu a k věcem se velmi často vrací.[2] V názorech a reakcích navenek je střízlivý a umírněný, ale uvnitř sebe všechno hluboce prožívá.[3] Z hlediska neurovědy u melancholika probíhá slabý vzruch a slabý útlum.
Zápory
[editovat | editovat zdroj]Ve svém nitru vše hluboce prožívá, ačkoliv to nedává ve společnosti najevo. Emoce mívají delší dobu nástupu, ale bývají trvalejší a velmi intenzivní. K jednotlivým věcem se navíc melancholik často vrací a přehnaně lpí na minulosti. Může trpět velkou vnitřní nejistotou spojenou s častým nedostatkem odvahy. Mívá časté obavy z osudu. Pro nové jedince může být až přílišně uzavřený a plachý. Ve společnosti mívá tichou nevýraznou řeč. Jsou nerozhodní v obtížných situacích. Projevují stísněnost v novém prostředí. Melancholik má silný sklon k perfekcionismu, velmi mnoho pozornosti věnuje přípravě, a naopak nemá rád finální akci. Do pohledů budoucnosti bývá často pesimistický, což mu mnohokrát znemožňuje se uvolnit. Potíže je snadně odradí od práce, z důvodu zvýšené únavnosti se snižuje práceschopnost. Dlouhodobá a intenzivní námaha způsobuje zpomalení činnosti a následně její úplné zastavení. Potřebují pracovat v prostředí plném pochopení a respektu.[4][5][6]
To, že se melancholici můžou projevovat depresivními stavy je mýtus, žádný temperament neovlivní psychické poruchy jako např. deprese.[4]
Klady
[editovat | editovat zdroj]K blízkým lidem je velice věrný, oddaný a projevuje se zvýšeným zájmem o pomoc druhým. Dává najevo svou citlivost a opatrnost k ostatním lidem. Melancholik miluje krásu a umí ocenit inteligenci. Svého partnera si vybírá pečlivě a má k němu silnou citovou hloubku. Je mlčenlivý a přemýšlivý (velká hloubka myšlení). Neustále klade důraz na duševní činnost. Své pocity melancholik často vyjadřuje prostřednictvím umění, jelikož melancholici bývají často velmi tvůrčí a talentovaní, mezi melancholiky se vyskytuje veliké procento umělců. Pro svou hloubku myšlení se častokrát zapojuje do filozofických témat. V práci je mnohokrát zodpovědný a pečlivý, rád pracuje o samotě. V názorech je velice střízlivý a umírněný, nemá rád ukvapené závěry a raději se k tématu znova vrací. Dokáže postřehnout i velice drobné detaily a kromě toho si potrpí na kvalitu a problémy si často uvědomí dříve, než se skutečně objeví.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VENGLÁŘOVÁ, Martina. Průvodce partnerským vztahem. [s.l.]: Granda, 2008. 128 s. S. 10.
- ↑ a b Temperament - charakteristika osobností [online]. Psychotests.net [cit. 2018-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-27.
- ↑ Říčan, Psychologie osobnosti. Str. 96nn.
- ↑ a b Melancholik bývá uzavřený a pesimistický, ale také velice starostlivý. Jaké další vlastnosti se mu přisuzují?. Zdraví.euro.cz [online]. [cit. 2024-01-08]. Dostupné online.
- ↑ a b TEMPERAMENT [online]. [cit. 2024-05-23]. Dostupné online.
- ↑ MATVEEVA, Viktoriya. Duševní hygiena v životě komerčního manažera [online]. [cit. 2024-01-08]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- M. Venglářová, Průvodce partnerským vztahem. Granda 2008
- P. Říčan, Psychologie osobnosti. Praha: Orbis 1972
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Téma Melancholik ve Wikicitátech
Slovníkové heslo melancholik ve Wikislovníku- Eysenckův test temperamentu
