Hans F. K. Günther

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prof. Dr. Hans F. K. Günther
Bundesarchiv Bild 183-1989-0912-500, Prof. Hans Günther.jpg
Narození 16. února 1891
Freiburg im Breisgau
Úmrtí 25. září 1968 (ve věku 77 let)
Freiburg im Breisgau
Alma mater Vídeňská univerzita
Zaměstnavatelé Univerzita Friedricha Wilhelmse (Berlín) (od 1935)
Universita Jena
Freiburská univerzita
Humboldtova univerzita
Politická strana Národně socialistická německá dělnická strana
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hans Friedrich Karl Günther (16. února 1891 Freiburg25. září 1968 Freiburg) byl německý rasový vědec a eugenik. Učil na univerzitách v Jeně, Berlíně a Freiburgu. Napsal spoustu knih a esejů o rasové teorii. Byl členem nacistické politické strany NSDAP.

Günther byl synem hudebníka. Studoval na univerzitě Alberta-Ludvíka ve Freiburgu. Chodil na přednášky zoologie a geografie. V roce 1911 strávil semestr v Sorbonně v Paříži. Doktorátu dosáhl roku 1914. Téhož roku narukoval do první světové války. Byl raněn a poté neschopen boje, takže sloužil u Červeného kříže.

Po válce v roce 1919 začal se svou spisovatelskou kariérou. Napsal polemickou práci nazvanou Ritter, Tod und Teufel. Der heldische Gedanke („Rytíř, smrt a ďábel. Hrdinská myšlenka“) - přepracoval tradiční německý pohanský romantický nacionalismus do formy biologického nacionalismu. Tato práce zaujala i Heinricha Himmlera.

V roce 1922 Günther studoval na univerzitě ve Vídni a pracoval v muzeu v Drážďanech. V roce 1923 se přestěhoval do Skandinávie a žil tam se svou druhou manželkou, která byla Norka. V roce 1935 se stal profesorem na univerzitě v Berlíně, kde učil o rase, biologii člověka a venkovskou etnografii. Od roku 1940 do roku 1945 působil jako profesor na univerzitě Alberta-Ludvíka.

Získal spoustu ocenění. V roce 1935 byl prohlášen za svou vědeckou práci „pýchou NSDAP“. V roce 1940 získal medaili za umění a vědu od Adolfa Hitlera. V březnu roku 1941 byl přijat jako čestný host na konferenci Alfreda Rosenberga o studii židovské otázky.

Po druhé světové válce byl Günther umístěn v internačních táborech po dobu tří let.

Günther evropskou populaci rozdělil do šesti rasových skupin - Nordický typ (Nordische Rasse), Fálský typ (Fälische Rasse), Baltický typ (Ostbaltische Rasse), Dinárský typ (Dinarische Rasse), Alpínský typ (Ostische Rasse) a Mediteránní typ (Westische Rasse). Podle Günthera byl Nordický rasový typ zakladatelem vlivných kultur téměř po celém světě.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • 1920: Ritter, Tod und Teufel
  • 1922: Rassenkunde des deutschen Volkes, 16. Aufl. 1933
  • 1924: Rassenkunde Europas, 3. Aufl. 1927
  • 1925: Kleine Rassenkunde Europas, 3. Aufl. 1929
  • 1925: Der Nordische Gedanke unter den Deutschen, 2. Aufl. 1927
  • 1926: Adel und Rasse, 2. Aufl. 1927
  • 1926: Rasse und Stil
  • 1929: Rassengeschichte des hellenischen und des römischen Volkes
  • 1930: Rassenkunde des jüdischen Volkes
  • 1933: Volk und Staat in ihrer Stellung zu Vererbung und Auslese
  • 1934: Die nordische Rasse bei den Indogermanen Asiens
  • 1934: Die Verstädterung, 3. Aufl. 1938
  • 1934: Frömmigkeit nordischer Artung
  • 1935: Herkunft und Rassengeschichte der Germanen
  • 1940: Formen und Urgeschichte der Ehe
  • 1941: Gattenwahl zu ehelichem Glück und erblicher Ertüchtigung
  • 1941: Das Bauerntum als Lebens- und Gemeinschaftsform
  • 1942: Bauernglaube. Zeugnisse über Glauben und Frömmigkeit der deutschen Bauern
  • 1951: Formen und Urgeschichte der Ehe; Die Formen der Ehe, Familie und Verwandtschaft und die Fragen einer Urgeschichte der Ehe, Gattenwahl
  • 1956: Lebensgeschichte des hellenischen Volkes, 2. Aufl. 1965
  • 1957: Lebensgeschichte des römischen Volkes, 2. Aufl. 1966
  • 1959: Der Begabungsschwund in Europa (unter dem Pseudonym Ludwig Winter)
  • 1961: Entstellung und Klärung der Botschaft Jesu (unter dem Pseudonym Heinrich Ackermann)
  • 1966: Platon als Hüter des Lebens
  • 1967: Vererbung und Umwelt
  • 1969: Mein Eindruck von Adolf Hitler

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]