Gender

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Slovo gender (anglicky, vysl. [džendr]; česky: rod) se používá k označení kulturně vytvořených rozdílů mezi muži a ženami. Pojem se začal užívat ve společenských vědách v druhé polovině 20. století v rámci feministického paradigmatu. Často se pod pojmem "gender" myslí genderové role - očekáváné chování od jedince daného genderu.

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Gender je z lat. genus, generis a znamenalo i v angličtině původně rod, včetně gramatického rodu. Když se hledal protějšek k (biologickému) rozlišení pohlaví (angl. sex), dostalo slovo gender specifický význam kulturního odlišení mužů a žen a v tomto významu přešlo i do mnoha jiných jazyků.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Gender je společensky (psychologicky, esteticky a jinak) vnímané pohlaví. Proto se také často zmiňujeme o genderu jako o sociálním konstruktu, v tom smyslu, že se jedná o subjektivně vytvořené paralely k objektivně existujícím skutečnostem - k biologickému pohlaví. Kultura a společnost působí rozdílně na muže a ženy, což vede k sociálně konstruovaným rozdílům v jejich chování, očekávání či postojích. Je možné, že se jednotlivec se společenským očekáváním jen málo ztotožňuje, nebo že s tím nesouhlasí. Pokud taková situace nastává v celé společnosti, představa o genderu se pozvolna mění. Ovšem předpoklady vztahující se k genderu lidé obecně přijímají za platné či správné.

Komplementárním pojmem je termín pohlaví (anglicky sex), který se užívá pro rozdíly biologické. Pohlaví je na rozdíl od genderu univerzální kategorií, která je nezávislá na čase a místě.

Gender vzniká v průběhu socializace jedince. Někteří autoři uvádějí, že již v 18 měsících si je dítě vědomo svého genderu, který mu je odvozen od jeho pohlaví při narození nebo i dříve díky metodám, které dnes umožňují zjistit pohlaví dítěte dlouhou dobu před narozením. (Talandová, 1997) Gender je vyjádřením představy, že existují pouze dvě pohlaví (nezvažují se tak patologie a abnormality, jako hermafrodité a transsexuálové) – ženské a mužské – a jim biologicky dané charakteristiky.

Abstraktní myšlení v mužských a ženských pojmech, tj. charakteristiky, které nemají s pohlavím nic společného, ale přesto jsou mu přiřazovány. Např. mužský – světlo, tvrdost, dynamika; ženský – tma, vlhkost, rigidita. Do této roviny se řadí i rovina jazyka, která je sexistická – je běžné používat termíny pouze v mužském rodu (tzv. generické maskulinum), pro druhé pohlaví často ani neexistují tvary (např. zdravotní sestra, lídr etc.).

Dělba práce se dělí na ženské a mužské profese, na ty, které jsou vhodnější pro ženy či muže spíše než naopak. Toto dělení s sebou nese bariéry pro jedince, který nemá to „správné“ pohlaví pro výkon povolání, které si zvolil či diskriminace z hlediska pohlaví na rovině finanční, kariérní etc. V současnosti se rozdíl mezi finančním ohodnocením podobných pozic muži vs. ženami např. v Německu pohybuje okolo 7%. Dělba práce se vztahuje nejen na povolání, ale i na ostatní činnosti – domácí práce se dělí na ty, které jsou vhodné pro dané pohlaví, stejně tak volnočasové aktivity se dělí na „mužské a ženské“ a neutrální, činnosti vykonávané při péči o dítě jsou genderované (tzn. odkazují na to, zda je tuto činnost vhodné přiřadit spíše ženě či muži) etc. Je tomu tak pravděpodobně kvůli skutečnosti, že ženy rodí děti, muži nikoliv, kterýžto fakt se promítá i do genderových představ.

Individuální rovina, která je nejdynamičtější, neboť se vztahuje k individuálnímu prožívání genderu a genderových rolí.

Gender nemusí odpovídat pohlaví jedince, čímž ale nevzniká nové pohlaví, ani nová genderová kategorie. Např. populární případ berdache (berdaší) indiánů ilustruje přechod od jednoho genderu k druhému beze změny pohlaví, nikoliv vznik nového genderu.

Důležité pojmy[editovat | editovat zdroj]

Genderová socializace[editovat | editovat zdroj]

Socializace je proces, v němž se jedinec učí společenským normám a hodnotám. V genderové rovině to znamená, že se chlapci učí být chlapci a dívky se učí být dívkami. Učení se genderu probíhá zejména v dětství na základě genderově podmíněných očekávání rodičů a blízkého okolí. V důsledku strategie „pokus-omyl“ se dítě učí, co je pro něj jako pro chlapce či dívku „vhodné“ – které hračky, oblečení, aktivity, chování mu jsou na základě jeho pohlaví „přiděleny“. Tyto tlaky okolí jsou velice silné, což je patrné zejména u chlapců, kterým jsou např. zpravidla přidělovány striktně chlapecké hračky na rozdíl od dívek, jimž je dovoleno hrát si i s autíčky či vojáčky, tedy hračkami přidělenými chlapcům. V tomto procesu není dítě pouze pasivním subjektem, ale přímo se účastnící a učící se osobou. Svému genderu se neučíme pouze v dětství, ale v celém průběhu života.

Genderové stereotypy[editovat | editovat zdroj]

Genderové stereotypy jsou zjednodušující představy a popisy „femininní ženy“ a „maskulinního muže“, tzn. jak má správná žena či muž vypadat, jak se má chovat, co má cítit, jak má „myslet“ etc. Tyto představy jsou založeny na faktu, že se od sebe muž a žena biologicky liší, a předpokladu, že se to má promítat i do jejich společensky vytvořeného genderu. Ačkoli se dnes již neprosazuje naprosté dodržování těchto stereotypů, jak tomu bylo v minulosti, stále jsou osoby, které nejsou považovány za konformní s touto představou, stigmatizovány a často považovány za deviantní.

Genderové role[editovat | editovat zdroj]

Role, které jsou očekávány od osoby na základě jejího genderu. Jako očekáváme určité projevy pohlaví v rámci biologie, stejně tak očekáváme určité projevy genderu v rámci společnosti. Oproti biologie je však společnost vratká a role se mohou výrazně lišit. Jedná se o nejvíce konstruovaný aspekt genderu, jako fenoménu. To však neznamená, že genderové role by neměly existovat (existují v každé lidské kultuře) - pouze, že by se o nich měla vést otevřená diskuze.

Vybrané genderové teorie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Praha : Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-775-5. S. 148.  
  • CURRAN, J. Daniel; RENZETTI, M. Claire. Ženy, muži a společnost. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0525-2. S. 644.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu gender ve Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo gender ve Wikislovníku
  • ŠMAUSOVÁ, Gerlinda. Kdopak by se genderu bál? [online]. 2008, [cit. 2008-12-06]. Dostupné online.  
  • TALANDOVÁ, Jaroslava. Sociální postavení lesbických žen a alternativní modely v kontextu heterosexuální společnosti [online]. 1997, [cit. 2008-12-06]. Dostupné online.