Sociolingvistika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Sociolingvistika je společenská věda, která se zabývá vztahy mezi jazykem a společností, jejich vzájemným ovlivňováním i studiem řečového chování (mikrosociolingvistika). Je součástí jak lingvistiky, tak sociologie.[1]

Jazyk a společnost[editovat | editovat zdroj]

Společnost a jazyk spojují podle F. Čermáka ze sociolingvistckého hlediska hlavně tři skutečnosti:

  1. Jazyk je společenská instituce, a to zvláštní a velmi základní povahy, neboť všechny ostatní instituce na něm závisejí.
  2. Prvky jazyka jsou sice psychické povahy, ve své roli jazyka však závisejí na společenském přijetí a uznání. Jazyk se tak řídí tradicí a veřejnou většinovou volbou.
  3. Jazyk je konvenční a ustaluje se praxí svých mluvčích, proto se také vyvíjí a je to jev historický.[2]

Pro společnost má společný jazyk ústřední význam a žádná společnost se bez jazyka neobejde. Pro každého jednotlivce je jazyk hlavním prostředkem jeho zařazování do společnosti (socializace) a prostřednictvím jazyka přejímá její kulturu, vědění, zvyky atd.[2]

Organizované (státní) společnosti naopak jazyk cíleně ovlivňují svou jazykovou politikou, podporují určitou jeho variantu (spisovný jazyk), zejména standardizací, normováním a výukou ve školách. Schopnost vzájemné komunikace je zejména v moderních státech důležitou podmínkou pro vytváření veřejného mínění, pro výkon demokratické moci i pro soudržnost státu.[2] Nacionalistická hnutí se snaží vlastní jazyk odlišit od sousedních a příbuzných jazyků, zbavit jej převzatých (cizích) slov a podobně.

Typická témata[editovat | editovat zdroj]

Pojem sociolingvistika zavedl H. C. Currie roku 1952. Navázal přitom na starší práce v oblasti sociologie jazyka, etnologie a lingvistické antropologie, od nichž sociolingvistika přebírá řadu témat.[1] Jazykové struktury „přírodních národů“ odpovídají jejich představám o sobě a o světě, vznik a vývoj dialektů svědčí o vývoji příslušných společností a společenské rozvrstvení se odráží v různých úrovních jazyka. Jazyky, které geograficky sousedí nebo se prolínají, se navzájem ovlivňují a vytvářejí například jazykové ostrovy nebo naopak svazy. Jazyk hraje důležitou roli ve společenských rituálech a v celé oblasti zdvořilosti.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b M. Petrusek, "Velký sociologický slovník". Heslo Sociolingvistika, str. 1017.
  2. a b c F. Čermák, "Jazyk a jazykověda", str. 42n.
  3. F. Čermák, "Jazyk a jazykověda", str. 44n.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bolinger, D.: Jazyk jako nabitá zbraň. Praha: Petr Zima, 2008.
  • Karlík, P. - Nekula, M. – Pleskalová, J. (red.): Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, heslo Sociolingvistika, str. 432.
  • Nekvapil, J.: Sociolingvistika v systému encyklopedických hesel. Češtinář, 2000–2001, roč. 11, č. 1, str. 15–24.
  • Nekvapil, J. (red.): Sociolingvistika a sociologie jazyka, monotematické číslo Sociologického časopisu / Czech Sociological Review, 2002, roč. 38, č. 4. [1]
  • Petrusek, M. (red.): Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996, heslo Sociolingvistika, str. 1017.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické Wikipedie.