Historická lingvistika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Historická lingvistika (neplést s historií lingvistiky) neboli diachronní lingvistika je jazykovědný obor zabývající se vývojem jednotlivých jazyků v celé délce jejich vývoje.

Jejími hlavními úkoly jsou:

  1. popisování pozorovaných změn daného jazyka
  2. vyvinutí obecných teorií jazykových změn
  3. popisuje dějiny jazykových skupin
  4. studuje historii slov, oborem je etymologie
  5. společně s komparativní lingvistikou se snaží o rekonstrukci prajazyka a určení příbuznosti jazyků

Počátky tohoto zkoumání sahají do 18. století, kdy se obor odštěpil z tehdejší filologie.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Historical linguistics na anglické Wikipedii.