Anatomie člověka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Anatomie člověka je částí obecné anatomie. Zkoumá stavbu orgánů a orgánových soustav lidského těla. Lidské tělo je stejně jako těla ostatních živočichů tvořeno anatomickými soustavami, které jsou tvořeny orgány. Orgány jsou tvořeny tkáněmi, které se skládají z jednotlivých buněk a acelulárních struktur. Tkáně zkoumá histologie, buňky zase cytologie.

Anatomie zkoumá struktury zdravého lidského těla, proto se také někdy označuje také jako "normální" anatomie. Patologickými změnami lidského těla se zabývá patologická anatomie.

Podobory anatomie člověka[editovat | editovat zdroj]

  • Makroskopická anatomie - věnuje se studiu struktur viditelných pouhým okem
  • Mikroskopická anatomie - věnuje se studiu mikroskopických struktur
    • Cytologie - studuje buňky
    • Histologie - studuje tkáně
  • Systémová (systematická) anatomie - zabývá se studiem jednotlivých systémů, resp. soustav lidského těla, jako např. nervová soustava, trávicí soustava apod.
  • Topografická (regionální) anatomie - zabývá se anatomií určité části lidského těla, např. ruky, krku apod.
    • Praktická anatomie - také tzv. "užitková" anatomie, anatomie pro všeobecné medicínské účely
    • Klinická anatomie - např. radiologická anatomie - zabývá se studiem anatomie, viditelné při jednotlivých radiologických zobrazovacích metodách; chirurgická anatomie - studuje chirurgické přístupy, apod.
  • Plastická, resp. umělecká anatomie - studuje proporce lidského těla, jeho vzhled a změny v klidu a při pohybu
  • Antropologická (srovnávací) anatomie - studuje stavbu těla a její rozdíly ve velkých populacích; její změny v čase a prostoru
  • Komparativní (srovnávací) anatomie - spíše odbor obecné anatomie; zabývá se stavbou těla jednotlivých druhů živočichů a jejich vzájemným porovnáváním
  • Embryologie - zabývá se vývojem lidského embrya
  • Patologická anatomie - zabývá se změnami struktury (mikroskopickými i makroskopickými) spojenými s chorobami.

Anatomie se věnuje studiu a popisu makroskopických částí lidského těla. Je proto základem většiny dalších teoretických i praktických oborů medicíny, s nimiž se ve větší či menší míře prolíná. Z těch nejdůležitějších je třeba zmínit:

I zařazení do jednotlivých úrovní není striktní a většina medicínských oborů využívá poznatky nebo se věnuje oblastem od úrovně molekul až po orgánové systémy. Vzájemné mezioborové prolínání (často velmi výrazné) je běžné a z hlediska praktické i teoretické medicíny mimořádně významné.

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

Nejčastějším a zároveň nejstarším způsobem studia anatomie je pitva. V současnosti anatomie využívá při výzkumu i různé zobrazovací techniky s využitím rentgenového záření, ultrazvuku i technik magnetické rezonance. Při studiu drobných a mikroskopických detailů běžně používá lupu a mikroskop. Jelikož stavba lidského těla je úzce spjata s jeho funkcí, anatomie má velmi blízko k fyziologii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Anatomické výukové materiály[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. 3. vyd. Praha : Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3817-8. Kapitola Obecná anatomie, s. 1-6. (česky)  
  • HANUŠ, Jan. Názorné tělosloví. Praha : Fr. A. Urbánek, 1880. 19 s. Dostupné online.  

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anatómia človeka na slovenské Wikipedii.