Trh práce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Příklad trhu práce

Trh práce je založen na vztahu dvou subjektů – nabídky a poptávky[ujasnit] – toho, kdo svoji práci nabízí, a toho, kdo o nabídku jeví zájem a je ochoten nabízenou práci zaplatit. Snahou nabízejícího je svou práci prodat za přijatelnou, tj. za co nejvyšší cenu. Kupující má zájem na tom, aby cena byla co nejnižší a současně co nejkvalitnější[ujasnit].[1]

Základním principem chování na trhu práce je svobodné rozhodnutí nabízejícího, zda svou práci nabídne a neméně svobodné rozhodnutí kupujícího, zda za práci zaplatí.[1]

Člověk nabízející práci se nazývá zaměstnanec a kupující se nazývá zaměstnavatel, mezi nimi vzniká pracovněprávní vztah, tedy pracovní poměr, služební poměr, nebo dohody o práci mimo pracovní poměr. Pracovní poměr může vzniknout dvojím způsobem, jmenováním do funkce nebo obvyklejší formou na základě pracovní smlouvy.

Při růstu zaměstnávané práce mezní produkt práce postupně klesá, jelikož na další zaměstnávané pracovníky připadá stále méně výrobních faktorů (půda, kapitál…)

  • Mezní produkt práce: přírůstek produktu dosažený výrobou produktu posledního zaměstnance
  • Peněžní mezní produkt práce: přírůstek peněžního příjmu dosažený prací posledního zaměstnance

Příčiny nezaměstnanosti[editovat | editovat zdroj]

V rámci zkoumání trhu práce se ekonomie snaží[ujasnit] co nejlépe porozumět nezaměstnanosti a výši mezd. Rozlišujeme různé příčiny nezaměstnanosti. Za hlavní příčiny trvalé nezaměstnanosti jsou považovány takové, které způsobují strukturální nerovnováhy, snižují flexibilitu trhu práce bez ohledu na fázi ekonomického cyklu. Za nejvýznamnější z nich je považována nízká motivace nezaměstnaných vyplývající z nevýhodného poměru mezd a sociálních dávek, následují příčiny jako strukturální změny, nízká kvalifikační úroveň nezaměstnaných, špatná dopravní obslužnost a další.[2]

Nesmíme opomenout i tzv. sezónní nezaměstnanost, která je vyvolaná proměnlivostí trhu práce, zejména v  průběhu roku.  

Na trhu práce se však také podílejí nezávislé fyzické i právnické osoby, zde vzniká mezi účastníky smluvní vztah při prodeji výrobku[ujasnit] nebo služby.

Omezení trhu práce[editovat | editovat zdroj]

  • Různost povolání, která sama o sobě komplikuje pohled na trh práce jako celek. Právník nedělá práci dřevorubce a naopak.
  • Nepružnost mezd směrem dolů daná inflací, pracovními smlouvami, tlakem odborů apod.
  • Obtíže při výpovědi nebo zaškolování nových zaměstnanců.
  • Mzda = transferová platba + renta

Makroekonomický a mikroekonomický pohled[editovat | editovat zdroj]

Na trh práce můžeme nahlížet jak z makroekonomického, tak mikroekonomického pohledu. Mikroekonomie studuje chování jednotlivce na trhu práce. Makroekonomie naopak studuje vzájemný vztah trhu práce a ostatních trhů (peněžní trh, trh zboží, zahraniční obchod). Sleduje, jak vztahy těchto trhů ovlivňují makroekonomické proměnné jako nezaměstnanost, výši důchodů a hrubý domácí produkt.

Segmentace trhu práce[editovat | editovat zdroj]

Považujeme za procesy, díky nimž dochází k oddělení určitých skupin profesí nebo povolání a rozdělení trhu na části, které jsou na sebe závislé např. tak, že mohou záviset na vztahu pracovníka k zaměstnavateli, může se jednat o charakteristiku pracovníka jako je národnost, rasa, věk nebo pohlaví.[3]

Účastníci trhu práce[editovat | editovat zdroj]

Trh práce ovlivňují také osoby poskytující méně závislou práci nebo jinak ovlivňující velikost trhu:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KUCHAŘ, Pavel. Trh práce: sociologická analýza. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum 183 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-1383-3, ISBN 80-246-1383-2. OCLC 226206477 
  2. SIROVÁTKA, Tomáš. Politika zaměstnanosti a další opatření na trhu práce v dlouhodobé perspektivě a v průběhu krize. 1. vyd. Praha: VÚPSV 95 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7416-114-8, ISBN 80-7416-114-5. OCLC 852383397 
  3. TVRDÝ, Lubor. Změny na trhu práce a perspektivy vzdělanosti. 1. vyd. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava 158 s. Dostupné online. ISBN 978-80-248-1729-3, ISBN 80-248-1729-2. OCLC 505913897 

Související články[editovat | editovat zdroj]