Tomáš Pajonk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ing. Tomáš Pajonk
Tomáš Pajonk v roce 2016

2. předseda Strany svobodných občanů
Úřadující
Ve funkci od:
19. listopadu 2017
Předchůdce Petr Mach

Místopředseda Strany svobodných občanů
Ve funkci:
9. prosince 2013 – 10. července 2015

Předseda krajského sdružení Strany svobodných občanů ve Zlínském kraji
Ve funkci:
10. července 2015 – 19. listopadu 2017

Zastupitel Zlínského kraje
Úřadující
Ve funkci od:
8. října 2016
Stranická příslušnost
Členství Svobodní (od 2012)

Narození 11. srpna 1981 (37 let)
Havířov
Československo Československo
Choť Stanislava Pajonková
Vztahy ženatý
Děti čtyři děti
Alma mater VŠE v Praze
Zaměstnání jednatel a vývojář
Profese vývojář optimalizačních algoritmů
Webová stránka www.pajonk.cz
Commons Kategorie Tomáš Pajonk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Pajonk (* 11. srpna 1981 Havířov) je český politik a podnikatel, od 19. listopadu 2017 předseda Strany svobodných občanů[1], předtím v letech 2013 až 2015 místopředseda strany. Od roku 2016 je zastupitelem Zlínského kraje.

Život a politické působení[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde získal inženýrský titul v oboru Matematické metody v ekonomii. V roce 2009 založil firmu SolverTech, která se zabývá vývojem software pro optimalizaci dopravy.[2] Členem Svobodných a krajským předsedou se stal v roce 2012. O rok později byl zvolen místopředsedou strany.[3] Předsednictvo jej pověřilo dohledem na kampaň k volbám do Evropského parlamentu 2014.[4]

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval za Svobodné na 3. místě jejich kandidátky,[5] ale neuspěl. Ve volbách do krajského zastupitelstva Zlínského kraje v roce 2016 utvořili zlínští Svobodní pod Pajonkovým vedením koalici se Stranou soukromníků ČR a Pajonk byl zvolen krajským zastupitelem.[6]

Po volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017, které dopadly pro Svobodné neúspěšně (získali jen 1,56 % hlasů), rezignovalo dosavadní vedení strany. V nové volbě předsedy v listopadu 2017 zvítězil a porazil tak i Petra Macha.[7]

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandiduje jako lídr Svobodných.[8]

Postoje[editovat | editovat zdroj]

Pravo-levé rozdělení považuje za přežité; sám sebe považuje spíše za libertariána[9]- Minarchistu[10]. Kritizuje Evropskou unii, která podle Pajonka není reformovatelná.[11][12] Kritizoval Holešovskou výzvu.[13] Distancoval se od Akce D. O. S. T.[14] Navrhuje zakázat orgánům státní správy propagovat sebe sama, protože jde o nepotřebné plýtvání. Stát podle něj „není komerční firma“ a „nemá se co propagovat“.[15]

Pro Pajonka je „rodina více než stát“ a byl by raději, kdyby stát do rodinných záležitostí vůbec nezasahoval.[11]

V lednu 2014 polemizoval s Petrem Hájkem, který Pajonka za výrok „rodina je více než stát“ kritizoval, neboť podle Hájka je stát potřebný k ochraně rodiny.[16] Navíc se Pajonk vyjádřil, že homosexuálové mají stejná práva, jako ostatní lidé,[14] čímž měl zaútočit na tradiční rodinu, neboť podle Hájka je politickým cílem „homosexualistického hnutí“ destrukce tradiční rodiny.[16] Pajonk reagoval, že rodina nepatří státu, a jsou to naopak státní zásahy do rodiny a snaha rodinu chránit, které rodiny rozbíjejí.[12] Zbytečné útoky na homosexuály z nich podle Pajonka dělají utlačovanou menšinu, což dává munici různým levicovým aktivistům, aby se mohli pasovat na ochránce lidských práv.[12]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Je ženatý a má čtyři děti.[11][17] Žije ve Veselé v blízkosti obce Zašová (okres Vsetín).[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SVOBODNÍ. Předsedou Svobodných zvolen Tomáš Pajonk | Svobodní - Strana svobodných občanů. Svobodní. 2017-11-19. Dostupné online [cit. 2017-11-21]. (česky) 
  2. a b SolverTech v Obchodním rejstříku
  3. Svobodní zvolili předsedu a čtyři místopředsedy [online]. Strana svobodných občanů, 10. prosince 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-11. 
  4. Je realistické získat pro Svobodné mandát v eurovolbách. Beran. Únor 2014, s. 1-2. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-03-2014. 
  5. Mach, Payne a Pajonk povedou Svobodné do eurovoleb [online]. Novinky.cz, 2014-02-20 [cit. 2014-02-20]. Dostupné online. 
  6. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7.10. – 8.10.2016, Jmenné seznamy, Kraj: Zlínský kraj, Kandidátní listina: Svobodní a Soukromníci, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-09]. Dostupné online. 
  7. Svobodné nově povede Tomáš Pajonk. Novinky.cz [online]. 2017-11-19 [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. 
  8. Výsledky primárních voleb na lídra do Evropského parlamentu [online]. Strana svobodných občanů, 2019-02-15 [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. (česky) 
  9. Tomáš Pajonk, lídr Strany svobodných občanů odpovídal ON-LINE
  10. Postoje | Tomáš Pajonk. Tomáš Pajonk. Dostupné online [cit. 2018-11-09]. (česky) 
  11. a b c PAJONK, Tomáš. Napadeni zprava. Kdo povede euroskeptické síly v ČR?. Svobodní [online]. 7. ledna 2014 [cit. 2014-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. 
  12. a b c PAJONK, Tomáš. Petr Hájek znovu udeřil, ale tentokrát ne do středu. Svobodní [online]. 13. ledna 2014 [cit. 2014-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. 
  13. PAJONK, Tomáš. Holešovská výzva – je výsměch na místě?. Humanaction.cz [online]. 8. dubna 2013 [cit. 2013-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-24. 
  14. a b PAJONK, Tomáš. Nelze říci ekonomickou svobodu ano, ale sexuální svobodu ne. Humanaction.cz [online]. 9. října 2012 [cit. 2013-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-24. 
  15. PAJONK, Tomáš. Staronový zlozvyk státní správy. Svobodní [online]. 16. ledna 2014 [cit. 2014-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-17. 
  16. a b HÁJEK, Petr. Překvapivé poselství vůdců Svobodných: O národu a barvě vlajky nad Pražským hradem. Nesnesitelná lehkost povrchnosti. A v čem se mýlil Thomas Jefferson?. Protiproud [online]. 12. 1. 2014 [cit. 2014-01-16]. Dostupné online. 
  17. Životopis Tomáše Pajonka. www.svobodni.cz [online]. [cit. 2013-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-15. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]