Švarc systém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Švarc systém je označení pro způsob ekonomické činnosti, při které osoby vykonávající pro zaměstnavatele běžné činnosti nejsou jeho zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé (osoby samostatně výdělečně činné).

Výhody[editovat | editovat zdroj]

Takový způsob může být pro zaměstnavatele i zaměstnance výhodný, a to zejména kvůli odlišnostem ve výpočtu daňového zatížení a sociálního pojištění. Pracující osoba zde nemusí odvádět tu část sociálního pojištění, kterou v případě zaměstnanců platí zaměstnavatel, nemocenské pojištění OSVČ je pouze dobrovolné. Navíc je možné vykázat náklady procentem příjmů. Pokud pracovníkovi zajišťuje prostředky pro práci firma, dochází pak často fakticky k dvojímu vykázání nákladů, jednou v účetnictví firmy a podruhé procentem na straně pracovníka. Obě strany se prostřednictvím švarc systému mohou chtít vyhnout i příliš svazujícímu zákoníku práce. Běžně se lze setkat se švarc systémem například ve stavebnictví, pohostinství, u programátorů nebo realitních makléřů.

Nevýhody[editovat | editovat zdroj]

Určitou nevýhodou švarc systému může být přenos části administrativy ze zaměstnavatele na osobu pracující tzv. „na švarc systém“. Mezi další nevýhody patří mimo jiné také to, že v tomto vztahu nemá osoba pracující tzv. „na švarc systém“ ze zákona nárok na dovolenou a pokud si dovolenou udělá, tak je neplacená, tj. nemá nárok na náhrady mzdy za dovolenou. Dále nemá ze zákona automatický nárok ani na poskytnutí pracovních pomůcek, ani na přestávku na oběd. V případě ukončení spolupráce nemá nárok na odstupné (pokud si jej smluvně nesjedná). V případě pracovního úrazu se na takto pracující osobu nevztahuje zákonné pojištění zaměstnavatele, tj. případné odškodnění může implicitně získat z vlastního pojištění (pozn. popřípadě si sjednat odškodnění explicitně se zaměstnavatelem, ale ten takovou záležitost bude muset hradit z vlastních nákladů). Taktéž se na takto pracující osobu nevztahuje omezení z hlediska možné maximální výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti definované v § 257 odst. 2 zákoníku práce. Případná omezení náhrad za škody, včetně další záležitostí, si může takto pracující osoba opět explicitně sjednat. Takže je třeba brát v úvahu celou řadu záležitostí, které se mohou postupem času měnit se změnami zákonů a které pro zaměstnance v pracovním poměru vyplývají automaticky ze zákona, zatímco osoby pracující tzv. "na švarc systém" si je musí buď explicitně sjednávat, nebo pro ně opominutí může mít v některých případech nepříjemné následky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Systém se označuje podle podnikatele Miroslava Švarce, který s tímto způsobem podnikání v roce 1990 začal. Počátkem 90. let patřil tento způsob k velmi rozšířeným a nebyl v rozporu se zákony. Od roku 1994 byl tento způsob zaměstnávání v Česku výslovně zakázán zákonem o zaměstnanosti[1] v § 13,[2] který se tomuto tématu přímo věnoval. Zmíněný paragraf byl ale při vzniku nového zákoníku práce zákonem č. 264/2006 Sb.[3] zrušen a pak nebyl švarc systém přímo zakázán, nicméně je stále státní správou považován za jeden ze způsobů daňových úniků. Po novele zákoníku práce účinné od 1. 1. 2012 byl opět výslovně zakázán § 3.[4]

Definice Švarc systému[editovat | editovat zdroj]

Přesně definovaný způsob, jak rozpoznat, kdy se jedná o švarc systém, neexistuje; existují sice jisté návody,[5] nicméně se na ně nelze naprosto spoléhat, jelikož úředníci vykonávající příslušnou kontrolu mohou mít na věc jiný názor.

Obecné atributy švarc systému:

  • vztah nadřízenosti a podřízenosti (podle ZP § 2 a § 3[4])
  • náplň práce odpovídá předmětu činnosti odběratele[zdroj?]
  • výlučný výkon činnosti pro jednoho odběratele a pod jeho jménem[zdroj?]
  • při výkonu práce vystupuje dodavatel (OSVČ) jménem odběratele[zdroj?]
  • dlouhodobý vztah[zdroj?]
  • dodavatel má jediného významného odběratele[zdroj?]

Právní aspekty[editovat | editovat zdroj]

Zákoník práce dále stanoví v § 74 odst. 1, že „zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru“.[6]

Další možný právní výklad z roku 2005 je[7] založen na § 13 zákona o zaměstnanosti,[1] který je však t. č. zrušen.

Kontroly[editovat | editovat zdroj]

Kontrolou nelegálního zaměstnávání (mezi něž patří Švarc systém) byl Zákonem o zaměstnanosti od ledna 2012 pověřen Inspektorát práce. Při tom jisté kompetence má i Úřad práce, takže t. č. se kontrol účastní obě instituce (únor 2012).[8] V první polovině 2012 bylo uloženo 1 936 pokut v celkové výši 106 milionů korun.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b [1] Zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb]
  2. Výklad už zrušeného ustanovení § 13 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
  3. Článek XLIX zákona č. 264/2006 Sb., změna některých zákonů v souvislosti s přijetím zákoníku práce
  4. a b 262/2006 Sb.Zákoník práce
  5. Teoretický návod – Jak poznat Švarc systém
  6. Aktuální znění zákoníku práce, část třetí, počínaje § 74
  7. Právní výklad
  8. tisková zpráva z 16. 1. 2012 – Setkání kontrolních orgánů na Oblastním inspektorátu práce v Hradci Králové
  9. SOUC, František; TRAMBA, David. Stát nás dusí, zlbí se firmy. LN. 2012-10-27.