Švarc systém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Švarc systém či švarcsystém je systém ekonomické činnosti, při které osoby vykonávající pro podnikatele běžné činnosti v závislém vztahu nejsou jeho zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé (osoby samostatně výdělečně činné, zpravidla živnostníci). Systém se označuje podle podnikatele Miroslava Švarce, který s tímto způsobem podnikání v roce 1990 začal.

Právní úprava v Česku[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 90. let patřil tento způsob k velmi rozšířeným a nebyl v rozporu se zákony.

Od roku 1994 v Česku zákon o zaměstnanosti v § 13 stanovil, že právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce,[1] což bylo někdy vykládáno jako přímý zákaz švarc systému.[2][3] Zákon o zaměstnanosti však zároveň uváděl výjimky, podle kterých fyzická osoba mohla zajišťovat výkon práce též sama nebo pomocí svého manžela nebo dětí[2] právnická osoba též prostřednictvím svých společníků nebo členů, a fyzická i právnická osoba též dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce nebo jinému zaměstnavateli za podmínky, že svěřené úkoly (činnosti) má tento zaměstnavatel zahrnuty ve svém předmětu činnosti a bude je zajišťovat svými zaměstnanci zaměstnávanými v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce.

Zákon o zaměstnanosti i s tímto ustanovením byl ale s přijetím nového zákoníku práce č. 262/2006 Sb. zákonem č. 264/2006 Sb. zrušen a toto ustanovení bylo do nového zákoníku práce převzato jen zčásti.[4] Pak podle některých výkladů nebyl švarc systém přímo zakázán, nicméně byl stále státní správou považován za jeden ze způsobů daňových úniků.[zdroj?]

Nový zákoník práce z roku 2006 stanoví v § 74 odst. 1, že „zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru“.[5]

Novela zákoníku práce od 1. 1. 2012 vložila do § 3 ustanovení, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy, přičemž základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.[6] Toto ustanovení je opět někdy vykládáno jako zákaz švarc systému.

Definice Švarc systému[editovat | editovat zdroj]

O definici švarcsystému se v roce 2008 na webu FinExpert.cz pokusil Vít Doležálek, který uvedl 7 pravidel pro posouzení:[7]

  • stav, v jehož důsledku není naplněno právo fyzické osoby na zaměstnání, přestože vykonává činnosti a je v obdobném postavení jako zaměstnanci
  • nejde o mimořádně nebo nahodile využitou speciální činnost ani o krátkodobé posílení nedostačující kapacity
  • předmětem smlouvy je samotný výkon činnosti, nikoliv zhotovení díla nebo jeho části včetně použití vlastního nástroje či upotřebení vlastního materiálu apod.; odpovědnost za kvalitu práce, nikoliv za kvalitu díla
  • stav nadřízenosti a podřízenosti
  • při výkonu činnosti vystupuje osoba jménem zadavatele (odběratele), nikoliv vlastním jménem
  • odpovědnost osoby za škodu není omezena jako u zaměstnance
  • typicky je práce vykonávána pouze nebo převážně pro jednoho objednatele (odběratele)

Výhody[editovat | editovat zdroj]

Takový způsob může být pro zaměstnavatele i zaměstnance výhodný, a to zejména kvůli odlišnostem ve výpočtu daňového zatížení a sociálního pojištění. Pracující osoba zde nemusí odvádět tu část sociálního pojištění, kterou v případě zaměstnanců platí zaměstnavatel, nemocenské pojištění OSVČ je pouze dobrovolné. Navíc je možné vykázat náklady procentem příjmů. Pokud pracovníkovi zajišťuje prostředky pro práci firma, dochází pak často fakticky k dvojímu vykázání nákladů, jednou v účetnictví firmy a podruhé procentem na straně pracovníka. Obě strany se prostřednictvím švarc systému mohou chtít vyhnout i příliš svazujícímu zákoníku práce. Běžně se lze setkat se švarc systémem například ve stavebnictví, pohostinství, u programátorů nebo realitních a burzovních makléřů.

Nevýhody[editovat | editovat zdroj]

Nevýhodou švarc systému je přenos části administrativy ze zaměstnavatele na takto pracující osobu. Mezi další nevýhody patří mimo jiné to, že v tomto vztahu nemá osoba pracující tzv. „na švarc systém“ ze zákona nárok na dovolenou a pokud si dovolenou udělá, tak je neplacená, tj. nemá nárok na náhrady mzdy za dovolenou. Dále nemá ze zákona automatický nárok na poskytnutí pracovních pomůcek ani na přestávku na oběd, netýkají se jí ustanovení o minimální mzdě a další. V případě ukončení spolupráce nemá nárok na odstupné (pokud si jej smluvně nesjedná).

V případě pracovního úrazu se na takto pracující osobu nevztahuje zákonné pojištění zaměstnavatele, tj. případné odškodnění může implicitně získat z vlastního pojištění (popřípadě si sjednat odškodnění explicitně se zaměstnavatelem, ale ten takovou záležitost bude muset hradit z vlastních nákladů). Taktéž se na takto pracující osobu nevztahuje omezení z hlediska možné maximální výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti definované v § 257 odst. 2 zákoníku práce. Případná omezení náhrad za škody, včetně dalších záležitostí, si může takto pracující osoba opět explicitně sjednat.

Takže je třeba brát v úvahu celou řadu záležitostí, které se mohou postupem času měnit se změnami zákonů a které pro zaměstnance v pracovním poměru vyplývají automaticky ze zákona, zatímco osoby pracující tzv. „na švarc systém“ si je musí buď explicitně sjednávat, nebo pro ně opominutí může mít v některých případech nepříjemné následky.

Kontroly[editovat | editovat zdroj]

Kontrolou nelegálního zaměstnávání (mezi něž patří Švarc systém) byl Zákonem o zaměstnanosti od ledna 2012 pověřen Inspektorát práce. Při tom jisté kompetence má i Úřad práce, takže t. č. se kontrol účastní obě instituce (únor 2012).[8] V první polovině 2012 bylo uloženo 1 936 pokut v celkové výši 106 milionů korun.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb.
  2. a b Výklad ustanovení § 13 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, Business center.cz, datace neuvedena; podle úvodu je výklad uveden „tak, jak byl oficiálně zveřejněn na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, na osobních stránkách ministra Zdeňka Škromacha, a tak, jak byl vtělen do metodického pokynu úřadům práce“
  3. Mgr. Michal Šafář: Schwarz systém, 16. 2. 2005, archiv stránky k 18. 3. 2008, Stomateam – odborný časopis pro stomatology, zubní techniky a hygienistky (o míře důvěryhodnosti výkladu svědčí inovativní přepis jména pana Švarce
  4. Článek XLIX zákona č. 264/2006 Sb., změna některých zákonů v souvislosti s přijetím zákoníku práce
  5. Aktuální znění zákoníku práce 262/2006 Sb., část třetí, § 74 a násl.
  6. § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
  7. Vít Doležálek: Jak poznat Švarcsystém, FinExpert.cz, 9. 5. 2008
  8. Setkání kontrolních orgánů na Oblastním inspektorátu práce v Hradci Králové - tisková zpráva, Státní úřad inspekce práce, datováno 16. 1. 2012, publikováno 20. 1. 2012
  9. František Souc; David Tramba. Stát nás dusí, zlbí se firmy. Lidové noviny. 2012-10-27.