Přeskočit na obsah

Válka Izraele s Hamásem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o reakci na teroristický útok roku 2023. Další významy jsou uvedeny na stránce Válka v Gaze.
Válka Izraele s Hamásem (2023–dosud)
konflikt: Izraelsko-palestinský konflikt
Mapa ukazující Pásmo Gazy (červeně), evakuované území (žlutě) a největší postup palestinských ozbrojenců (červená přerušovaná linie)
Mapa ukazující Pásmo Gazy (červeně), evakuované území (žlutě) a největší postup palestinských ozbrojenců (červená přerušovaná linie)

Trváníod 7. října 2023 – dosud
MístoPásmo Gazy (Palestina), Izrael a Libanon[1]
PříčinyÚtok na Izrael z 7. října
Stavprobíhá
Výsledekprobíhá
Strany
IzraelIzrael Izrael


podpora:
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
NěmeckoNěmecko Německo


Západní břeh:
izraelské osady
Velitelé
Hamás Ismáíl Haníja
Hamás Jahjá Sinvár
Hamás Muhammad Dajf
Hamás Abú Ubajda
PIDPID PID Zijád an-Nachaláh
Ahmad Sa'adát
Nájif Hawátma
Hizballáh Hasan Nasralláh
Izrael Benjamin Netanjahu
Izrael Jicchak Herzog
Izrael Jo'av Galant
Izrael Herci Halevi
Izrael Kobi Šabtaj
Izrael Ronen Bar
Síla
IOS

celkem: 550 000 vojáků,[zdroj?]
35 000 policistů

Ztráty
Pásmo Gazy:
  • 36 000+ zabitých (dle úřadů v Gaze k 27. 5. 2024)[10]
  • 35 000+ zabitých (podle OSN k 14. 5. 2024)[11]
  • Z toho 13 000+ zabitých militantů (dle Izraele k 10. 3. 2024)[12]
  • 81 000+ zraněných (dle úřadů v Gaze k 27. 5. 2024)
  • 1,9 milionu vysídlených[13]

Západní břeh:

  • 456 mrtvých
  • 4 800 zraněných
  • 2 500 zatčeno

Libanon:

  • 335 mrtvých
  • 2000 zraněných

Sýrie:

  • 225 mrtvých
  • 1000 zraněných

uvnitř Izraele (informace dle Izraele):

  • 1 600 zabitých ozbrojenců
  • 200 zajatých ozbrojenců
dle Izraelského ministerstva zdravotnictví:
  • 880 zabitých civilistů [p. 1]
  • 109 zajatců propuštěno
  • 37 zajatců zabito
  • 1 pohřešováno
  • 7 270 zraněných[17][p. 2]
  • 180 zajatých[19][p. 3]

dle IOS a policie:

  • 605 vojáků[22]
  • 62 policistu
  • 10 příslušníku Shin Betu

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Válka Izraele s Hamásem je ozbrojený konflikt, který neoficiálně začal ráno 7. října 2023 kombinovaným raketovým ostřelováním izraelského území a pozemním útokem teroristů Hamásu proti vojenským a civilním cílům v Izraeli (včetně masakru na hudebním festivalu v Re'im). Při pozemním útoku militantů Hamásu ze dne 7. října 2023 bylo na izraelském území zabito 1 139 lidí (695 civilistů, včetně 36 dětí, 373 příslušníků bezpečnostních sil a 71 cizinců)[p. 4] a dalších 253 lidí, včetně žen a dětí, bylo uneseno do Pásma Gazy jako rukojmí.[24][25][26] Palestinští ozbrojenci, kteří pronikli do Izraele, se dostali do několika kibuců v blízkosti Pásma Gazy a také do města Sderot.[27] Izraelská vláda vyhlásila výjimečný stav. Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu v celostátním projevu po zahájení útoků prohlásil, že Izrael „je ve válce“.[28][29] Izrael na útok odpověděl leteckými útoky proti odpalištím raket a velitelským centrům Hamásu, která se rovněž nacházela poblíž nebo přímo v civilních objektech[p. 5] jako třeba v nemocnici Šífa, která ovšem poskytovala uprchlické útočiště až 50 000 civilistů.[31][32]

Při odvetných izraelských útocích v Pásmu Gazy bylo podle OSN akceptovaných dat založených na záznamech Ministerstva zdravotnictví Pásma Gazy, které je pod kontrolou Hamásu a korigováno Fatahem ze Západního břehu Jordánu, do poloviny května 2024 zabito přes 35 000 osob (z nichž bylo identifikováno 25 000 těl zahrnujících 8 tisíc dětí, 5 tisíc žen a 2 tisíce seniorů)[33], a 1,9 milionu obyvatel Gazy muselo opustit své domovy a uprchnout na jih území.[34][35] Podle analýz byla do konce ledna 2024 izraelskými nálety a armádou zničena nebo zásadně poškozena polovina budov v Pásmu Gazy.[36] Izrael také odpojil palestinskému obyvatelstvu přísun vody, elektrické energie a blokoval přísun humanitární pomoci ze svého území, a to včetně základních léků (viz také totální blokáda Pásma Gazy).[37][38][39] Nejpozději v březnu začaly OSN a různé země varovat před hrozbou hladomoru v Pásmu Gazy.[40]

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Palestinské militantní skupiny nazvaly svou operaci Povodeň Al-Aksá (arabsky عملية طوفان الاقصى‎),[41][42] zatímco Izraelské síly oznámily zahájení ofenzívy s názvem operace Železné meče (hebrejsky מבצע חרבות ברזל‎).[43] Některé tiskové agentury a pozorovatelé označili probíhající konflikt za třetí intifádu.[44][45][46]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Izraelsko-palestinský konflikt.

Tato konkrétní válka je oficiálně první přímý konflikt na území Izraele od arabsko-izraelské války v roce 1948.[47][48] Poprvé od jomkipurské války v roce 1973 Izrael oficiálně vyhlásil válku.[49]

V roce 2005, po skončení druhé intifády, se Izrael rozhodl stáhnout z Pásma Gazy, které okupoval po vítězství v šestidenní válce v roce 1967. Hamás získal kontrolu nad Pásmem Gazy po volbách v roce 2006 a upevnil si ji po občanské válce s Fatahem v roce 2007.[50] Pásmo Gazy je od roku 2007 pod izraelskou a egyptskou blokádou, což vedlo organizaci Human Rights Watch k označení území jako „vězení pod širým nebem“.[51] Kromě toho je Pásmo Gazy odříznuto od zbytku světa a přístup ke zdrojům včetně potravin, vody a elektřiny je téměř zcela pod kontrolou Izraele.[52] Blokáda způsobila v pásmu značné ekonomické potíže[53] a Hamás ji uvedl jako jeden z důvodů své ofenzívy do Izraele.[54]

Mezi lety 2006 a 2023 Izrael podnikal do Pásma Gazy pravidelné vojenské operace, zatímco Hamás ostřeloval izraelské území. Mezi nejničivější ofenzívy Izraele lze řadit Operaci Lité olovo (2008), která si vyžádala smrt 1300 Palestinců a 13 izraelských vojáků,[55] a dále Operaci Ochranné ostří (2014), při které zemřelo přes 2000 Palestinců a 72 Izraelců.[56] V letech 2021 a 2022 probíhala série vzájemných ozbrojených úderů vedených izraelskou armádou na jedné straně a Hamásem a dalšími radikálními hnutími v Pásmu Gazy na straně druhé.

V roce 2023 se stupňovalo napětí mezi Palestinci a Izraelem. Před útokem bylo Izraelskými obrannými silami zabito nejméně 247 Palestinců, přičemž palestinskými militantními skupinami bylo zabito 32 Izraelců a dva cizinci.[57][58] V témže roce byla ustavena také pravicová vláda Benjamina Netanjahua, která zintenzivnila výstavbu izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.[59][60] (Viz také izraelské operace Štít a šíp a operace Domov a zahrada.) Zároveň narůstaly konflikty mezi izraelskými osadníky a palestinským obyvatelstvem a narůstalo napětí kolem jeruzalémského posvátného místa, mešity al-Aksá.[49]

Velitel Brigád Izz ad-Dína al-Kassáma Muhammad Dajf v nahrávce z prvního dne útoku uvedl, že útok byl reakcí na „znesvěcení mešity al-Aksá“ a na to, že Izrael letos zabil a zranil stovky Palestinců.[61] Vyzval Palestince a izraelské Araby, aby „vyhnali okupanty a zbourali zdi“.[61][62] Dodal také, že operace byla zahájena, aby „nepřítel pochopil, že doba jeho řádění bez odpovědnosti skončila“.[63]

Zakrvácená podlaha po útoku na kibuc Nachal Oz v Izraeli

Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu v televizním prohlášení z prvního dne útoku prohlásil: „Občané Izraele, jsme ve válce. Dnes ráno Hamás zahájil překvapivý vražedný útok proti Státu Izrael a jeho občanům“.[64] Dodal, že se Izrael zaměří „na všechny pozice Hamásu“ a že z Pásma Gazy udělá „pustý ostrov“.[54]

K útoku došlo během židovského svátku Simchat Tóra o šabatu[65] a den po 50. výročí zahájení jomkipurské války, která rovněž začala překvapivým útokem.[66] V září došlo ke střetům u bariéry mezi Izraelem a Pásmem Gazou, které trvaly dva až tři týdny. Dne 29. září Katar, OSN a Egypt zprostředkovaly dohodu mezi Izraelem a představiteli Hamásu v Pásmu Gazy o znovuotevření uzavřených přechodů a deeskalaci napětí.[67][68][69]

Izrael a Saúdská Arábie vedou jednání o normalizaci vztahů, přičemž saúdskoarabský korunní princ Muhammed bin Salmán prohlásil: „Mám skutečný pocit, že to bude možné“.[70] Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že „opakovaně varovalo, že pokračující izraelská okupace Pásma Gazy bude podporovat násilí“.[71]

Mluvčí Hamásu oznámil, že Írán útok proti izraelským civilistům veřejně chválil. Postupně se ze stran světových vlád ozývá čím dál více hlasů volajících po ukončení bombardování palestinských civilistů, jelikož ztráty na životech jsou enormní.[72]

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Časová osa války Izraele s Hamásem (2023).
Zakrytá těla zabitých teroristů po masakru v Be'eri.
Fotografie některých unesených izraelských civilistů (ofoceno 17. října, Praha-Palmovka)

Dne 7. října 2023 kolem 6:30 místního času zahájil Hamás raketovou palbu z Pásma Gazy na území Izraele. Podle prohlášení Hamásu bylo vystřeleno více než 5000 raket během 20 minut. Podle izraelských médií Hamás vypálil minimálně 2200 raket,[73] z nichž většinu (75 %) zachytil protiraketový systém Iron Dome.[74] Zasaženy byly obce v okolí Pásma Gazy, ale i vzdálenější města. Během raketového útoku a krátce po něm začaly na území Izraele pronikat oddíly ozbrojenců Hamásu v počtu asi 1000 mužů, které mířily k obydleným oblastem. Byla napadána technika IOS.[75] V Zikimu provedli palestinští ozbrojenci obojživelný výsadek. Pozemní útoky byly vedeny na Nir Oz, Be'eri a Netiv ha-Asara, Ofakim a Sderot a kibucy v okolí Pásma Gazy (mj. Kerem Šalom, Nirim, Cholit, Nir Am, Nachal Oz, Nir Jicchak, Magen, Urim),[76] Palestinští ozbrojenci zabíjeli jak izraelské civilisty, tak vojáky; další odváželi do Pásma Gazy jako rukojmí, včetně těl mrtvých izraelských vojáků.[77] Nejvíce obětí bylo hlášeno z hudebního festivalu Supernova v Re'im, kde ozbrojenci Hamásu podle lékařské služby zmasakrovali 364 civilistů, dalších nejméně 40 civilistů potom bylo uneseno.[78] Svou podporu operaci vedenou Hamásem vyjádřily další palestinské ozbrojené skupiny, přičemž některé se útoku aktivně zúčastnily.

Během dne zahájil izraelská armáda letecké útoky proti Pásmu Gazy. Zasaženo bylo údajně 17 vojenských objektů Hamásu a 4 velitelská centra. Zasažena byla i budova v Gaze, kde sídlila rozhlasová stanice provozovaná Hamásem. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví bylo při náletech zabito 232 osob.[79].

Boje pokračovaly i v dalších dnech. Izraelské letectvo napadalo další cíle v Pásmu Gazy. Izraelské speciální jednotky s podporou pravidelné armády sváděly pozemní boje s palestinskými oddíly, kterým se předcházející den podařilo obsadit některé obce v okolí Pásma Gazy či izraelskou vojenskou základnu. Plnou kontrolu nad izraelským územím se IOS podařilo získat až 9. října.

Po prvních dvou dnech bojů stoupl v Izraeli počet obětí na nejméně 700 a v Pásmu Gazy zahynulo 413 osob. Podle IOS bylo na území Izraele zabito 400 palestinských ozbrojenců a desítky jich byly zajaty.[80]

Zraněné palestinské děti čekají na ošetření v nemocnici Šifá v Gaze.

Izraelský ministr obrany oznámil 9. října, že IOS zahájily úplnou blokádu Pásma Gazy. Izraelské letectvo zároveň pokračovalo v bombardovací kampani v Pásmu Gazy, na což Hamás a Palestinský islámský džihád odpovídal raketovým ostřelováním izraelského území.[81] Během dne došlo i k narušení izraelsko-libanonské hranice, kterou narušil oddíl ozbrojenců PID.[82]

Dne 10. října zahájil Izrael částečnou mobilizaci 360 000 záložníků. Izraelské letectvo pokračovalo v bombardovací kampani. Napadány byly mimo jiné hraniční přechod Rafah, vládní čtvrť v Gaze[83] či objekt Islámské univerzity.[84]

Ve středu 11. října oznámil izraelský premiér Benjamin Netanjahu vznik vlády národní jednoty. Tato vláda má pouze tři členy včetně předsedy největší opoziční strany Binjamina Gance. Vláda přijímá pouze rozhodnutí související s vedením války.[85]

V dalších dnech obě strany, jak IOS, tak palestinské skupiny v čele s Hamásem pokračovaly ve vzájemném ostřelování. 12. října izraelské letectvo napadalo cíle v Pásmu Gazy, z Pásma Gazy byly odpáleny rakety, které zasáhly izraelský Sderot.[86] K útokům proti Izraeli došlo i ze syrského území, na což Izrael odpověděl dělostřeleckou palbou a bombardováním.[87]

V pátek 13. října podnikl Izrael omezený pozemní útok do Pásma Gazy. Cílem byla likvidace ozbrojenců Hamásu a nalezení unesených rukojmí.[88] IOS vydala pokyn, aby všichni civilisté opustili Gazu. To však OSN označila za nemožné.[89].

Izraelští vojáci se připravují na pozemní invazi do Pásma Gazy 19. října 2023

16. října vláda Spojených států oznámila vyslání letadlové lodi USS Dwight D. Eisenhower do oblasti východního Středomoří, aby se připojila k USS Gerald R. Ford mající za cíl odstrašit různé státní či nestátní subjekty od zasahování do konfliktu.[90] Preemptivními útoky proti Izraeli pohrozil Írán ústy íránského ministra zahraničí Hosseina Amirabdollahiana.[91] Dále pak přislíbila Izraeli další vojenské vybavení a munici.[92]

Výbuch u nemocnice al-Ahlí[editovat | editovat zdroj]

Letadlové lodě USS Dwight D. Eisenhower a USS Gerald R. Ford ve východní oblasti Středozemního moře

Dne 17. října došlo k výbuchu v Gaze poblíž nemocnice Al-Ahlí Arabi, při kterém bylo zabito podle ministerstva zdravotnictví v Gaze 471 civilistů. Ačkoli palestinská strana okamžitě obvinila Izrael z bombardování nemocnice, pozdější šetření odhalilo, že výbuch způsobila závadná raketa odpálená z Gazy, s největší pravděpodobností Palestinským islámským džihádem, a počty obětí zveřejněné ministerstvem zdravotnictví v Gaze byly navíc ve velké míře nadsazené.[93][94][95] Několik vyšetřování včetně toho od organizace Human Rights Watch ukázalo (závěry zveřejněny 28. listopadu 2023), že při útoku byl použit typ rakety, který používají palestinské ozbrojené skupiny.[96]

Pokračování konfliktu[editovat | editovat zdroj]

V následujících dnech došlo k rozšíření konfliktu, když se do bojů proti Izraeli zapojil z Libanonu Hizballáh ostřelováním izraelských pozic. Na to IOS odpověděly dělostřeleckou palbou a nálety.[97] Rakety s cílem zasáhnout Izrael odpálili z Jemenu i Hútíové.[98] Bezpečnostní a zatýkací akce izraelských bezpečnostních složek pokračovaly i na Západním břehu Jordánu.[99]

V sobotu 28. října zahájily IOS invazi do Pásma Gazy rozsáhlým pozemním útokem ve směru na města Bajt Hanún a Bureij.[100]

Následky bojů, v pozadí jsou patrná izraelská vojenská vozidla
Následky leteckého úderu Izraele

Příměří z listopadu 2023[editovat | editovat zdroj]

V pátek v 7 hodin ráno místního času 24. listopadu 2023 vstoupilo v platnost čtyřdenní příměří mezi palestinskými militantními organizacemi vedenými Hamásem a Izraelem. Kromě zastavení bojů se obě strany dohodly na výměně zadržovaných civilistů. Palestinské skupiny propustí 50 žen a dětí zadržovaných jako rukojmí po útoku ze 7. října. Izrael propustí 150 žen a dětí zadržovaných v izraelských věznicích.[101] Podle izraelského prohlášení za každých dalších 10 propuštěných rukojmí bude příměří prodlouženo o jeden den. Podle prohlášení Hamásu dohoda obsahuje podrobnosti o bezletové zóně nad nad jihem Pásma Gazy a částečné bezletové zóně na severní částí Pásma Gazy a o dodávkách humanitární pomoci, včetně paliva a lékařské pomoci. Hamás je jedinou palestinskou skupinou uveden v dohodě o příměří a neexistují náznaky, že by se jiné palestinské skupiny cítily vázány uzavřenou dohodou.[102] Podle svého prohlášení bude Hizballáh respektovat uzavřené příměří za podmínky, že Izrael nebude útočit na jižní Libanon.[103]

Dohoda byla dosažena po intenzivním vyjednávání zprostředkovaného Katarem, Egyptem a USA. Izraelská vláda podmínky příměří a propuštění zadržených osob schválila na svém jednání ve středu 22. listopadu ráno. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že se jednalo o... těžké rozhodnutí, ale správné rozhodnutí. Zároveň ale dodal, že... jsme ve válce a budeme ve válce, dokud nedosáhneme všech svých cílů, zničit Hamás a vrátit naše zajatce a pohřešované osoby.[104]

V pátek 24. listopadu bylo Hamásem propuštěno 24 rukojmí, z toho 13 Izraelců, 10 Thajců a 1 Filipínec. Thajci a Filipínec byli propuštěni na základě separátního vyjednávání vedeného Íránem. Izraelské úřady zároveň propustili z izraelské věznice Damon 39 palestinských věznů včetně žen a dětí.[105] Z Egypta do Gazy zároveň vstoupilo 137 nákladních vozidel s humanitární pomocí obsahující zdravotnické potřeby, palivo a jídlo.[106]

V sobotu 25. listopadu propustil Hamás 17 rukojmí, z toho 14 Izraelců a 3 Thajce. Izrael propustil 39 palestinských vězňů. Do Pásma Gazy se během dne dostalo 200 nákladních vozidel s humanitární pomocí.[107]

Izraelský prezident Herzog a německý prezident Frank-Walter Steinmeier v Izraeli dne 26. listopadu 2023

Během neděle 26. listopadu Hamás propustil 13 Izraelců, 3 Thajce a 1 Rusa s dvojím občanstvím. Propuštění byli předáni zástupcům Červeného kříže. Izrael v rámci dohody propustil 39 vězněných Palestinců. Ruský občan byl dle Hamásu propuštěn jako... ocenění pozice Moskvy ke konfliktu v Pásmu Gazy. Hamás údajně uvažuje o prodloužení příměří o 2 až 4 dny s tím, že by počet propuštěných rukojmí byl zvýšen o 20 až 40. Izrael je připraven zahájit bojové operace okamžitě po ukončení příměří, ale... uvítal by dohodu o delší přestávce v bojích, pokud by to znamenalo propuštění dalších rukojmích zajatých v Izraeli.[108]

V pondělí 27. listopadu oznámil mluvčí katarského ministerstva zahraničí, že... v rámci probíhajícího zprostředkování bylo dosaženo dohody o prodloužení humanitárního příměří o další dva dny...[109] Během dne Hamás propustil 11 rukojmí, Izrael zároveň propustil 33 vězněných Palestinců.[110]

V úterý 28. listopadu propustil Hamás 12 zadržovaných rukojmí, z toho 10 Izraelců a a 2 Thajce. Izrael z vězení propustil 30 Palestinců. Podle propuštěných palestinských vězňů byli v izraelských věznicích týráni. Prostřednictvím katarských vyjednávačů bylo dohodnuto prodloužení příměří o dalších 48 hodin.[111]

Během středy 29. listopadu bylo Hamásem propuštěno 10 Izraelců, 2 ženy s rusko-izraelským občanstvím a 4 Thajci. Izrael propustil 30 vězněných Palestinců.[112]

Ve čtvrtek 30. listopadu bylo Hamásem propuštěno 8 zadržovaných rukojmí, včetně osob s občanstvím Mexika, Uruguaye a Ruska. Izrael propustil 30 palestinských vězňů. Příměří bylo prodlouženo do rána 1. prosince.[113]

Ředitel izraelské zpravodajské služby Mosad David Barnea, který zastupuje Izrael na jednáních o příměří v Dauhá, nařídil 2. prosince izraelským zástupcům, aby opustili jednání. Důvodem podle Izraele je, že Hamás měnil podmínky pro propuštění rukojmí výměnou za palestinské vězně. Izrael požaduje v první fázi propuštění všech žen a dětí, přičemž Hamás odmítá zahrnout do této skupiny příslušnice izraelské armády. Hamás navíc požaduje změnu poměru počtu propuštěných rukojmí a vězňů ve prospěch Palestinců.[114] Podle Hamásu jednání skončila do té doby, dokud Izrael neukončí své útoky.[115][116]

Porušení podmínek příměří[editovat | editovat zdroj]

Podle podmínek příměří se IOS zavázaly nesledovat každý den na 6 hodin pohyb Hamásu v Pásmu Gazy. Pohyb Hizballáhu v jižním Libanonu sledován je. To vedlo k tomu, že Hizballáh vypustil proti izraelskému dronu raketu země-vzduch v sobotu 25. listopadu. Izraelské vojenské helikoptéry také zaútočily na nespecifikovanou pozici Hizballáhu. V sobotu večer vypálil rakety země-vzduch na podezřelé objekty letící od Rudého moře k Ejlatu.[117] Představitelé Hamásu Taher al Nunu a Usáma Hamdan obvinili izraelskou armádu ze blíže nespecifikovaného zabíjení Palestinců.[118]

Izraelští vojáci operující v troskách Gazy

V neděli 26. listopadu obvinil mediální poradce Hamásu Taher al Nunu Izrael, že neposkytuje dostatečnou pomoc severu Pásma Gazy. Opačný názor sdělili ředitel palestinského ministerstva zdravotnictví či představitelé Kataru. IOS zveřejnily snímek kontrolního stanoviště Hamásu, kde dochází k přesměrování humanitární pomoci. Izrael tím podporuje hypotézu, že se Hamás snaží zabránit přísunu humanitární pomoci obyvatelům severu Pásma Gazy.[119]

V úterý 28. listopadu odpoledne došlo na severu Pásma Gazy k ozbrojenému střetnutí izraelských jednotek a příslušníky Brigád Izz ad-Dína al-Kassáma. Podle mluvčího IOS byly izraelští vojáci ve dvou případech napadeni třemi výbušnými zařízeními, přičemž několik izraelských vojáků bylo zraněno. Izraelské jednotky palbu opětovaly. Podle mluvčího Brigád Abú Obajdy se naopak porušení podmínek příměří dopustily izraelské síly a Hamás se s tímto narušením vypořádal.[120]

V pátek 1. prosince v 7 hodin ráno místního času obnovila izraelská armáda bojové operace v Pásmu Gazy. Podle izraelského prohlášení porušil Hamás dohodu, když zaútočil proti Izraeli minometnou palbou poblíž komunity Nirim a zranil 5 izraelských vojáků.[121] Podle některých zpráv ale zároveň katarští a egyptští vyjednávači pokračují v rozhovorech.[122]

Boje na jihu Pásma Gazy (Chán Júnis a Rafah)[editovat | editovat zdroj]

Na začátku ledna 2024 se izraelská vojenská technika začala stahovat z některých částí severní Gazy. Podle analytiků šlo o uvolnění intenzity bojů v této oblasti s cílem propustit některé rezervisty, kteří se stali ve válečné ekonomice nákladnými. Současně mělo jít o vytváření rezerv pro případný vpád do Libanonu, ze kterého útočil Hizballáh.[123] Podle hlášení Palestinců ale následně došlo k vyšší intenzitě útoků Izraele na jihu Pásma Gazy.[124] Dne 2. ledna izraelská armáda při vzdušném úderu na předměstí Bejrútu zabila vedoucího představitele Hamásu v Libanonu Sáliha Arúrího. Libanonský premiér Nadžíb Míkátí útok odsoudil jako „další izraelský zločin“.[125] Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh zabití Arúrího označil za akt agrese Izraele vůči Libanonu.[126]

Již na začátku ledna 2024 se začaly ve velkém objevovat zprávy o humanitární krizi v Pásmu Gazy, kde chyběly potraviny, voda i léky. Lidé byli podvyživení, což výrazně ohrožovalo kojence, malé děti a seniory. Humanitární pomoci se do země dařilo dostat jen jednu sedminu oproti době před válkou.[127] V téže době Izrael uvedl, že jeho armáda dokončila likvidaci vojenských struktur Hamásu v severní části Pásma Gazy a zabila při tom zhruba 8000 členů tohoto radikálního hnutí.[128] Celkových obětí na palestinské straně, včetně civilistů, už ale v té době bylo přes 20000.[129] Izrael se v této době soustředil na boj ve městě Chán Júnis. Celkové ztráty na straně izraelské armády byly k začátku ledna cca 180 vojáků.[130] Vůdce hnutí Hamás Ismáíl Haníja dne 9. ledna v katarské metropoli Dauhá na zasedání mezinárodní unie muslimských učenců vyzval muslimské země, aby podpořily boj jeho hnutí proti Izraeli dodávkami zbraní.[131] V Izraeli mezitím jednal americký ministr zahraničí Antony Blinken, kde opět vyjádřil trvající podporu Izraeli, ale současně zdůraznil nutnost ochrany civilistů.[132]

V polovině ledna izraelská armáda při razii v palestinském táboře ve městě Túlkarim na okupovaném Západním břehu zabila čtyři lidi. Další lidé byli zabiti při razii v táboře Batala u Náblusu. V téže době Benjamin Netanjahu odmítl americký návrh, který počítal s normalizací vztahů Izraele se Saúdskou Arábií výměnou za postupné směřování ke vzniku palestinského státu.[133] Evropský parlament 18. ledna opět uznal právo Izraele se bránit, vyzval k propuštění rukojmích a rozbití Hamásu. Současně však odsoudil vojenskou reakci Izraele jako nepřiměřenou a volal po intenzivnější humanitární pomoci.[134] Evropská unie současně zavedla nové sankce proti vedení Hamásu.[135]

Na konci ledna představitel Hamásu Usáma Hamdán v Libanonu prohlásil, že Hamás propustí všechna rukojmí, která drží, pokud Izrael propustí všechny vězněné Palestince. Současně slíbil, že pokud Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydá rozhodnutí, které bude požadovat příměří v Pásmu Gazy, tak Hamás zastaví boje za předpokladu, že tak učiní i Izrael.[136] Ke konci ledna izraelští příbuzní rukojmích držených hnutím Hamás v Pásmu Gazy a další Izraelci několik dní demonstrovali na přechodu Kerem Šalom, což je jeden ze dvou přechodů, jímž se Palestincům dostává humanitární pomoc. Humanitární konvoje se snažili blokovat.[137]

Izrael v lednu obvinil Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), že je napojen na činitele Hamásu. Úřad reagoval výpovědí některým svým zaměstnancům.[138] V reakci na obvinění řada světových zemí pozastavila své finanční příspěvky tomuto úřadu.[139] Na konci ledna BBC poukázalo na špatnou situaci palestinských dětí. Podle zveřejněné zprávy od začátku války zemřelo přes 11000 dětí a o rodiče přišlo již 24000 dětí.[140]

Spojené státy americké, Egypt a Katar intenzivně vyjednávaly podmínky příměří, zajištění humanitární pomoci Palestincům a propuštění rukojmí. Podmínky projednávali s Izraelem i Hamásem.[141] Izrael mezitím pokračoval v bojích na jihu Pásma Gazy a dostal se až k městu Rafáh. Současně uvedl, že zabil již 10000 členů Hamásu.[142] Před ofenzívou Izraele do města Rafah vyjádřilo OSN obavy z důsledků pro Palestince, kteří se zde shromáždili při útěku před izraelskou armádou.[143] Na začátku února začal Izrael Rafah ostřelovat, a to v době, kdy se na území dvousettisícového města ukrývalo kolem milionu uprchlíků.[144] V téže době Izrael uvedl, že podle jeho zpráv bylo již 31 rukojmích mrtvých.[145] Proti útoku na Rafah se ohradili také světoví politici, kteří požadovali plán na ochranu civilistů, a to včetně amerického prezidenta Joe Bidena.[146] Izrael ale s ostřelováním Rafahu pokračoval dále.[147] Armáda ovšem slíbila, že před vpádem do Rafahu umožní odchod civilistů.[148] V polovině února palestinský prezident Mahmúd Abbás vyzval Hamás, aby se s Izraelem dohodl na podmínkách příměří a propustil rukojmí.[149] Benjamin Netanjahu ovšem pronesl, že nikdy nehodlá uznat palestinský stát a podřídit se mezinárodnímu plánu poválečného vývoje, který by k tomuto cíli vedl.[150]

V polovině února v Pásmu Gazy přestala fungovat Násirova nemocnice ve městě Chán Júnis, která byla druhou největší v zemi a poslední funkční v jižní oblasti. Počet palestinských obětí byl v této době už kolem 29000 s dalšími 65000 zraněnými.[151] Izraelská vláda současně uvedla, že pokud nedojde k propuštění rukojmí, zahájí ofenzívu do Rafahu do ramadánu (tj. do 10. března).[152] Většina zemí EU v reakci vyzvalo k okamžité humanitární pauze.[153] Podle statistiky izraelské armády do 20. února Izrael provedl 31000 náletů, přičemž většina z nich byla na Pásmo Gazy a asi 1000 na cíle v Libanonu.[154] Na konci února se v Paříži dosáhlo diplomatické shody na obrysech dohody o dočasném příměří.[155] O jejím přijetí se následně jednalo na začátku března v Káhiře, ale bez delegace Izraele, který účast odmítl.[156] Oficiální jednání skončilo bez úspěchu.[157] Po něm následovala další jednání v Dauhá, kde byl Izrael již přítomen.

Ačkoliv byly boje v této době nejintenzivnější na jihu Pásma Gazy, Izrael pokračoval s operacemi proti Hamásu také ve zbylých částech území. Na severu pokračovaly cílené vojenské zásahy Izraele a kvůli odříznutí od jihu, kde byly hraniční přechody, kterými se do území dostávala humanitární pomoc, byl sever více zasažen nedostatkem potravin a zdrojů. Dne 29. února se odehrál incident, během nějž přišlo o život kolem 100 Palestinců. Ti se tlačili kolem humanitárního konvoje, který byl střežen izraelskou armádou. Během tlačenice začali vojáci Izraele, údajně v ohrožení života, pálit do davu, ve kterém následně propukla panika.[158]

Příprava vpádu do Rafahu[editovat | editovat zdroj]

Izrael původně plánoval zaútočit na město Rafah do 10. března 2024. Po mezinárodním tlaku ovšem útok odložili. Mezinárodní společenství požadovalo garanci ochrany civilního obyvatelstva, jelikož ve městě se tísnili všichni uprchlíci ze severu Pásma Gazy. Spojené státy americké, klíčový spojenec Izraele, například před útokem požadovaly předložit evakuační plán. Benjamin Netanjahu 20. března prohlásil, že evakuační plány jsou těsně před schválením a že schválil plán budoucího pozemního útoku na Rafah. Počet obětí na palestinské straně byl již v této době kolem 32 tisíc osob.[159] Na severu Pásma Gazy Izrael pokračoval v cílených operacích proti Hamásu. V březnu provedl razii v nemocnici Šífa ve městě Gaza, během které zabil dvě stě bojovníků Hamásu.[160] V téže době Izrael pokračoval v dronových útocích na členy Hamásu na jihu Libanonu.[161] Ke konci března začal Izrael obléhat a ostřelovat další dvě nemocnice na jihu Pásma Gazy. Šlo o nemocnice Amal a Násir ve městě Chán Júnis. Izrael tvrdí, že nemocnice využívá k vojenským účelům a jako úkryt pro své bojovníky Hamás. Hamás i lékařský personál nemocnic to ale popírají.[162] V polovině března Netanjahu uvedl, že jeho armáda v Pásmu Gazy zabila již přes 13 000 příslušníků Hamásu.[163]

Ke konci března 2024 Evropská unie i Rada bezpečnosti OSN poprvé od vypuknutí války došly k jednomyslným prohlášením členských států na podporu příměří. Izrael tyto kroky mezinárodních společenství odsoudil a mezitím zveřejnil, že začátkem března při vzdušném úderu zabil zástupce šéfa ozbrojeného křídla Hamásu Marvána Ísu, považovaného za třetího nejvýše postaveného představitele Hamásu. Nálet se uskutečnil na objekt v uprchlickém táboře Nusajrát.[164]

Na začátku dubna 2024 Izrael opakovaně zasáhl konvoj mezinárodní neziskové organizace World Central Kitchen (WCK). Při útoku zemřelo sedm osob, včetně Evropanů. Spojené království si předvolalo izraelského velvyslance a mnoho zemí včetně Česka vyzvalo k lepší ochraně humanitárních pracovníků v Pásmu Gazy.[165] Izraelská armáda se k útoku přiznala a označila ho za chybu a spustila vyšetřování. Brzy poté uvedla, že propustí dva důstojníky a několika dalším vojákům udělí důtku.[166] Izraelská armáda od října 2023 do dubna 2024 zabila 203 humanitárních pracovníků. Pro srovnání na celém světě za rok 2022 zemřelo 116 pracovníků humanitárních organizací.[167]

Dne 7. dubna 2024 se izraelské pozemní jednotky stáhly z jihu Pásma Gazy. Armáda zůstala jen v Necarimském koridoru napříč od oblasti Beeri na jihu Izraele až k pobřeží Pásma Gazy, kde je plovoucí molo provozované Americkou armádou.[168] Koridor armádě umožňuje zásahy v severní a střední části Gazy, brání Palestincům v návratu do severní části oblasti a umožňuje humanitárním organizacím dodávat pomoc přímo do severní části Pásma Gazy.[169] Izrael současně provedl vzdušné údery v údolí Bikáa na východě Libanonu proti pozicím hnutí Hizballáh.[170]

Dne 10. dubna 2024 Izrael během cíleného náletu na území města Gaza zabil tři syny vůdce Hamásu Ismáíla Haníji Amíra, Muhammada a Házima, kteří byli podle Izraele členy Hamásu. Při náletu zemřela také jeho čtyři vnoučata. Útok provedla izraelská armáda v koordinaci s bezpečnostní službou Šin Bet.[171][172]

Kolem 200. dnu války (23. dubna 2024), v situaci, kdy se po dubnových útocích začala uklidňovat vyhrocená situace mezi Izraelem a Íránem, se pozornost Izraele vrátila k Rafahu. Izrael měl informovat své spojence o evakuačním plánu pro civilisty v Rafahu, předtím než spustí pozemní ofenzívu. Podle plánu mají první dva až tři týdny operace spočívat v evakuaci civilistů v koordinaci se Spojenými státy, Egyptem a dalšími arabskými zeměmi. Evakuace bude údajně zahrnovat přesun civilistů mimo jiné do nedalekého města Chán Júnis. Izrael počítá s tím, že následné boje v Rafahu potrvají nejméně šest týdnů. Ministr zahraničních věcí USA Antony Blinken ovšem zopakoval, že takto rozsáhlou vojenskou operaci do Rafahu Spojené státy nepodpoří.[173] Satelitní snímky ovšem ukázaly, že Izrael přesto začal s výstavbou stanového městečka pro Palestince ve městě Chán Júnis.[174]

Ofenzíva do Rafahu[editovat | editovat zdroj]

Ke konci dubna Izrael provedl několik cílených operativních vpádů a náletů v Rafahu. Při těch zemřely desítky lidí včetně civilistů.[175][176] Dne 5. května 2024 Izrael na několik dní uzavřel přechod Kerem Šalom, poté, co ho při raketovém útoku ostřeloval Hamás. Během útoku zemřeli tři vojáci izraelské armády.[177][178] Téhož dne Izrael oznámil, že při náletu na cíl v Rafahu zabil Imana Zareba, který 7. října 2023 vedl část jednotek Palestinského islámského džihádu při útoku na Izrael.[179] Druhého dne oznámila izraelská armáda rozsáhlou evakuaci civilistů z východu města. Obyvatele oblasti vyzvala, aby se přesunuli do humanitární oblasti.[180][181] Americký prezident Joe Biden znovu oznámil Netanjahuovi, že případný útok na Rafah nepodpoří.[182] Izrael přesto pokračoval v náletech a 7. května vstoupil s armádou v omezených výpadech do východního Rafahu, přičemž zajistil a uzavřel tamní hraniční přechod s Egyptem, který podle izraelské armády využíval Hamás, čemuž svědčily střety s ozbrojenci. Byly tím ale také přerušeny transporty humanitární pomoci přes výše zmíněné dva hraniční přechody.[183][184] Spojené státy následně odložily plánovanou dodávku munice Izraeli kvůli jeho operacím v Rafahu, stalo se tak poprvé od vypuknutí války.[185] Americký prezident Joe Biden to odůvodnil tím, že Izrael použil bomby dodávané Spojenými státy k útokům, při nichž v Pásmu Gazy umírali palestinští civilisté. Současně uvedl, že pokud Izrael zcela vstoupí do Rafahu, USA budou nadále dodávat jen obrannou munici do systému protivzdušné obrany.[186]

Podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (UNOCHA) do 10. května 2024 z Rafahu před blížící se ofenzívou uprchlo přes 110 000 Palestinců, přičemž každý den mělo jít o kolem 30 000 osob. Podle úřadu se většina z těchto lidí od začátku války mezi Izraelem a Hamásem musela stěhovat již pětkrát nebo šestkrát. Kvůli přerušení dodávek humanitární pomoci také úřad varoval před humanitární katastrofou a kolapsem zbývajících zdravotnických zařízení.[187] Izraelská armáda v téže době dokončila pozemní obklíčení východního Rafahu a začala postupovat do města, kde vedla boje s Hamásem.[188][189] Během května armáda našla těla celkem šesti rukojmích, kteří byli zavražděni v říjnu 2023 a následně byla jejich těla odvlečena do Pásma Gazy.[190][191] K 20. květnu 2024 podle izraelské armády opustilo Rafah již 950 000 osob.[192]

Dne 24. května 2024 Mezinárodní soudní dvůr nařídil Izraeli „okamžitě zastavit vojenskou ofenzivu a jakékoliv další akce v guvernorátu Rafah, které by mohly způsobit Palestincům takové životní podmínky, které by vedly k fyzickému zničení části nebo celé skupiny“, udržení v provozu hraničního přechodu Rafah a umožnit přístup do Pásma Gazy vyšetřovatelům Spojených národů, kteří budou prověřovat páchání zločinu genocidy.[193]

Ke konci května provedly Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma raketový útok na střední Izrael. Podle zpráv mělo jít o osm raket vypálených z Rafahu s doletem až do Tel Avivu. Šlo o první takový útok Hamásu za poslední čtyři měsíce. Útok způsobil zranění dvou osob. Většina raket byla sestřelena izraelskou protivzdušnou obranou.[194][195] V odvetném útoku izraelská armáda provedla nálety na uprchlický tábor u Rafahu, při kterém zemřelo přes čtyřicet osob a dvě stovky byly zraněny (většinově civilistů).[196] Současně byly provedeny izraelské nálety i na další cíle v celém Pásmu Gazy.[197] Poté, co představitelé různých států světa izraelský útok odsoudili, Netanjahu ho označil za „tragickou chybu“ a přislíbil jeho vyšetření.[198] V téže době došlo v Rafahu, na hranici s Egyptem, k přestřelce mezi izraelskou a egyptskou armádou, během které byl zastřelen egyptský voják. Obě země následně incident vyšetřovaly.[199]

Dne 30. května 2024 Izrael oznámil, že kontroluje celou nárazníkovou zónu mezi Pásmem Gazy a Egyptem, označovanou jako Filadelfský koridor, měřící zhruba 14 kilometrů. Kontrola nad tímto územím je pro Izrael klíčová, protože slouží k pašování zboží a vojenského vybavení do Pásma Gazy. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel tvrdí, že Hamás kvůli tomu už nemůže pašovat zbraně z Egypta, když je oblast pod kontrolou izraelských vojáků. K pašování sloužila palestinskému hnutí síť tunelů, kterou se snažil obcházet blokádu, jež Egypt spolu s Izraelem zavedl poté, co se v Pásmu Gazy v roce 2006 chopilo moci teroristické hnutí Hamás. Stovky z nich dokázal Egypt již dříve zničit, zamořit či zaplavit vodou, i tak jich ale izraelská armáda lokalizovala na hranicích přinejmenším 20 a dalších přes 80 ve Filadelfském koridoru.[200][201][202] Poradce Bílého domu pro komunikaci v oblasti národní bezpečnosti John Kirby potvrdil, že je izraelská armáda o plánu získání Filadelfského koridoru za účelem zvýšení tlaku na Hamás informovala.[202]

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari oznámil, že Izrael podél koridoru objevil desítky raketometů, některé jen 10 až 40 metrů od egyptských hranic. Domnívá, že je tam Hamás umístil záměrně, aby Izraeli zabránil po nich střílet, ze strachu, že by střely dopadly na území Egypta.[201][203] Izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi ke konci května 2024 oznámil, že se předpokládá ještě tak 7 měsíců bojů.[200]

Dne 8. června 2024 izraelská armáda během speciální vojenské záchranné akce v uprchlickém táboře Nusajrát v centrální části Pásma Gazy osvobodila čtyři živé rukojmí.[204] Při této záchranné akci byl zabit jeden izraelský voják. Počty obětí na straně Palestinců se různí a nelze je nezávisle ověřit. Podle izraeslké armády přišlo během akce o život několik desítek Palestinců, ale méně než 100, zatímco podle úřadů ovládaných Hamásem, které nerozlišují mezi teroristy a civilisty, šlo o 210 Palestinců, včetně desítek žen a dětí, dalších více než 400 Palestinců bylo zraněno. Izraelská armáda připustila rozsáhlé civilní ztráty, ze kterých ale viní Hamás, neboť rukojmí zadržoval v civilním prostředí.[205][206][207] Tři ze zachráněných rukojmí byli drženi u Abdallaha Aljamala, jednoho z novinářů Al-Jazeery a The Palestine Chronicle, který se prezentoval jako nezávislý novinář zaměřující se na humanitární situaci v Pásmu Gazy. Al-Jazeera toto tvrzení popřela, ačkoli ho uvádí jako autora článku z roku 2019.[208][209] Podle izraelských úřadů Hamás stále zadržoval 116 rukojmích zajatých 7. října 2023, přičemž ale zhruba čtvrtina z nich byla Izraelem již považována za mrtvé.[210]

Související konflikty[editovat | editovat zdroj]

Izrael a Západní břeh Jordánu[editovat | editovat zdroj]

Mapa Palestiny. Území pod plnou nebo částečnou kontrolou Palestinců jsou žlutá a území pod plnou kontrolou Izraele jsou vybarvena modře.

V únoru 2024 vydala organizace Amnesty International zprávu, ve které uvedla, že Izrael provádí na okupovaném území Západního břehu Jordánu nezákonné zabití včetně užití neodůvodněné smrtící síly. Amnesty takto zdokumentovala minimálně dvacet případů, včetně zabití sedmi dětí. Izrael měl současně bránit zraněným Palestincům v lékařské pomoci. V roce 2023 bylo na území Západního břehu Izraelci zabito minimálně 507 Palestinců, včetně 81 dětí. Šlo o nejvíce zabitých na tomto území za posledních dvacet let. [211]

Násilí se dopouštěli také izraelští osadníci na Západním břehu, kteří se podle zprávy OSN z konce října 2023 podíleli na zabití desítek Palestinců, na zranění 2000 Palestinců a vyhnání minimálně 1000 Palestinců z jejich domovů.[212]

V říjnu 2023 provedl Izrael letecký nálet na mešitu Al-Ansar ve městě Dženín, u které tvrdil, že je skrýší bojovníků Hamásu.[213]

Izraelská armáda v dubnu 2024 oznámila, že na Západním břehu Jordánu nalezla tělo pohřešovaného izraelského teenagera, který byl podle ní zabit při „teroristickém útoku“. Desítky židovských osadníků předtím vtrhly do palestinské vesnice Mughajir, kde při hledání 14letého izraelského chlapce, který ráno odešel ze své farmy pást ovce a od té doby byl nezvěstný, zabily jednoho Palestince a 25 dalších zranily. S oznámením smrti chlapce přišla nová vlna útoků osadníků, média informují o desítkách zraněných.[214]

Dne 19. dubna 2024 Evropská unie poprvé uvalila sankce na radikální izraelské osadníky kvůli jejich útokům na Palestince na okupovaném Západním břehu. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell předložil návrh na uvalení sankcí proti izraelským extremistickým osadníkům už v prosinci 2023. Proti sankcím se ale tehdy stavěla Česká republika a Maďarsko. Již dříve v roce 2024 uvalily Spojené státy americké sankce na čtyři izraelské osadníky, které viní z páchání násilí na Palestincích na Západním břehu.[215]

V dubnu provedl Izrael zátah v uprchlickém táboře Nur Shams na severozápadě Západního břehu Jordánu. Během dvoudenní akce bylo zabito deset palestinských ozbrojenců a osm zatčeno. Izraelští vojáci zadrželi zbraně a výbušniny. Ozbrojenci patřili k Palestinskému islámskému džihádu.[216]

V květnu 2024 se odehrálo několik incidentů, během nichž členové Hamásu stříleli z města Túlkarim na přilehlé město Bat Chefer. Střelba si nevyžádala žádné oběti ani zraněné. Vyvolala ale pohoršení místních politiků.[217] Na střelbu reagoval také krajně pravicový ministr financí Becal'el Smotrič, který pronesl, že s teroristy ze Západního břehu Jordánu má být naloženo jako s těmi v Pásmu Gazy.[218] Túlkarim přitom bylo předmětem vojenských operací Izraele již dříve. Například během zátahu izraelské armády ze začátku května 2024 bylo zabito několik členů ozbrojeného křídla Hamásu.[219] Již v lednu 2024 během dvoudenní operace v uprchlickém táboře ve městě Túlkarim izraelští vojáci podle sdělení armády zabili nejméně osm ozbrojenců, našli tři desítky zbraní a několik stovek výbušných zařízení a zničili pět výroben výbušnin. Podle Palestinců ale armáda při razii zničila také několik budov a silnic.[220]

Izrael a Hizballáh[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Časová osa války Izraele s Hamásem (libanonská hranice).

Od počátku války s Hamásem se Izrael potýkal také s přeshraničními konfrontacemi s Hizballáhem, zejména v Libanonu (případně v Sýrii).[221] Na obou stranách hranice musely v důsledku konfliktu odejít ze svých domovů desetitisíce lidí. Na místě se snaží situaci deeskalovat mise OSN UNIFIL.

V Libanonu od října 2023 do června 2024 zemřelo v důsledku konfliktu podle agentury AFP již 470 lidí (365 příslušníků Hizballáhu, 80 civilistů v Libanonu, 14 vojáků Izraele a 11 civilistů v Izraeli). V červnu 2024 izraelský premiér Netanjahu při návštěvě severní hranice s Libanonem uvedl, že Izrael je připraven na silnou akci proti Hizballáhu, která „tím či oním způsobem“ obnoví bezpečnost.[222]

V polovině června 2024 izraelská armáda zabila vysoce postaveného člena Hizballáhu Táliba Samího Abdalláha, známého též jako ‚Abú Tálib‘. Útok byl proveden ve vesnici Džuaja v Libanonu.[223] Hizballáh krátce poté odpověděl raketovým a dronovým útokem na severní Izrael. Během dne postupně vystřelil přes dvě stě raket a dronů. Útok se obešel bez obětí či zraněných, zažehl ale několik lesních požárů. Většina raket byla sestřelena protivzdušnou obranou.[224] Americký ministr obrany Lloyd Austin následně projednával se svým izraelským protějškem možnosti deeskalace konfliktu.[225]

Izrael a Írán[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Íránsko-izraelský konflikt (2024).
Proíránské milice provedly od října 2023 více než 170 útoků na americké vojenské základny v Iráku, Jordánsku a Sýrii.

Dne 1. dubna 2024 Izrael provedl nálet na íránský konzulát v hlavním městě Sýrie Damašku. Při útoku zemřelo třináct osob. Mezi nimi byl zabit vysoký velitel Íránských revolučních gard Mohammad Rezá Zahedí a také generál Mohammad Rahímí. Izrael odmítl útok komentovat. Írán v reakci pohrozil tvrdou odvetou. Izrael už mnoho let útočí na cíle v Sýrii spojené s Íránem či šíitskou skupinou Hizballáh. Stejně tak útočí na Hizballáh v Libanonu. Podle expertů ale během války s Hamásem tyto přeshraniční nálety na cíle v Sýrii a Libanonu zintenzivnil.[226] Americký prezident Joe Biden přislíbil Izraeli v případě odvetného útoku Íránu silnou podporu.[227]

Írán spustil odvetný útok v noci z 13. dubna 2024. Na Izrael vyslal nižší stovky bezpilotních letounů a raket. Věšinu raket se podařilo sestřelit ještě mimo hranice Izraele. S jejich likvidací Izraeli pomohly USA, Spojené království a Jordánsko. Šlo o první útok vedený proti Izraeli přímo z íránského území.[214] Írán odvetu deklaroval dopředu. Stejně tak Izrael uvedl, že v případě odvetného útoku zaútočí poté na Írán. Americký prezident Joe Biden sice slíbil Izraeli silnou podporu v případě útoku z Íránu, ale odrazoval Izrael od další eskalace konfliktu.[228] Íránská delegace v OSN uvedla, že útok považuje za odvetu za izraelský nálet na íránský konzulát v Damašku a že tím věc považuje za uzavřenou. Pokud by ale Izrael pokračoval v útocích, pohrozili tvrdšími protiútoky.[229] Izrael dne 19. dubna 2024 provedl dronový nálet na leteckou základnu poblíž města Isfahán. Podle Íránu byl útok zneškodněn protivzdušnou obranou.[230]

Izrael a Hútiové[editovat | editovat zdroj]

Jemenští povstalci Hútiové podporovaní Íránem provedli v době války Izraele s Hamásem několik náletů na Izrael. Hútíové se považují za součást takzvané „osy odporu“ proti Izraeli, která zahrnuje Íránem podporované šíitské muslimské frakce v Iráku a libanonskou skupinu Hizballáh.[231] Více také: krize v Rudém moři a Operace Prosperity Guardian.

Diplomatické aktivity[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Diplomatické dopady války Izraele s Hamásem.

Válka mezi Izraelem a Hamásem vyvolala velkou diplomatickou krizi, přičemž mnoho zemí po celém světě silně reagovalo na konflikt, který ovlivnil dynamiku regionálních vztahů. Nejméně devět zemí učinilo drastický krok, odvolalo své velvyslance a přerušilo diplomatické styky s Izraelem. Konflikt také vyústil v obnovené zaměření na dvoustátní řešení probíhajícího izraelsko-palestinského konfliktu.

Ačkoliv během října a listopadu obě strany konfliktu odmítaly ustoupit ze svých požadavků pro příměří, podařilo se diplomaticky vyjednat dočasné příměří. Mezi 24. listopadem a 1. prosincem 2023 platilo příměří, během něhož Hamás propustil část izraelských rukojmích a Izrael propustil část palestinských vězňů.

V druhé polovině února 2024 se sešli diplomaté Izraele a Spojených států amerických, Kataru a Egypta (kteří dělali zprostředkovatele) v Paříži, kde dohodli základní obrysy dohody o dočasném příměří. O dohodě se poté pravidelně jednalo každý měsíc na jednáních s Izraelem i Hamásem.

Během války několikrát zasedla Rada bezpečnosti OSN, které byly předkládány rezoluce vyzývající k příměří a propuštění rukojmích. Rezoluce opakovaně vetovaly Spojené státy americké, které je neshledávaly konstruktivními vůči situaci v regionu. Až 25. března 2024 Rada bezpečnosti OSN poprvé od vypuknutí války přijala rezoluci vyzývající k okamžitému příměří. Rezoluci předložil Mosambik. Spojené státy americké se při hlasování zdržely. Přijetí rezoluce odsoudil Izrael, naopak Hamás ji přivítal. Izrael v reakci zrušil plánovanou diplomatickou návštěvu Washingtonu.[232] V červnu 2024 Rada bezpečnosti OSN schválila svou první rezoluci podporující konkrétní dohodu o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Pro návrh, který koncem května představil americký prezident Joe Biden, hlasovalo 14 z 15 členů rady (zdrželo se jen Rusko).[233]

V dubnu 2024 Rada pro lidská práva OSN schválila rezoluci odsuzující Izrael za činy v Pásmu Gazy, které lze podle ní přirovnat k etnickým čistkám nebo za použití hladu jako způsobu boje. Rada rezolucí vyzvala k zastavení dodávek zbraní Izraeli a k okamžitému příměří. Dokument podpořilo 28 zemí, 13 se hlasování zdrželo a proti jich hlasovalo šest včetně Německa a USA.[234]

Valné shromáždění OSN v několika rezolucích schválilo výzvy k humanitárnímu příměří, zastavení bojů a propuštění rukojmích. Ve všech případech bylo 10 až 14 států proti (vždy Izrael nebo například Česko), desítky se zdržely. Valné shromáždění OSN přijalo v květnu 2024 rezoluci, podle v níž vyzvalo Radu bezpečnosti OSN, aby uznala stát Palestina plnohodnotným členem organizace. Proti návrhu bylo devět zemí. Kromě Izraele ještě Argentina, Česko, Maďarsko, Mikronésie, Nauru, Palau, Papua Nová Guinea a USA.[235]

Následky[editovat | editovat zdroj]

Počet obětí[editovat | editovat zdroj]

K 21. květnu 2024 bylo ve válce mezi Izraelem a Hamásem hlášeno celkové zabití více než 37 000 lidí (35 562 Palestinců[236] a 1 478 Izraelců, včetně 105 novinářů (100 Palestinců, 2 Izraelci a 3 Libanonci)[237] a přes 224 humanitárních pracovníků, včetně 179 zaměstnanců UNRWA.[238]

Během útoků na Izrael ze 7. října 2023 bylo zabito 1139 lidí, včetně 764 civilistů a 373 příslušníků izraelských bezpečnostních složek. Dalších 252 osob bylo zajato jako rukojmí a uneseno do Pásma Gazy.[239][240][241]

Do poloviny května 2024 bylo zabito přes 35 000 Palestinců (z nichž bylo identifikováno 25 000 těl zahrnujících 8 tisíc dětí, 5 tisíc žen a 2 tisíce seniorů).[33] Podle únorových dat OSN navíc již čtvrtina Palestinců čelila hladovění a 80 % populace bylo nuceno opustit svůj domov.[242] Při útoku Hamásu na Izrael dne 7. října 2023 bylo zabito 31 izraelských dětí (z toho 7 mladších 6 let).[243] Koncem března 2024 UNICEF uvedl, že při útocích Izraele bylo zabito více než 13 000 palestinských dětí.[244] CNN, která provedla srovnání s dalšími souběžně probíhajícími válečnými konflikty ve světě, uvedla, že podle údajů OSN bylo během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 zabito 477 dětí a za rok 2023 k 8. říjnu bylo na Ukrajině zabito 83 dětí.[243] Podle zpravodajského webu Al Jazeera bylo k 25. lednu 2025 v Gaze identifikováno 1 809 dětských obětí mladších 6 let.[245]

Údaje o počtech palestinských obětí pochází od ministerstva zdravotnictví v Gaze. Ministerstvo je pod kontrolou vládnoucího Hamásu, ovšem je částečně korigováno a spravováno také Fatahem ze Západního břehu Jordánu. Při zveřejňování údajů o zemřelých palestinské ministerstvo zdravotnictví vychází z údajů vedených v tamních nemocnicích a nerozlišuje mezi zemřelými militanty a civilisty a stejně tak nerozlišuje příčiny úmrtí. Do součtu obětí války tak zahrnuje zemřelé po izraelských útocích, ale také oběti nehod při odpálení vlastních raket proti Izraeli.[246] Tím, jak během postupu Izraele v Gaze ubývaly provozuschopné nemocnice, také docházelo k méně organizovanému dodávání hlášení o zemřelých.[247] Přesné rozdělení typu obětí je odloženo do období po válce, kdy se do stanovení počtu obětí zapojí OSN a různé humanitární organizace. Na základě předchozích konfliktů v Gaze bylo zjištěno, že údaje tamního ministerstva zdravotnictví o obětech se vždy lišily jen o nižší jednotky procent oproti zjištěním OSN.[248] Na začátku války, v říjnu 2023, americký prezident Joe Biden důvěryhodnost těchto dat zpochybnil.[249] Brzy poté ovšem OSN a různé humanitární organizace uvedly, že se údajům zveřejněným ministerstvem zdravotnictví v Gaze dá důvěřovat.[250] V listopadu 2023 američtí zpravodajci z bezpečnostních složek tvrdili, že mají indicie ke konstatování, že údaje o počtech obětí zveřejněné ministerstvem zdravotnictví v Gaze zhruba odpovídají realitě.[251] V lednu 2024 se objevila zpráva, že z dat ministerstva zdravotnictví v Gaze vychází i bezpečnostní agentury v Izraeli, které je rovněž považují za odpovídající skutečnosti.[252] Počet palestinských obětí naopak může být ve skutečnosti ještě vyšší, než uvádí úřady v Gaze, protože mnoho obyvatel Gazy leží pohřbeno pod troskami domů a nejsou zatím započítáni mezi oběti.[253] Lze zde podotknou, že během konfliktu také probíhala informační válka vedená oběma stranami, které shodně vypouštěly misinformace a dezinformace. Proto se objevila potřeba ověřovat také údaje zveřejněné izraelskou armádou nebo vládou.[254][255]

K lednu 2024 bylo hlášeno 370 palestinských obětí také na Západním břehu Jordánu. Většinu obětí usmrtily izraelské bezpečnostní složky. Jednotky případů ale také byly obětmi násilí izraelských osadníků vůči Palestincům. Toto jednání odsoudil americký prezident Joe Biden, který proti čtyřem osadníkům schválil sankce.[256]

Podle zprávy z února 2024 portálu The Times of Israel s odvoláním na izraelskou armádu Izrael do té doby provedl 31 000 náletů, z většiny na Pásmo Gazy. Ze vzduchu bylo zaměřeno 29 000 cílů a v cca 7000 případech si útoky vyžádaly podpůrné pozemní jednotky. Z toho 26 000 útoků uskutečnila letadla, další tisíce pak helikoptéry a drony. Podle izraelské armády bylo při útocích zabito 12 000 členů Hamásu. Hamás ale uváděl poloviční počet obětí. Útok na Pásmo Gazy stál život 236 izraelských vojáků. Na palestinské straně bylo zabito celkem 29 000 lidí, ve většině civilisté.[257]

Podle svědectví šesti důstojníků izraelských zpravodajských služeb z dubna 2024 pro The Guardian byl použit systém umělé inteligence Lavender, který Izraelské obranné síly využívaly při výběru potenciálních cílů pro bombardování. Lavender jich v jedné fázi identifikoval až 37 000 na základě jejich vazeb na Hamás. Zpravodajci také nastavovali poměr, kolik civilistů smí při bombardování zemřít na jednoho bojovníka Hamásu. V prvních týdnech války bylo při náletech na nízko postavené bojovníky povoleno zabít vždy 15 až 20 civilistů. Preferovaný způsob bombardování byly navíc tzv. hloupé bomby. Ty jsou méně přesné, ničí celé domy a zabíjí všechny obyvatele vevnitř.[258]

Snížení počtu ženských a dětských obětí dle OSN[editovat | editovat zdroj]

Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA), který pravidelně zveřejňuje statistiky z různých konfliktů, ve své zprávě z 8. května 2024 o polovinu snížil své dříve uváděné počty ženských[p. 6] a dětských obětí[p. 7], které si vyžádal konflikt v Pásmu Gazy (celkový počet obětí zůstal stejný). Důvodem zejména je, že věrohodná data byla v této době dostupná za 24 686 identifikovaných obětí, dalších přibližně 10 000 těl zatím nebylo spolehlivě identifikováno. Ke změně UNOCHA přistoupil poté, co vyměnil zdroj dat. Místo Gazské mediální kanceláře cituje jako zdroj Ministerstvo zdravotnictví Pásma Gazy (obě spadající pod Hamás). Ve svých zprávách i infografikách úřad uvádí, že uváděné údaje nelze nezávisle ověřit, ovšem politici i úředníci OSN tato čísla běžně citují, přičemž zejména na počátku války byla věrohodná. Hamás při sdělování informací ovšem nerozlišuje mezi zabitými teroristy a civilisty. OSN považuje za dítě osobu do 18 let věku, avšak v řadách Hamásu bojuje řada teenagerů.[259][260][261][262] Za dětské vojáky ale OSN považuje jen bojující děti mladší 15 let, od tohoto věku mohou bojovat legálně. Izraelský deník Ha’arec na konci března 2024 zveřejnil, že izraelská armáda počítá jako bojovníky Hamásu všechny muže zabité v zónách, kde probíhají vojenské operace.[94][263]

Pásmo Gazy v humanitární krizi[editovat | editovat zdroj]

V důsledku blokády a po ostřelování a vpádu Izraele do Pásma Gazy, které si vyžádaly vedle obětí na životech také destrukci většiny budov a infrastruktury v severní části území, a také po útěku většiny obyvatel k jižní hranici území (zejm. do města Rafah), vypukla v Pásmu Gaza humanitární krize. Totální blokáda Izraelem a Egyptem umožnila využívat pouze dvou hraničních přechodů, kterými vstupovaly kamiony s humanitární pomocí, ovšem v míře nižší než před vypuknutím konfliktu (pouze cca 100 až 150 denně, oproti více než 500 denně před válkou). Od 11. října 2023 byla Gaza bez elektřiny v důsledku toho, že Izrael přerušil dodávky. Izrael také zcela zablokoval dovoz paliva od začátku října do 18. listopadu 2023.[264]

Již začátkem roku 2024 znepokojila humanitární situace OSN, Evropskou unii, arabské státy a brzy poté také Spojené státy americké. Prezident Joe Biden i viceprezidentka Kamala Harris obvinili Izrael, že nedělá dost pro řešení humanitární krize v Gaze.[265]

Od začátku roku 2024 shazovaly z letadel na území Pásma Gazy humanitární pomoc ve společné misi státy Francie, Egypt a Jordánsko. V březnu se přidaly i Spojené státy americké[266] a krátce poté také Německo.[267] V březnu 2024 byl rovněž otevřen námořní koridor s humanitární pomocí do Pásma Gazy. Na projektu spolupracovaly Evropská unie, Spojené státy americké, Spojené království a Spojené arabské emiráty.[268][269] Námořní koridor byl ale pozastaven krátce po svém spuštění poté, co izraelské rakety zasáhly humanitární konvoj World Central Kitchen, kteří zajišťovali námořní distribuci pomoci.[270] Na konci dubna 2024 WCK obnovilo v Pásmu Gazy svou činnost. Před vynuceným pozastavením činnosti v říjnu 2023 v Pásmu Gazy rozvezla 43 milionů jídel, což podle ní představovalo 62 procent z veškeré pomoci od mezinárodních neziskových skupin na místě.[271] Spojené státy americké v téže době začaly se stavbou dříve oznámeného prozatímního mola na pobřeží Pásma Gazy.[272] Během prvního týdne provozu ke konci května 2024 se přes molo podařilo dostat na území kolem 600 tun humanitární pomoci.[273]

V polovině března 2024 americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken uvedl, že všichni obyvatelé Pásma Gazy zažívají nedostatek jídla. Dodal, že jde o první případ, kdy takto byla zahrnuta celá populace.[274] V téže době Organizace OSN pro výživu a zemědělství ve své zprávě uvedla, že na severu Pásma Gazy bez přijetí dalších opatření nejpozději v květnu vypukne hladomor. Na zbytku území během léta.[275] Ke konci března 2024 Izrael otevřel nový (druhý na svém území) přechod pro přepravu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Současně představitelé Izraele uvedli, že zásoby jsou dostatečné a v Pásmu Gazy tak podle nich hladomor nevypukne.[276]

Podle OSN do dubna 2024 zemřelo nejméně dvanáct Palestinců v souvislosti se zásobami, které různé státy letecky dopravovaly a shazovaly na Gazu, aby tak pomohly zásobovat území základní humanitární pomocí. Tito lidé se buď utopili, když se snažili vylovit zásoby spadlé do moře, nebo byli přímo zasaženi bednami, kterým selhaly padáky. Současně OSN uvedlo, že úřad UNRWA reportoval, že 1,2 milionu vysídlených Palestinců žije v Rafahu a v Chán Júnis v provizorních podmínkách, zejména ve stanech. Dále, že Izrael vybombardoval přes sto škol zřizovaných UNRWA. Podle úřadu UNOCHA bylo od března 2024 třicet procent humanitárních misí směřujících do severní Gazy Izraelem zastaveno a zakázáno.[277]

Podle terénního výzkumu organizace Refugees International z ledna 2024 byly podmínky v Pásmu Gazy „apokalyptické“. Po pěti měsících války bylo pro Palestince těžké najít adekvátní jídlo, vodu, přístřeší a základní léky. Hlad na úrovni hladomoru byl již rozšířený a situace se dále zhoršovala. Výzkumníci zjistili, že Izrael soustavně prováděl svévolné odepírání vstupu legitimního humanitárního zboží do Gazy; zavedl vysoce komplikovaný proces inspekce a schvalování bez jasných nebo konzistentních pokynů; dále odhalili jasné známky toho, že Izrael nedokázal zavést funkční systém distribuce humanitární pomoci; a zaznamenali také přetrvávající útoky na humanitární, zdravotní, potravinovou, energetickou a další kritickou infrastrukturu Gazy, které současně oslabily úsilí o pomoc a eskalovaly potřeby Palestinců.[278]

Zpravodajský server CNN přišel v březnu 2024 s reportáží, ve které odhalil, jak Izrael nakládá s inspekcemi humanitární pomoci. CNN také přezkoumala dokumenty sestavené hlavními účastníky humanitárních operací, které uvádějí položky, které Izraelci nejčastěji vyřazují z pomoci. Patří mezi ně anestetika a anesteziologické přístroje, kyslíkové lahve, ventilátory a systémy filtrace vody. Mezi další položky patří datle, spací pytle, léky na léčbu rakoviny, tablety na čištění vody a těhotenské sady. Veškerá pomoc, včetně jídla a vody, je také na neurčitý čas zadržována, jde o tisíce tun surovin a zboží.[279] Tuto praxi později potvrdil i The Washington Post.[280]

Dle zprávy organizace Oxfam z března 2024 izraelský přístup vedl k tomu, že se mezinárodní společenství raději uchýlilo k námořním cestám a letecké pomoci, než aby čelilo Izraeli s tím, že systematicky podkopává přístup k pomoci. Izraelské úřady například odmítly schválit distribuci ze skladu Oxfamu plného mezinárodní pomoci včetně zdravotních lahví s kyslíkem, inkubátorů a přístrojů na čištění vody. Sklad je v egyptském městě Aríš jen 40 km od hranice s Pásmem Gazy.[281]

V březnu 2024 nařídil Izraeli Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, aby spolupracoval při distribuci humanitární pomoci do Pásma Gazy.[282] Podle prohlášení Izraele byl v polovině dubna 2024 otevřen nový hraniční přechod na severu Gazy.[283] Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v téže době ale uvedl, že Izrael pokračuje v nezákonných omezeních humanitární pomoci do Pásma Gazy.[284] V květnu 2024 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu Izraeli nařídil zastavení vojenské ofenzivy v Rafahu a současně, aby Izrael zajistil neomezený přístup humanitární pomoci a umožnil do Pásma Gazy vstoupit a pracovat vyšetřovacím týmům, které by z pověření orgánů OSN sbíraly možné důkazy ohledně údajného páchání genocidy na Palestincích, z něhož Izrael vinila Jihoafrická republika a Izrael to odmítal.[285]

Několikrát se stalo, že radikální Izraelci (např. z řad izraelských osadníků v Západním břehu Jordánu) blokovali konvoje humanitární pomoci pro Palestince a v některých případech náklad zničili.[286][287]

Během zahájení pozemních vojenských operací Izraele v Rafahu v květnu 2024 byly dočasně uzavřeny hraniční přechody Kerem Šalom (mezi Izraelem a Pásmem Gazy) a Rafah (mezi Egyptem a Pásmem Gazy), což zastavilo přísun humanitární pomoci.[288] Americká diplomacie následně intenzivně jednala s Egyptem, který odmítal vpustit humanitární pomoc do Pásma Gazy přes hraniční přechod Rafah, dokud bude na druhé straně izraelská armáda. Joe Biden ke konci května se svým egyptským protějškem Abdal Fattáhem Sísím dojednal dočasné povolení Egypta na dodávky humanitární pomoci od OSN.[289] Šéf egyptské humanitární organizace Červený půlměsíc uvedl, že před touto dohodou v Egyptě stály některé kamiony s humanitární pomocí až dva měsíce, a situace se ještě zhoršila právě po uzavření hraničního přechodu Rafah na začátku května. Potraviny se tak kazily a velké množství z nich se muselo rozprodat již v Egyptě, aby se nemusely zcela vyhodit.[290] Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA) ke konci května 2024 uvedl, že od chvíle, kdy Izrael zahájil vojenskou operaci v Rafáhu, poklesl objem humanitární pomoci dopravované do Pásma Gazy o dvě třetiny.[291]

Podle expertů z webu FEWS NET (Famine Early Warning Systems Network), který založila Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj a funguje jako varovací systém před hladomory, v červnu vypukl na severu Pásma Gazy hladomor, kvůli válce ale chyběl dostatek dat pro jeho oficiální vyhlášení (hladomor navíc obvykle vyhlašují postižené státy).[292]

Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus v červnu 2024 uvedl, že „značná část obyvatel Gazy nyní čelí katastrofálnímu hladu a podmínkám podobným hladomoru.“ Potvrdil sice nárůst dodáváné pomoci, ale kritizoval jeji distribuci. Dodal, že u více než 8000 dětí mladších pěti let byla diagnostikována a léčena akutní podvýživa, včetně 1600 dětí s těžkou akutní podvýživou.[293]

V polovině června 2024 zavedla izraelská armáda v části jihu Pásma Gazy tzv. taktické přestávky v bojích. Armáda při nich každý den na 11 hodin pozastavila vojenské operace, aby usnadnila dodávky humanitární pomoci. Izraelský tisk uvedl, že tak armáda učinila bez vědomí vlády. Rozhodnutí armády kritizovali někteří krajně pravicoví ministři.[294]

V důsledku války byli obyvatelé Pásma Gazy ohroženi také infekčními nemocemi. Kvůli kolapsu základních služeb a rostoucím teplotám na jaře 2024 se začaly šířit infekce hepatitidy A, kožních chorob, střevních a žaludečních potíží. V ulicích se nahromadily desetitisíce tun odpadu, které ve vysokých teplotách rychle hnily a následně se v nich množili potkani a mouchy, kteří jsou přenašeči infekčních nemocí. Čisté vody byl přitom kritický nedostatek.[295]

Organizace jako Lékaři bez hranic, Červený kříž a společné prohlášení UNICEF, Světové zdravotnické organizace, Rozvojového programu OSN, Populačního fondu OSN a Světového potravinového programu varovaly před strašlivým humanitárním kolapsem.[296][297][298]

Demolice a poškození budov a infrastruktury[editovat | editovat zdroj]

K dubnu 2024 bylo ve válce zničeno či poškozeno 50 % budov v Pásmu Gazy,[299] včetně jedné ze dvou požárních stanic, 8 z 11 policejních stanic, 4 z 6 čistíren odpadních vod, všech šesti radnic či poloviny vzdělávacích zařízení. Zničena byla také polovina pozemních komunikací a elektrické rozvodné sítě.[300] OSN odhadla v květnu 2024 náklady na rekonstrukci pásma na 40 až 50 mld. dolarů.[301]

V Pásmu působí technické jednotky izraelské armády zaměřené pouze na demolice budov.[302] Během tvorby nárazníkového pásma v rozsahu 1 km od hranic Pásma byly v tomto pásmu zdemolovány všechny budovy, kterých bylo více než 3 tis.[303] Podobně během tvorby Necarimského koridoru a nárazníkového pásma kolem něj bylo zdemolováno 750 budov, včetně Univerzity Israa a justičního paláce. Nemocnice Palestinsko-Tureckého přátelství, specializovaná na léčbu rakoviny, je používána jako vojenská základna.[169]

Obvinění z válečných zločinů[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Válečné zločiny během války Izraele s Hamásem.

Hamás i izraelská armáda byly během války obviněny z několika válečných zločinů, případně až z pokusu o genocidu.[304] Rada bezpečnosti OSN identifikovala jasné důkazy o válečných zločinech spáchaných jak Izraelskými obrannými silami, tak Hamásem.[305] Podle komise OSN pro izraelsko-palestinský konflikt existovaly jasné důkazy o tom, že válečné zločiny mohly být během války spáchány.[306][307]

Vzhledem k disproporčnosti konfliktu byla většina zločinů spojených s Hamásem hlášena v říjnu 2023, zatímco obvinění vůči Izraeli byla spojena zejména s rokem 2024 a jeho ofenzivou v Pásmu Gazy.

V lednu 2024 projednal Mezinárodní soudní dvůr v Haagu žalobu Jihoafrické republiky na Izrael, ve které byl obviněn z páchání genocidy vůči Palestincům. Dne 26. ledna soud předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby učinil veškeré kroky k zabránění genocidy a aby zlepšil humanitární situaci v Gaze. Soudkyně Joan Donoghueová navíc uvedla, že některá tvrzení Jihoafrické republiky jsou „věrohodná“. Soudkyně dodala: „Soud se domnívá, že existuje reálné a bezprostřední riziko, že než soud vydá konečné rozhodnutí, bude způsobena nenapravitelná újma na právech, která soud shledal jako hodnověrná.“ Benjamin Netanjahu podle listu The Times of Israel nařídil členům svého kabinetu, aby se zdrželi reakce na předběžné rozhodnutí soudu. On sám prohlásil, že tvrzení, že „Izrael páchá genocidu na Palestincích, je nejen nepravdivé, ale i pobuřující“.[308] V březnu 2024 irský ministr zahraničí Micheál Martin uvedl, že se Irsko přidá k žalobě Jihoafrické republiky.[309] V květnu 2024 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu nařídil Izraeli zastavit vojenskou ofenzivu ve městě Rafah a otevřít hraniční přechod Rafah pro neomezený přísun humanitární pomoci. Izrael měl také umožnit do Pásma Gazy přístup vyšetřovacímu týmu, který by se zabýval sběrem důkazů v případu údajného páchání genocidy na Palestincích.[310]

Dne 20. května 2024 hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan oznámil, že požádal o vydání zatykačů na lídry Hamásu a Izraele. Lídr Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár, šéf vojenského křídla Hamásu Muhammad Dajf, šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a izraelský ministr obrany Jo'av Galant podle prokurátora nesou odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Pásmu Gazy a v Izraeli.[311][312] Vyšetřování v případu „Palestina“ probíhalo již od orku 2021 a zahrnovalo období od Operace ochranné ostří (2014). Od téže doby prováděl Izrael podle investigativní reportáže britských a izraelských novinářů špionáž v ICC.[313][314]

Zabíjení novinářů[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 2023 v předvečer mezinárodního Dne lidských práv zveřejnila Mezinárodní federace novinářů seznam 94 novinářů a pracovníků médií, které byli v roce 2023 zabití v souvislostí s jejich prací. Drtivá většina zabitých novinářů (68) připadá na právě na válku Izraele s hnutím Hamás. Šlo o 61 palestinských novinářů zabitých v pásmu Gazy, o 4 izraelské novináře zabité během útoků Hamásu na hudební festival Supernova a na kibuci Nahal Oz a Kfar Aza, o 3 libanonské novináře zabité Izraelem nedaleko společné hranice obou zemí. Tento konflikt je tak pro pracovníky médií nejsmrtelnější za více 30 let, kdy Mezinárodní federace novinářů monitoruje oběti z řad novinářů. Podle IFJ se... palestinští novináři v Gaze stali obětí nevybíravého bombardování ze strany izraelské armády. IFJ ve své výzvě sdělila, že... mezinárodní společenství, a zejména Mezinárodní trestní soud, musí čelit své odpovědnosti a důkladně vyšetřit a případně zahájit stíhání těch, kdo nařídili a provedli útoky na novináře.[315][316]

K dubnu 2024 se počet zabitých novinářů během konfliktu zvýšil na 109. Z nich bylo 102 Palestinců, 4 Izraelci a 3 Libanonci.[317] V květnu 2024 udělilo UNESCO palestinským novinářům pokrývajícím válku výroční novinářskou cenu Guillermo Cano World Press Freedom Prize. Cenu převzal předseda palestinského novinářského syndikátu Nasser Abu Baker.[318][319]

Hamás a palestinské militantní skupiny[editovat | editovat zdroj]

Útok Hamásu na Izrael z října 2023 byl Vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území i dalšími označen za porušení mezinárodního práva (vraždy, znásilnění a únos civilistů včetně žen a dětí).[320]

Podle izraelských vojenských forenzních týmů, svědectví očitých svědků a nahlášených fotografických, dokumentárních a video důkazů militanti Hamásu znásilňovali, napadali a mrzačili izraelské ženy a dívky během útoků na Izrael dne 7. října 2023.[321] Vojenský personál oznámil, že těla obětí útoků ze 7. října vykazovala četné známky znásilnění a „vážná stádia zneužívání“. Hamas byl obviněn z genderově podmíněného násilí, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.[322][323]

Ze strany Hamásu došlo k porušení Ženevské úmluvy i Římského statutu (používání civilistů jako živých štítů).[324] Porušením mezinárodního práva bylo i využívání škol a nemocnic jako základen a de facto živých štítů.[325]

Hamás také při útoku raboval v několika kibucích a na festivalu Nova.[326] Podle videí zveřejněných serverem Times of Israel rabování v kibucu Be'eri provedli palestinští civilisté, kteří dorazili do kibucu poté, co ozbrojenci militantního Hamásu ukradli zemědělské vybavení, motorky a televizory.[327]

Izrael[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé Gazy prohledávají trosky domu zničeného izraelskými nálety
Ošetřování zraněného dítěte v nemocnici v Gaze

Izraelská armáda a vláda byly obviněny z porušení mezinárodního práva a páchání válečných zločinů. Stejně jako proti Hamásu vznesla obvinění OSN i různé humanitární organizace.[328][329] Podle odhadů OSN zabila izraelská armáda v Gaze za tři měsíce víc civilistů než ruská armáda na Ukrajině za skoro dva roky.[330]

Obětí náletů a ofenzivy Izraele byly vedle ozbrojenců také zdravotníci, civilisté (včetně žen a dětí), novináři nebo humanitární pracovníci.[331][332] Došlo tím k porušení Ženevských úmluv.[333]

V říjnu 2023 vydala izraelská armáda příkaz k evakuaci 1,1 milionu lidí ze severu Pásma Gazy, což někteří diplomaté označili jako násilný přesun, čímž se Izrael údajně dopustil válečného zločinu.[334]

Během izraelské ofenzivy došlo rovněž k poškození a zničení až 80 % budov ve městě Gaze a k 50 % v celém Pásmu Gazy. Více než 1,9 milionu lidí, tedy kolem 85 % všech obyvatel Gazy, bylo takto vyhnáno ze svých domovů.[335]

Izrael byl také OSN kritizován za blokádu přísunu potravin, vody, paliv a elektřiny.[336] A dále také z uplatňování principu koletivní viny.[337][338][339]

Podle Světového potravinového programu (WFP) trpělo v prosinci 2023 extrémním hladem 25 % rodin v Gaze a u tisíců dětí byla diagnostikována podvýživa.[330] V polovině prosince OSN odhadovala, že okolo 90 % obyvatel Gazy má zajištěno méně než jedno jídlo denně.[340]

V lednu 2024 byl izrael Jihoafrickou republikou obviněn z páchání genocidy. Případem se zabývá Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Ke konci března 2024 zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území Francesca Albanese uvedla, že činy Izraele splňují kritéria označující páchání zločinu genocidy vůči Palestincům v Pásmu Gazy. Podle Albanese Izrael použil „humanitární kamufláž“, aby zakryl svou „genocidní kampaň“. Izrael obvinění odmítl.[341]

Izrael byl rovněž kritizován za nakládání s palestinskými zajatci, které držel bez soudu v údajně otřesných podmínkách.[342][343]

V neposlední řadě byl Izrael obviněn z cíleného ničení životního prostředí Pásma Gazy. Všechna obvinění ovšem odmítal.[344][345]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Mezinárodní reakce na válku Izraele s Hamásem.
Hlasování (proběhlo 27.10.2023) o rezoluci OSN, vyžadující humanitární příměří mezi oběma stranami konfliktu. Česká republika byla proti, Slovensko se zdrželo hlasování.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu projednává podnět Jihoafrické republiky, podle nějž Izrael porušuje mezinárodní právní úmluvy a páchá v Gaze genocidu.

Reakce států a mezinárodních organizací[editovat | editovat zdroj]

Reakce států a mezinárodních organizací zveřejněné ihned po teroristickém útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 byly zejména odsouzením činu Hamásu. Arabské země volaly po zdrženlivosti, zatímco Západ vyjadřoval Izraeli podporu při obraně země. Írán, tradiční spojenec šíitských islamistů, vyjádřil z teroristického činu potěšení.

Během následné války mezi Izraelem a Hamásem se ovšem podpora Izraele na mezinárodním poli začala snižovat, a to zejména od jara 2024, kdy na území Pásma Gazy začala propukat vážná humanitární krize. Postup Izraele postupně několikrát odsoudilo OSN, Evropská unie i jednotlivé země celého světa. Některé země (jako Česko, Rakousko nebo Maďarsko) však zůstávaly spojencem Izraele i v mezinárodních organizacích. Jiné, jako například Spojené státy americké, zůstávaly jasným izraelským spojencem na poli zbrojení a hlasování v Radě bezpečnosti OSN, i když ho diplomaticky kritizovaly za jeho postup v Pásmu Gazy.[346][347]

Na Summitu EU v březnu 2024 jednohlasně vyzvali šéfové států a vlád členských zemí EU k okamžité humanitární pauze vedoucí k udržitelnému příměří v Pásmu Gazy. Šlo o první jednomyslné rozhodnutí EU od vypuknutí války.[348] V březnu 2024 Rada bezpečnosti OSN poprvé od vypuknutí války přijala rezoluci vyzývající k okamžitému příměří.[349] Valné shromáždění OSN většinově přijalo dne 10. května 2024 rezoluci, podle níž by se Palestina měla stát plnohodnotným členem organizace.[350]

Dne 28. května 2024 Irsko, Norsko a Španělsko uznaly Stát Palestina. Počet členských zemí EU, které uznaly Palestinu, se tím zvýšil na čtyři (již v roce 2014 stát uznalo Švédsko).[351][352] O uznání se v téže době začalo mluvit také ve Slovinsku, na Maltě a v Belgii.[353]

Česká zahraniční politika podporovala Izrael coby svého strategického partnera. Česko hlasovalo ve Valném shromáždění OSN stejně jako Izrael a odmítlo řadu rezolucí vyzývajících k příměří. Stejně tak Česko hlasovalo proti rezoluci vyzývající Radu OSN k přijetí státu Palestina mezi stálé členy OSN. Všechny rezoluce i přes záporné stanovisko Česka byly přijaty. Ministryně obrany Černochová se kriticky vyjadřovala k postupu OSN, a poté, kdy Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydal nařízení k zastavení ofenzivy Izraele v Rafahu a prokurátor Mezinárodního trestního soudu v Haagu požádal o zatykač na představitele Hamásu, ale také na vládní představitele Izraele, kritizoval premiér Petr Fiala i rozhodnutí mezinárodních soudů.[354][355]

Veřejnost[editovat | editovat zdroj]

Proizraelská demonstrace v Londýně 15. října 2023
Propalestinská demonstrace v Torontu v Kanadě 28. října 2023

V mnoha městech po celém světě se konaly demonstrace na podporu Izraele i Palestiny.[356][357]

Reakce v Izraeli[editovat | editovat zdroj]

Útok Hamásu na Izrael z října 2023 vedl k výraznému propadu podpory veřejnosti pro vládu Netanjahua.[358] Podle prvních průzkumů ještě z roku 2023 téměř polovina izraelských respondentů preferovala vyjednání propuštění rukojmích před zničením Hamásu.[359] Právě otázka vyjednání propuštění rukojmích se stala klíčovou v masových demonstracích v Tel Avivu a dalších městech Izraele, během kterých demonstranti vyzývali vládu k orientaci na rukojmí spíše než na zničení Hamásu. Postupně se přidával také apel na podání demise vlády a předčasné volby.[360][361][362][363]

Vedle protivládních protestů se ale konaly také pravidelné demonstrace proti humanitární pomoci Palestincům v Pásmu Gazy. Ke konci prosince 2023 izraelští demonstranti blokovali konvoj humanitární pomoci u přechodu Kerem Šalom.[364] Během následujících měsíců se opakovaly další a další protesty proti dodávání humanitární pomoci (včetně blokád a ničení nákladu). Řadu z nich vedly rodiny izraelských rukojmích.[365][366][367] V květnu byli zadrženi čtyři Izraelci během ničení nákladu humanitární pomoci u hraničního přechodu na Západním břehu Jordánu.[368]

Dne 9. června 2024 Binjamin Ganc (Státní tábor) opustil izraelský válečný kabinet. Učinil tak po vypršení ultimáta, které v květnu dal premiérovi Netanjahuovi k představení kroků k ukončení války. Zároveň Netanjahua vyzval ke stanovení data předčasných voleb. Premiér byl podle Gance překážkou vítězství ve válce proti Hamásu.[369] Válečný kabinet opustil také Gadi Eizenkot (Státní tábor), který v něm měl roli pozorovatele.[370] Dne 17. června 2024 premiér Netanjahu válečný kabinet rozpustil.[371]

Reakce ve světě[editovat | editovat zdroj]

Propalestinský protest v Bristolu, 4. listopadu 2023
Proizraelský protest ve Washingtonu, D.C., 14. listopadu 2023

Protestu na podporu Palestiny v Londýně, který vyrazil od Hyde Parku směrem k americké ambasádě, se 11. listopadu 2023 zúčastnilo přibližně 300 tisíc lidí.[372] Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová označila propalestinské protesty za „pochody nenávisti“ a obvinila londýnskou metropolitní policii ze vstřícnosti k demonstrantům. Premiér Rishi Sunak ji kvůli jejím výrokům odvolal z kabinetu. Předseda britské Labouristické strany Keir Starmer pro svůj proizraelský postoj musel čelit kritice ze strany některých členů své vlastní strany.[373]

Protesty a blokády postihly zbrojařské firmy ve Spojených státech a Spojeném království, které během války v Gaze dodávaly zbraně Izraeli, včetně Lockheed Martin,[374] General Dynamics,[375] Textron,[376] Boeing,[377] Raytheon Technologies a Northrop Grumman.[378] Dne 10. listopadu 2023 odboráři v Rochesteru v Kentu zablokovali vchody do továrny BAE Systems, která vyráběla součástky do izraelských vojenských letadel.[379]

Část Američanů začala Joe Bidena přezdívat „Genocidní Joe“ pro jeho podporu Izraele ve válce v Gaze.[380]

Dne 13. listopadu 2023 podala americká organizace Center for Constitutional Rights jménem Palestinců ve Spojených státech a v Gaze u federálního soudu žalobu na administrativu prezidenta Bidena a obvinila ho ze spoluúčasti na genocidě Palestinců v Pásmu Gazy.[381][382]

Podle článku zpravodajského serveru iDnes.cz z května 2024 docházelo v arabských zemích k potírání demonstrací souvisejících s válkou Izraele s Hamásem, a to z důvodu obavy z přelivu demonstrací do protistátních. Například v Jordánsku takto policisté v březnu rozehnali shromáždění před izraelskou ambasádou v Ammánu. Jordánská média naznačovala, že palestinské hnutí Hamás a jordánské islamistické skupiny se snaží zatáhnout jordánskou veřejnost do války v Pásmu Gazy. Dále marocký soud poslal v březnu na pět let do vězení propalestinského aktivistu Abdula Rahmana Zankada za jeho kritika normalizace vztahů Maroka s Izraelem. Maroko tím dalo jasně najevo, že nehodlá ohrozit tzv. Abrahámovské dohody z roku 2020. V egyptské Káhiře došlo v dubnu 2024 k zatčení čtrnácti aktivistů. Podle jejich obhájce se režim bál, že propalestinské demonstrace přerostou do dalšího arabského jara.[383]

Reakce v Česku[editovat | editovat zdroj]

Průzkum agentury Median pro CNN Prima News v listopadu 2023 ukázal, že ofenzivu Izraele schvalovala bez výhrad třetina Čechů. Se silnými odvetnými opatřeními i za cenu civilních obětí souhlasili zejména zástupci vládních stran, podporovatelé Petra Pavla a neparlamentní opozice[384]

Průzkum agentury Median pro institut CEDMO v lednu 2024 ukázal, že 39,6 % Čechů schvalovalo úroveň české podpory Izraele ve válce v Gaze, 5,1 % dotázaných si myslelo, že Česko nepodporuje Izrael dostatečně, 21,2 % dotázaných bylo názoru, že Česko podporuje Izrael příliš moc, a 34,1 % respondentů na otázku neodpovědělo. Izrael častěji podporovali muži, voliči vládních stran a vysokoškolsky vzdělaní lidé.[385]

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z února 2024 dvě pětiny respondentů kladlo odpovědnost za vznik a vystupňování tohoto konfliktu mezi Izraelem a Palestinci na obě znesvářené strany rovným dílem. Jen Palestincům připisuje hlavní díl viny 22 procent respondentů, naopak Izraeli šest procent. Více než pětina neměla na věc žádný názor. Desetina se domnívala, že za konflikt může někdo jiný.[386]

V únoru 2024 podepsalo více než 80 českých osobností otevřený dopis vládě ČR. Kritický dopis nesl název „Výzva ke změně postoje české vlády ke krizi na Blízkém východě“.[387][388]

Studentské protesty[editovat | editovat zdroj]

Propalestinská studentská demontrace na kampusu americké univerzity v Berkeley, duben 2024
Stánky na podporu Izraele na kampusu Stanfordovy univerzity, prosinec 2023
Stánek s transparenty na podporu Palestiny na kampusu Stanfordovy univerzity, prosinec 2023

Brzy po vypuknutí války se objevilo pnutí na kampusech amerických vysokých škol, kde proti sobě vystupovali aktivisti kritizující postup Izraele v Pásmu Gazy včetně obvinění z páchání genocidy a způsobení humanitární krize, a také aktivisti obviňující protestující z antisemitismu. V říjnu 2023 vydali palestinští studenti Harvardovy univerzity v Bostonu prohlášení, ve kterém uvedli, že za válku je odpovědný stát Izrael. Tento dokument podepsalo 4000 studentů. Rektorka univerzity Claudine Gayová následně musela vydat vlastní prohlášení, že jakékoliv studentské organizace nemluví za celou univerzitu.[389] Následně rezignovala v lednu 2024 poté, co byla obviněna z plagiátorství a neposkytla dostatečně jasnou odpověď na dotaz, zda výzvy ke genocidě Židů, které měly zaznít v důsledku války mezi Izraelem a Hamásem, porušují etický kodex její univerzity.[390] K dalšímu vyhrocení v areálech amerických univerzit došlo v dubnu 2024 Kolumbijská univerzita například zrušila kvůli protestům přednášky, dále došlo k zatýkání desítek osob na Newyorské univerzitě a Yaleově univerzitě, kde se protestů účastnily stovky studentů a studentek. Harvardova univerzita byla uzavřena pro veřejnost.[391]

Od začátku konfliktu v Pásmu Gazy část studentů žádala své univerzity, aby přerušily kontakty s izraelskými vysokými školami a vědeckými středisky. V druhé polovině dubna 2024 Joe Biden varoval v poselství, které zveřejnil v předvečer židovského svátku Pesach před nárůstem antisemitismu na univerzitách.[392] Během dubna 2024 bylo při okupačních protestech na amerických vysokých školách policií zadrženo více než 2100 osob.[393]

Studentské protesty se koncem dubna 2024 rozšířily také do dalších zemí. Například v areálu pařížské Sorbonny zasahovala policie proti stovce propalestinských demonstrantů, kteří svým protestem vyjadřovali také solidaritu americkým studentům.[394] V Paříži policisté zasahovali také proti okupačnímu protestu studentů Pařížského institutu politických věd.[395] Solidární studentské protesty se dále konaly v několika městech Spojeného království (v Londýně, Manchesteru, Bristolu Leedsu nebo Newcastelu).[396] Na irské Trinity College Dublin v květnu 2024 skončil pětidenní protest, poté, co univerzita uvedla, že „se odpoutá od investic do izraelských společností, které působí na okupovaném palestinském území a jsou kvůli tomu zařazeny na černou listinu OSN“.[397] V Nizozemsku došlo v téže době k zatýkání propalestinských studentů, a to při vyklízení jejich tábora na Amsterdamské univerzitě policií.[398]

Mediální pokrytí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Mediální pokrytí války Izraele s Hamásem.

Mediální pokrytí válečného konfliktu mezi Izraelem a Hamásem se od počátku věnovala celá škála médií od tradičních mediálních domů až po osobní účty na sociálních sítích jako jsou Facebook, Instagram, Telegram, TikTok, X a další. Součástí pokrytí jsou nejen nestranné informace, ale i šíření zavádějících informací, propagandy a hoaxů či fake news. Zatímco účty Hamásu byly na většině sociálních sítí zablokovány, významnou pozornost si získali tvůrci obsahu žijící přímo v Gaze a dokumentující svou osobní zkušenost s konfliktem.

Sociální sítě[editovat | editovat zdroj]

Již na začátku konfliktu byly sociální sítě zaplaveny zprávami z počínajícího konfliktu. Hashtagy #Palestine a #Israel nasbírali v aplikaci TikTok k 10. říjnu 2023 více než 27,8, respektive 23 miliard zhlédnutí.[399] Podle výzkumu společnosti Humanz bylo k 11. listopadu 2023 na Instagramu a TikToku zveřejněno 7,39 miliardy příspěvků s proizraelskými hashtagy a 109,61 miliard příspěvků s propalestinskými hashtagy, přičemž se výzkum zaměřil jak na proizraelské hashtagy (#prayforisrael, #hamaisisis a #bringthemback), tak na propalestinské hashtagy (#freepalestine, #israelicrimes a #gazaunderattack).[400] Koncem prosince 2023 obvinila organizace Human Rights Watch (HRW) společnost Meta, vlastníka Facebooku a Instagramu ze systematické cenzury propalestinského obsahu.[401] Začátkem listopadu 2023 informovala Al Džazíra, že sociální platforma Telegram omezila přístup k několika kanálům spojeným s palestinskou ozbrojenou skupinou Hamás. Telegram je známý tím, že postrádá politiku moderování a svými umírněnými předpisy umožňuje, aby ho Hamás využíval ke své propagaci, včetně sdílení prohlášení či násilných videí.[402]

Na izraelské straně straně byla sociální média využívána k získání podpory pro vojenské akce.[403]

Média[editovat | editovat zdroj]

Americká televizní stanice CNN čelila kritice svých vlastních zaměstnanců kvůli redakční politice, která podle nich vedla k nekritickému přejímání izraelské propagandy a cenzuře palestinských perspektiv ve zpravodajství o válce v Gaze.[404] Analýza amerického zpravodajského serveru The Intercept došla k závěru, že hlavní deníky ve Spojených státech, jako například The New York Times, The Washington Post nebo Los Angeles Times, informovaly o konfliktu vesměs jednostranně, byly zaujaté protipalestinsky a preferovaly izraelský pohled na válku. Přestože podle úřadů v Pásmu Gazy (ovládaných Hamásem), jejichž údaje jsou dlouhodobě považovány za spolehlivé,[405][406] bylo ve válce zabito více než 10 000 palestinských dětí v Gaze, tak pouze dva titulky z více než 1100 novinových článků ve studii zmiňují slovo „děti“ v souvislosti s dětmi z Gazy.[407]

Britská zpravodajská síť BBC se 9. ledna 2023 omluvila za rozhlasovou zprávu, ve které 24. prosince 2023 obvinila IOS z poprav 137 palestinských civilistů. BBC ve svém prohlášení uvedla, že vycházela z článku agentury AFP z 23. prosince, který zveřejnil prohlášení Hamásu o popravách civilistů s tím, že zprávu není možné nezávisle ověřit. ... nevyvinuli jsme dostatečné úsilí, abychom hledali potvrzující důkazy, které by potvrdily tvrzení Hamásu. Za tuto chybu se omlouváme, napsala BBC ve svém prohlášení. Již před tím se BBC omluvila za tvrzení, že se... izraelští vojáci v nemocnici Al Šifá zaměřovali na lidi, včetně lékařských týmů a arabsky mluvících lidí. Ve skutečnosti zpráva Reuters tvrdila, že izraelské speciální jednotky jsou doprovázeny... lékařskými týmy a arabsky mluvícími vojáky, kteří jsou na místě, aby zajistili, aby se lékařské zásoby dostaly k těm, kteří to potřebují. BBC se také omlouvala za nepodložené a později vyvrácené tvrzení, že za raketový zásah nemocnice Al Alí v Gaze je zodpovědná izraelská armáda.[408]

Situace v Česku[editovat | editovat zdroj]

Podle Global voices... vyjadřují čeští politici i česká média neochvějnou podporu Izraeli a izraelskému lidu. Tato podpora přetrvává i přes izraelskou reakci na Gazu, která v podstatě decimuje civilní obyvatelstvo. Postoj politiků se odráží i v českých médiích, včetně těch veřejnoprávních. Podle propalestinských aktivistů je problémem, že v případě podpory Palestinců... média mají tendenci označovat podporu Palestiny za podporu Hamásu a terorismu, když o ní informují.[409]

Někteří uživatelé českých sociálních sítí vyzývali ke genocidě Palestinců v Gaze.[410] Podle některých komentátorů vnímá část české veřejnosti izraelsko-palestinský konflikt značně černobíle.[411]

Z proizraelské zaujatosti byla obviněna také česká soukromá i veřejnoprávní média.[412] Závěry analýzy Masarykovy univerzity, kterou si nechala zpracovat Česká televize, uváděly, že vysílání ČT mohlo přispět k polarizaci veřejnosti, ignorovalo širší souvislosti a k palestinské straně přistupovalo dehumanizujícím způsobem. Generální ředitel ČT Jan Souček výsledky analýzy odmítl, odmítl analýzu zveřejnit a autory bez předložení důkazů obvinil ze zaujatosti. Ti následně žádali omluvu.[413] Analýzu Česká televize zveřejnila až po mediálním tlaku.

Šíření hoaxů a fake news[editovat | editovat zdroj]

Odborníci z projektu Bellingcat, think tanku Atlantic Council nebo Kalifornské univerzity v Berkeley od počátku konfliktu upozorňovali, že příval virálních dezinformací spojených s válkou byl bezprecedentní. Podle nich převažovala tradiční praktika sdílení reálných fotografií nebo videí a jejich zasazování do vymyšlených kontextů. V menší míře byly používány také obrázky vytvořené umělou inteligencí s cílem rozšířit pochyby o tom, co je pravé. Podle expertů šíření dezinformací napomohla délka izraelsko-palestinského konfliktu, která historicky vytvořila názorově silně vyhraněné polarizované skupiny.[414]

Sociální sítě X (dříve Twitter), Telegram, Meta či TikTok byly kritizovány za nízkou míru regulace a potlačování falešných účtů či reálných účtů dezinformátorů šířících protipalestinské a protiizraelské či protižidovské narativy. Šířily se zprávy bagatelizující násilí během útoku Hamásu v Izraeli 7. října či míru utrpení palestinského obyvatelstva během izraelských útoků.[415] Objevila se videa projevů některých státníků opatřená titulky, které neodpovídaly skutečnému projevu a využívaly neznalost daného jazyka mezi sludujícími (např. ruštiny, korejštiny, arabštiny či perštiny).[416]

Plány Izraele na uspořádání po ukončení války[editovat | editovat zdroj]

Varianta nuceného vysídlení palestinského obyvatelstva Gazy[editovat | editovat zdroj]

Izraelský premiér Netanjahu, prezident Herzog a krajně pravicový ministr Becal'el Smotrič (vlevo), který vyzval k vysídlení Palestinců z Gazy, 18. prosince 2023

Izraelské ministerstvo zpravodajských služeb v reakci vypracovalo dokument doporučující nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, kterých zda žije asi 2,3 milionu, do Egypta, na Sinajský poloostrov. Dokument upozorňuje na předpokládané obtíže mezinárodního schválení, ale vyhnání ospravedlňuje jako řešení problému uprchlíků hledajících úkryt před válkou. Informaci přinesl server The Times of Israel. Palestinci plán odmítají, stejně jako Egypt. Izraelská vláda význam dokumentu snižuje, premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že materiál představuje „počáteční úvahy“ týkající se této otázky, kterými se teď úřady nezabývají.[417]

Návrh na vytvoření civilní správy[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2024 informoval server The Times of Israel o plánu premiéra Netanjahua, který byl představen členům bezpečnostního kabinetu. Izrael by podle něj udržoval bezpečnostní kontrolu nad veškerým územím západně od řeky Jordán, tedy včetně okupovaného Západního břehu a Pásma Gazy. V pásmu Gazy by měla vzniknout jakási civilní samospráva prostřednictvím nespecifikovaných "nezávislých palestinských zástupců". Silnou skepsi vůči plánu vyjádřili analytici, neboť je pravděpodobné, že lídři palestinské komunity, kteří by otevřeně a jednostranně spolupracovat s Izraelem by rychle ztratili legitimitu a jejich životy by mohly být ohroženy. Návrh jednoznačně odmítli jako de facto novou okupaci Gazy zástupci palestinské autonomie.[418]

Pokračující jednání[editovat | editovat zdroj]

Ke konci května 2024 izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi uvedl, že se předpokládá dalších sedm měsíců bojů. To je podle něj nezbytný čas pro dosažení vytyčených cílů. O poválečné budoucnosti Pásma Gazy se podle něj stále jedná. Pro izraelskou vládu je prý klíčové, aby zajistila bezpečnost pro Izrael a aby „Palestinci byli zodpovědní za své životy“. „Nechceme vládnout v Pásmu Gazy,“ zdůraznil.[200]

Podporovatelé[editovat | editovat zdroj]

Dodávky zbraní[editovat | editovat zdroj]

Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) v dubnu 2024 uvedl, že výdaje na zbrojení Izraele se v důsledku války s Hamásem zvýšily o 24 procent na 27,5 miliardy dolarů.[419]

Dlouhodobě největším dodavatelem zbraní pro Izrael byly jeho spojenci Spojené státy americké, Německo a Itálie. Spojené státy v roce 2016 podepsaly s Izraelem již třetí desetileté memorandum o dodávání vojenské pomoci, které pokrývá roky 2018 až 2028. Zavázaly se tím poskytnout vojenskou pomoc ve výši 38 miliard dolarů; 33 miliard dolarů v grantech na nákup vojenského vybavení a 5 miliard dolarů na systémy protiraketové obrany. Američané také Izraeli poskytují moderní letouny F-35. Podle SIPRI Izrael obdržel v období let 2019–2023 69 % své vojenské pomoci od USA. Německý export v oblasti obrany pro Izrael vzrostl v roce 2023 téměř desetinásobně na 326,5 milionu eur (351 milionů USD) ve srovnání s rokem 2022. Podle SIPRI činil německý podíl na vyzbrojení Izraele 30 %. Itálie na konci roku 2023 dodávala Izraeli trojnásobek dodávek zbraní ve srovnatelném období roku 2022. Ovšem celkově její podíl tvořil necelé procento. Spojené království nevyzbrojuje Izrael napřímo, ale uděluje licence zbrojařským firmám. Takto země udělila vývozní licence na prodej obranného vybavení do Izraele v hodnotě nejméně 42 milionů liber (52,5 milionu dolarů) – především munice, bezpilotních vzdušných prostředků, střeliva do ručních zbraní a součástek pro letadla, vrtulníky a útočné pušky.[420]

Na konci dubna 2024 Spojené státy schválily dodatečnou vojenskou pomoc Izraeli, a to dalších 26 miliard dolarů (612 miliard korun). Přijmutý zákon tyto peníze vyčleňuje na vojenskou pomoc Izraeli a na humanitární činnosti v krizových oblastech včetně pomoci Palestincům v Pásmu Gazy.[421] Brzy poté, na začátku května 2024, USA pozastavily dodávky bomb v hodnotě desítek miliard dolarů, přičemž to odůvodnily pokračováním ofenzívy v Rafahu, se kterou nesouhlasily. Nadále ovšem dodávaly například munici do tanků a naváděcí technologie pro tzv. chytré rakety a také dostávaly svým předchozím závazkům. Kanada, Nizozemsko, Itálie i Německo nejpozději během začátku roku 2024 pozastavily dodávky zbraní Izraeli z důvodu prohlubující se humanitární krize v Gaze.[420] Na konci dubna 2024 také Mezinárodní soudní dvůr rozhodl, že nevydá předběžné opatření vyzývající k zastavení vývozu německých zbraní do Izraele. Případ soudu dříve předložila Nikaragua.[422]

Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky se z Česka za rok 2022 do Izraele vyvezly zbraně v hodnotě 26 milionů eur (přes 650 milionů korun). České zbraně v menším měřítku putovaly i do arabských zemí jako jsou Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty. Organizace Amnesty International to označila za nezodpovědné, a to z toho důvodu, že by zbraně podle ní mohly být použity k závažnému porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.[419]

Izrael spolu s Egyptem v roce 2007, po vítězství Hamásu ve volbách v Pásmu Gazy, zavedl blokádu Pásma Gazy s odůvodněním zabránění dovozu zbraní do tohoto území. Během růstu násilí při druhé intifádě začal Hamás vyrábět rakety Kassám, které jsou částečně poháněny roztaveným cukrem. Po stažení Izraele z Gazy v roce 2005 se Hamásu podařilo vytvořit pašerácké cesty s Íráném a Sýrií. Podle izraelské armády zbraně do Pásma Gazy proudily právě z těchto zemí přes překladiště v Súdánu a dále přes hranici s Egyptem. Následně byla v roce 2007 spuštěna zmíněná blokáda. Izrael tvrdil, že blokáda byla porušena v roce 2012 zvolením Muhammada Mursího egyptským prezidentem. Ten byl ovšem krátce poté svržen ve vojenském puči, přičemž egyptská armáda zničila velké množství pašeráckých tunelů do Gazy. Hamás tak byl do té doby vyzbrojen například raketomety Kaťuša nebo íránskými raketami Fajr-5. Od roku 2013 dochází zejména k lokální výrobě výbušnin za pomoci hnojiv a okysličovadel. Hlavním podporovatelem zůstal Írán, který podle Izraele poskytuje palestinským islamistickým teroristům pomoc v hodnotě až sta milionů dolarů ročně.[423][424]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Včetně 180 cizinců či osob s dvojím občanstvím z 29 různých zemí,[14] mj. 31 občanů USA[15] či jednoho českého občana.[16]
  2. Včetně 7 nepálských občanů.[18]
  3. Včetně 17 nepálských[18] a 11 thajských občanů.[20][21]
  4. Jedná se o poslední přesně specifikovaná čísla. Později, 10. listopadu 2023, Izrael bez dalších podrobností oznámil, že během útoku bylo zabito okolo 1 200 lidí. [23]
  5. Ve chvíli kdy je civilní objekt použit pro vojenské účely, pozbývá ochranu podle mezinárodního humanitárního práva. [30]
  6. Z původních 9 500 ženských obětí na 4 959 ženských obětí.
  7. Z původních 14 500 dětských obětí na 7 797 dětských obětí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Israel Army Fires Artillery at Lebanon as Hezbollah Claims Attack. Asharq Al-Awsat [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-08. (anglicky) 
  2. PFLP. صادر عن كتائب الشهيد أبو علي مصطفى الجناح العسكري للجبهة الشعبية لتحرير فلسطين [online]. 7 October 2023. Dostupné online. 
  3. الحرية – بيان عسكري صادر عن كتائب المقاومة الوطنية (قوات الشهيد عمر القاسم) استشهاد ثلاثة من مقاتلينا داخل اراضينا المحتلة عام 48 [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 October 2023. 
  4. a b Qassam Brigades announces control of 'Erez Crossing'. Roya News. 7 October 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 October 2023. 
  5. Iran Helped Plot Attack on Israel Over Several Weeks. The Wall Street Journal [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  6. Hamas Says Attacks on Israel Were Backed by Iran. The Wall Street Journal [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  7. Troops hurt after three drones attack US bases in Iraq as tensions flare after Gaza hospital strike [online]. Independent [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. North Korea’s Covert Alliance With Iran Aligned Militias in the Middle East [online]. 38North [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. SIDDIQUI, Umut Uras,Mersiha Gadzo,Maram Humaid,Priyanka Shankar,Dalia Hatuqa,Joseph Stepansky,Usaid. Israel strikes Gaza tower as death tolls jump after Hamas attack. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Izraelské údery na tábor v Rafáhu dle tamních úřadů zabily 45 lidí a 249 zranily. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. 
  11. UN says total number of deaths in Gaza remains unchanged after controversy over revised data. CNN [online]. 2024-05-13 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Netanyahu says at least 13,000 'terrorists' among Palestinians killed. reuters.com [online]. 2024-03-10 [cit. 2024-04-07]. Dostupné online. 
  13. El País: Svědectví z Pásma Gazy: Žijeme jako zvířata | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  14. People from 29 countries killed, missing in Israel-Gaza war: What to know. Washington Post [online]. 2023-10-11 [cit. 2023-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Biden heads to Israel as blast at Gaza hospital kills hundreds, escalating tensions across the region. www.cbsnews.com [online]. 2023-10-18 [cit. 2023-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Mezi oběťmi běsnění Hamásu je 22letý Čech - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-10-18]. Dostupné online. 
  17. Israeli death toll passes 600, another 2,048 injured. The Times of Israel [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. a b At least 7 Nepali injured, 17 held captive by Hamas in Israel. India Today NE [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Israel Says Over 600 Dead, More Than 100 'Prisoners' In War With Hamas. Barron’s [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. 2 Thais killed, 8 injured, 11 kidnapped in Hamas attack on Israel. Bangkok Post [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Two Thais killed in Israel-Gaza violence, says Thailand PM. The Straits Times [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. FABIAN, Emanuel. Authorities name 44 soldiers, 30 police officers killed in Hamas attack. The Times of Israel [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Israel social security data reveals true picture of Oct 7 deaths [online]. AFP [cit. 2024-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-17. (anglicky) 
  24. Israel social security data reveals true picture of Oct 7 deaths [online]. AFP [cit. 2024-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-17. (anglicky) 
  25. STEINBERG, Jessica. Six months after October 7, some hostage families embracing anti-government protests. The Times of Israel [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  26. CLARKE, Bianna Golodryga, Becca Porath, Rachel. ‘Our life stopped October 7th’. CNN [online]. 2024-04-06 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Dozens killed, abducted as Israel comes under surprise Hamas attack. Ynetnews [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  28. October 7, 2023: Israel says it is 'at war' after Hamas surprise attack. CNN [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  29. MCKERNAN, Bethan. Israel and Hamas at war after surprise attacks from Gaza Strip. The Guardian [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  30. Rule 10. Civilian objects are protected against attack, unless and for such time as they are military objectives. [online]. International Committee of the Red Cross [cit. 2024-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-05-10. (anglicky) 
  31. NAKASHIMA, Ellen. The Washington Post. www.washingtonpost.com [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  32. LIEBERMANN, Alex Marquardt, Oren. US doubles down on assessment Hamas used Gaza hospital as command hub | CNN Politics. CNN [online]. 2024-01-03 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. a b UN says total number of deaths in Gaza remains unchanged after controversy over revised data. CNN [online]. 2024-05-13 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. UN chief appalled by ‘tragic human toll’ of Gaza war. news.un.org [online]. 2024-02-29 [cit. 2024-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. Women and children are the main victims of the Israel-Hamas war with 16,000 killed, UN says. ABC News [online]. 20. ledna 2024. Dostupné online. 
  36. At least half of Gaza's buildings damaged or destroyed, new analysis shows. www.bbc.com. 2024-01-30. Dostupné online [cit. 2024-04-07]. (anglicky) 
  37. Palestinians say at least 198 killed in Gaza in Israeli retaliation for a Hamas assault into Israel. Economic Times [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  38. Palestinians say 198 killed in Gaza after Israeli response to Hamas. Business Standart [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  39. EDMONDS, Lauren. Doctors Without Borders says healthcare facilities 'cannot become targets' after Israeli forces struck a hospital and ambulance in Gaza. Business Insider [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  40. Gaza starvation could amount to war crime, UN human rights chief tells BBC. www.bbc.com. 2024-03-28. Dostupné online [cit. 2024-04-07]. (anglicky) 
  41. MCKERNAN, Bethan. Hundreds die and hostages held as Hamas assault shocks Israel. The Guardian [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. ISSN 0029-7712. (anglicky) 
  42. PACCHIANI, Gianluca. Hamas claims to fire 5,000 rockets at Israel, declares 'Operation Al-Aqsa Flood'. The Times of Israel [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky) 
  43. Hamas announces 'Al-Aqsa Storm,' claims to have fired 5,000 rockets. CNN [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky) 
  44. SENGUPTA, Arjun. A Third Intifada? What we know about the latest Hamas-Israel escalation. The Indian Express [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Doslovně citováno ze zdroje: „Some observers have referred to the latest escalation as the beginning of the "Third Intifada"“. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky) 
  45. MCKERNAN, Bethan. Civilians will pay price for biggest challenge to Israel since 1973. The Observer [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. ISSN 0029-7712. (anglicky) 
  46. Experts react: Israel is 'at war' after Hamas militants launch major assault. Atlantic Council [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky) 
  47. BEAUCHAMP, Zack. Why did Hamas invade Israel?. Vox [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  48. ERLANGER, Steven. An Attack From Gaza and an Israeli Declaration of War. Now What?. The New York Times [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  49. a b GOLDENBERG, Tia; SHURAFA, Wafaa. Israel declares war, bombards Gaza and battles to dislodge Hamas fighters after surprise attack. Associated Press [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  50. Timeline of conflict between Israel and Palestinians in Gaza. Reuters [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  51. Gaza: An 'Open-Air Prison'. Human Rights Watch [online]. 2022-06-13 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  52. What You Need to Know About the Electricity Crisis in Gaza. www.pcrf.net [online]. [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  53. Gaza unrest shows economic misery under Israeli blockade. Reuters [online]. 2023-10-04 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  54. a b Fears of a ground invasion of Gaza grow as Israel vows ‘mighty vengeance’. Al-Džazíra [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  55. Humanitarian Factsheet: From "Cast Lead" to "Pillar of Defence" - Council for Arab-British Understanding. www.caabu.org [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. Gaza: Operation Protective Edge. www.amnesty.org.uk [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. Israel retaliation kills 230 Palestinians after Hamas operation. Al-Džazíra [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  58. Palestinian killed in clashes with Israelis in West Bank. France24 [online]. 2023-10-06 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  59. KONTEXT: Apartheid, pogromy, vláda rabínů. Izrael míří k černým scénářům. iDNES.cz [online]. 2. března 2023. Dostupné online. 
  60. Izrael úředně anektoval Západní břeh Jordánu. Armádní noviny [online]. 19. června 2023. Dostupné online. 
  61. a b PACCHIANI, Gianluca. Hamas commander says attacks are in defense of Al-Aqsa, claims 5,000 missiles fired. The Times of Israel [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  62. מוחמד דף על מתקפת הרקטות: ישראל חיללה את אל-אקצא, קורא לערביי ישראל להצטרף. Ynet [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  63. What We Know About the Hamas Attack and Israel’s Response. The New York Times [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  64. ‘We are at war,’ Netanyahu says, after Hamas launches devastating surprise attack. The Times of Israel [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  65. All-out war: Israel pounds Gaza after militants infiltrate in a large-scale attack. National Public Radio [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  66. Hamas surprise attack out of Gaza stuns Israel and leaves hundreds dead in fighting, retaliation. Associated Press [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  67. Qatar mediates opening of Gaza-Israel crossing as protests end. Al-Džazíra [online]. 2023-09-29 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  68. Civilians and soldiers held hostage in Gaza, says Israel – as it happened. The Guardian [online]. [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  69. Israel reopens Gaza crossings, lets Palestinians back to work after two weeks. Reuters [online]. 2023-09-28 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  70. ŠTĚPÁNEK, Vít. Izrael a Saúdská Arábie hlásí pokroky v jednáních o normalizaci, dohoda má být příští rok. Novinky.cz [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  71. KINGSLEY, Patrick; KERSHNER, Isabel. Israel-Gaza Conflict Air-Raid Sirens in Israel Warn of Continued Strikes on Sunday. The New York Times [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  72. Israel at War With Hamas: Live Updates. The Wall Street Journal [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  73. Israel and Hamas at war after surprise attacks from Gaza Strip [online]. The Guardian [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. Analýza následků útoku Palestiny na Izrael 08.10.2023 [online]. Válka on-line [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  75. Analýza prvotního útoku Palestiny na Izrael 07.10.2023 [online]. Válka on-line [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. [Dále jen: Analýza prvotního útoku Palestiny na Izrael 07.10.2023]
  76. Israel at war: Israel embassy reports 100 Israelis kidnapped. The Jerusalem Post | JPost.com [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. Analýza prvotního útoku Palestiny na Izrael 07.10.2023
  78. Na hudebním festivalu zabil Hamás mnohem víc lidí, než se myslelo [online]. Borgis [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  79. Israel retaliation kills 230 Palestinians after Hamas operation [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. Israel declares war, bombards Gaza and battles to dislodge Hamas fighters after surprise attack [online]. The Associated Press [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. Israeli defence minister orders ‘complete siege’ on Gaza [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. Izrael na hranici zabil dva ozbrojence z Libanonu, Hizballáh zapojení odmítá | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  83. Children found ‘butchered’ in Israeli kibbutz, IDF says, as horror of Hamas’ attacks near border begins to emerge [online]. [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. Israel strikes Islamic University in Gaza [online]. Al Arabiya [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. SHARON, Jeremy; KELLER-LYNN, Carrie; SPIRO, Amy. After days of indecision, Netanyahu, Gantz agree to establish emergency war government. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. Israel orders the evacuation of 1.1 million people from northern part of Gaza, the UN says [online]. AP [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. Israeli army confirms bombing of Damascus and Aleppo Intl Airports in two simultaneous attacks [online]. Al Jazeera [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. IDF: Infantry troops, tanks entered Gaza for ‘localized raids’ to clear area of terrorists, locate hostages [online]. The Times of Israel [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. UN Calls Israel Army’s Evacuation Order in Gaza ‘Impossible’ [online]. Bloomberg [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. US sends second aircraft carrier to east Mediterranean to deter Iran, Hezbollah [online]. Times of Israel [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. Iran warns of ‘preemptive’ action against Israel amid Gaza war [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. US moves warships closer to Israel after Hamas attack. BBC News [online]. 2023-10-09 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  93. Explosion at Al-Ahli Hospital in Gaza: New findings from our investigation [online]. Le Monde [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. a b SKOUPÝ, Tomáš. OSN snížila počet žen a dětí zabitých v Gaze na polovinu. Novinky.cz [online]. 2024-05-14 [cit. 2024-05-14]. Dostupné online. 
  95. Výbuch nemocnice v Gaze má 500 obětí, Izrael a Palestinci se viní navzájem [online]. České noviny [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. 
  96. ROKOS, Milan. Vidíte válečné zločiny jen jedné strany, vyčítá Česku šéf HRW. Seznam Zprávy [online]. 2023-11-29 [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  97. Izrael: Hizballáh chce válku? Ať se nejdřív podívá na fotky Gazy [online]. Borgis a.s. [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. 
  98. US Navy destroyer in Red Sea shoots down cruise missiles potentially headed toward Israel: Pentagon [online]. ABC [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  99. Hamas spokesman among scores detained in occupied West Bank [online]. CNN [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  100. Israel pummels Gaza with strikes as it expands ground operations [online]. France24 [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. Who Are the Palestinian Prisoners to Be Released in the Israel-Hamas Hostage Deal? [online]. Haaretz [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. IRAN UPDATE, NOVEMBER 22, 2023 [online]. ISW [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. Hezbollah says it will abide by Israel-Hamas ceasefire on Lebanon border [online]. The New Arab [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  104. Netanyahu avoids political rebellion over Hamas hostage deal but ally calls it ‘immoral’ [online]. The Guardian [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. Families beginning to reunite with hostages released from Gaza [online]. Jerusalem Post [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. The first hostages released as fighting is paused [online]. BBC [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. Israel-Hamas War Day 51 [online]. Haaretz [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  108. Hamás propustil 17 zajatců. Za více Palestinců prodloužíme příměří, vzkazuje [online]. iDnes [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. 
  109. Gaza truce extended by two days, say Qatar and Hamas [online]. Al Jazeera [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. Izrael a Hamás se prý dohodly na prodloužení příměří. Domů míří další rukojmí [online]. Česká televize [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  111. Israel says 12 more hostages released by Hamas have left Gaza [online]. BBC [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  112. Deset Izraelců a čtyři Thajci, které hnutí Hamás drželo jako rukojmí, jsou na cestě do Izraele [online]. Česká televize [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  113. Příměří mezi Izraelem a Hamásem se prodloužilo do pátečního rána. Osm rukojmí je zpět v Izraeli [online]. Česká televize [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. 
  114. Israel-Hamas talks broke down over the terms of exchanging more prisoners and hostages. [online]. New York Times [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  115. Israel-Gaza war updates: ‘No negotiations now on truce’, says Hamas [online]. Al Jazeera [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  116. Jednání o dalším příměří zkrachovala, delegace Mosadu se vrací z Kataru do Izraele [online]. Novinky [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. 
  117. IDF chief: We’ll continue war on Hamas once ceasefire ends [online]. Jerusalem Post [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  118. IRAN UPDATE, NOVEMBER 25, 2023 [online]. ISW [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  119. IRAN UPDATE, NOVEMBER 26, 2023 [online]. ISW [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  120. Hamas attacks Israeli forces in Gaza amid ceasefire extension efforts [online]. Jerusalem Post [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  121. Five soldiers wounded by mortar near southern community [online]. Times of Israel [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  122. Israeli air strikes pound Gaza as truce with Hamas ends [online]. Al Jazeera [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  123. Reuters: Izrael stahováním jednotek naznačuje změnu taktiky. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  124. Izrael přes noc zesílil údery na jihu Pásma Gazy, tvrdí obyvatelé. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  125. Druhý nejvýše postavený člen Hamásu zemřel při izraelském úderu u Bejrútu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  126. Hizballáh nebude mlčet k zabití vůdce Hamásu, jeho šéf varuje Izrael před válkou. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  127. Haarec: Hlad se šíří Gazou, pomoc humanitárních organizací kolabuje. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  128. Izrael tvrdí, že zničil vojenské struktury Hamásu na severu Pásma Gazy. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  129. Při izraelské ofenzivě v Gaze od 7. října zemřelo nejméně 21.822 Palestinců. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  130. Izraelská armáda postupuje v Chán Júnisu, kde zabila dalších 40 bojovníků Hamásu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  131. Podpořte zbraněmi můj boj proti Izraeli, vyzval šéf Hamásu muslimské země. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  132. Blinken jednal v Izraeli s Herzogem i Netanjahuem, zdůraznil ochranu civilistů. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  133. Netanjahu odmítl americký návrh směřující ke vzniku palestinského státu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  134. Europarlament vyzval k rozbití Hamásu, odsuzuje však nepřiměřenou reakci Izraele. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  135. EU zavedla nové sankce vůči Hamásu, týkají se šesti lidí. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  136. Hamás propustí všechna rukojmí, pokud Izrael pustí všechny Palestince. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  137. Příbuzní unesených Hamásem blokují humanitární pomoc do Gazy přes Kerem Šalom. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  138. Úřad OSN dal výpověď lidem, kteří se podle Izraele podíleli na útoku ze 7. října. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  139. Země pozastavují financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  140. BBC: Hladoví, zranění a osamělí - sirotci války v Pásmu Gazy. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  141. Hamás odpověděl na návrh dohody o příměří, podle Kataru v zásadě pozitivně. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  142. Izrael podle ministra obrany postoupí do Rafáhu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  143. OSN vyjádřila obavy o osud obyvatel Rafáhu, Izraelci postupují na jih. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  144. Izraelská armáda ostřelovala oblast Rafáhu, zemřelo při tom asi 14 lidí. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  145. Po smrti je 31 rukojmích v Pásmu Gazy, oznámil mluvčí izraelské armády. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  146. Biden odrazuje Netanjahua od útoku na Rafáh bez plánu na ochranu civilistů. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  147. Izrael při bombardování Rafáhu zabil na 70 lidí a osvobodil dva rukojmí. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  148. Izraelská armáda před vstupem do Rafáhu umožní evakuaci civilistů, řekl její šéf. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  149. Abbás vyzval Hamás k dohodě o rukojmích, podle Macrona tažení v Gaze musí skončit. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  150. Netanjahu: Izrael se nenechá přinutit k uznání palestinského státu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  151. V Pásmu Gazy přestala fungovat druhá největší nemocnice, poslední na jihu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  152. Ganc: Izrael začne ofenzivu v Rafáhu, pokud Hamás nepustí rukojmí do ramadánu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  153. Borrell: 26 z 27 zemí EU vyzvalo k humanitární pauze v Pásmu Gazy. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  154. Izrael od začátku války uskutečnil přes 31.000 náletů, hlavně na Gazu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  155. V Paříži se dosáhlo shody nad obrysy dohody o rukojmích, řekl Sullivan. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  156. Jednání v Káhiře o příměří v Pásmu Gazy byla o den prodloužena, uvedl Hamás. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  157. Hamas delegation leaves Gaza truce talks in Cairo without deal. www.bbc.com. 2024-03-07. Dostupné online [cit. 2024-03-07]. (anglicky) 
  158. Desítky Palestinců v Gaze zemřely v tlačenici kolem konvoje s humanitární pomocí. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 
  159. Izrael podle Netanjahua chystá invazi do Rafáhu, ale přípravy budou trvat. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. 
  160. Izraelská armáda tvrdí, že v nemocnici v Gaze zabila 200 ozbrojenců Hamásu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. 
  161. Izraelský úder u palestinského tábora v jižním Libanonu zabil člena Hamásu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. 
  162. Izraelská armáda obléhá další dvě nemocnice v Pásmu Gazy, žádá jejich evakuaci. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-25]. Dostupné online. 
  163. Netanyahu says at least 13,000 'terrorists' among Palestinians killed. Reuters.com [online]. 2024-03-10 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  164. Izrael potvrdil, že Marván Ísa, třetí muž hnutí Hamás v Pásmu Gazy, je po smrti. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-27]. Dostupné online. 
  165. V Pásmu Gazy zemřelo sedm humanitárních pracovníků, Izrael se k úderu přihlásil. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online. 
  166. Izraelská armáda po útoku na konvoj WCK propustí dva důstojníky. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online. 
  167. SCHARF, David. Izrael zabil humanitární pracovníky, zničil nemocnici a zakazuje média [online]. 2024-04-04 [cit. 2024-04-05]. Dostupné online. 
  168. ČTK, Ditta Stein. USA začaly u Gazy se stavbou mola, Pentagon bude stát přes sedm miliard. iDNES.cz [online]. 2024-04-30 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. 
  169. a b What Israel’s strategic corridor in Gaza reveals about its postwar plans. Washington Post [online]. 2024-05-17 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  170. Armáda stáhla z jihu Pásma Gazy téměř všechny pozemní jednotky, řekl mluvčí. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-07]. Dostupné online. 
  171. Izraelská armáda podle médií zabití synů šéfa Hamásu nekonzultovala s premiérem. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-11]. Dostupné online. 
  172. Israel kills 3 sons of Hamas chief Haniyeh in Gaza strike, says they were terrorists. timesofisrael.com [online]. 2024-04-10 [cit. 2024-04-11]. Dostupné online. 
  173. WSJ: Izrael chystá evakuaci civilistů před nejméně šestitýdenní operací v Rafáhu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. 
  174. Izraelská média předpovídají, že vpád do Rafáhu přijde velmi brzy. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-24]. Dostupné online. 
  175. Palestinci hlásí mrtvé po izraelských úderech v Rafáhu a na severu Gazy. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. 
  176. Izraelská armáda oznámila zásahy desítek cílů v Pásmu Gazy. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. 
  177. Izrael po raketovém útoku Hamásu uzavřel přechod Kerem Šalom, armáda hlásí mrtvé. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  178. Pomoc do Gazy neproudí ani po otevření přechodu Kerem Šalom, uvádí OSN i USA. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. 
  179. Islamic Jihad commander who led Oct. 7 assault on Sufa killed in Rafah strike — IDF. timesofisrael.com [online]. 2024-05-05 [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  180. Izrael zahájil částečnou evakuaci Rafáhu. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  181. Lidé z východního Rafáhu mají odejít do bezpečných zón, i tam se ale dřív bombardovalo, říká analytik. iROZHLAS [online]. 2024-05-06 [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  182. Biden calls PM to reiterate opposition to Rafah op after IDF orders partial evacuation. timesofisrael.com [online]. 2024-05-06 [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  183. Netanjahu: Dohoda přijatá Hamásem neplní naše požadavky. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  184. Izraelská armáda tvrdí, že její jednotky bojují na východě Rafáhu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. 
  185. USA kvůli vývoji v Rafáhu pozastavily dodávku bomb Izraeli, potvrdil ministr. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. 
  186. Biden: Bomby dodávané USA do Izraele byly použity k zabíjení civilistů. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. 
  187. Z Rafáhu dosud uprchlo přes 110.000 lidí, uvádí OSN. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. 
  188. Izraelské tanky obklíčily východní část Rafáhu na jihu Pásma Gazy. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. 
  189. Izraelská armáda postupuje hlouběji do Rafáhu, operaci označuje za přesnou. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-24]. Dostupné online. 
  190. Izraelská armáda v Pásmu Gazy našla těla tří rukojmích, včetně Shani Loukové. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online. 
  191. Izraelská armáda oznámila, že v Pásmu Gazy objevila těla dalších tří rukojmích. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-24]. Dostupné online. 
  192. Izraelská armáda odhaduje, že z Rafáhu se už evakuovalo 950 000 Palestinců. Deník N [online]. 2024-05-20 [cit. 2024-05-22]. Dostupné online. 
  193. APPLICATION OF THE CONVENTION ON THE PREVENTION AND PUNISHMENT OF THE CRIME OF GENOCIDE IN THE GAZA STRIP [online]. 2024-05-24 [cit. 2024-05-24]. Dostupné online. 
  194. Rafah rocket volley targets Tel Aviv area, in first such attack in 4 months. timesofisrael.com [online]. 2024-05-26 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. 
  195. Hamas launches rocket attack towards Tel Aviv. www.bbc.com [online]. [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  196. Izraelské údery na tábor v Rafáhu dle tamních úřadů zabily 45 lidí a 249 zranily. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. 
  197. Live updates: Israel-Hamas war in Gaza, Rafah strike, rockets fired on Tel Aviv. CNN [online]. 2024-05-27 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  198. Netanyahu calls Rafah strike ‘tragic mistake’ amid global outcry. politico.com [online]. 2024-05-27 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. 
  199. Při přestřelce s izraelskými silami u hranic Pásma Gazy zahynul egyptský voják. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. 
  200. a b c ČTK. Izrael tvrdí, že kontroluje nárazníkovou zónu mezi Pásmem Gazy a Egyptem. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  201. a b IDF takes control of key Gaza-Egypt border road, locating at least 20 tunnels. The Times of Israel [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  202. a b Israel says it's taken control of key area of Gaza's border with Egypt awash in smuggling tunnels. AP News [online]. 2024-05-29 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  203. CHLUP, Radek. Izraelská armáda lokalizovala tunely Hamásu vedoucí do Egypta [online]. 2024-05-30 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  204. Izraelská armáda osvobodila čtyři rukojmí unesené loni v říjnu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. 
  205. ČT24, ČTK. Izraelská armáda osvobodila čtyři rukojmí, Palestinci hlásí po útoku desítky mrtvých. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. 
  206. MOHAMED, Edna. Death toll from Israeli attacks on Gaza’s Nuseirat camp rises to 210. Al Jazeera [online]. [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  207. Health officials in Hamas-controlled Gaza claim 210 killed in IDF hostage rescue op. timesofisrael.com [online]. 2024-06-08 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. 
  208. RIOS, Michael. Israel alleges journalist held hostages in Gaza, without providing evidence. CNN [online]. 2024-06-10 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  209. ARCHIVE, View Author; FEED, Get author RSS. Gaza journalist who wrote for Al Jazeera was holding 3 hostages in home with family, Israel says [online]. 2024-06-09 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  210. IDF rescues 4 hostages from 8 months’ captivity in daytime operation in central Gaza. timesofisrael.com [online]. 2024-06-08 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. 
  211. Spike in Israeli lethal force against Palestinians in Occupied West Bank. Amnesty International [online]. 2024-02-05 [cit. 2024-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  212. Settler Violence Against Palestinians in the West Bank Is Rising. The New York Times [online]. 2023-10-30 [cit. 2024-04-14]. Dostupné online. 
  213. Israel carries out air strike on West Bank city Jenin. www.bbc.com. 2023-10-22. Dostupné online [cit. 2024-04-14]. (anglicky) 
  214. a b HRON, Jan. Írán zaútočil na Izrael. Armáda zachytila většinu střel, pomohli spojenci. iDNES.cz [online]. 2024-04-13 [cit. 2024-04-14]. Dostupné online. 
  215. EU poprvé uvalila sankce na izraelské osadníky za útoky na Palestince. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  216. IDF kills 10 Palestinian gunmen, arrests 8 in two-day West Bank raid. timesofisrael.com [online]. 2024-04-20 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. 
  217. Amid terrorist gunfire from Tulkarem toward Israeli town, officials urge crackdown. timesofisrael.com [online]. 2024-05-29 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. 
  218. Smotrich urges Gaza-like military operation in West Bank’s Tulkarem after gun attack. timesofisrael.com [online]. 2024-05-29 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. 
  219. REUTERS. Israeli forces kill Hamas gunmen in raid near West Bank’s Tulkarm. The Guardian. 2024-05-04. Dostupné online [cit. 2024-05-29]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  220. Izraelská razie v palestinském táboře v Tulkarmu trvala 45 hodin. Armáda zatkla 37 radikálů. iROZHLAS [online]. 2024-01-19 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. 
  221. PAŘÍZKOVÁ, Anna. Chyběly minuty a válčil celý Blízký východ. Izrael chtěl trestat Hizballáh. iDNES.cz [online]. 2024-01-19 [cit. 2024-04-14]. Dostupné online. 
  222. Izrael je připraven na akci na severu, kde útočí Hizballáh, řekl Netanjahu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. 
  223. Izrael zabil nejvýznamnějšího člena Hizballáhu od začátku války. Zemřeli i další tři bojovníci hnutí. iROZHLAS [online]. 2024-06-12 [cit. 2024-06-12]. Dostupné online. 
  224. 215 rockets fired at north after IDF killing of ‘most senior’ Hezbollah officer yet. timesofisrael.com [online]. 2024-06-12 [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. 
  225. US wants ‘de-escalation’ in north after Hezbollah fires largest rocket volley of war. timesofisrael.com/ [online]. 2024-06-13 [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. 
  226. Izrael bombami zaútočil na íránské velvyslanectví v Sýrii, zabil dva velitele. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-04-01 [cit. 2024-04-05]. Dostupné online. 
  227. Biden v souvislosti s íránskými hrozbami slíbil silnou podporu Izraele. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-11]. Dostupné online. 
  228. MIMOŘÁDNÉ VYSÍLÁNÍ: Izraelská armáda zvažuje další postup vůči Íránu, Biden odvetu nepodporuje. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-04-14]. Dostupné online. 
  229. MCKERNAN, Bethan; GRAHAM-HARRISON, Emma; BEAUMONT, Peter. Iran warns it will strike again with greater force if Israel or US retaliate. The Guardian. 2024-04-14. Dostupné online [cit. 2024-04-14]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  230. Drony útočily na leteckou základnu v Íránu. www.novinky.cz [online]. 2024-04-19 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  231. Jemenští povstalci tvrdí, že podnikli rozsáhlý dronový útok proti Izraeli. Podporuje je Írán. iROZHLAS [online]. 2023-11-02 [cit. 2024-04-14]. Dostupné online. 
  232. RB OSN poprvé vyzvala k okamžitému příměří v Pásmu Gazy. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-27]. Dostupné online. 
  233. Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci o příměří mezi Izraelem a Hamásem. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. 
  234. Rada OSN pro lidská práva odsoudila Izrael. www.novinky.cz [online]. 2024-04-05 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  235. Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci o členství Palestiny. Proti hlasovalo 9 států včetně Česka. iROZHLAS [online]. 2024-05-10 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  236. United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Affairs - occupied Palestinian territory - Hostilities in the Gaza Strip and Israel. United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Affair [online]. 2024-05-20 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  237. Journalist casualties in the Israel-Gaza war [online]. 2024-05-28 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  238. The IDF is supposed to protect aid workers. Aid agencies say the Israeli military has been attacking them for months.. NBC News [online]. 2024-04-06 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  239. Israel social security data reveals true picture of Oct 7 deaths. France 24 [online]. 2023-12-15 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  240. VINOGRAD, Cassandra; KERSHNER, Isabel. Israel’s Attackers Took About 240 Hostages. Here’s What to Know About Them.. The New York Times. 2024-05-07. Dostupné online [cit. 2024-05-07]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  241. Images of the Mass Kidnapping of Israelis by Hamas [online]. 2023-10-09 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  242. Palestinian deaths in Gaza pass 30,000 as witnesses say Israeli forces fire on crowd waiting for aid. PBS NewsHour [online]. 2024-02-29 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  243. a b These charts show the scale of loss in the Israel-Hamas war. CNN [online]. 7. listopadu 2023. Dostupné online. 
  244. UNICEF says over 13,000 children killed in Gaza in Israel offensive. Reuters [online]. 18. března 2024. Dostupné online. 
  245. JAZEERA, Al. Know their names: Palestinian children killed in Israeli attacks on Gaza. interactive.aljazeera.com [online]. [cit. 2024-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  246. AP: Jak ministerstvo zdravotnictví v Gaze sestavuje počty obětí po náletech [online]. ČTK [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  247. BERMUDEZ, Krystal. Hamas-Run Gaza Health Ministry Admits to Flaws in Casualty Data. FDD [online]. 2024-04-09 [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  248. What is Gaza's Ministry of Health and how does it calculate the war's death toll?. AP News [online]. 2023-10-26 [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  249. MCGREAL, Chris. Can we trust casualty figures from the Hamas-run Gaza health ministry?. The Guardian. 2023-10-27. Dostupné online [cit. 2024-05-09]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  250. Despite Biden's doubts, humanitarian agencies consider Gaza toll reliable. reuters.com [online]. 2023-10-27 [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. 
  251. MALSIN, Nancy A. Youssef and Jared. U.S. Officials Have Growing Confidence in Death Toll Reports From Gaza. The Wall Street Journal. Dostupné online [cit. 2024-05-09]. (anglicky) 
  252. PROTHERO, Mitchell. Israeli Intelligence Has Deemed Hamas-Run Health Ministry's Death Toll Figures Generally Accurate [online]. 2024-01-25 [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  253. The death toll from Gaza, explained. Vox [online]. 1. listopadu 2023. Dostupné online. 
  254. Information missteps have led to questions about Israel’s credibility. NBC News [online]. 2023-11-18 [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  255. Israeli personnel gave false information about 7 October attack crimes - report. Middle East Eye [online]. [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  256. US sanctions Israeli settlers over West Bank violence. www.bbc.com. 2024-02-01. Dostupné online [cit. 2024-02-08]. (anglicky) 
  257. Izrael od začátku války uskutečnil přes 31.000 náletů, hlavně na Gazu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. 
  258. Cíle bombardování vybírá pro Izrael AI. Civilní oběti jsou přípustné, zpravodajci preferují ‚hloupé bomby‘. iROZHLAS [online]. 2024-04-08 [cit. 2024-04-08]. Dostupné online. 
  259. Hamas continues recruiting child soldiers: Where is the condemnation?. The Jerusalem Post | JPost.com [online]. 2021-06-27 [cit. 2024-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  260. Israel Gaza: Checking Israel's claim to have killed 10,000 Hamas fighters. www.bbc.com. 2024-02-29. Dostupné online [cit. 2024-05-24]. (anglicky) 
  261. Times of Israel: IDF accuses Hamas, Islamic Jihad of using child soldiers [online]. [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. 
  262. IDF proof: Hamas, PIJ use young children for Gaza terror activities, incitement. The Jerusalem Post | JPost.com [online]. 2024-01-03 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  263. HAARETZ; REUTERS. UN says overall death count in Gaza remains unchanged after revising source of data. Haaretz. 2024-05-14. Dostupné online [cit. 2024-05-14]. (anglicky) 
  264. Israel defying ICJ ruling to prevent genocide by failing to allow aid into Gaza. Amnesty International [online]. 2024-02-26 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  265. MASON, Jeff. Kamala Harris calls out Israel over 'catastrophe' in Gaza. Reuters.com [online]. 2024-03-04 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  266. Američané shodili nad Pásmem Gazy první dodávku humanitární pomoci. www.novinky.cz [online]. 2024-03-02 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  267. Německo začalo shazovat pomoc nad Gazou, funguje již i námořní koridor. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. 
  268. První loď humanitárního koridoru z Kypru je blízko města Gaza. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-03-15 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  269. Joint Statement endorsing the activation of a maritime corridor to deliver humanitarian assistance to Gaza. European Commisson [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  270. Gaza sea corridor aid returns to Cyprus after Israel kills NGO workers. reuters.com [online]. 2024-04-02 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  271. Charita WCK obnoví dodávky potravinové pomoci do Pásma Gazy. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. 
  272. Gaza pier: US begins building floating base to boost aid. www.bbc.com. 2024-04-26. Dostupné online [cit. 2024-04-29]. (anglicky) 
  273. Po provizorním mole se zatím do Pásma Gazy dostalo 569 tun humanitární pomoci. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  274. Blinken: ‘100% of the population in Gaza is at severe levels of acute food insecurity’. Times of Israel [online]. 2024-03-19 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  275. Na severu Pásma Gazy nejpozději v květnu vypukne hladomor, uvedla OSN. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  276. Izrael otevřel nový přechod pro pomoc do Pásma Gazy, hladomor podle něj nehrozí. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-25]. Dostupné online. 
  277. Israel continues to block aid into northern Gaza; UN sending team to shattered Al-Shifa Hospital. news.un.org [online]. 2024-04-01 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  278. Siege and Starvation: How Israel Obstructs Aid to Gaza. Refugees International [online]. [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  279. QIBLAWI, Tamara. Anesthetics, crutches, dates: The aid Israel is arbitrarily keeping from Gaza. CNN [online]. 2024-03-01 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  280. Od léků po čokoládové croissanty. Izraelci na hranicích Gazy blokují různé výrobky. iROZHLAS [online]. 2024-04-15 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 
  281. Israel government continues to block aid response despite ICJ genocide court ruling, says Oxfam. Oxfam International [online]. 2024-03-18 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  282. Israel must 'ensure urgent humanitarian assistance' in Gaza: ICJ. france24.com [online]. 2024-03-28 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  283. Do Pásma Gazy přes nově otevřený přechod vjely kamiony s pomocí. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  284. Izrael dál omezuje vstup humanitární pomoci do Gazy, řekl komisař OSN. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 
  285. Vedeme spravedlivou válku v souladu s mezinárodním právem, reaguje Izrael na ICJ. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  286. ‘If they are starving to death, give us the hostages back’. CNN [online]. 2024-03-08 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  287. Gaza war: Israelis attack aid convoys sent for Palestinians. www.bbc.com [online]. [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  288. Izrael otevřel přechod Kerem Šalom, pomoc se k civilistům přesto nedostává. iDNES.cz [online]. 2024-05-08 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  289. Káhira umožní dodávat humanitární pomoc do Gazy. Bidenovi to potvrdil egyptský prezident. iROZHLAS [online]. 2024-05-24 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  290. Potraviny z humanitárních dodávek pro Pásmo Gazy hnijí v kamionech. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  291. OSN: Od vpádu Izraele do Rafáhu klesly dodávky pomoci do Gazy o dvě třetiny. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  292. Na severu Gazy je podle expertů hladomor. K jeho oficiálnímu vyhlášení ale chybí dostatečné údaje. iROZHLAS [online]. 2024-06-05 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. 
  293. V Gaze lidé čelí podmínkám podobným hladomoru, říká šéf Světové zdravotnické organizace. iROZHLAS [online]. 2024-06-12 [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. 
  294. Izrael v části jižní Gazy každý den na 11 hodin pozastaví vojenské operace. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-06-17]. Dostupné online. 
  295. Tisíce tun odpadků, hmyz a krysy. Obyvatelé Pásma Gazy kromě války sužuje i ekologická katastrofa. iROZHLAS [online]. 2024-04-29 [cit. 2024-04-30]. Dostupné online. 
  296. Doctors w/o Borders: We're deeply concerned for the fate of everyone in Gaza right now.. Twitter.com [online]. 2023-10-20 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. 
  297. ‘The world must do more’ for Gaza, 5 UN agencies say | UN News. news.un.org [online]. 2023-10-21 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  298. Israel and the occupied territories: Deescalate now to prevent further human suffering. International Committee of the Red Cross [online]. 2023-10-28 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  299. CHASE, Will. Gaza buildings and land decimated in 6 months of war. www.axios.com [online]. Axios, 2024-04-07 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. 
  300. GOLDSTEIN, Tani. World Bank report finds 45% of residential buildings in Gaza ruined beyond repair. Times of Israel [online]. 2024-04-24 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. 
  301. UN: Reconstructing Gaza could cost $50 billion. Voice of America [online]. 2024-05-02 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  302. WATERS, Nick. “We’ve Become Addicted to Explosions” The IDF Unit Responsible for Demolishing Homes Across Gaza. bellingcat [online]. 2024-04-29 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  303. How Israel is carving up and ‘reoccupying’ Gaza. www.aa.com.tr [online]. [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. 
  304. Genocide Watch: Genocide Emergency Alert: Israel and Gaza. genocidewatch.com [online]. 2023-10-19 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  305. Is Israeli bombing of Gaza a violation of international laws? [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  306. Commission of Inquiry collecting evidence of war crimes committed by all sides in Israel and Occupied Palestinian Territories since 7 October 2023 [online]. OSN [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  307. Pravidla války a válečné zločiny: Izrael je v „neřešitelné situaci“ [online]. Seznam [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. 
  308. Soud v Haagu nařídil Izraeli: Udělejte vše, abyste zabránili genocidě v Gaze - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-01-26 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  309. Irsko se přidá k podnětu JAR proti údajné izraelské genocidě v Gaze. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-03-27 [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. 
  310. Mezinárodní soudní dvůr nařídil Izraeli zastavit ofenzivu v Rafahu. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-05-24 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  311. Hlavní prokurátor ICC usiluje o zatykače na Netanjahua a lídry Hamásu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-20]. Dostupné online. 
  312. Statement of ICC Prosecutor Karim A.A. Khan KC: Applications for arrest warrants in the situation in the State of Palestine [online]. [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. 
  313. Izrael roky tajně ‚válčil‘ s Mezinárodním trestním soudem. Zpravodajci špehovali hlavního prokurátora. iROZHLAS [online]. 2024-05-29 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. 
  314. DAVIES, Harry; MCKERNAN, Bethan; ABRAHAM, Yuval. Spying, hacking and intimidation: Israel’s nine-year ‘war’ on the ICC exposed. The Guardian. 2024-05-28. Dostupné online [cit. 2024-05-29]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  315. IFJ: Ninety-four journalists killed in 2023, says IFJ, 08 December 2023
  316. ČTK. Při výkonu povolání letos zemřelo 94 novinářů, z toho 68 v Gaze. Z Evropy je na tom nejhůř Ukrajina. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2023-12-08 [cit. 2023-12-09]. Dostupné online. 
  317. War in Gaza. IFJ - International Federation of Journalists [online]. 2024-04-04 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  318. Palestine: The UNESCO Guillermo Cano Prize 2024 awarded to journalists in Gaza / IFJ. www.ifj.org [online]. 2024-05-03 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  319. Palestinian journalists covering Gaza awarded 2024 UNESCO/Guillermo Cano World Press Freedom Prize. www.unesco.org [online]. 2024-05-02 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 
  320. UN rights chief condemns Israeli 'siege' of Gaza, militants' taking of hostages [online]. Reuters [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  321. ROZOVSKY, Liza; BREINER, Josh; EFRATI, Ido. Sexual violence evidence against Hamas is mounting, but the road to court is still long. Haaretz. 2023-11-22. Dostupné online [cit. 2024-05-07]. (anglicky) 
  322. The battle to highlight crimes against women in Hamas’ attack on Israel. ctech [online]. 2023-11-22 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  323. How international law applies to war, and why Hamas and Israel are both alleged to have broken it. Los Angeles Times [online]. 2023-11-05 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  324. EU ready to support UN efforts to open humanitarian corridors to Gaza [online]. Anadolu Ajansi [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  325. EU condemns Hamas for using 'hospitals as human shields', urges Israeli restraint. Reuters.com [online]. 2023-11-12 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. 
  326. CHEN, Amir Tal,Heather. Be’eri: More than 100 bodies found in Israeli kibbutz. CNN [online]. 2023-10-10 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  327. New footage shows dozens of Hamas terrorists entering Kibbutz Be’eri. timesofisrael.com [online]. 2023-10-16 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. 
  328. Svědectví zevnitř izraelské armády: Mrtvé civilisty v Gaze máme dopředu vypočítané. Voxpot [online]. 14. prosince 2023. Dostupné online. 
  329. „Továrna na masové vraždění“. Izraelská AI generuje tolik cílů, že je armáda nestíhá bombardovat. Voxpot [online]. 15. prosince 2023. Dostupné online. 
  330. a b „Děláme to znovu?“ Pásmo Gazy a poválečná zodpovědnost Západu. Deník Alarm [online]. 6. ledna 2024. Dostupné online. 
  331. Eleven workers with UN refugee agency, five IFRC members killed in Gaza [online]. Reuters [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  332. Gaza medics say Israel targeting ambulances, health facilities [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  333. Doctors observe black day against Israeli atrocities in Gaza [online]. Zhe Express Tribune [cit. 2023-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-19. (anglicky) 
  334. Netanyahu says Israel is at war after dozens die in Hamas attacks [online]. The Finacial Times [cit. 2023-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky) 
  335. Over 50% of Gaza buildings damaged or destroyed in Israel's bombardment. Axios [online]. 14. ledna 2024. Dostupné online. 
  336. Izrael podle expertů OSN vůči obyvatelům Gazy uplatňuje kolektivní trest [online]. České noviny [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. 
  337. Israel tells 1.1mn people to leave northern Gaza [online]. Financial Times [cit. 2023-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-13. (anglicky) 
  338. The Humanitarian Catastrophe in Gaza [online]. New Yorker [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  339. UN's Guterres Says Hamas Attacks Do Not Justify 'Collective Punishment' Of Palestinians [online]. Barrons [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  340. ABLES, Kelsey. A hunger Gazans have 'never, ever' experienced grows in the territory. The Washington Post. 15 December 2023. Dostupné online. 
  341. Zpravodajka OSN viní Izrael z genocidy v Gaze, žádá sankce. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-03-28. 
  342. Lepší zemřít než skončit tady. Izrael drží Palestince v krutých podmínkách, popisují svědci. iROZHLAS [online]. 2024-05-14 [cit. 2024-05-15]. Dostupné online. 
  343. QIBLAWI, Tamara. Israeli whistleblowers detail horror of shadowy detention facility for Palestinians. CNN [online]. 2024-05-10 [cit. 2024-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  344. SCHARF, David. Destrukce životního prostředí. Páchá Izrael v Gaze a Libanonu „ekocidu“? [online]. 2024-04-19 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  345. AHMED, Kaamil; GAYLE, Damien; MOUSA, Aseel. ‘Ecocide in Gaza’: does scale of environmental destruction amount to a war crime?. The Guardian. 2024-03-29. Dostupné online [cit. 2024-04-19]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  346. Biden podepsal vojenskou pomoc Ukrajině. ‚Vybavení začneme posílat během hodin,‘ prohlásil. iROZHLAS [online]. 2024-04-24 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  347. EWE, Koh. U.S. Blocks U.N. Resolution to Recognize Palestine. TIME [online]. 2024-04-19 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  348. Summit EU vyzval k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  349. RB OSN poprvé vyzvala k okamžitému příměří v Pásmu Gazy. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  350. Valné shromáždění schválilo návrh na členství Palestiny v OSN, ČR byla proti. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  351. Španělsko, Norsko a Irsko schválily Palestinu. Podpora genocidy, zuří Izrael. iDNES.cz [online]. 2024-05-28 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. 
  352. Španělsko, Irsko a Norsko uznaly Palestinu jako samostatný stát. Deník N [online]. 2024-05-28 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. 
  353. Gaza war: Spain, Ireland and Norway formally recognise Palestinian state. www.bbc.com [online]. [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  354. Černochová vyzvala k vystoupení České republiky z OSN. www.novinky.cz [online]. 2023-10-28 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. 
  355. Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je děsivý a nepřijatelný. www.novinky.cz [online]. 2024-05-20 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. 
  356. Za Izrael! Za Palestinu! V ulicích světových metropolí to při protestech vře. iDNES.cz [online]. 10. října 2023. Dostupné online. 
  357. Na propalestinskou demonstraci v Londýně přišlo sto tisíc lidí. Seznam Zprávy [online]. 21. října 2023. Dostupné online. 
  358. Public trust in government scrapes bottom amid criticism for inadequate war response. timesofisrael.com [online]. 2023-10-25 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  359. Public trust in government scrapes bottom amid criticism for inadequate war response. timesofisrael.com [online]. 2023-10-25 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  360. V Jeruzalémě protestovaly proti Netanjahuově vládě desetitisíce lidí. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  361. Protivládní protesty v Izraeli - 1. dubna - Události. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  362. Izrael sklouzává do mezinárodní izolace, domácí demonstranti požadují konec Netanjahuovy vlády. iROZHLAS [online]. 2024-04-07 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  363. ‚Musíme přivést zpět všechny.‘ Tisíce Izraelců žádaly, aby Netanjahu přijal dohodu o příměří s Hamásem. iROZHLAS [online]. 2024-05-05 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  364. Protest barred from bid to block aid trucks at Gaza crossing. timesofisrael.com [online]. 2023-12-21 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. 
  365. Hostages’ families try in vain to block humanitarian aid from entering Gaza. timesofisrael.com [online]. 2024-01-09 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. 
  366. KIM, Victoria; RABIN, Roni. Widening Mideast Crisis: Families of Israeli Hostages Protest at Border Crossing to Block Aid to Gaza. The New York Times. 2024-01-25. Dostupné online [cit. 2024-05-31]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  367. SWAILS, Clarissa Ward, Brent. ‘If they are starving to death, give us the hostages back’. CNN [online]. 2024-03-08 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  368. Israeli protesters block aid convoy headed to Gaza. reuters.com [online]. 2024-05-13 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. 
  369. Benny Ganc opouští Netanjahuův krizový kabinet. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. 
  370. Izraelský válečný kabinet opustil po Gancovi další člen, Gadi Eisenkot. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. 
  371. Izraelský premiér Netanjahu rozpouští válečný kabinet. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-06-17]. Dostupné online. 
  372. V Londýně protestovalo 300 tisíc lidí na podporu Palestiny, požadovali příměří v Gaze. Aktuálně.cz [online]. 11. listopadu 2023. Dostupné online. 
  373. Gaza štěpí Británii. Šéfovi labouristů to kazí cestu do Downing Street. Seznam Zprávy [online]. 16. listopadu 2023. Dostupné online. 
  374. Lockheed Martin: Palestine protesters install blockade. BBC News. 25 November 2023. Dostupné online. 
  375. Pro-Palestinian Protest Outside General Dynamics. Daily Nebraskan. 10 November 2023. Dostupné online. 
  376. Hundreds gather for another protest outside of Textron Headquarters. ABC6.com. 17 November 2023. Dostupné online. 
  377. Hundreds call on Boeing to stop weapons supply to Israel. Wafa. 9 December 2023. Dostupné online. 
  378. Protesters Are Targeting Defense Contractors That Bragged About Profits from Gaza. Vice. November 17, 2023. Dostupné online. 
  379. LUCK, Flaminia. Israel-Gaza: Union members block arms factory in protest over conflict. BBC News. 10 November 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 November 2023. 
  380. „Genocidní Joe“ ztrácí hlasy amerických Arabů. Připraví ho o Bílý dům?. Voxpot [online]. 13. února 2024. Dostupné online. 
  381. MCGREAL, Chris. US rights group sues Biden for alleged 'failure to prevent genocide' in Gaza. The Guardian. 13 November 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 November 2023. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  382. US President Biden sued for 'complicity' in Israel's 'genocide' in Gaza. Al Jazeera. 14 November 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 22, 2023. 
  383. HRON, Jan. Arabské státy potírají propalestinské demonstrace. Obávají se revoluce. iDNES.cz [online]. 2024-05-04 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. 
  384. Exkluzivní průzkum: Ofenzivu Izraele schvaluje bez výhrad třetina Čechů. Názory mužů a žen se liší. CNN Prima NEWS [online]. 15. listopadu 2023. Dostupné online. 
  385. Pětina lidí si myslí, že Česko podporuje Izrael až příliš, ukázal průzkum. Aktuálně.cz [online]. 8. ledna 2024. Dostupné online. 
  386. Vinu za eskalaci na Blízkém východě připisují Češi nejčastěji oběma stranám. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  387. Proizraelskou politiku vlády kritizuje 80 osobností, včetně katolických kněží. iDNES.cz [online]. 6. února 2024. Dostupné online. 
  388. „Vláda bezvýhradně podporuje Izrael. Chceme změnu.“ Petici podepsal Topol, Placák nebo Halík. Echo24 [online]. 7. února 2024. Dostupné online. 
  389. Část amerických studentů pořádá protesty na podporu Palestiny. Univerzity se od nich distancují. iROZHLAS [online]. 2023-10-13 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. 
  390. Královský plat za selhání na Harvardu. Bývalá rektorka dostane 900 tisíc dolarů. iDNES.cz [online]. 6. ledna 2024. Dostupné online. 
  391. Pro-Palestinian protests sweep US college campuses following mass arrests at Columbia. AP News [online]. 2024-04-22 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  392. Biden varoval před nárůstem antisemitismu na univerzitách. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. 
  393. More than 2,100 people arrested at anti-Israel campus protests across the US. timesofisrael.com [online]. 2024-05-03 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 
  394. French police remove pro-Palestinian students at Sorbonne. timesofisrael.com [online]. 2024-04-29 [cit. 2024-04-30]. Dostupné online. 
  395. Campus protests: Top French university shuts as police remove pro-Palestinian group. POLITICO [online]. 2024-05-03 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  396. More UK students occupy campuses, in Gaza protest. www.bbc.com. 2024-05-02. Dostupné online [cit. 2024-05-03]. (anglicky) 
  397. Studenti Trinity College Dublin oznámili ukončení propalestinského tábora, s univerzitou uzavřeli dohodu. Deník N [online]. 2024-05-08 [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. 
  398. Dublin campus protest ends as college vows to divest from Israeli settlements. timesofisrael.com [online]. 2024-05-09 [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. 
  399. Why TikTok videos on the Israel-Hamas war have drawn billions of views [online]. The Washington Post [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  400. Israel is losing on the online advocacy front: 15 times more posts with pro-Palestinian tags [online]. CTECH [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  401. Meta’s Broken Promises [online]. Human Rights Watch [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  402. Telegram restricts access to Hamas channels on Google, Apple stores [online]. Al Jazeera [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  403. Israel floods social media to shape opinion around the war [online]. Politico [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  404. CNN staff say network’s pro-Israel slant amounts to ‘journalistic malpractice’. The Guardian [online]. 4. února 2024. Dostupné online. 
  405. U.S. Officials Have Growing Confidence in Death Toll Reports From Gaza. The Wall Street Journal [online]. 11. listopadu 2023. Dostupné online. 
  406. What is Gaza’s Ministry of Health and how does it calculate the war’s death toll?. AP News [online]. 7. listopadu 2023. Dostupné online. 
  407. Coverage of Gaza War in the New York Times and Other Major Newspapers Heavily Favored Israel, Analysis Shows. The Intercept [online]. 9. ledna 2024. Dostupné online. 
  408. BBC apologizes for report accusing IDF of ‘summary executions’ in the Gaza Strip [online]. The Times of Israel [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  409. Is selective coverage of Israel’s war on Gaza in the Czech Republic following or creating anti-Semitism? [online]. Global voices [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  410. Výzvy ke genocidě Palestinců na sociálních sítích nikdo neřeší, říká expert. Seznam Zprávy [online]. 13. října 2023. Dostupné online. 
  411. ČECHOVÁ, Pavla. Slitování s Palestinci? Není třeba, myslí si část lidí v české debatě. SeznamMédium [online]. 20. října 2023. Dostupné online. 
  412. Za rozhovor vyhazov. „Řekli mi, že byl propalestinský“. Voxpot [online]. 15. prosince 2023. Dostupné online. 
  413. LINHART, Tomáš. ČT si zadala analýzu zpráv o Izraeli a Gaze. Vyzněla kriticky. Souček autory obvinil z podjatosti, ti žádají omluvu. Deník N [online]. 2024-04-24 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  414. To internet ještě nezažil. Válka v Izraeli spustila dezinformační peklo. www.seznamzpravy.cz [online]. 2023-11-03 [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. 
  415. Between the Lines: Caught in the Mohammad al-Dura crossfire [online]. Jerusalem Post [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  416. Misinformation about the Israel-Hamas war is flooding social media. Here are the facts [online]. The Associated Press [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  417. ČTK. Izraelské ministerstvo řeší vysídlení Palestinců z Gazy do Egypta. Premiér to označuje za úvahu. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2023-10-30 [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. 
  418. ČTK. Netanjahu už má plán, co s Gazou. Izrael by povolil civilní vládu, ale pod svou vojenskou kontrolou. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-02-23 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  419. a b Konflikt v Izraeli: Biden schválil vojenskou podporu Izraele i navýšení pomoci v Gaze [online]. 2024-04-28 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  420. a b Who are Israel’s key weapons suppliers, and who has halted exports since Oct. 7?. Timesofisrael.com [online]. 2024-05-10 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  421. Biden podepsal balík s pomocí pro Ukrajinu. „Techniku začneme odesílat během několika hodin,“ slíbil. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  422. Soudní orgán OSN odmítl Německu nařídit, aby zastavilo vývoz zbraní do Izraele. Deník N [online]. 2024-04-30 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  423. How Hamas grew and upgraded its weapons arsenal to strike Israel. timesofisrael.com [online]. 2021-05-21 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  424. LENDON, Brad. Analysis: How does Hamas get its weapons? A mix of improvisation, resourcefulness and a key overseas benefactor. CNN [online]. 2023-10-12 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]