Pavel Šafr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pavel Šafr
Narození 24. října 1967 (49 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavel Šafr (* 24. října 1967) je český novinář, komentátor a dlouholetý šéfredaktor novinových i časopiseckých titulů. Byl šéfredaktorem Lidových novin, Mladé fronty DNES, ředitelem skupiny Blesk (Deník Blesk, Nedělní Blesk, Blesk.cz) a Reflexu.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Před revolucí Pavel Šafr pracoval jako knihovník ve Státní knihovně v pražském Klementinu. V roce 1987 se začal angažovat v opoziční skupině Demokratická iniciativa, kterou vedli tvůrci někdejšího literárního časopisu Tvář (1964–1969) Emanuel Mandler a Bohumil Doležal. V této době se podílel na vydávání samizdatových tiskovin.

V letech 1990–92 byl tajemníkem poslaneckého klubu KDS-LDS ve Federálním shromáždění. Od roku 1992 pracoval v Českém deníku, kde se v roce 1993 stal poprvé šéfredaktorem. V roce 1994 byl krátce šéfredaktorem Denního Telegrafu, odkud byl vydavatelem (Investiční a poštovní banka) odvolán na základě nespokojenosti výkonné rady ODS s politickou orientací listu.[1] Z případu odvolání šéfredaktora na základě politického tlaku se stal skandál, o němž rozsáhle informovala i zahraniční média (Frankfurter Allgemeine Zeitung, Die Presse) a případ byl zmíněn také ve zprávě výboru Kongresu USA o stavu lidských práv za rok 1994.

V letech 1994–1997 vlastnil spolu s Robertem Čásenským a Michalem Musilem poradenskou agenturu Penguin, jejímž klientem byla tehdejší Občanská demokratická aliance.[2] V letech 1997–2000 byl šéfredaktorem Lidových novin. Lidovým novinám tehdy stoupl prodaný náklad z 58 až na 90 tisíc[zdroj?]. Lidové noviny tím byly zachráněny před zavřením, k němuž mělo dojít v únoru 1998 a od firmy Ringier AG je koupilo düsseldorfské vydavatelství RBVG, jemuž v ČR patřilo vydavatelství MAFRA.[3]

V Lidových novinách založil přílohy Orientace a Věda a spolu s Michalem Wernischem magazín Pátek LN. Díky tomu obdržel od Unie vydavatelů cenu „šéfredaktor roku 1998“. Od roku 2000 do roku 2006 byl šéfredaktorem Mladé fronty Dnes a také členem představenstva vydavatelství MAFRA.[4]

V této době list zveřejňoval množství investigativních zpráv, mj. o pochybných finančních příjmech premiéra Stanislava Grosse, který posléze rezignoval. V MF DNES založil diskusní přílohu Kavárna (spolu s Josefem Chuchmou) a magazín Ona Dnes (s Robertem Čásenským a s Janou Cíglerovou). Čtvrteční magazín dosahoval po obsahových a grafických změnách nákladu až 500 tisíc prodaných výtisků.[zdroj?]

V letech 2006–2008 pracoval pro vydavatelství Economia,[5] kde zastával funkci zástupce generálního ředitele (generální ředitel Michal Klíma) a vedl změny ve slovenských Hospodářských novinách a v českém týdeníku Ekonom.

V letech 2008–2011 byl šéfredaktorem týdeníku Reflex (nárůst prodaného nákladu ze 49 na 60 tisíc),[6] zároveň byl v letech 2009–10 krátce šéfredaktorem dětského časopisu ABC.[7] Od roku 2011 do roku 2013 byl ředitelem skupiny Blesk a vykonával i funkci šéfredaktora. V této pozici se mu nepodařilo zastavit pokles prodaného nákladu (z 330 na méně než 300 tisíc). Zároveň v tomto období zaznamenala prudký nárůst (30%) internetová verze deníku Blesk.cz.[8]

Od května 2013 do května 2014 byl šéfredaktorem Reflexu.[9]

Od roku 2015 je Pavel Šafr šéfredaktor internetového magazínu Svobodné fórum. V květnu 2015 podal na ministra Andreje Babiše žalobu za urážku, kdy jej ministr financí opakovaně a veřejně označil za „psychopata“ a „parchanta“.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zpravodajství. Bývalý poradce Klause vystoupil z ODS kvůli Telegrafu. Rudé Právo. září 1994, čís. 6, s. 2.  
  2. POTŮČEK, Jan. Rozhovor: Pavel Šafr: Populární neznamená bulvární. Reflex. září 2006, roč. únor. Dostupné online.  
  3. Lidové Noviny. Wikipedie. . Dostupné online.  
  4. ZÁRUBA, Igor. Přestup ze sestry. E15. 2001. Dostupné online.  
  5. Pavel Šafr se stal zástupcem generálního ředitele vydavatelství Economia. Economia. 2006. Dostupné online.  
  6. Vývoj prodaného nákladu týdeníku Reflex
  7. ČTK. Pavel Šafr povede vedle Reflexu i redakci ABC. ihned.cz. 2009. Dostupné online.  
  8. netmonitor.cz. netmonitor.cz. . Dostupné online.  
  9. Pavel Šafr končí ve vedení Reflexu. Chtěl jsem svobodu, říká. iDNES.cz [online]. 2014-5-6. Dostupné online.  
  10. Spor Babiš versus novinář Šafr pokračuje. Oba se odvolali proti rozsudku okresního soudu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]