Levice (Česko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Levice
Logo
Datum založení18. února 2020
PředsedaJiří Hudeček
Tomáš Ulrich
MístopředsedaMatúš Bóna
Vladimír Farana
Markéta Juřicová
Vojtěch Juřica
Martin Švec
SídloPetrohradská 216/3
101 00 Praha
PředchůdceSDS
Ideologiedemokratický socialismus, postkapitalismus, alterglobalismus, environmentalismus, antimilitarismus
Politická pozicelevice
Mezinárodní org.Progresivní internacionála
Evropská stranaStrana evropské levice
Politická skupina EPEvropská sjednocená levice a Severská zelená levice
SloganPro miliony lidí,
ne pro miliardáře
Barvy
     bílá
Volební výsledek0,01 % (PSP ČR 2021)
IČO49628089
Oficiální webjsmelevice.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Levice je politická strana působící v České republice,[1] která vznikla sloučením občanské iniciativy Skutečná levice[2] s mimoparlamentní Stranou demokratického socialismu.[3][4] V rámci Levice existuje platforma členů mezinárodního hnutí DiEM25, které si klade za cíl prosadit demokratizaci a postkapitalistickou transformaci Evropské unie.[5] Další stranickou platformu tvoří čeští zástupci mezinárodní komunitní asociace AKORN, která v Česku provozuje zapsaný spolek a sociální stavební družstvo.[6] Zatím poslední stranickou platformu tvoří členky a registrované sympatizantky strany, které se hlásí k feminismu.[7] Levice vydává elektronický zpravodaj Levicoviny.

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Základní organizace[editovat | editovat zdroj]

Základními organizačními články strany jsou základní organizace. V současnosti jimi disponuje v Praze, Brně, Ostravě, Českých Budějovicích, Jihlavě, Orlové, Ústí nad Orlicí a Českém Krumlově.

Sjezd[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším orgánem strany je sjezd, který je svoláván Celostátním výborem (CV) Strany nejméně jednou za dva roky. Sjezd strany schvaluje stanovy a program strany, výši členských příspěvků a jejich rozdělení, a volí CV v počtu 18 - 36 členů, rozhodčí komisi v počtu 3 členů a revizní komisi v počtu 3 členů.

Celostátní výbor (CV)[editovat | editovat zdroj]

CV strany řídí činnost strany mezi sjezdy včetně koordinace celostátních platforem. Zasedání CV strany se konají nejméně jednou za 2 měsíce. Zasedání svolává a programově připravuje předsednictvo strany.

CV strany volí ze svého středu předsednictvo v počtu 8 členů a dále volí hospodáře. Hospodář nemusí být členem CV, jeho funkce je však neslučitelná s funkcí člena revizní komise a funkcí člena rozhodčí komise.

Členové Celostátního výboru[editovat | editovat zdroj]

Předsednictvo Celostátního výboru (Předsednictvo)[editovat | editovat zdroj]

Předsednictvo zasedá nejméně jednou za měsíc, projednává a zabezpečuje organizační a hospodářské otázky, zajišťuje obsahovou přípravu zasedání CV strany a jedná za CV strany mezi jeho zasedáními.

Členové Předsednictva[editovat | editovat zdroj]

Spolupředsedové CV[editovat | editovat zdroj]

Předsednictvo ze svého středu volí 2 spolupředsedy s ročním mandátem a půlročním překryvem. Jedná se o rotační funkci, to znamená, že po uplynutí mandátu spolupředsedy se volí spolupředseda nový.

V současnosti CV Levice spolupředsedají Tomáš Ulrich a Jiří Hudeček. Levici v minulosti spolupředsedali Milan Neubert, Petr Pávek, Andrej Bóna, Vojtěch Juřica, Markéta Juřicová a Vladimír Farana.

Revizní komise[editovat | editovat zdroj]

Revizní komise je sjezdem voleným, nezávislým orgánem strany pro kontrolní činnost v oblasti hospodaření s majetkem strany. Revizní komise odpovídá za svoji činnost sjezdu. Ze svých členů si na svém ustavujícím zasedání volí předsedu a místopředsedu.

Členové revizní komise nemohou být členy CV strany ani rozhodčí komise, účastní se však podle potřeby jednání CV strany i jeho předsednictva.

Rozhodčí komise[editovat | editovat zdroj]

Rozhodčí komise je sjezdem voleným, nezávislým orgánem strany pro řešení zejména vnitrostranických sporů. Rozhodčí komise odpovídá za svoji činnost sjezdu. Ze svých členů si na svém ustavujícím zasedání volí předsedu a místopředsedu.

Členové rozhodčí komise nemohou být členy CV strany ani revizní komise, účastní se však podle potřeby jednání CV strany i jeho předsednictva. Proti rozhodnutí rozhodčí komise se může každý účastník sporu odvolat k CV strany.

Vnitrostranické platformy[editovat | editovat zdroj]

Členové a registrovaní sympatizanti strany mohou volně vytvářet vnitrostranické platformy, které nejsou základními organizacemi strany, a dávat jim názvy, které jsou výrazem jejich sebezařazení a příslušnosti ke straně.

Platforma se registruje u celostátního výboru. Pokud počet jejích členů překročí 5 % členů strany a schválí ji celostátní výbor, je považována za celostátní platformu.

Celostátní platforma má právo vysílat delegáty na sjezd strany a mít svého zástupce v celostátním výboru strany.[8]

Platformy ve straně Levice[editovat | editovat zdroj]

Členství a status registrovaného sympatizanta[editovat | editovat zdroj]

Členství ve straně[editovat | editovat zdroj]

Členem strany může být každý občan České republiky, starší 18 let, který není členem jiné politické strany či politického hnutí ve smyslu zákona o sdružování v politických stranách, souhlasí s programovými cíli strany a podle svých možností a schopností pracuje k jejich naplňování.[8]

Člen může být přijat přímo základní organizací strany na základě papírové přihlášky[9] nebo předsednictvem na základě zaslané papírové přihlášky nebo vyplněného formuláře[10] na webových stránkách Levice.

Status registrovaného sympatizanta[editovat | editovat zdroj]

Kromě členství se lze ve straně Levice také registrovat jako sympatizant.

Registrovaní sympatizanti mají obdobná práva a povinnosti jako členové s tou výjimkou, že neplatí členské příspěvky a nemohou volit a být voleni do funkcí ve straně. Registrovanými sympatizanty se také mohou stát lidé mladší 18 let, občané jiného státu nebo členové jiné politické strany.[8]

Jedná se o způsob, jak zapojit do činnosti ve straně i lidi, kterým zákon neumožňuje řádné členství.

Registrace sympatizanta probíhá obdobně jako přijetí za člena.

Ideologie[editovat | editovat zdroj]

Strana Levice se hlásí k hodnotám demokratického socialismu. Bližší vymezení určují mj. vnitrostranické platformy, které mohou členové a registrovaní sympatizanti strany vytvářet.[8]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Strana Levice vznikla sloučením Strany demokratického socialismu a iniciativy Skutečná levice v lednu 2020.[4]

Účast ve volbách[editovat | editovat zdroj]

Krajské volby 2020[editovat | editovat zdroj]

Strana Levice kandidovala v krajských volbách v roce 2020 do Jihomoravského kraje[11] s výsledkem 0,05 %.[12]

První pětka Levice. Zleva: Anna Mikulenková, Andrej Bóna, Martin Tománek, Martin Švec a Libor Malovaný.

První pětkou kandidátky Levice do krajských voleb byli:

Věkový průměr kandidátní listiny Levice byl 35,5 roku, což z ní dělalo nejmladší kandidátku v Jihomoravském kraji.[13]

Volby do Poslanecké sněmovny 2021[editovat | editovat zdroj]

Levice se účastnila voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 v Jihomoravském kraji, v Olomouckém kraji a v Praze. Na celostátní úrovni dosáhla výsledku 0,01 %[14]. Hlavními cíli volební účasti bylo zviditelnit stranu Levice, nalákat nové členy a sympatizanty a dostat levicová témata do veřejného prostoru.

Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

V Jihomoravském kraji strana Levice získala 0,04 %.

První pětkou kandidátky Levice v Jihomoravském kraji byli:

Olomoucký kraj[editovat | editovat zdroj]

V Olomouckém kraji strana Levice získala 0,04 %.

První pětkou kandidátky Levice v Olomouckém kraji byli:

Praha[editovat | editovat zdroj]

V Praze strana Levice získala 0,03 %

První pětkou kandidátky Levice v Praze byli:

Akce a kampaně[editovat | editovat zdroj]

Strana Levice se definuje jako aktivistická strana a snaží se působit nejen v rámci volební politiky, ale také účastí na demonstracích a jejich pořádáním a tvorbou petic a kampaní.

Zrazená revoluce[editovat | editovat zdroj]

Zásadní první akcí budoucích členů strany Levice iniciativy Skutečná levice a členů strany SDS a platforem DiEM25 a AKORN Česká republika -kteří se později spojili do strany Levice, by se dala považovat první společná demonstrace v listopadu 2018 na výročí svátku 17. listopad pod názvem "Zrazená revoluce".

Pozdější platforma AKORN Česká republika vůbec poprvé v historii vyzvala vlastní pracující dělníky do ulic. Zvala je na vlastní akci spojenou s akcí Zrazená revoluce pod názvem Nedokončená revoluce.

Nevydávejte Assange![editovat | editovat zdroj]

Členové platformy DiEM25 v únoru 2020 vytvořili petici na podporu Juliana Assange, který je vyšetřován americkými úřady za únik informací na serveru Wikileaks.[15]

Květina je dar, rovnost je právo[editovat | editovat zdroj]

Na 8. března 2020 strana Levice podpořila demonstraci na Mezinárodní den žen v Praze, kterou pořádal kolektiv International Feminists United Prague. Kromě toho členové Levice v Praze a v Brně rozdávali květiny a letáky ženám pracujícím v obchodech.[16]

Podpora propuštěných zaměstnanců Klubu cestovatelů v Praze[editovat | editovat zdroj]

Člen strany Levice Mikuláš Falber sehnal bezplatnou právní pomoc zaměstnancům neprávem propuštěným z restaurace Klub cestovatelů v Praze.[17] Propuštění zaměstnanci se dále soudí a domáhají se vyplacení dlužných mezd, poskytnutí zápočtového listu a zpochybňují platnost skončení pracovního poměru.[18]

Podpora zaměstnanců Backer Hlinsko[editovat | editovat zdroj]

V době koronakrize se členové platformy strany Levice AKORN dozvěděli z odborů KOVO o nerespektování hygienických nařízení a vládních karanténních opatřeních na pracovišti Backer elektro Hlinsko, infiltrovali se mezi zaměstnance a vytvořili si mezi nimi utajené členy.[19]

Díky výpovědi utajených členů platformy strany Levice AKORN dala Policie ČR podnět ke Krajské hygienické správě.[20]

Územní plán Brno[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. června 2020 uspořádal člen celostátního výboru Levice, architekt Martin Švec, přednášku, kde představil 11 bodů k chystanému novému územnímu plánu Brna.[21]

Brněnská základní organizace Levice se tématu dále věnuje.

Demonstrace proti rasismu a policejnímu násilí v USA[editovat | editovat zdroj]

Strana Levice podpořila demonstrace v Praze a Ostravě proti rasismu a policejnímu násilí v USA.[22]

Petice za záchranu Bílého domu[editovat | editovat zdroj]

V rámci předvolební kampaně členové brněnské Základní organizace sbírali podpisy pod petici za prohlášení Bílého domu v Brně za kulturní památku.[23]

Tak si žijí, tak žijeme[editovat | editovat zdroj]

V rámci předvolební kampaně brněnská Základní organizace strany Levice uspořádala v průběhu září několik happeningů v Brně a Hodoníně, kde poukazovala na nerovnosti mezi majetkem nejbohatších Čechů a běžných občanů.

Nepodmíněný čokoládový příjem[editovat | editovat zdroj]

Dne 5. prosince 2020 se členové pražské a brněnské Základní organizace převlékli za čerta, Mikuláše a anděla a rozdávali čokoládové mince a letáky o nepodmíněném základním příjmu (NZP). V Praze také místní členové sbírali podpisy pod celoevropskou petici za zavedení NZP.

Obětem kapitalismu – shromáždění k příležitosti Mezinárodního dne lidských práv[editovat | editovat zdroj]

Dne 10. prosince 2020 uspořádala pražská Základní organizace shromáždění k příležitosti Mezinárodního dne lidských práv na Škroupově náměstí. Promluvil zde například bývalý ministr zahraničí a předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan a politik a lidskoprávní aktivista Tomáš Tožička.

Levicové jaro[editovat | editovat zdroj]

Levicové jaro je propagační kampaň strany Levice, která má za cíl zvýšit povědomí o straně a jejím programu mezi lidmi. Zahrnuje facebookovou kampaň, články a letáky. Hlásí se k odkazu Pražského jara.

108 červených tlačítek pro vládu[editovat | editovat zdroj]

Strana Levice uspořádala v roce 2021 k příležitosti 17. listopadu happening "108 červených tlačítek pro vládu". Jednalo se o symbolickou akci na Václavském náměstí, kde členové a sympatizanti Levice drželi šňůru s červenými tlačítky se jmény poslanců vládních stran. Na každém tlačítku byl napsaný jeden nebo více výroků, před jejichž možnou realizací v podání vlády Petra Fialy chtěli členové Levice varovat. [24]

Stop válce na Ukrajině![editovat | editovat zdroj]

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu uspořádala strana Levice na Václavském náměstí v Praze v pátek 25. 2. 2022 protiválečnou demonstraci, které se zúčastnilo několik stovek lidí. [25]

Mezinárodní spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Strana Levice ve své činnosti klade důraz na mezinárodní spolupráci. Spolupracuje jak s řadou mezinárodních politických uskupení, tak s partnerskými stranami ze zahraničí, jako jsou Socialisti.sk, Razem, nebo například Die Linke.

Strana evropské levice[editovat | editovat zdroj]

Strana Levice je členskou stranou Strany evropské levice (SEL) a její předchůdkyně, Strana demokratického socialismu, byla také jednou ze zakládajících stran SEL.

DiEM25[editovat | editovat zdroj]

Platforma členů DiEM25 v Levici je součástí české sekce mezinárodního hnutí DiEM25.

AKORN[editovat | editovat zdroj]

Platforma členů AKORN je součásti ACORN International – mezinárodní rodiny komunitních organizací družstev a politických aktivistů.

Levicoviny[editovat | editovat zdroj]

Titulní strana Levicovin 2/2021

Levicoviny jsou elektronickým zpravodajem strany Levice. Začaly vycházet (veřejně) v lednu 2021. Mezi stálé rubriky patří: Pozdrav z vedení Levice, Minutové pomoci, Věnujeme se důležitým tématům, Ze života základních a krajských organizací, Univerzita emancipace a solidarity (zajímavé tipy a odkazy).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rejstřík politických stran a hnutí [online]. Ministerstvo vnitra [cit. 2020-05-22]. Dostupné online. 
  2. Skutečná levice [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-09. 
  3. Historie politické strany Levice [online]. Ministerstvo vnitra [cit. 2020-05-22]. Dostupné online. 
  4. a b UHLOVÁ, Saša. Nová strana Levice chce spojovat lidi v boji proti miliardářům. A2larm [online]. A2, o.p.s., 2020-02-05 [cit. 2020-05-22]. Dostupné online. 
  5. Platforma DiEM25 v Levici [online]. Levice [cit. 2020-06-27]. Dostupné online. 
  6. Platforma AKORN v Levici [online]. Levice [cit. 2020-08-04]. Dostupné online. 
  7. Feministická platforma v Levici [online]. Levice [cit. 2020-08-04]. Dostupné online. 
  8. a b c d Stanovy Levice [online]. [cit. 2020-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-29. 
  9. Přihláška do strany Levice [online]. [cit. 2020-07-29]. Dostupné online. 
  10. Přihlašovací formulář do strany Levice [online]. [cit. 2020-07-29]. Dostupné online. 
  11. Bóna (Levice): Jižní Morava pro lidi, ne pro miliardáře. Parlamentní listy [online]. [cit. 2020-07-29]. Dostupné online. 
  12. Výsledky voleb do zastupitelstev krajů: Jihomoravský kraj [online]. [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. 
  13. Seznam kandidátů v krajských volbách 2020 Jihomoravský kraj [online]. [cit. 2020-09-27]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021, celkové výsledky hlasování [online]. [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 
  15. Nevydávejte Assange! [online]. [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  16. Květina je dar, rovnost je právo [online]. [cit. 2020-07-29]. Dostupné online. 
  17. Morálka v době koronaviru: Máte padáka, na odstupné zapomeňte!. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 31.7.2020]. Dostupné online. 
  18. TZ: Neprávem vyhození zaměstnanci z restaurace Klub cestovatelů Praha podali žalobu a domáhají se dlužné mzdy [online]. [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. 
  19. V Backer Electro CZ je hlášen COVID-19, management ale zavřít odmítá [online]. [cit. 2020-09-27]. Dostupné online. 
  20. Kolegům z Backer Elektro Hinsko se bude dýchat lépe! [online]. [cit. 2020-09-27]. Dostupné online. 
  21. 11 bodů pro nový územní plán Brna [online]. [cit. 2020-07-29]. Dostupné online. 
  22. V Praze se demonstrovalo proti policejnímu násilí, průvod skončil před ambasádou USA. Lidovky [online]. [cit. 29.7.2020]. Dostupné online. 
  23. Bílý dům v Brně kulturní památkou [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. 
  24. 17. listopad: Euforie ze svobody i tisíce lidí proti covidovým opatřením. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 28.2.2022]. Dostupné online. 
  25. PODÍVEJTE SE: Na Václavském náměstí protestovali lidé proti válce na Ukrajině [online]. Pražský deník [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]