Robert Kaliňák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
JUDr. Robert Kaliňák
Robert Kaliňák (2016)
Robert Kaliňák (2016)

9. a 11. ministr vnitra SR
Ve funkci:
4. července 2006 – 8. července 2010
Předseda vlády Robert Fico
Předchůdce Martin Pado
Nástupce Daniel Lipšic
Ve funkci:
4. dubna 2012 – 22. března 2018
Předseda vlády Robert Fico
Předchůdce Daniel Lipšic
Nástupce Tomáš Drucker
Stranická příslušnost
Členství SMER - sociálna demokracia

Narození 11. května 1971 (47 let)
Bratislava
Alma mater Univerzita Komenského v Bratislavě
Profese politik
Commons Kategorie Robert Kaliňák
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Kaliňák (* 11. května 1971 Bratislava) je slovenský právník a politik, místopředseda strany SMER – sociálna demokracia a bývalý ministr vnitra Slovenska, tuto pozici zastával v letech 2006–2010 a pak 2012–2018.

Studia a advokátní praxe[editovat | editovat zdroj]

Robert Kaliňák se narodil v Bratislavě v roce 1971, jeho otec pracoval jako strojní důstojník na slovenských námořních lodích, matka pocházela z bulharské menšiny žijící na Ukrajině. Má staršího bratra Milana.[1] V letech 1992–1995 působil jako asistent v komerčně-právní kanceláři. V roce 1995 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Po ukončení studií působil do roku 1999 v advokátní kanceláři Majeríkova and Partners na pozici koncipienta. Následně až do roku 2002 pracoval v advokátní kanceláři Majeríková-Kaliňák-Koštial-Turčan.

Politická činnost[editovat | editovat zdroj]

Je jedním ze zakládajících členů strany SMER – sociálna demokracia a od jejího vzniku v roce 1999 je jedním z jejích čelních představitelů. V současnosti působí ve funkci místopředsedy strany a patří k nejbližším spolupracovníkům předsedy strany a dlouholetého slovenského premiéra Roberta Fica.

V parlamentních volbách v roce 2002 byl zvolen za poslance NR SR, opětovně byl zvolen ve volbách v letech 2006 a 2010. Ve volebním období 2002–2006 byl předsedou Výboru NR SR pro obranu a bezpečnost, předsedou Zvláštního kontrolního výboru NR SR na kontrolu činnosti NBÚ, členem Výboru NR SR na kontrolu použití informačně-technických prostředků a Stálé delegace NR SR při Parlamentním shromáždění NATO.

V krajských volbách v roce 2005 byl zvolen do zastupitelstva Bratislavského kraje za koalici HZD, SF a SMER. V roce 2006 se mandátu vzdal.

Robert Kaliňák zastál funkci ministra vnitra ve všech vládách Roberta Fica, v Ficově první vládě v období od 4. července 2006 do 8. července 2010 a opětovně byl jmenován minstrem vnitra v druhé (4. dubna 2012 až 23. března 2016) a třetí vládě (od 23. března 2016). Po vraždě Jána Kuciaka a vzniklém společenském tlaku však oznámil 12. března 2018 svou rezignaci.[2] Následně 15. března 2018 premiér Robert Fico podal demisi svoji, a tedy i celé vlády. Kaliňákovo působení ve vládě skončilo 22. března 2018, kdy prezident Kiska jmenoval novou vládu Petra Pellegriniho.[3]

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Kaliňákovo působení ve funkci ministra vnitra bylo silně kontroverzní a během této doby byl aktérem přibližně deseti velkých kauz,[4][5] z nichž k největším patří aféra Kovošrot, střelba na auto se studenty v roce 2013 a propojení na možného daňového podvodníka Ladislava Bašternáka.[6]

Kauza Bašternák[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2016 přinesla slovenská média zprávu, že Robert Kaliňák a exministr financí a dopravy Ján Počiatek dostali finanční příspěvek od svého obchodního partnera a kontroverzního podnikatele s nemovitostmi Ladislava Bašternáka.[7] Ten je podezřelý z toho, že jeho firma BL-202 za koupi bytů v komplexu Bonaparte (ve kterém bydlí i premiér Robert Fico) uvedla finanční správě přemrštěnou sumu 12 miliónů eur v hotovosti, aby nezákonně získala nárok na nadměrný odpočet DPH ve výši 2 miliónů eur.[8]

Prokurátor dohlížející na vyšetřování obchodních aktivit Kaliňáka a Bašternáka Vasiľ Špirko byl policií obviněn z údajných zneužití pravomocí a spis mu byl odebrán.[9] Opozice se v reakci pokusila Kaliňáka i Fica několikrát odvolat, nicméně bez úspěchu.[10] Touto kauzou se stal Kaliňák na dlouhou dobu symbolem korupce na Slovensku.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

S manželkou Zuzanou, která dříve pracovala v slovenské zpravodajské službě SIS, má syny Jakuba a Andreje.[1][11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Kaliňák na slovenské Wikipedii.

  1. a b Cesta Kaliňáka k moci a peniazom: Z kabaretiéra sa stal najmocnejší člen Ficovej vlády!, cas.sk, 26. června 2016
  2. ČTK. Slovenský ministr vnitra Kaliňák odstoupil. Předčasné volby by nám nevadily, řekl šéf koaliční SNS [online]. Aktuálně.cz, 2018-03-12 [cit. 2018-03-12]. Dostupné online. 
  3. Zotrvanie Kaliňáka, krízy, vražda novinára. Pozrite si hlavné momenty tretej vlády Roberta Fica, leskovespravy.sk, 19. března 2018
  4. 9 najznámejších káuz Roberta Kaliňáka: nepoložila ho Hedviga ani výbušnina v ruksaku. Aktuality.sk [online]. 2016-06-14 [cit. 2018-03-13]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. CUPRIK, Roman. Kaliňák prežil viac ako desať káuz. Sme.sk [online]. 2018-03-13 [cit. 2018-03-13]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. MÁNERT, Oldřich. Teflonový Kaliňák. Ministr ustál střelbu na studenty i výbušninu v letadle. iDNES.cz [online]. 2018-03-05 [cit. 2018-03-13]. Dostupné online. 
  7. Na Slovensku to vře. Aféra vystavila Ficovu korunnímu princi červenou kartu [online]. Lidovky.cz, 2016-06-13 [cit. 2017-01-27]. Dostupné online. 
  8. Vysvetlenie kauzy Bašternák. Sedem základných otázok [online]. Sme.sk, 2016-08-14 [cit. 2017-01-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. Aféra Bašternák je slovenská Watergate. I přes ten trapný název [online]. Respekt.cz, 2016-06-13 [cit. 2017-01-27]. Dostupné online. 
  10. Kaliňák odmieta odstúpiť, tvrdí že porušili jeho práva (minúta po minúte) [online]. Sme.sk, 2016-06-13 [cit. 2017-01-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. Kaliňákova priateľka Zuzana bola agentkou SIS!,cas.sk , 1. března 2007

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]