Ivan Korčok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Ivan Korčok
Ivan Korčok (2024)
Ivan Korčok (2024)
14. ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí SR
Ve funkci:
1. dubna 2021 – 5. září 2022
PrezidentkaZuzana Čaputová
Předseda vládyEduard Heger
PředchůdceJaroslav Naď (pověřen vedením)
NástupceRastislav Káčer
Ve funkci:
8. dubna 2020 – 24. března 2021
PrezidentkaZuzana Čaputová
Předseda vládyIgor Matovič
PředchůdceMiroslav Lajčák
NástupceJaroslav Naď (pověřen vedením)
Velvyslanec Slovenska v USA
Ve funkci:
17. září 2018 – 8. března 2020
PrezidentAndrej Kiska
Zuzana Čaputová
PředchůdcePeter Kmec
Stálý představitel Slovenska při Evropské unii
Ve funkci:
2009 – 2015
PrezidentIvan Gašparovič
Andrej Kiska
Stranická příslušnost
Nestraník
ve slovenské vláděza SaS (2020–2021)
ve slovenské vláděza SaS (2021–2022)

Narození4. dubna 1964 (60 let)
Banská Bystrica
Alma materUniverzita Komenského v Bratislavě
Ekonomická univerzita v Bratislavě
Profesepolitik a diplomat
CommonsIvan Korčok
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Korčok (* 4. dubna 1964 Banská Bystrica)[1] je slovenský diplomat a politik, bývalý ministr zahraničních věcí Matovičovy vlády a poté i Hegerovy vlády, jakožto bezpartijní nominant strany SaS. V letech 2018–2020 působil ve funkci velvyslance ve Spojených státech. Neúspěšně kandidoval na prezidenta Slovenské republiky ve volbách v roce 2024, když ve druhém kole volby podlehl Peteru Pellegrinimu.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V letech 1983–1987 studoval na Ekonomické univerzitě v Bratislavě, v letech 1991–1995 absolvoval postgraduální studium na Institutu mezinárodních vztahů Univerzity Komenského v Bratislavě.[1]

Působení v diplomacii[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 začal působit na tehdejším Ministerstvu mezinárodních vztahů SR, v letech 1993 až 1996 byl tajemníkem velvyslanectví v německém Bonnu. V letech 1996 až 1997 byl mluvčím Ministerstva zahraničních věcí, v letech 1997 až 1998 působil tamtéž v Odboru analýz a plánování. Na velvyslanectví ve Švýcarsku působil v letech 1998 až 1999 jako rada a chargé d'affaires. V letech 1999 až 2001 byl zástupcem velvyslance stálé mise při NATO.

V letech 2001 až 2002 působil opět na Ministerstvu zahraničních věcí, jako generální ředitel Sekce mezinárodních organizací a bezpečnostní politiky.[1] V letech 2002 až 2005 byl tamtéž státním tajemníkem. V letech 2002 až 2003 byl členem Evropského konventu.[3]

Velvyslanec Slovenska[editovat | editovat zdroj]

V letech 2005 až 2009 působil jako velvyslanec v Německu.[1] Následně byl v letech 2009–2015 stálým představitelem Slovenska při Evropské unii. V letech 2015 až 2017 byl zmocněncem vlády pro předsednictví SR v Radě EU. V letech 2015 až 2018 byl opět státním tajemníkem na Ministerstvu zahraničních věcí a evropských záležitostí.[1]

V srpnu 2018 byl prezidentem Andrejem Kiskou jmenován slovenským velvyslancem ve Spojených státech,[4] v září předal své pověřovací listiny americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Korčok se stal sedmým slovenským velvyslancem ve Spojených státech.[5]

Ministr zahraničních věcí[editovat | editovat zdroj]

Po slovenských parlamentních volbách v únoru 2020 byl liberální stranou SaS nominován na post ministra zahraničí.[3] V den jmenování Matovičovy vlády 21. března 2020 byl z důvodu omezení transatlantického letového provozu v důsledku pandemie covidu-19 stále ve washingtonské velvyslanecké rezidenci. Po návratu na Slovensko podstoupil 14denní karanténu. Řízením ministerstva byl v mezidobí pověřen vicepremiér a předseda SaS Richard Sulík.[6] Jmenování za člena vlády se uskutečnilo 8. dubna téhož roku.[7] Rezignaci na ministerskou funkci oznámil 24. března 2021, o den později prezidentka Zuzana Čaputová demisi přijala.[8] Dne 1. dubna 2021 byl jmenován ministrem zahraničních věcí ve vládě Eduarda Hegera.[9] Dne 5. září 2022 podal demisi. Ve funkci ještě krátce zůstal do odvolání prezidentkou Zuzanou Čaputovou.[10]

Kandidát na prezidenta[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2023 se o něm začalo hovořit v souvislosti s oznámením prezidentky Zuzany Čaputové, že již nebude kandidovat, jako o možném kandidátovi na funkci hlavy státu. Sám Korčok kandidaturu nevyloučil a na dotaz médií uvedl, že ji zvažuje. Podporu mu kromě SaS vyjádřilo mimo jiné také opoziční hnutí Progresívne Slovensko a Kresťanskodemokratické hnutie.[11] Kandidaturu oficiálně oznámil v srpnu téhož roku.[12] Volební průzkumy mu přitom přisuzovaly zisk asi 30 až 35 % hlasů a možné první místo v prvním kole voleb, ovšem většina průzkumů favorizovala jeho hlavního oponenta Petera Pellegriniho. Nakonec první kolo vyhrál, s až překvapivým výsledkem 42,5 % hlasů, o 5,5 procentního bodu před Peterem Pellegrinim.[13] V druhém kole obdržel 46,87 % hlasů, a prezidentem se tak nestal.[2] Na povolební tiskové konferenci se větou "Tohle Vám nezapomenu" ohradil proti nálepce válečného štváče a podporovatele vojenského řešení konfliktu na Ukrajině, za kterého byl politickými konkurenty v kampani označován.[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Korčok na slovenské Wikipedii.

  1. a b c d e Velvyslanec [online]. MZV SR, [cit. 2020-03-18]. Dostupné online. Archivováno 19. 3. 2020 na Wayback Machine.
  2. a b https://volbysr.sk/sk/vysledky_hlasovania_kolo2.html#3
  3. a b KERN, Miro. Ministrem zahraničí za SaS má být Korčok, Sulík nominací překvapil. Dennikn.sk (Bratislava: N Press), 2020-03-14. Dostupné online [cit. 2020-03-18]. ISSN 1339-844X.
  4. Vymenovania a odvolania. Prezidentka Slovenskej republiky [online]. [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. TASR. Trump přijal nového slovenského velvyslance v USA. Sme.sk (Bratislava: Petit Press), 2018-09-18. Dostupné online [cit. 2020-03-18]. ISSN 1335-4418.
  6. ČTK. Slovensko má novou vládu. Prezidentka Čaputová jmenovala Matoviče a jeho kabinet. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-21 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  7. Prezidentka vymenovala Korčoka za ministra zahraničia. sme.sk [online]. Bratislava: Petit Press, 2020-04-08 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. ISSN 1335-4418. (slovensky) 
  8. Prezidentka prijala demisiu ministrov školstva a zahraničných vecí. teraz.sk [online]. 2021-03-25 [cit. 2021-03-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. Prezidentka vymenovala Hegerovu vládu, kabinet zatiaľ nie je kompletný. domov.sme.sk [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. Zbylí tři slovenští ministři za SaS rezignovali, pokračovat bude menšinová vláda. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-09-05]. Dostupné online. 
  11. Progresívne Slovensko v prezidentských voľbách podporí Ivana Korčoka. Denník N [online]. 2023-12-17 [cit. 2023-12-18]. Dostupné online. (slovensky) 
  12. Slovenský exministr Korčok oznámil kandidaturu na prezidenta. Šanci má. www.novinky.cz [online]. 2023-08-30 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  13. https://volbysr.sk/sk/vysledky_hlasovania_kolo1.html
  14. „Tohle vám nezapomenu,“ opřel se poražený Korčok do Pellegriniho - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-04-07 [cit. 2024-04-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]