Přeskočit na obsah

Richard Sulík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Ing. Richard Sulík
Richard Sulík (2022)
Richard Sulík (2022)
24. ministr hospodářství Slovenské republiky
Ve funkci:
1. dubna 2021 – 13. září 2022
PředchůdceAndrej Doležal (pověřen řízením)
NástupceKarel Hirman
Ve funkci:
21. března 2020 – 23. března 2021
PředchůdcePeter Žiga
NástupceAndrej Doležal (pověřen řízením)
Ministr zahraničích věcí Slovenské republiky
Ve funkci:
21. března 2020 (pověřen řízením v nepřítomnosti Ivana Korčoka) – 8. dubna 2020
PředchůdceMiroslav Lajčák
NástupceIvan Korčok
1. předseda SaS
Ve funkci:
28. února 2009 – 16. března 2024
Předchůdcefunkce vznikla
NástupceBranislav Gröhling
Stranická příslušnost
ČlenstvíSloboda a Solidarita
Narození12. ledna 1968 (57 let)
Bratislava
Alma materEkonomická univerzita v Bratislavě
Mnichovská univerzita
Profesepolitik a ekonom
OceněníHayekova medaile (2012)
Webová stránkasulik.sk
CommonsRichard Sulík
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard Sulík (* 12. ledna 1968 Bratislava) je slovenský ekonom, podnikatel, politik a zakladatel středopravicové liberální politické strany Sloboda a Solidarita (SaS), jejímž předsedou byl v letech 2009–2024. Od 9. července 2010 působil jako předseda NR SR až do krize způsobené neshodami při rozhodování o navýšení eurovalu. Dva dny po vzniklé krizi 13. října 2011 byl odvolán a nahrazen Pavolem Hrušovským. V letech 2020–2022 byl také ministrem hospodářství SR a místopředsedou vlády nejdříve ve vládě Igora Matoviče a posléze ve vládě Eduarda Hegera.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Má dvě mladší sestry. Ve dvanácti letech emigroval spolu s rodiči do Západního Německa, kde studoval fyziku a později ekonomii na Ludwig Maximilian Universität v Mnichově, avšak ani jedno zdejší studium úspěšně nedokončil.[1][2] V roce 1991 se vrátil na Slovensko, kde založil firmu FaxCOPY a řídil ji 10 let. Ve firmě již nepůsobí a nemá v ní po prodeji žádný majetkový podíl.

V roce 2003 promoval na Ekonomické univerzitě v Bratislavě, na její Národohospodářské fakultě. Jeho diplomová práce byla základem slovenské daňové reformy z roku 2003. Tato daňová reforma zavedla rovnou daň 19 % ze všech druhů příjmů a sjednotila daň z přidané hodnoty na základní sazbu 19 % (v roce 2008 došlo opět k její novele).

Působil jako poradce ministrů financí Ivana Mikloše (2002–2003 ve vládě Mikuláše Dzurindy) a Jána Počiatka (2006–2007 v první vládě Roberta Fica). Od roku 2004 dva roky vedl společnost Odvoz a likvidácia odpadu, působící v Bratislavě.

Předseda NR SR

[editovat | editovat zdroj]

Po úspěchu strany SaS v parlamentních volbách 12. června 2010 (12,14 %) byl zvolen předsedou Národní rady Slovenské republiky.

Sulíkova strana SaS v říjnu 2011 odmítla podpořit vládní návrh slovenské účasti na tzv. eurovalu. Otázka hlasování o eurovalu byla následně spojena s důvěrou vládě Ivety Radičové. Poslanci SaS svůj názor nezměnili, euroval nebyl schválen a vláda ztratila důvěru parlamentu. 13. října 2011 byl Richard Sulík odvolán z postu předsedy NR SR. Předsedou byl následně zvolen Pavol Hrušovský.

Richardovi Sulíkovi stoupla podle průzkumu Institutu pro veřejné otázky důvěryhodnost ze 3 % v únoru 2011 na 7 % o rok později. Sulík byl spolu s Danielem Lipšicem šestým nejdůvěryhodnějším politikem Slovenska.[3]

Pozdější politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Dne 24. května 2014 získal poslanecký mandát ve volbách do Evropského parlamentu. Ve volbách v roce 2019 však na tento post znovu nekandidoval.[4] V březnu 2020 se stal místopředsedou pro ekonomiku vlády Igora Matoviče a současně ministrem hospodářství SR.[5] Sulík se zároveň dočasně ujal řízení ministerstva zahraničích věcí SR, protože Ivan Korčok, jenž byl na tento post nominován, se v den jmenování Matovičovy vlády po návratu ze Spojených států musel v důsledku pandemie koronaviru uchýlit do 14denní karantény.[6]

Dne 23. března 2021 rezignoval na post ministra hospodářství SR a prezidentka Zuzana Čaputová pověřila řízením ministr dopravy a výstavby SR Andreje Doležala.[7]

Dne 1. dubna 2021 byl jmenován ministrem hospodářství a místopředsedou vlády Eduarda Hegera.[8]

Dne 31. srpna 2022 podal demisi. Ve funkci zůstal do odvolání prezidentkou Zuzanou Čaputovou.[9] Jeho nástupcem byl 13. září 2022 jmenován Karel Hirman.

Ke konci října 2023 Sulík oznámil po téměř patnácti letech svůj konec ve vedení SaS. Ke změně předsedy došlo 16. března 2024 a stal se jim tehdejší místopředseda Branislav Gröhling. Sulík byl zvolen do nově vytvořené funkce čestného předsedy.[10][11]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ AZET.SK. Možný kandidát na premiéra Richard Sulík očami mamy: Vždy bol strašne nediplomatický. aktuality.sk. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-23. (slovensky)  Archivováno 23. 10. 2017 na Wayback Machine.
  2. ↑ Richard Sulík: Môj majetok? 4 milióny eur. www.pluska.sk. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. 
  3. ↑ Lipšicovi a Sulíkovi stúpla dôveryhodnosť najviac [online]. Bratislava: SME, 15.2.2012 [cit. 2012-02-16]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ Richard Sulík. Novinky.cz [online]. Borgis. Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ Prezidentka Z. Čaputová vymenovala vládu I. Matoviča. TERAZ.sk [online]. 2020-03-21. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ ČTK. Slovensko má novou vládu. Prezidentka Čaputová jmenovala Matoviče a jeho kabinet. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-21 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ Sulík ako minister skončil: Matovičovi otváram cestu pre odchod. Pravda.sk [online]. 2021-03-23 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. ↑ Prezidentka vymenovala Hegerovu vládu, kabinet zatiaľ nie je kompletný. domov.sme.sk [online]. [cit. 2021-04-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. ↑ Krize ve slovenské koalici zatím vyústila v demisi ministra hospodářství Sulíka | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-08-31]. Dostupné online. 
  10. ↑ AKTUALITY.SK. Richard Sulík končí na čele SaS. Možných náhradníkov má viacero. Aktuality.sk [online]. 2023-10-23 [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. ↑ Richard Sulík sa stal čestným predsedom strany. SaS [online]. 2024-03-16 [cit. 2024-03-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Předsedové Národní rady Slovenské republiky
Vláda Igora Matoviče
Předseda vlády

Igor Matovič (jmenován 21. března 2020, OLaNO)

Členové v den jmenování vlády
21. března 2020

Ján Budaj (životní prostředí, OLaNO) • Andrej Doležal (doprava, výstavba a regionální rozvoj, Sme rodina) • Branislav Gröhling (školství, věda, výzkum a sport, SaS) • Eduard Heger (místopředseda, finance, OLaNO) • Štefan Holý (místopředseda, Sme rodina) • Mária Kolíková (spravedlnost, Za ľudí) • Marek Krajčí (zdravotnictví, OLaNO) • Milan Krajniak (práce, sociální věci a rodina, Sme rodina) • Ján Mičovský (zemědělství a rozvoj venkova, OLaNO) • Roman Mikulec (vnitro, OLaNO) • Natália Milanová (kultura, OLaNO) • Jaroslav Naď (obrana, OLaNO) • Veronika Remišová (místopředsedkyně, regionální rozvoj a investice, Za ľudí) • Richard Sulík (místopředseda, hospodářství, do 8. dubna 2020 pověřen vedením ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí, SaS)

Členové jmenovaní později
8. dubna 2020

Ivan Korčok (zahraniční věci a evropské záležitosti, nestr., nom. SaS)

Vláda Eduarda Hegera
Předseda vlády

Eduard Heger (jmenován 1. dubna 2021; od 13. září 2022 do 4. října 2022 pověřen řízením ministerstva školství, vědy, výzkumu a sportu; od 23. prosince 2022 pověřen řízením ministerstva financí; od 3. března 2023 pověřen řízením ministerstva zdravotnictví; OĽaNO, později Demokrati)

Členové v den jmenování vlády
1. dubna 2021

Ján Budaj (životní prostředí, OĽaNO, později Demokrati) • Andrej Doležal (doprava, výstavba a regionální rozvoj, do 9. dubna 2021 pověřen vedením ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny, Sme rodina) • Branislav Gröhling (školství, věda, výzkum a sport, SaS – konec v úřadu 13. září 2022) • Štefan Holý (místopředseda, Sme rodina) • Mária Kolíková (spravedlnost, Za ľudí, později SaS – konec v úřadu 13. září 2022) •Ivan Korčok (zahraniční věci a evropské záležitosti, nestr. za SaS – konec v úřadu 13. září 2022) • Vladimír Lengvarský (zdravotnictví, nestr. za OĽaNO – konec v úřadu 3. března 2023) • Igor Matovič (místopředseda, finance, OĽaNO – konec v úřadu 23. prosince 2022) • Ján Mičovský (zemědělství a rozvoj venkova, OĽaNO – konec v úřadu 8. června 2021) • Roman Mikulec (vnitro, OĽaNO) • Natália Milanová (kultura, OĽaNO) • Jaroslav Naď (obrana, OĽaNO, později Demokrati) • Veronika Remišová (místopředsedkyně, regionální rozvoj a investice, Za ľudí) • Richard Sulík (hospodářství, SaS – konec v úřadu 31. srpna 2022)

Členové jmenovaní později
9. dubna 2021

Milan Krajniak (práce, sociální věci a rodina, Sme rodina)

8. června 2021

Samuel Vlčan (zemědělství a rozvoj venkova, nestr. za OĽaNO – konec v úřadu 5. května 2023)

13. září 2022

Karel Hirman (hospodářství, OĽaNO, později Demokrati) • Rastislav Káčer (zahraniční věci a evropské záležitosti, OĽaNO, později Demokrati – konec v úřadu 5. května 2023) • Viliam Karas (spravedlnost, nestr.)

4. října 2022

Ján Horecký (školství, věda, výzkum a sport, nestr.)

Ministři hospodářství Slovenské republiky
1992–19981998–20062006–20202020–dosud
Ministerstvo hospodářství
Ministři zahraničních věcí Slovenské republiky
1992–19971997–20092009–20222022–dosud
Ministerstvo zahraničních věcí
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Richard_Sulík&oldid=24712867“