Aurel Stodola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Aurel Stodola
Auguste Stodola.jpg
Narození 10. května 1859
Liptovský Mikuláš
Úmrtí 25. prosince 1942 (ve věku 83 let)
Curych
Národnost Slováci
Alma mater Technická a hospodářská univerzita v Budapešti
Zaměstnavatel Spolková vysoká technická škola v Curychu
Ocenění James Watt International Medal (1941)
Příbuzní Emil Stodola (bratr)
Kornel Stodola (bratr)
Web aurelstodola.sk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aurel Bohuslav Stodola (11. května 1859 Liptovský Mikuláš25. prosince 1942 Curych) byl slovenský fyzik, inženýr a vynálezce, zakladatel teorie parních a plynových turbín. Jeho výpočty a konstrukce poskytly základ celému odvětví švýcarského strojírenství.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 11. května 1859 v Liptovském Mikuláši, v části Vrbica-Hušták č. 26 (dle tehdejšího číslování) do evangelické rodiny majitele koželužské dílny Ondreje Stodoly a Anny, rozené Kováčové. Jako datum narození se v literatuře uvádí 10. květen 1859, liptovskomikulášská matrika však jednoznačně uvádí jako den narození až 11. květen. Týden po narození dostal při křtu jména Aurel Bohuslav. Lidovou školu vychodil v Liptovském Mikuláši. Navštěvoval pak německou reálku v Levoči, maturoval na Vyšší státní reálce v Košicích jako nejlepší student. [1]Projevoval mimořádný talent pro matematiku a fyziku, ale miloval také hudbu, hrál na klavír a občas na varhany v Evangelickém kostele v Liptovském Mikuláši.[2] Hudba se stala jeho celoživotní zálibou. [3] Od roku 1876 studoval na technice v Budapešti a od roku 1877 strojní inženýrství v Curychu. Mezi lety 1880 a 1882 pracoval ve Strojírnách státních uherských železnic v Budapešti. V roce 1882 pokračoval ve studiu na Vysoké škole technické v Charlottenburgu a studia ukončil v roce 1884 na pařížské Sorbonně. V roce 1883 studium přerušil kvůli požáru, při němž shořela otcova dílna. V následujících dvou letech pomáhal při její obnově.[1] Od roku 1884 působil v Praze, v Českomoravské strojírně, ale po krátkém čase přešel do Strojírenské společnosti Ruston a spol. Tam pracoval osm roků jako konstruktér a hlavní inženýr v oboru parních strojů, zaměřil se na zdokonalování parních turbín. V roce 1887 se oženil se svou krajankou Darinou Pálkovou, narodily se jim dvě dcery.[4]

Aurel Stodola v roce 1896

V roce 1892 přijal místo docenta na Spolkové polytechnické škole v Curychu, na níž se brzy stal profesorem (1893) a působil tam až do svého odchodu do důchodu v roce 1929. Byl váženým a oblíbeným pedagogem, jeho přednášky z teorií tepelných motorů byly názorné a srozumitelné. Jeho žákem zde byl i Albert Einstein, který se časem stal jeho dobrým přítelem.[5] Od švýcarské vlády získal prostředky na vybudování strojnické laboratoře, kde mohl na strojích ve skutečné velikosti experimentovat a ověřovat své teorie. [6] V roce 1902 přednesl na Svazu německých inženýrů přednášku, po které se stal světovou autoritou na parní turbíny. V následujícím roce byla zveřejněna v odborném časopise a vydána knižně.[6]

Stále udržoval kontakt s rodným krajem, kam se každé léto vracel s rodinou na dovolenou.[1] Po smrti své manželky žil v ústraní ve své vilce nad Curyšským jezerem. Pedagogickou činnost ukončil v sedmdesáti letech, ale stále sledoval vývoj ve svém oboru a věnoval se úvahám nad budoucností vědy a techniky. Ve svém díle Myšlenky o světonázoru ze stanoviska inženýra (Gedanken zu einer Weltanchauung vom Standpunkte des Ingenieurs) předpověděl příchod věku automatizace a zamýšlel se nad postavením dělnické třídy.[4]

Zemřel 25. prosince 1942 v Curychu. Od roku 1989 je pohřben v Liptovském Mikuláši na Vrbickém hřbitově.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Aurel Stodola při prohlídce plynové turbíny v závodě Brown Boveri (1939)

Ve své vědecké práci se zaměřoval na oblast teorie automatické regulace strojů, položil vědecké základy projektování a stavby parních a spalovacích turbín. Jeho výpočty a konstrukce daly základ tomuto odvětví strojírenství. Pro páru vypočítal a aplikoval tzv. Mollierův entropický diagram, který stále doplňoval.

Ve spolupráci s chirurgem Ferdinandem Sauerbruchem zkonstruoval roku 1915 pohyblivou umělou ruku, tzv. Stodolovu ruku. Na stejném principu byly založeny i protézy chodidel a nohou.[7] Vedla jej k tomu snaha pomoci invalidům, zraněným během první světové války. Své vynálezy dal k dispozici zdarma k volnému využití. [4]

Byl konstruktérem prvního tepelného čerpadla na světě. Jeho tepelné čerpadlo z roku 1928 dodnes pracuje ve Švýcarsku a vytápí radnici v Ženevě, když odebírá teplo z vody jezera (jde o uzavřený okruh).[6]

Jeho vrcholné dílo Die Dampfturbinen und ihre Aussichten als Wärmekraftmaschinen vyšlo v Berlíně v roce 1903 a později ho přeložili do mnoha světových jazyků. Postupně ho doplňoval o nové poznatky. První vydání mělo 220 stran a 120 obrázků, jeho poslední šesté vydání v roce 1924, doplněné o spalovací a plynové turbíny, mělo již rozsah 1157 stran a 1141 obrázků.[4]V roce 1922 vyšlo v Berlíně jeho další významné dílo Dampf und Gas-Turbinen, v roce 1931 v Berlíně vyšlo Gedanken zu einer Weltanchauung vom Standpunkte des Ingenieurs, které propracoval a vydal v Curychu 1937 pod názvem Die geheimnisvolle Naturweltanschauliche Betrachtung.

Ocenění a odkaz[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska na budově bývalé Vyšší státní reálky v Košicích

Mnohé světové vědecké společnosti a univerzity mu udělily nejvyšší vyznamenání a hodnosti. V roce 1901 ho jmenovali čestným doktorem Curyšské univerzity, v roce 1905 mu Vysoká škola technická v Hannoveru udělila titul Dr. Ing. h. c. a o čtyři roky později i technika v Curychu. Roku 1908 mu bylo uděleno nejvyšší vyznamenání německých inženýrů Grashofova medaile a v roce 1940 ho Anglie odměnila zlatou medailí Jamese Watta. Čestný doktorát mu udělila i německá technika v Brně a v roce 1929 i pražské České vysoké učení technické. Byl také členem korespondentem Francouzské akademie věd.[4][8] Sedmkrát byl navržen na Nobelovu cenu.[9]

Na počest Aurela Stodoly je pojmenována planetka 3981 Stodola. U příležitosti 150. výročí jeho narození vyhlásila Slovenská technická univerzita v Bratislavě rok 2009 Rokem Aurela Stodoly. Národní banka Slovenska vydala u této příležitosti historicky první sběratelskou eurominci SR s podobiznou tohoto slovenského vědce světového jména. Nominální hodnota stříbrné mince je 10 eur. Mince má status zákonného platidla, ale pouze na Slovensku.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Die Dampfturbinen und ihre Aussichten als Wärmekraftmaschinen (Berlín, 1903)
  • Dampf und Gas-Turbinen (Berlín, 1922)
  • Gedanken zu einer Weltanschauung vom Standpunkte des Ingenieurs (Berlín, 1931)
  • Die geheimnisvolle Naturweltanschauliche Betrachtung (Curych, 1937)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aurel Stodola na slovenské Wikipedii.

  1. a b c Pôvod a mladosť – Aurel Stodola [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. a b Aurel Stodola - génius z Liptova | Liptovský Mikuláš | Mesto pre všetkých. www.mikulas.sk [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. 
  3. 7. Hudba a umenie – Aurel Stodola [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. a b c d e CODR, Milan; TŮMA, Jan. Přemožitelé času sv. 19. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Aurel Boleslav Stodola, s. 74-78. 
  5. 6. Vzťah s Einsteinom – Aurel Stodola. aurelstodola.sk [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. a b c Vedecká a technická činnosť – Aurel Stodola [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. 5. Sociálna zodpovednosť – Aurel Stodola [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. 8. Ocenenia a citáty – Aurel Stodola [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. TESAŘÍK, Bohumil. Stodola, Aurel-zakladetl teorie parních a plynovvých trurbín. dx.doi.org [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]