Fričovce
| Fričovce | |
|---|---|
 Kaštel ve Fričovcích | |
 Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°1′ s. š., 20°58′ v. d. |
| Nadmořská výška | 452 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Prešov |
| Tradiční region | Šariš |
  Fričovce | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 8,57 km²[1] |
| Počet obyvatel | 1 117 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 130,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | PhDr. Ján Mikula[3] |
| Vznik | 1320 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 051 |
| PSČ | 082 37 (pošta Široké) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | PO |
| NUTS | 524409 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fričovce (německy Friedrichsdorf, maďarsky Frics) jsou obec na Slovensku v okrese Prešov. Žije zde přibližně 1 100[2] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Obec vznikla kolonizací v polovině 13. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1320, kde je uváděna pod názvem Frich a náležela panství Svinia. Dalšími majiteli byli Drugethové, Abovci a Bertótyové. Ves byla často dávána do zástavy. V roce 1427 byla daněna z patnácti port. V roce 1787 žilo v 67 domech 500 obyvatel a v roce 1828 žilo 540 obyvatel v 73 domech. Hlavní obživou bylo zemědělství, ale zabývali se také výrobou šindelů a plátenictvím. V mezi válečným obdobím se zabývali zemědělstvím, chovem dobytka a příležitostní práci v lesích.[4]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Obec leží v jihozápadní části Šarišské vrchoviny v údolí řeky Svinky. Nadmořská výška území obce se pohybuje v rozmezí 424–698 m, střed obce je ve výšce 450 m n. m. Mírně členitý povrch území je tvořen karpatským flyšem. Půdní typy jsou zastoupeny hnědými ilimerizovanými a karbonátovými půdami. Větší část území je odlesněna. Nesouvislé lesní porosty jsou tvořeny jedlovo-smrkovým a borovým lesem.[5]
Celková rozloha území obce je 8,57048 km², z toho v roce 2020 připadalo 64 % na zemědělskou půdu. Celkové využití půdy (2020): 21 % orná půda, 41 % travnaté plochy, 18 % lesy.[6] V roce 2024 zemědělská půda pokrývala 543,08 ha (567,54 ha v roce 1996), z toho 180,68 ha byla orná půda, 12,63 ha zahrady a 344,83 ha tvořil travnatý povrch. Lesy pokrývaly 165,14 ha (157,82 ha v roce 1996), zastavěná plocha a nádvoří 62,48 ha (41,88 ha v roce 1996).[7]
| Šindliar | Štefanovce | |
| Široké | .svg)
|
Hendrichovce |
| Široké | Chminianske Jakubovany |
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Římskokatolický kostel svatého Bartoloměje je jednolodní, původně gotická stavba s polygonálním kněžištěm a malou střešní věží, pochází z roku 1320. V letech 1737–1738 prošla stavba významnými barokními úpravami, které jí daly současnou podobu.[10] Kostel je kulturní památkou Slovenska.[11]
- Pohřební kaple nad hrobkou rodiny Splényů je jednolodní, původně klasicistní stavba s obdélníkovou apsidou z let 1807–1811. V druhé polovině 19. století byla přestavěna v novogotickém stylu.[12] Kaple je kulturní památkou Slovenska.[13]
- Kaštel Valenta Berthótyho je dvoupatrová renesanční tříkřídlá budova na obdélníkovém půdorysu se dvěma koncovými rizality, pochází z let 1623–1630. Zámek postavil M. Sorger z Prešova. V roce 1840 prošel úpravami, které iniciovali Ghillánovci, kteří se do rodiny přiženili v roce 1760. Rodina Ghillánovců vlastnila zámek až do roku 1945. V letech 1953–1955 prošel komplexní rekonstrukcí. Další rekonstrukce proběhla v letech 1977–1978. Kaštel fortifikačního typu představuje typickou tzv. východoslovenskou renesanci.[14] Kaštel je kulturní památkou Slovenska.[15]
- Kaštel obklopuje přírodní krajinářský park z druhé poloviny 19. století. Park je kulturní památkou Slovenska.[16]
- Římskokatolický kostel svatých Tří košických mučedníků byl postavený v roce 1993.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fričovce na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. PhDr. Ján Mikula je v seznamu. Dostupné online.
- ↑ Fričovce - História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2025-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-11-27. (slovensky)
- ↑ Fričovce - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2025-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Fričovce. slovenskovkocke.sk [online]. [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Fričovce. mojaobec.statistics.sk [online]. [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Fričovce. www.sodbtn.sk [online]. [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Fričovce, okres Prešov. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Fričovce - Kostol sv. Bartolomeja. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Bývalý farský kostol. www.pamiatky.sk [online]. [cit. 2025-09-16]. Dostupné online.
- ↑ Fričovce - Pohrebná kaplnka. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Pohrebná kaplnka rod.Splényi. www.pamiatky.sk [online]. [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Fričovce. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Kaštieľ Walenta Berthótyho. www.pamiatky.sk [online]. [cit. 2025-09-16]. Dostupné online.
- ↑ Park pri kaštieli. www.pamiatky.sk [online]. [cit. 2025-09-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fričovce na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
