Štefan Marko Daxner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Štefan Marko Daxner
Stefan Marko Daxner 1864 Weibezahl.jpg
Narození26. prosince 1822 nebo 22. prosince 1823
Tisovec
Úmrtí11. dubna 1892 nebo 11. dubna 1891
Tisovec
Místo pohřbeníNárodný cintorín
Povolánípolitik, básník, autor, spisovatel, advokát a právník
Politická stranaSlovenská národná strana
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štefan Marko Daxner (22. prosince 1822, Tisovec, Malohont, Gemersko-malohontská župa, Uhersko11. dubna 1891, Tisovec, Uhersko) byl slovenský šlechtic, politik, právník, ekonom, publicista a národní buditel. Patřil ke štúrovské generaci. Pochován je na Národním hřbitově v Martině.

Byl iniciátorem celonárodního shromáždění v Liptovském Svätém Mikuláši, které se uskutečnilo v roce 1848. Také byl spolutvůrcem Žiadosti slovenského národa, iniciátorem Slovenského národního shromáždění v Turčianském svätém Martině v roce 1861, hlavním tvůrcem Memoranda národa slovenského a byl členem slovenského spolku Tatrín.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Studoval na latinské škole v Ožďanech, ve Spišské Nové Vsi, na gymnáziu v Rožňavě a v letech 1840-42 na Evangelickém lyceu v Bratislavě. V následujících dvou letech absolvoval právnické lyceum v Prešově a roku 1846 úspěšně složil advokátskou zkoušku v Pešti.

Jako právník a úředník působil ve více župách: advokátní koncipient v Rimavské Sobotě, Tisovci, u A. B. Vrchovského v Pešti. V roce 1846 jako advokát v Tisovci. V revolučních letech 1848–1849 byl vůdcem slovenského odporu. Josef Pekař uvádí, že: "Vláda maďarská začala vůdce slovenského odporu (náleželi k nim také Štěpán Daxner a Jan Francisci v Miškovci) stíhat žaláři a rozsudky smrti."[1] Po propuštění bojoval jako dobrovolník proti maďarské revoluční armádě. V roce1850 byl zástupcem státního komisaře Gemersko-malohontské župy v Rimavské Sobotě. V roce 1859 pracoval jako rádce župního soudu v Nagykálló, o dva roky později působil jako druhý podžupan Gemersko-malohontské župy v Rimavské Sobotě. Roku 1865 se stal přísedícím směnkového soudu v Debrecínu. Od roku 1874 hospodařil na rodinném majetku v Tisovci.

Na náměty slovenského lidového folkloru psal básně i prózu. Sbíral lidové pověsti, zakládal nedělní školy atd.

Díla[editovat | editovat zdroj]

  • 1861Hlas zo Slovenska
  • 1868Slovaki i slovenskoje okolie v Ugorščine (In: Žurnal Ministerstva narodnogo prosveščenija, 1868, s. 555-645.)
  • 1892Po roku 1849 (In: Slovenské pohľady, 12, 1892, s. 305-315, 321-334, 385-398, 449-462.)
  • 1899Vlastný životopis (In: Slovenské pohľady, 19, 1899, č. 3, s. 129-139, č. 4, s. 185-190.)
  • 1958V službe národa


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PEKAŘ, Josef. Dějiny československé. 2. vyd. Praha: Nakl. Akropolis ISBN 80-900354-2-6, ISBN 978-80-900354-2-3. OCLC 26071406 S. 165. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Štefan Marko Daxner na slovenské Wikipedii.