Višňov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Višňov
Obecní úřad
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 131 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Košický
okres Trebišov
tradiční region Zemplín
Višňov
Višňov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 4,76 km²
Počet obyvatel 247[1] (31.12.2011)
Hustota zalidnění 51,89 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Martin Tomko [2]
Vznik 1245 (první písemná zmínka)
Oficiální web www.visnov.ocu.sk
Adresa obecního úřadu Hlavná 22,
076 61 Višňov
Telefonní předvolba +421-56
PSČ 076 61 (pošta Bačkov)
Označení vozidel TV
NUTS 543934
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Višňov (maďarsky Visnyó, rusínsky Бишньов) je obec na Slovensku v okrese Trebišov.

Polohopis[editovat | editovat zdroj]

Višňov leží v severozápadní části Východoslovenské nížiny, v  nadmořské výšce kolem 130 m.

Vývoj názvu obce[editovat | editovat zdroj]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Chronologický přehled

Na Višňovčíku, v katastru sousedního Bačkova, se našly stopy po sídlišti a keramika, pocházející z 8.-9. století.

První doklad o Višňovu je v listině krále Bély IV. z roku 1245 o prodeji statků Albinova a Techna (Dvorianky), sousedících s katastrem vesnice Višňov. Její název byl zapisován v 13.- 14. století střídavě v české podobě Višňov a pomaďarštěné podobě Visnyo, od 15. století zcela převládal pomaďarštěný název, jehož kořeny spočívají ve slově višeň.

V polovině 13. století patřil Višňov jako věno haličskému knížeti Rostislavovi, zeti uherského krále Bély IV. Po smrti knížete připadl opět králi a Štěpán V. jej v roce 1270 jako majetkovou součást čičavského panství daroval šlechtici Reinoldovi, zakladateli rodu z Rozhanovců. Palatin Reinold a jeho synové darovali část višňovského statku zemanům jako svým vazalům, což listinou potvrdil roku 1296 palatin Omodej. Část višňovského statku a vesnice patřila k čičavskému, později k vranovskému panství i v 16.-17. století.

Římskokatolický kostel

Na přelomu 13. a 14. století část višňovského statku nabyl případně zabral šlechtic Peter, syn Petena, který v roce 1306 horní část statku, resp. vesnici Vyšný Višňov, daroval svým vazalům. Petenovskou část Višňova daroval Karol Róbert v roce 1321 šlechticům z rodu Bokša jako majetkovou součást Sečovského panství. Část vesnice a višňovského statku příslušela k Sečovskému panství i ve 14.-15. století. V 17. století byl Višňov majetkem vranovského farního kostela.

Nepochybně již ve 13. století existovaly dvě, případně tři sídlištní části Višňova, které byly odlišeny názvy Velký, Malý resp. Nižný a Vyšný Višňov, jakož i kostelní Višňov. V 15.-16. století byl rozlišován Velký Višňov od Malého Višňova. Používáním maďarského názvu ve smyslu Kostelní Višňov, dokumentovaného k roku 1329, svědčí o tom, že ve Višňové byl kostel pravděpodobně již před 14. stoletím. V 17. století byl filiálním kostelem evangelické reformované farnosti Sečovce.

V roce 1441 byly sedláci z usedlostí v části Malý Višňov zdaněni čtrnácti zlatými. Zdanění se netýkalo místní části Velký Višňov,pravděpodobně proto, že vesnice vyhořela nebo tam sedláci nežili. V roce 1493se v čičavsko - vranovské části Višňova, tedy ve Velkém Višňově, hospodařilo v osmi selských usedlostech, pozemky dalších šesti selských usedlostí byly neobhospodařované. Velkovišňovští sedláci, s výjimkou rychtáře,byli v roce 1567 zdaněni za 3,25 usedlosti. Kromě toho bylo v obci pět chalupníků a pět opuštěných usedlostí. V roce 1582 byli sedláci zdaněni za 3,5 usedlosti. V roce 1600 bylo ve Višňově patnáct obydlených poddanských domů, kostel, fara a škola.

Višňov byl na přelomu 16. a 17. století malou vesnicí s poddanským i farským obyvatelstvem. Narůstání chudoby a ubývání poddanských usedlostí pokračovalo i v 17. století. V roce 1610 byli tehdejší sedláci a chalupníci zdaněni za půl a osminu usedlosti, v roce 1635 pouze za čtvrtinu usedlosti. V roce 1715 bylo ve Višňově šest a v roce 1720 jen pět poddanských domácností.[3]

Symboly obce[editovat | editovat zdroj]

Podle heraldického rejstříku [4] obec tyto symboly přijala 31. července 2003. Na erbu je mluvící symbol podle otisku pečetidla obce z druhé poloviny 18. století.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Ve stříbrném štítě zelenými větvičkami ověnčená nahoru otočená červená dvojvišně na zelené stopce.

Vlajka[editovat | editovat zdroj]

Vlajka má podobu šesti podélných pruhů bílého, červeného, ​​zeleného, ​​bílého, červeného a zeleného ve stejném poměru. Vlajka má poměr stran 2 : 3 a ukončena je třemi cípy, t. j. dvěma zástřihy, sahajícími do třetiny jejího listu.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Dům smutku

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 2006 - 2010: Jozef Tomko (KSS)
  • 2011 - současnost: Ing. Martin Tomko (KDH)

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V obci žije 247 obyvatel (údaj platný k roku 2011).

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle národnosti

  • Slovenská: 99%

Podle pohlaví

  • Muži: 110
  • Ženy: 111

Podle věku

  • 0-14 let: 26
  • 15-54 let ženy: 57
  • 15-59 let muži: 67
  • 55 a více let ženy a 60 a více let muži: 71

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

V obci je vybudována rozvodová síť plynu, elektrické energie a veřejný vodovod. Obcí prochází silnice III. třídy.

V obci se nachází společenský sál, veřejná knihovna, nákupní středisko, katolický kostel, hřbitov a dům smutku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Višňov na slovenské Wikipedii.

  1. Štatistický úrad Slovenskej republiky (ZIP 128,1 kB)
  2. Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Je v seznamu. Dostupné online. 
  3. Ferdinand Uličný, Dejiny osídlenia Zemplínskej župy, Michalovce 2001
  4. Heraldický register SR V. - str.184-185

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Http://www.visnov.ocu.sk/